Znečištění římským olovem možná snížilo IQ na většině území antické Evropy  
Římská říše ovlivnila půdu, vodstvo i ovzduší většiny Evropy. Kromě kultury ale také bohužel šířila olovo. Toxické znečištění zřejmě tehdy dosahovalo obludných rozměrů a vedlo k neurologickému poškození populace většiny Evropy. IQ na populační úrovni šlo dolů o 2,5 až 3 body, což je docela síla.
Římské ingoty olova z Británie. Kredit: Rodw, Wikimedia Commons.
Římské ingoty olova z Británie. Kredit: Rodw, Wikimedia Commons.

Římská říše ovlivnila všechno ve svém dosahu. Obyvatelstvo, ale také zemi, moře, a jak se ukazuje i ovzduší. Dnes se římský vliv často idealizuje, al mělo to i své stinné stránky. Když Řím vzkvétal, došlo k závažnému znečištění ovzduší, kterému se v podstatě nedalo uniknout. Podle nového výzkumu to vedlo k rozsáhlým otravám a poškození nervové soustavy u většiny tehdejších Evropanů.

 

Joseph McConnell. Kredit: NSF Ice Drilling Program.
Joseph McConnell. Kredit: NSF Ice Drilling Program.

Početný výzkumný tým, který zahrnoval klimatology a epidemiology, a který vedl Joseph McConell z amerického Desert Research Institute v Renu, stát Nevada, k tomu dospěl studiem ledovcových jader. Zjistili, že zhruba v letech 100 před naším letopočtem až 200 našeho letopočtu, kdy Římané nejvíce těžili a zpracovávali kovy, byla zátěž olovem v ovzduší opravdu extrémní. Olovo se dostalo přímo do lidí, do potravin a vody, a také do krajiny, kde žili, včetně zemědělských oblastí.

 

Desert Research Institute. Kredit: Gregg M Erickson, Wikimedia Commons.
Desert Research Institute. Kredit: Gregg M Erickson, Wikimedia Commons.

Badatelé odhadují, že průměrné dítě narozené na území Římské říše tehdy mělo v krvi zhruba třikrát více olovo, než jeho protějšek v dnešních USA, se vším jejich moderním znečištěním. Římské děti mohli mít v krvi tak asi 3,4 µg/dl olova.

 

Vzhledem k moderním výzkumům je rovněž možné odhadnout, že takové promoření olovem vedlo k průměrnému snížení IQ o 2,5 až 3 body na úrovni celé populace. Týkalo se to většiny území Římské říše, včetně Galie, severní Afriky, Hispánie a Británie.

 

Jak podotýká McConellův kolega Nathan Chellman, takové hodnoty snížení IQ možná nevypadají příliš dramaticky, ale vzhledem k tomu, že jde populační úroveň, to rozhodně není málo. Přitom jde pouze o vliv znečištění olovem v atmosféře. Římané také nadšeně používali olověné trubky a olověné nádoby, jimiž procházela pitná voda.

To ještě zvyšovalo otravu lidí ve městech. Museli být doslova prolezlí olovem, jak potvrzují i analýzy pozůstatků obyvatel Římské říše, včetně mnoha dětí. Tehdejší ekonomika zahrnovala rozsáhlou těžbu a zpracování rud s velkým obsahem olova. Doopravdy nebylo úniku. Jak se to asi podepsalo na zhroucení Římské říše?

 

Video: Human Traces WG 2nd online workshop – 23 September 2021 – Joe McConnell

 

Literatura

Science Alert 7. 1. 2025.

PNAS 122: e2419630121.

Datum: 07.01.2025
Tisk článku

Související články:

Studené počasí rozpoutávalo pandemie v Římské říši     Autor: Stanislav Mihulka (01.02.2024)
Barbarští válečníci za vlády Říma běžně válčili na psychotropních látkách     Autor: Stanislav Mihulka (04.12.2024)
Částice popela vyřešily záhadu erupce z roku 1831, která ochladila svět     Autor: Stanislav Mihulka (04.01.2025)



Diskuze:

dna

Martin Smatana,2025-01-07 23:58:22

Kedysi dávno som čítal na webe, ktorý viedol nejaký športový lekár (ten web je už zrušený), že olovo z vodovodných trubiek mohlo Rimanom spôsobovať poškodenie obličiek z toho vyplývajúce zhoršenie vylučovania kyseliny močovej a preto trpeli dnou (pakostnicou). Ale keďže vodovodné trubky z olova si mohli dovoliť predovšetkým bohatší Rimania, ktorí si zároveň mohli dovoliť viac mäsa, tak sa výskyt dny začal dávať do súvislosti práve s konzumáciou mäsa a tento mýtus sa drží do dnešných dní.

Odpovědět

Šíření olova

Vojtěch Halamka,2025-01-07 21:41:44

Nemyslím si, že otrava byla ze vzduchu. V Římě se lidé nevědomky trávili octanem olovnatým. Také mělo vliv olověné vodovodní potrubí. Když se olovo taví, tak vznikají výpary, ale nemyslím si, že by se mohlo šířit vzduchem v takové koncentraci, aby lidem kolektivně klesalo IQ. Měřitelné to být může, ale nevěřím, že by se v té době dalo otrávit olovem ze vzduchu jinak, než tím, že bude někdo stát nad hrncem olověné taveniny. Jako aditivum do benzínu ho tehdy nikdo nepoužíval. Napadá Vás jiný zdroj, jak by se mohlo dostat do vzduchu?

Odpovědět

Vítr do Grónska ?

Florian Stanislav,2025-01-07 14:25:20

Předchozí studie píše o ledovcovém vrtu z Gronska
https://www.sciencealert.com/the-rise-and-fall-of-the-roman-empire-is-being-rewritten-by-ancient-ice-hidden-under-greenland
"znečištění olovem, které uniklo do atmosféry a unášelo se na větru tisíce kilometrů.
Část toho větru zavanula nad Grónskem, kde se srazila se sněhem padajícím na zledovatělý povrch."
V Evropě převládají západní větry nebo severozápadní, tedy ze západu nebo severozápadu.
Byl tehdy vítr ze Říma přes Alpy směr Grónsko?
Jsou z římské doby usazeniny olova v ledovcích v Alpách a v sedimentech jezer?

Odpovědět


Re: Vítr do Grónska ?

Hans Voralberg,2025-01-07 17:59:19

O ledovcích a jezerech nevím, ale vrstvy s vysokýi koncentracemi olova známe především z říčních sedimentů (kde končily kanalizační splašky a tím pádem i voda, přiváděná do měst olověnými trubkami)

Odpovědět


Re: Re: Vítr do Grónska ?

Florian Stanislav,2025-01-07 22:40:45

Kanalizační splašky a usazeniny v řekách nejsou cesta vzduchem, o které je článek.
Suřík (Pb3O4) i PbO (klejt) mají hustotu asi 9 g/cm3, PbS asi 7,6 g/cm3, což na poletování tisíce kilometrů ve větru moc není.

Odpovědět

Sladidlo

Nihil Ichtyl,2025-01-07 13:20:28

Římané k tomu olovem i sladili:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Octan_olovnat%C3%BD#Historick%C3%A9_pou%C5%BEit%C3%AD

Odpovědět

Věděli to?

Vojtěch Kocián,2025-01-07 11:21:10

Existují nějaké záznamy z římské doby, které by popisovaly nebezpečnost olova a jeho vliv na nejvíce zasažené skupiny obyvatel? Horníci nebo slévači a řemeslníci, kteří s olovem přímo pracovali, museli být vystaveni násobně vyšší dávce než byl průměr v populaci.

Odpovědět

Jimmy Hilton,2025-01-07 10:45:16

Mohlo to být tak zlé, jako když celý svět spaloval benzín nasycený olovem?

Odpovědět


Re:

Vojtěch Kocián,2025-01-07 13:00:41

Podle SZÚ to byly překvapivě podobné hodnoty.
https://archiv.szu.cz/tema/zivotni-prostredi/obsah-olova-v-krvi-deti-a-dospelych
Římané asi byli této koncentraci vystaveni déle než se používal olovnatý benzín.

Odpovědět


Re: Re:

El nino Demokracie,2025-01-07 18:51:52

Olovo, kov ktorý dobyl Rím, mala názov kapitola článku v knižke "Rozprávanie o kovoch"...asi z 1980 či kedy. v Trnave na stanici mi ju mamka kúpila za 20 Kčs....ale tam toho bolo!
No boli tam popisované veci, teda konkrétne to, že rimania na svoje vodovody používali olovené vystlanie vodovodov, a že tá voda bola trochu uhličitá a do seba vstrebávala olovo, a to rimania pili. Trpeli náhradou vápnika olovom v kostiach a trpeli chorobami kostí a pohybového aparátu vo veľkom rozsahu.
Určite si na tú knižku spomenie pár ľudí...

Odpovědět


Re: Re: Re:

Florian Stanislav,2025-01-07 22:58:39

Olovo se váže jako Pb3(PO4)2 v kostech ( hlavní je tam Ca3(PO4)2), při změně acidobazické rovnováhy se vyplavuje olovo do krevního řečiště.
Příznaky otravy olovem : bolesti hlavy, vypadávání vlasů, zubů a paměti, noční děsivé sny, záchvaty zuřivosti. Olověné "tužky" se používaly jako psací prostředek ( olůvko) na černé tabulky velikosti archu A5, psalo to šedě a dalo se to smazat jakousi houbičkou.
Olověné trubky se používaly i za první republiky pro domovní přípojky z hlavního (litěného) řádu.
Tyto vodovodní trubky byly dobře pocínovány a otrava olovem nehrozila.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni



Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz