Commonwealth Fusion Systems, čili CFS, vznikli v roce 2018 jako spin-off amerického institutu Massachusetts Institute of Technology (MIT). Jejich cílem je stavět komerční malé fúzní elektrárny, využívající kompaktní fúzní reaktor ARC (Affordable, Robust, Compact), což je tokamak, jehož design vyvinuli v centru Plasma Science and Fusion Center (PSFC) na MIT. Design i jméno přitom inspirovaly marvelovské komiksy a filmy. Fiktivní reaktor ARC postavil Tony Stark, tedy Iron Man.
V rámci projektu fúzního reaktoru a fúzní elektrárny ARC Commonwealth Fusion Systems vyvíjejí tokamak SPARC, což je akronym pro výmluvný název Smallest Possible ARC. Zřejmě právě tento reaktor SPARC nebo jemu podobný by měl pohánět první komerční a k síti připojenou fúzní elektrárnu, která by měla vzniknout v dohledné době. Nebude sice tak malý jako reaktor Tonyho Starka, ale i tak jde o pozoruhodnou technologii.
CFS uvádějí, že původně prozkoumali více než 100 lokalit po celém světě. Nakonec pro fúzní elektrárnu ARC vybrali 40,5hektarový pozemek James River Industrial Center v Chesterfield County, stát Virginie. Elektrárna, která by měla poskytovat nepřetržitě cca 400 MW fúzní energie, by měla vyrůst počátkem třicátých let. Uvedený výkon by měl „uživit“ spotřebu energie asi 150 tisíc amerických domácností, a to bez potíží spojených s využíváním fosilních paliv, počínaje emisemi uhlíku.
Tokamak SPARC by měl využívat pokročilé supravodivé magnety, které CFS vyvinuli ve spolupráci s MIT. CFS o těchto supravodivých magnetech mluví jako o „vysokoteplotních,“ což je samozřejmě roztomilá fyzikální nadsázka.
Zatímco ITER, pokud bude vůbec někdy spuštěný, by měl využívat „nízkoteplotní“ supravodivé magnety, chlazené na cca mínus 269 °C, „vysokoteplotní“ supravodivé magnety pro tokamak SPARC, založené na materiálu YBCO (yttrium barium copper oxide), potřebují „pouze“ asi mínus 253,5 °C. Bez ohledu na zavádějící termíny jsou ale magnety pro SPARC technologicky zajímavé a výkonné. Generují magnetické pole o indukci 20 tesla.
Závazek spustit komerční fúzní elektrárnu počátkem třicátých let je bezesporu nesmírně ambiciózní. V Devensu, stát Massachusetts, ještě ani není hotová budova, v níž by měl být v provozu první tokamak SPARC, který ostatně také ještě není kompletní. SPARC v Devensu by měl být podle nynějšího harmonogramu spuštěn v roce 2026 a energeticky ziskový by měl být v roce 2027.
V posledních letech jsme si užili dost chvástání technologických zbohatlíků, kteří slibovali Mars do roka a do dne. Je tedy určitě na místě brát plány Commonwealth Fusion Systems s nadhledem. Na druhou stranu, jde o původně akademický výzkum, za kterým nebyla pouze nenasytná vidina zisku, a nepochybně si zaslouží sympatie. Držme jim palce.
Video: World’s First Grid-Scale Fusion Power Plant Coming to Virginia
Video: CFS HTS Magnets Power UW-Madison’s WHAM Fusion Device to Hit First Plasma
Video: Fúzní elektrárny – současný stav vývoje
Literatura
Populární stellarátor Wendelstein 7-X boduje novým fúzním rekordem
Autor: Stanislav Mihulka (28.06.2018)
Tokamak SPARC nabízí levnější a rychlejší cestu k fúzní energii
Autor: Stanislav Mihulka (09.11.2018)
Předběhla opravdu australská HB11 ostatní fúzní zařízení?
Autor: Vladimír Wagner (04.04.2022)
Podrobné informace o dosažení inerciálního zapálení fúze v zařízení NIF
Autor: Vladimír Wagner (26.08.2022)
Reálný význam současného průlomu v termojaderné fúzi na zařízení NIF
Autor: Vladimír Wagner (17.12.2022)
„Kapesní“ fúzní reaktor překročil magickou hranici 100 milionů °C
Autor: Stanislav Mihulka (03.06.2023)
Největší dnešní fúzní reaktor světa, japonský JT-60SA, nažhavil první plazma
Autor: Stanislav Mihulka (04.11.2023)
Jaderná energetika v roce 2023 – začíná renesance jádra i v Evropě
Autor: Vladimír Wagner (07.01.2024)
Diskuze:
Vláďa Hruška,2024-12-26 11:13:03
Bohuzel jsou to nerealne iluze. Tyto technologie zatim nezvladaji ani Cinani a ty jsou nejblize k pouziti funkcnoho zarizeni.
Pripomina mi to start-up americke firmy Nuscale v projektu SMR. Vybrali penize a nyni se po nich zavrela voda. Meli mit pred rokem 2030 funkcni zkusebni reaktor...
Bohuzel tihle neni, jako si na 3D tiskarne vytisknout stojanek na svicku....
Ežo Vlkolinský,2024-12-26 11:11:52
Počúval som v jednej prednáške, že pravdepodobnejšia je čínska fúzna elektráreň.
Výborné
D@1imi1 Hrušk@,2024-12-25 23:42:06
Mají špičkové elektromagnety, to je základ. Časové cíle jsou asi tradičně dost podstřelené, ale s dostatkem pracovního zápalu a financí by mohli předehnat zkostnatělý ITER + DEMO.
Zajímavé, že konzervativně zvolili tokomak a ne žádný exotický design jako desítky jiných fúzních startupů. Dokonce ani stelarátor.
Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni