Ilustrace exploze novy. Kredit: Krzysztof Ulaczyk / Astronomical Observatory, University of Warsaw.

Astronomové se sice velmi snaží, o tom žádná, ale vesmír je v podstatě bezednou studnicí objevů, takže je stále nad čím žasnout. Mezinárodní výzkumný tým, který vedl Przemek Mróz z polského Uniwersytet Warszawski, narazil na doposud neznámý typ rentgenových událostí. Jde o hvězdné erupce, při nichž se hvězda zjasní asi na 10 až 20násobek oproti obvyklému stavu.

Mróz s kolegy analyzovali data projektu Optical Gravitational Lensing Experiment (OGLE), získaná během více než 20 let. Vystopovali v nich skupinu 29 zvláštních objektů v obou Magellanových oblacích, tedy velmi blízkých trpasličích galaxiích. Tyto objekty se zjasňují uvedeným způsobem na poměrně dlouhou dobu, typicky na několik měsíců. Některé z těchto objektů se zjasňují každých pár let, jiné se ve studovaném období zjasnily pouze jednou.

Przemek Mróz. Kredit: Uniwersytet Warszawski.

Jeden z těchto objektů, kterého pojmenovali OGLE-mNOVA-11, se zjasnil zhruba před rokem, v listopadu 2023, což badatelům poskytlo příležitost k detailní studii. Objekt prozkoumal velký optický teleskop SALT (Southern African Large Telescope) a také vesmírná Neil Gehrels Swift Observatory.

Logo. Kredit: Uniwersytet Warszawski.

SALT je specialista na analýzy spektra a zjistil, že v OGLE-mNOVA-11 zářily ionizované atomy helia, uhlíku a dusíku, což ukazuje na extrémně vysoké teploty. Swift zase detekoval rentgenové záření odpovídající teplotě 600 tisíc °C a určil, že OGLE-mNOVA-11 zářil jako 100 Sluncí. Vzhledem k vlastnostem objektu OGLE-mNOVA-11 a 28 dalších, které Mróz a spol. objevili, z nich vytvořili novou kategorii dočasných rentgenových objektů, takzvané milinovy (millinovae). Je to příjemně trefné. Jde o hvězdné erupce, které jsou ve svém maximu asi tisíckrát slabší než klasická nova.

Co jsou milinovy zač? Mróz a jeho kolegové se domnívají, že jde o těsné binární systémy, v nichž se obíhá bílý trpaslík a podobr, tedy hvězda, která vyčerpala vodíkové palivo a roste do podoby obra. Vzhledem k jejich vzájemné blízkosti by měl proudit materiál z podobra na bílého trpaslíka.

Záhadou zůstává rentgenové záření milinov. K tomu mají badatelé dvě hypotézy. Buď jde o záření materiálu, který padá na trpaslíka anebo jde o záření termonukleárního zážehu vodíku na povrchu trpaslíka, který ale nevede k odvržení materiálu pryč. Pokud by platila druhá z uvedených hypotéz, mohly by milinovy být dlouho hledanými předchůdci supernov typu Ia, slavných kosmologických standardních svíček.

Video: Astronomical Observatory Tuesday Seminar 1 Mar 2021 4pm CET, Przemek Mroz (Caltech)

Literatura

Uniwersytet Warszawski 18. 12. 2024.

Astrophysical Journal Letters 977: L37.