Vytvářejí rychlé rádiové záblesky dopady těles na neutronové hvězdy?  
Původci rychlých rádiových záblesků by mohly být magnetary, velmi extrémní pozůstatky zaniklých masivních hvězd, které svírají nesmírně silná magnetická pole. Konkrétní mechanismus vzniku záblesků ale ještě není známý. Mohl by to být hluk po dopadu mezihvězdných těles na magnetary?
Magnetar. Kredit: NASA/JPL-CalTech.
Magnetar. Kredit: NASA/JPL-CalTech.

Už víme, že vesmírem létají nesmírně intenzivní a současně velice krátké výkřiky v oblasti rádiových vln. Jde o rychlé rádiové záblesky (FRB, Fast Radio Bursts) a vědci z nich stále mají těžkou hlavu. Tyto milisekundové až několikasekundové rádiové skřeky byly objeveny v roce 2007.

 

Dang Pham. Kredit University of Toronto.
Dang Pham. Kredit University of Toronto.

Obvykle přilétají z veliké dálky. Dlouho nebylo jasné, co jsou vlastně zač. Problém je v tom, že jsou velice krátké a také pocházejí z bodových zdrojů, takže není snadné je detekovat. Až díky širokoúhlým radioteleskopům, jako je třeba kanadský Canadian Hydrogen Intensity Mapping Experiment (CHIME), se nám začaly rýsovat odpovědi.

 

Dnes převažuje názor, že původci rychlých rádiových záblesků jsou magnetary, čili neutronové hvězdy s nesmírně intenzivními magnetickými poli. Zatím ale není jasné, jaký konkrétní mechanismus rychlé rádiové záblesky vytváří. Pozornosti se těší například názor, že rychlé rádiové záblesky vznikají při překřížení a následném uvolnění magnetických siločar (magnetic realignment).

 

Rychlý rádiový záblesk na cestě vesmírem. Kredit: ESO/M. Kornmesser, CC BY-SA 4.0.
Rychlý rádiový záblesk na cestě vesmírem. Kredit: ESO/M. Kornmesser, CC BY-SA 4.0.

Tato představa má ale háček. Rychlé rádiové záblesky jsou tak krátké, že by to mechanismus překřížení a uvolnění magnetických siločar zřejmě neměl stihnout. Proto se objevují i jiná vysvětlení, která spojují magnetary s rychlými rádiovými záblesky.

 

Dang Pham z kanadské University of Toronto a jeho kolegové navrhují, že by vlastně mohlo jít o nárazy mezihvězdných těles do magnetarů. Takový náraz by vyvolal pořádný výtrysk elektromagnetického záření. Když badatelé prozkoumali načasování rychlých rádiových záblesků, ukázalo se, že do jisté míry odpovídá distribuci těles Sluneční soustavy. Stejně tak propočítaná doba trvání takové události zhruba odpovídá trvání události po nárazu mezihvězdných těles.

V případě hypotézy s nárazy mezihvězdných těles jsou ale zase ve hře jiné problémy. Vědci totiž objevili opakující se rychlé rádiové záblesky, které jsou kvaziperiodické. Něco takového je obtížně vysvětlitelné náhodnými nárazy mezihvězdných těles. Je ale také možné, že periodické a neperiodické rychlé rádiové záblesky vytvářejí odlišné mechanismy.

 

Video: Fast Radio Burst 121102

 

Literatura

Universe Today 21. 11. 2024.

arXiv:2411.09135.

Datum: 01.12.2024
Tisk článku

Související články:

Extrémně divný rádiový magnetar zhasl a po pár letech se opět spustil     Autor: Stanislav Mihulka (16.03.2019)
Ultra rychlé rádiové záblesky ještě více prohlubují záhadu     Autor: Stanislav Mihulka (01.03.2022)
Rentgenový signál „ohnivé koule“     Autor: Dagmar Gregorová (09.06.2022)
Jedny hvězdné špagety pro černou díru, prosím     Autor: Dagmar Gregorová (14.07.2022)
Radioteleskop CHIME detekoval extrémně divný signál, jako když tluče srdce     Autor: Stanislav Mihulka (15.07.2022)
Výzkum rychlých rádiových záblesků překvapil: Galaxie je mnohem prázdnější     Autor: Stanislav Mihulka (10.01.2023)
Rádiové záblesky asi souvisejí se zemětřesením. Na neutronových hvězdách     Autor: Stanislav Mihulka (16.10.2023)



Diskuze:

Trefa?

Martin Chalupa,2024-12-01 14:43:35

U náhodných dopadů kosmických těles je ten problém, že se musí do malého magnetaru trefit. Gravitace sice "dopad" silně urychlí, ale když se netrefí přesně, tak pá pá, lá lá. Dokonce ani zachycení tělesa relativistickými efekty nás úplně nevytrhne. Krom toho záblesku by při oběhu kolem magnetaru bylo ještě něco.

Ne sice, že by to nešlo, ale asi to bude vzácné. Do šance této teorie by mohla mluvit statistika.

Odpovědět


Re: Trefa?

D@1imi1 Hrušk@,2024-12-01 20:13:00

Co kdyby se planeta s vlastním magnetickým polem přiblížila k magnetaru tak, aby na sebe s magnetarem mířily opačnými póly? Přitáhly by se? A nebo feromagnetická planetka s Ni-Fe jádrem? Ta by mohla být ještě silněji přitahována magnetarem a nezáviselo by na natočení.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni



Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz