Supermasivní černá díra v raném vesmíru hltá hmotu a překračuje limity  
Webbův dalekohled vystopoval supermasivní černou díru LID-568 ve vesmíru starém asi 1,5 miliardy let. Je to sice lehká supermasivní černá díra s hmotou „pouze“ asi 7,2 milionů Sluncí, ale hmotu požírá tak intenzivně, že u toho mnohonásobně překračuje Eddingtonův limit.
Galaxie raného vesmíru s nenasytnou černou dírou. Kredit: NOIRLab/NSF/AURA/J. da Silva/M. Zamani
Galaxie raného vesmíru s nenasytnou černou dírou. Kredit: NOIRLab/NSF/AURA/J. da Silva/M. Zamani

Jedním z palčivých problémů dnešní astronomie je, že ve velmi mladém vesmíru nacházíme velmi velké supermasivní černé díry. Jsou tam hmotné, že by podle našich modelů neměly stihnout nabobtnat do velikosti, v jaké je pozorujeme. Někde je chyba, jen jde o to zjistit kde.

 

Hyewon Suh. Kredit: Gemini Observatory.
Hyewon Suh. Kredit: Gemini Observatory.

Hyewon Suhová z International Gemini Observatory/NSF NOIRLab a její spolupracovníci narazili na zajímavou stopu. Jde o supermasivní černou díru LID-568, která se nachází ve vesmíru starém asi 1,5 miliardy let. Na supermasivní černou díru je relativně lehká, její hmota je „pouhých“ 7,2 milionů Sluncí.

 

Badatelé supermasivní černou díru LID-658 objevili, když s Webbovým dalekohledem pozorovali vybrané galaxie z průzkumu Chandra X-ray Observatory's COSMOS Legacy Survey. Jde o populaci galaxií, které jsou extrémně zářivé v rentgenové oblasti spektra, ale současně jsou velmi nezřetelné ve viditelné a blízce infračervené oblasti.

Logo. Kredit: Gemini Observatory.
Logo. Kredit: Gemini Observatory.

 

Webbův dalekohled je ale naštěstí tak výkonný, že dokáže detekovat takové galaxie v infračervené oblasti.

 

Suhová a spol. vymáčkli z přístrojů, co šlo, a odměnou jim byl objev, že supermasivní černá díra LID-658 polyká hmotu takovou rychlostí, že při tom čtyřicetkrát překračuje Eddingtonův limit.

Ten se vztahuje k maximální zářivosti, které může systém, v tomto případě supermasivní černá díra dosáhnout, a také k tomu, jak rychle může požírat hmotu, přičemž její vnitřní gravitační síla a vnější tlak vytvářený teplem stlačené požírané hmoty, zůstávají v rovnováze.

Podle kolegyně Suhové Julie Scharwächterové si to tahle supermasivní černá díra opravdu užívá. Její zářivost spočítali jako dramaticky vyšší, než by měl umožnit Eddingtonův limit. Jde o super eddingtinskou akreci hmoty (super-Eddington accretion).

Jak říká Scharwächterová, extrémní případ LID-568 ukazuje, že by nečekaně intenzivní krmení supermasivních černých děr mohlo být součástí vysvětlení záhady příliš velkých černých děr v příliš mladém vesmíru. Zároveň se ale také ukazuje, že Eddingtonův limit zjevně není až tak limitující, a že bude velmi zajímavé zjistit, jak je to možné.

 

Video: A Quick Look at COSMOS Legacy Survey

 

Literatura

Phys.org 4. 11. 2024.

Nature Astronomy online 4. 11. 2024.

Datum: 06.11.2024
Tisk článku

Související články:

Vznikly zárodky supermasivních černých děr zhroucením hal temné hmoty?     Autor: Stanislav Mihulka (21.06.2021)
Černá díra galaxie UHZ1 mohla vzniknout přímým zhroucením mračna plynu     Autor: Stanislav Mihulka (24.08.2023)
Temná energie - ochránce binárních černých děr?     Autor: Dagmar Gregorová (26.10.2023)
Rekordní supermasivní černá díra je ve vesmíru starém jen 470 milionů let     Autor: Stanislav Mihulka (07.11.2023)
Hledání nejranějších galaxií Webbovým teleskopem     Autor: Vladimír Wagner (06.02.2024)



Diskuze:

Tak v gama oboru!! :-)

El nino Demokracie,2024-11-06 20:05:11

proč 12.3 mld let starý světlo je v gama oboru a skoro vůbec ne ve FIR/NIR/RF?
A odkedy je mikrovlnné žiarenie gama obor??? :-)

Odpovědět


Re: Tak v gama oboru!! :-)

Petr Mikulášek,2024-11-06 20:54:28

Mikrovlny = RF obor. Tuhle obludu pozorovali v gamě.
Takže jsou tři možnosti:
1) Sekli se se stářím téhle obludy
2) "Reliktní záření" není reliktní záření
3) Vlnová délka se mění v čase selektivně, ale protože jde o změnu plynulou, patrně by se to na tu rychlou změnu postupně naladilo.

Odpovědět


Re: Re: Tak v gama oboru!! :-)

D@1imi1 Hrušk@,2024-11-06 21:47:24

Reliktní záření pochází z doby, kdy byl vesmír starý 370 tisíc let. Záření z té černé díry pochází z doby, kdy byl vesmír starý 1,5 miliardy let. Tedy zhruba 4000x starší.

Navíc reliktní záření by mohlo mít vlnovou délku mnohem kratší, kdyby nešlo o záření vodíku o teplotě 3000K, kterého byl tehdejší vesmír plný. Ta teplota odpovídá zhruba teplotě rudých obrů (červenější než naše Slunce). Už v době vzniku nešlo o krátkovlnné záření.

Odpovědět

nevime vlastne stale nic

Zdeno Janeček,2024-11-06 07:54:55

nejvetsi chyba je, ze sa snazime naskatulkovat vesmir v rozsau nasich vedomosti. A ty si priznejme, nejsou prilis velike.
Kde jsou videt treba černé diry, ktere sezraly vsechnu hmotu okolo sebe a ted nejsou videt ??

Odpovědět

Záhada ?

Pavel Gašperík,2024-11-06 07:45:36

V súčasnosti nie sú pochybnosti o poslednom big-bangu s dôkazom reliktného žiarenia . A nemôžu byť tieto extrémne hmotné objekty - supemasívne čierne diery tiež reliktom , ale z predchádzajúcich vesmírov, ktorých "rezídua" odolali fázam "nášho" big bangu ?

Odpovědět


Re: Záhada ?

David Pešek,2024-11-06 11:41:01

že by náš bigbang byl pouze lokální událostí kdy černá díra narostla do mezní hmotnosti a poté zkolabovala a expandovala takovým způsobem že my nedokážeme detekovat prakticky nic jiného? Na podobných teoriích je nejlepší že je nebude možné potvrdit a ani je vyvrátit - nikdy nedokážeme vidět tak daleko

Odpovědět


Re: Záhada ?

Petr Mikulášek,2024-11-06 18:32:42

Ne záhada, ale pitomost. Pokud přijmeme hypotézu, že ten rádiový šum je pozůstatkem velkýho třesku a za ty miliardy let se o cca 10 řádů prodloužila jeho vlnová délka, proč 12.3 mld let starý světlo je v gama oboru a skoro vůbec ne ve FIR/NIR/RF?
Přiznejme si to, soudruzi jsou zase v lese... Jako vždycky.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni



Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz