Zlom v pohledu na evropskou energetiku – jak realistický je pohled Faktů o klimatu?  
V současné době se stále více začínají projevovat neblahé dopady energetické koncepce prosazované v Evropské unii. Ukazuje se, že samotné obnovitelné zdroje přechod k nízkým emisím zajistit nedokážou a je potřeba stabilní nízkoemisní zdroj v podobě jaderné energetiky. Ještě stále se však objevují studie organizace Fakta o klimatu, že uhelné zdroje můžeme hned zavřít a jaderné zdroje vlastně také nepotřebujeme, vše zajistí levná elektřina z fotovoltaiky a větrníků. Podívejme se na fakta, která ukazují, že jde spíše o Iluze o klimatu

V článku publikovaném v době odstavení posledních německých jaderných bloků prezentuje Oldřich Sklenář představu o správnosti německé cesty k nízkoemisní energetice, kterou je třeba následovat. Jde o analytika Výzkumného centra AMO, který v oblasti energetiky pracuje i pro organizaci Fakta o klimatu. Stejná organizace také publikovala řadu studií, ve kterých prezentuje ideu, že česká cesta k levné elektřině vede přes co nejrychlejší instalaci co největších výkonů fotovoltaických a větrných zdrojů. V současné době je to studie Výroba elektřiny v Česku bez uhlí. Ta se také se snaží předkládat myšlenku, že klidně můžeme hned odstavit uhelné elektrárny a chybějící elektřinu importovat. Zároveň ve svých dlouhodobějších vizích prosazuje, že bychom neměli spěchat s výstavbou jaderných zdrojů, a spíše se po vzoru Německa bez nich obejít. Podívejme se podrobněji na to, proč jejich modely a představy jsou v realitě chybné a iluzí.


Pomůže nám masivní výstavba větrníků k levné elektřině, jak tvrdí organizace Fakta o klimatu? (Foto autor).
Pomůže nám masivní výstavba větrníků k levné elektřině, jak tvrdí organizace Fakta o klimatu? (Foto autor).

Bude elektřina z fotovoltaiky a větru opravdu levná?

Fakta o klimatu vycházejí z představy, že v současnosti, kdy náklady na výstavbu fotovoltaických a větrných zdrojů dosahují relativně nízké úrovně, lze dosáhnout nízkých cen jejich masivním nasazením. To ovšem není pravda. Tyto zdroje mohou reálně přispívat ke snižování ceny elektřiny pouze v případě, že jejich podíl na její celkové produkci je relativně omezený. Jen do takového podílu, kdy nezačnou dramaticky ovlivňovat síť a není třeba je začít omezovat. V principu je touto horní hranicí zhruba podíl na celkové produkci elektřiny na úrovni koeficientu celoročního využití instalovaného výkonu. To je u nás pro fotovoltaiku okolo 10 % a pro větrníky okolo 20 %.

 

Čím více je překročena tato hranice, tím častěji nastávají případy, kdy produkce překračuje potřebu a musí se část výkonu vypínat, a naopak musí být stále větší výkon náhradních zdrojů, které jsou v pohotovosti k tomu, že naskočí v situaci, když nesvítí nebo nefouká. V takovém případě pak začínají, a při vyšším překročení dramaticky, stoupat náklady na síťové a regulační služby. Zároveň stoupají náklady na provozní dotace těchto obnovitelných zdrojů.

 

Podívejme se na to, v čem je problém s vytvářením ceny v modelu organizace Fakta o klimatu. Započítávají pouze cenu silové elektřiny. V realitě však s růstem podílu fluktuujících obnovitelných zdrojů roste stále rychleji cena za síťové a regulační služby i náklady na provozní dotace pro obnovitelné zdroje. Na celkové ceně za elektřinu pro zákazníka má pak tato regulovaná složka stále větší podíl a cena silové elektřiny stále menší.

 

Cenu vytvářejí autoři studie podle systému, který funguje pro vytváření spotové ceny na burze. Je třeba připomenout, že ve spotu se prodává v reálu jen malá část elektřiny. Hlavně stabilní zdroje, které nezávisí na počasí a jejich produkce je dlouhodobě předpověditelná, prodávají velkou část své produkce dopředu i na roky ve forwardech jako pokrytí základního zatížení. K tomu se ještě podrobněji vrátíme později.

 

Teď si představme, že máme období, kdy jsou ideální slunečné podmínky a přebytek výkonu vede k velmi nízkým, dokonce záporným cenám silové elektřiny. Připomeňme si, proč nastanou záporné ceny elektřiny. Ty vznikají tím, že fotovoltaiky mají provozní dotace a pokud je velikost záporné ceny menší než tato provozní dotace, vyplatí se provozovateli fotovoltaické elektrárny ji stále nechávat v provozu. Pokud tuto elektřinu nakoupí spotřebitelé ve státě, kde se dává daná provozní dotace, tak zákazníci žádné snížení celkové ceny elektřiny nepocítí, protože úsporu na ceně silové elektřiny zaplatí ve formě části regulované složky dané náklady na provozní podporu těchto fotovoltaických zdrojů.

 

Jiná situace nastává, když se tato fotovoltaická elektřina importuje, například jí Česko importuje z Německa. V tomto případě spotřebitel u nás pocítí opravdu snížení celkové ceny. Sníží se mu cena silové elektřiny a zároveň neplatí v regulované složce dotace na provozní podporu tohoto fotovoltaického zdroje, tu platí obyvatelé Německa. Protože podmínky pro obnovitelné zdroje jsou v dané době většinou podobné u nás a v Německu, nebo u jiných sousedů, tak správnou metodou pro snížení ceny elektřiny není výstavba velkých výkonů fotovoltaik a větrníků u nás, ale import fotovoltaické a větrné elektřiny od sousedů, kde mají intenzivní provozní dotace a plánují jich postavit velké výkony.

 

Německo na konci léta od 19. srpna do 5. září 2024. I v době, kdy hodně svítí, a navíc fouká musí běžet klasické zdroje, které musí zajistit regulaci a musí být připraveny pro dobu, kdy nesvítí. V té době Německo exportuje. Naopak v době, kdy nesvítí intenzivně importuje. šedá oblast jsou fosilní zdroje, žlutá slunce, modrá větrníky, tmavě modrá větrníky v moři, hodně světle modrá voda a zelená biomasa, světle fialová čára je spotřeba. (Zdroj Agorameter).
Německo na konci léta od 19. srpna do 5. září 2024. I v době, kdy hodně svítí, a navíc fouká, musí běžet klasické zdroje, které musí zajistit regulaci a musí být připraveny pro dobu, kdy nesvítí. V té době Německo exportuje. Naopak v době, kdy nesvítí intenzivně importuje. Šedá oblast jsou fosilní zdroje, žlutá slunce, modrá větrníky, tmavě modrá větrníky v moři, hodně světle modrá voda a zelená biomasa, světle fialová čára je spotřeba. (Zdroj Agorameter).

To, že si tuto realitu uvědomují i podporovatelé výstavby obnovitelných zdrojů u nás, je vidět z jejich stále vyššího tlaku na to, aby se i u nás přistoupilo na jejich provozní dotace. Jim i bankám je totiž jasné, že při plánovaných obrovských instalovaných výkonech budou ty jejich bez provozních dotací kanibalizovány těmi dotovanými v Německu. Pokud i u nás dáme provozní dotace velkým fotovolatickým parkům, tak ty zkanibalizují do současnosti postavené nedotované malé zdroje a ty už nebudou moci počítat s téměř žádným příjmem za dodávky do sítě.

 

Pokud v Německu plánují realizovat instalaci obrovských výkonů ve fotovoltaice a větru, tak u nás má cenu stavět tyto zdroje jen v omezené míře v decentralizované podobě a dobře začleněné do sítě. Cenu má u nás stavět zdroje, které mají stabilní výrobu nezávislou na počasí a mohou podpořit i regulaci. Tedy doplněk k tomu německému mixu, ne jeho kopii.


Takovými jsou v oblasti nízkoemisních zdrojů zdroje jaderné. Ty nemusí být ohroženy ani kanibalizací dotovanými obnovitelnými zdroji. Jejich produkce totiž nezávisí na počasí a dá se dobře předpovídat. Vyrábí tak i v době, kdy nesvítí a nefouká. Může tak prodávat elektřinu i na dlouho dopředu a zákazník, který potřebuje stabilní dodávky za stabilní a garantovanou cenu, ji dopředu koupí. Takovými jsou třeba datová centra, a i proto se v současné době v USA uvažuje o obnovení provozu odstavených jaderných bloků. I nyní prodává ČEZ většinu produkce jaderných zdrojů na roky dopředu za odpovídající cenu.

 

Toto nelze udělat u větrných či fotovoltaických zdrojů. V případě, že by pak nefoukalo, nebo bylo zataženo, tak tuto elektřinu musíte pro splnění svých závazků koupit na trhu, který je nedostatkový a za vysokou cenu. Můžete sice zkombinovat k větrníkům třeba bioplynový blok nebo vodní elektrárnu a vytvořit systém, který garantuje stejnou stabilitu, jako jaderná elektrárna a pokrývá tak základní zatížení, ale to nejde v případě velmi velkých instalovaných výkonů větru a fotovoltaiky, po kterých volají autoři studie organizace Fakta o klimatu.

 

Fakta o klimatu se dívají pouze na cenu silové elektřiny a neberou v úvahu reálnou situaci, kdy se velká část elektřiny vytvářející základní zatížení prodává dlouho dopředu. Pokud toto uplatní na mix s extrémním podílem na počasí závislých fotovoltaických a větrných elektráren a nevezmou do úvahy jeho dopady na regulovanou cenu v podobě nákladů na regulaci a provozní dotace, tak dostanou absolutně nesmyslné výsledky o výhodnosti této cesty pro zákazníka, jako se to stalo v jejich studii. Zde pak opravdu nejde o fakta, ale o pouhé iluze. Dokud nebude reálná možnost masivní akumulace, tato cesta ke kladnému výsledku nevede. Ostatně ani teď nevidíme, že by státy s vysokým podílem fotovoltaických a větrných elektráren měly nízkou cenu elektřiny pro zákazníka.


Elektrárna Ledvice by s dolem Bílina měly být podle studie organizace Fakta o klimatu jediné, jejíž zachování by měl stát podpořit. (Foto ČEZ).
Elektrárna Ledvice by s dolem Bílina měly být podle studie organizace Fakta o klimatu jediné, jejíž zachování by měl stát podpořit. (Foto ČEZ).

Opravdu můžeme vypnout uhelné elektrárny bez následků?

Ve zmiňované studii Fakta o klimatu tvrdí, že už nyní můžeme vypnout všechny uhelné elektrárny bez toho, aby nám hrozil nedostatek elektřiny. I zde však při svých úvahách a modelování zanedbávají některé klíčové momenty. Zásadní jsou dva. První je, že neberou v úvahu potřebu regulace a stability sítě a apriori předpokládají, že to vše ČEPS vždy vyřeší. To však nemusí být v situaci, kdy se odstaví všechny uhelné elektrárny a nahradí je instalace velkých výkonů ve fotovoltaice a větru, reálné.

 

Studie také spoléhá na to, že v případě nedostatku elektřiny situaci vyřešíme importem elektřiny. Nebere však v úvahu fyzikální a technické možnosti transportu elektřiny napříč Evropou. Připomeňme, že Německo nedokáže v současné době (a nebude toho ještě nejméně několik dalších let), transportovat potřebný objem elektřiny ze severu na jih Německa. Pokud tedy bude inverzní situace v našem regionu, tak nám naši sousedé nepomohou, budou sami v problémech. To že bude foukat ve Španělsku, v Norsku nebo na jihu Itálie nám nepomůže také.

 

Je pochopitelně možné taková období překonat. Zažil jsem období při zlomu počasí a extrémních mrazech třeba na přelomu roku 1978 a 1979, kdy se muselo zmrzlé uhlí dolovat ze zamrzlých vagónů krumpáči a sbíječkami. Průmysl se zastavil a vyhlásily se uhelné prázdniny. I taková krize se překonala a několik dalších menších, které si také pamatuji. Překonají se i povodně a jejich následky. A asi by se podobně překonaly i situace s nedostatkem elektřiny při realizaci koncepce navrhované organizací Fakta o klimatu.

 

Reálný problém však nastane, když takových událostí začne být příliš a průmysl se nebude moci spolehnout na alespoň trochu dlouhodobější stabilitu dodávek elektřiny. A ze studií organizace ČEPS je vidět, že takových období nedodávek bude u nás přibývat. Ono vícedenní i více týdenní období inverze opravdu není tak výjimečné. A zde je třeba ještě připomenout, že ČEPS se ve svých modelech opírá o podklady, které reportují jednotlivé státy. Představy Německa o možnostech svého energetického mixu jsou však lakovány na růžovo, podobně jako je to ve zmiňované studii Fakta o klimatu. Nejsou také plně zahrnuty fyzikální a technické problémy s transportem elektřiny.

 

Ještě dramatičtějším problémem, který nastane, pokud se odstaví uhelné elektrárny, souvisí s našim teplárenstvím. To je stále, a ještě řadu let bude, závislé do velké míry na uhlí. Pokud se však odstaví uhelné elektrárny, dost dramaticky poklesne odběr uhlí, a hlavně to  horší kvality už nebude odebíráno vůbec. Doly se tak stanou nerentabilní a jejich provozovatelé je uzavřou. Velká část teplárenství i domácností se tak octne na suchu. To si přece jen alespoň trochu uvědomují i autoři studie. Navrhují, aby se státem podpořilo zachování alespoň jednoho dolu v Bílině a jedné elektrárny v Ledvicích. Zároveň by se teplárny měly daleko více zapojit do výroby elektřiny a zlepšit tak svou ekonomiku. Nebudu si hrát na odborníka na teplárenství, ale podle těch, které z teplárenského sektoru znám, to stačit nebude.

 

Leden 2024 v Německu, šedá oblast jsou fosilní zdroje, žlutá slunce, modrá větrníky, tmavě modrá větrníky v moři, hodně světle modrá voda a zelená biomasa, světle fialová čára je spotřeba. Bude nás opravdu Německo zásobovat elektřinou, kdy několik dnů nebude foukat? (Zdroj Agorameter)
Leden 2024 v Německu, šedá oblast jsou fosilní zdroje, žlutá slunce, modrá větrníky, tmavě modrá větrníky v moři, hodně světle modrá voda a zelená biomasa, světle fialová čára je spotřeba. Bude nás opravdu Německo zásobovat elektřinou, kdy několik dnů nebude foukat? (Zdroj Agorameter)

I v této části studie se opravdu nejedná o fakta a realitu, ale pouze iluze. A to iluze extrémně nebezpečné. Fakta o klimatu svým prohlášením, že je možné klidně už nyní nechat (téměř) všechny uhelné elektrárny zavřít bez jakýchkoliv dopadů, vysílají politikům velice nebezpečný signál. Říkají jim, že vlastně pro záchranu uhelných zdrojů do doby, než za ně bude nízkoemisní náhrada, nemusí nic dělat. A nicnedělání mají politici nejraději. Tak se můžeme dostat do situace, kdy my během několika let své uhelné elektrárny odstavíme a Německo ty své bude ještě desetiletí využívat. A třeba pak budeme při horším počasí od Němců v té době jejich drahou uhelnou elektřinu muset importovat.

 

Němci, stejně jako Poláci, si kapacitní platby pro své uhelné elektrárny a možnost jejich dalšího provozování vyjednali. Naši politici se i v důsledku přesvědčování takovými spolky, jako jsou Fakta o klimatu, že je odchod od uhlí snadnou záležitostí, na to vykašlali. A nyní je stejné spolky přesvědčují, že to nyní už nejde vyjednat, protože už má EU na to jiný pohled. Podle mého názoru, pokud by dobře postavený plán kapacitních plateb či jiného mechanismu společně naši politici s podporou celé společnosti předložili, jasně zdůvodnili nutnost provozování uhelných bloků, tak by to mohli u orgánů EU prosadit. V současné době se už ukazuje řada průšvihů kolem násilně prosazovaných nereálných vizí nejen v energetice, ale také třeba v automobilovém průmyslu, že by mohla být EU daleko náchylnější takový návrh schválit.

 

Opravdu povede cesta podle organizace Fakta o klimatu k nízkoemisní energetice?

Bez schválení kapacitních plateb nebo jiného nástroje pro provozování elektráren na zemní plyn se stejně neobejdeme, pokud budeme podle doporučení studie Fakta o klimatu řešit náhradu uhelných elektráren výstavbou elektráren na zemní plyn. Zatím nemáme představu o nástrojích jejich financování (třeba těch kapacitních platbách). Nevíme, jak dlouho je bude možné provozovat a kdy je bude nutné odstavit nebo předělat na využití vodíku. Bez vyřešení těchto otázek do jejich výstavby žádný investor nepůjde.

I takto může vypadat běžný týden v zimě v Německu (předvánoční týden roku 2021), a to není žádná dramatická inverze. Šedá oblast jsou fosilní zdroje, žlutá slunce, modrá větrníky, tmavě modrá větrníky v moři, hodně světle modrá voda a zelená biomasa, světle fialová čára je spotřeba, tmavá pak emise. (Zdroj Agorameter).
I takto může vypadat běžný týden v zimě v Německu (předvánoční týden roku 2021), a to není žádná dramatická inverze. Šedá oblast jsou fosilní zdroje, žlutá slunce, modrá větrníky, tmavě modrá větrníky v moři, hodně světle modrá voda a zelená biomasa, světle fialová čára je spotřeba, tmavá pak emise. (Zdroj Agorameter).

 

Masivní využití plynu jako náhrady uhlí má však ještě další zádrhely. Jeho využití ve vytápění má jasné ekologické opodstatnění a dramaticky přispělo k čistotě vzduchu v plynofikovaných obcích. I jeho pronikání do velkého teplárenství je smysluplné. Ovšem jeho masivní využívání pro výrobu elektřiny u nás příliš smysluplné není. Zemní plyn se k nám nyní dominantně bude dostávat přes Německo a půjde o zkapalněný plyn i ze Spojených států.

 

Při těžbě, zvláště při frakování, při zkapalňování i opětné gazifikaci a dopravě se uvolňuje metan, který je ještě silnějším skleníkovým plynem, než je oxid uhličitý. Pokud tak začne Evropská unie brát při stanovování počtu emisních povolenek v úvahu i tento faktor, nemusí na tom být zemní plyn o moc lépe, než na tom bylo uhlí. Na místě je také následující otázka. Pokud se uhelné elektrárny zavřou, kde bude Evropská unie brát peníze za emisní povolenky, které chce použít na dotace obnovitelných zdrojů a řešení sociálních dopadů transformace energetiky.

 

Je také otázkou, zda budeme mít při intenzivním využívání plynu pro výrobu elektřiny dostatečnou kapacitu cest na jeho dopravu k nám. Jak jsem zmínil, vedou hlavní trasy přes Německo, a to bude potřebovat obrovské množství plynu. Naši experti na plyn jsou proto skeptičtí ve smyslu, zda se k nám potřebné množství vůbec dostane.

 

Emisní mapa ze současného bezvětrného zimního období jasně ukazuje, že nízkoemisní jsou státy, které využívají kombinaci jaderných a obnovitelných zdrojů nebo mají extrémně vhodné podmínky pro vodní elektrárny. Německo má i přes masivní investice do OZE vyšší emise než Česko (zdroj Electricitymap).
Emisní mapa ze současného bezvětrného zimního období jasně ukazuje, že nízkoemisní jsou státy, které využívají kombinaci jaderných a obnovitelných zdrojů nebo mají extrémně vhodné podmínky pro vodní elektrárny. Německo má i přes masivní investice do OZE vyšší emise než Česko (zdroj Electricitymap).

Současná studie organizace fakta o klimatu se zabývá nejbližšími roky, jiné její studie se však obracejí ke vzdálenějším obdobím. V nich obrovskou naději vkládají do sezónní akumulace do vodíku. To je i vize německého přechodu k nízkým emisím. Je však třeba připomenout, že není jasné, zda a kdy bude možné tuto možnost masivněji realizovat. Zatím se téměř všechen vodík vyrábí ze zemního plynu a ekonomicky realizovatelné vybudování potřebné infrastruktury pro masivní ukládání energie do vodíku je zatím nepředstavitelné.

I v této oblasti jsou proto vize studie organizace Fakta o klimatu vysoce iluzorní a připomínají Fatu Morgánu.

 

Závěr

Před více než čtvrt stoletím jsem diskutoval a oponoval Martinu Bursíkovi a dalším protijaderným aktivistům z hnutí Greenpeace, Duha či Děti Země, kteří bojovali proti jaderné elektrárně Temelín. Tvrdili, že Temelín a ani Dukovany nejsou třeba a uhlí se nahradí čistě obnovitelnými zdroji. Tehdy jsem jim říkal, že se nakonec ukáže, že největší škodu a zdržení v přechodu k nízkým emisím způsobí oni svou protijadernou kampaní. Říkal jsem, že se ukáže, že politici jako Miroslav Gregr a další, kterým oni dávali cenu Ropák a kteří se zasadili o výstavbu alespoň dvou temelínských bloků, udělali pro dekarbonizaci a životní prostředí více než oni. A právě tito zelení aktivisté a jejich kolegové v Rakousku, Německu a dalších evropských státech budou těmi, kteří způsobí, že se budou uhelné zdroje provozovat daleko déle, než by bylo v případě rozvoje jaderné energetiky nutné.

 

Po více než čtvrt století ukazuje situace nejen v Německu a její srovnání s Francií, Švédskem či Slovenskem, že jsem měl pravdu. Uhelné zdroje se intenzivně využívají u nás a v Německu. Protijaderní aktivisté teď svádí vinu na Křetinského a Tykače. Realita je však taková, že v případě neexistence těchto „uhlobaronů“, by musel uhelné zdroje provozovat někdo jiný, nebo by už měla německá i česká energetika dávno velký problém.

 

Pro cestu Česka k nízkoemisní elektroenergetice je podle mého názoru nutné postavit čtyři velké jaderné bloky, dva v Dukovanech a dva v Temelíně. Ty dva v Dukovanech jsou v principu náhradou těch existujících. Měli bychom se však zároveň snažit o co nejdelší bezpečné provozování existujících dukovanských bloků. Nějakou dobu tak nové bloky poběží společně s těmi existujícími a pomohou s náhradou uhelných bloků. V tomto směru už učinila rozhodnutím tendru Česká republika důležitý krok. Jak jsem popsal v nedávném článku, byla vybrána nabídka korejského dodavatele.

 

Podle Oldřicha Sklenáře by mělo být našim vzorem při cestě k nízkým emisím Německo, které mělo v minulém roce 2023 podíl fosilních zdrojů 40 %, já osobně bych se inspiroval u Francie, která měla v minulém roce nízkoemisních zdrojů hodně přes 90 % (zdroj ENERGOSTAT oEnergetice).
Podle Oldřicha Sklenáře by mělo být našim vzorem při cestě k nízkým emisím Německo, které mělo v minulém roce 2023 podíl fosilních zdrojů 40 %, já osobně bych se inspiroval u Francie, která měla v minulém roce nízkoemisních zdrojů hodně přes 90 % (zdroj ENERGOSTAT oEnergetice).

Dále by bylo dobré postavit v některých místech, kde jsou nyní větší uhelné elektrárny a teplárny, malé modulární reaktory. Ty by fungovaly v kogeneračním režimu a nahrazovaly by část uhelných elektráren a tepláren. I v tomto případě už se učinil klíčový krok a jako projekt, na kterém se bude participovat, byl vybrán malý (spíše střední) modulární reaktor Rolls-Royce. Podrobně jsem probíral tuto potřebu těsně před konečným rozhodnutím v nedávném článku. Realizaci jaderných projektů a možná i jejich financování by mohla pomoci i změna pohledu na tuto oblast energetiky, která se projevuje v pohledu orgánů Evropské unie. O startu renesance jaderné jsem psal i v letošním přehledu stavu tohoto odvětví.

 

Průběžně by mělo probíhat posilování flexibility a odolnosti sítě a možností akumulace. Měla by se posilovat interkonektivita s našimi sousedy. Nové obnovitelné zdroje by se měly budovat hlavně v decentralizovaném režimu a určitě by neměly příliš překračovat zmíněné limity, kdy by začaly dělat problémy v síti. Velké fotovoltaické a větrné farmy by se stavět spíše neměly, abychom mohli využívat levné přebytky solární a větrné elektřiny z Německa. Důvody, proč není vhodné stavět velké větrné a fotovoltaické farmy jsem popsal v tomto článku.

 

Důležité je realizovat postupný přechod teplárenství k nízkoemisním zdrojům. Zde bych považoval za smysluplné i využití plynu v kogeneračním režimu i za účelem posílení flexibility sítě. Zásadní však je, že by se uhelné zdroje neměly vypínat před tím, než za ně bude ekvivalentní nízkoemisní náhrada nejen v celkové výrobě elektřiny a tepla, ale také v regulaci a podpoře stability sítě.

Ve svém rozboru jsem se snažil ukázat, že ve svých modelech, simulacích a úvahách autoři studie organizace Fakta o klimatu zanedbávají klíčové aspekty a problémy, takže jejich závěry, že masivní instalace fotovoltaických větrných elektráren zajistí nízké ceny elektřiny pro zákazníka a uhelné elektrárny můžeme bez rizika odstavit už v nejbližších letech, jsou nerealistické a iluzorní. Představa Oldřicha Sklenáře a jeho kolegů, že cesta Německa k nízkoemisní energetice je tou nejlepší, je nejen iluzorní, ale i nebezpečná. Na spolehlivých dodávkách elektřiny je závislý nejen průmysl, ale celá společnost. V současné době probíhá intenzivní elektrifikace dopravy, průmyslu a v podobě tepelných čerpadel i teplárenství. Poroste spotřeba i datových center nejen v souvislosti s využitím umělé inteligence. Dá se tak očekávat, že spotřeba elektřiny i přes využití potenciálu úspor poroste. O tom, že bez spolehlivých zdrojů energie těžko uhájíme svou bezpečnost, životní úroveň a demokracii jsem psal v rozsáhlejším článku. Organizace Fakta o klimatu, možná správnější její název je Iluze o klimatu, však bohužel jde ve šlépějích svých zelených předchůdců, kteří svým tlakem na společnost a politiky zadělali na současné obrovské problémy evropské, a zvláště německé energetiky, a tím i průmyslu, a to nejen toho automobilového. Doufejme, že změnu pohledu na energetiku a na využití jaderných zdrojů, která se začíná v Evropské unii objevovat, se jim v současné době už zvrátit nepodaří.

 

Rozhovor o situaci v naší energetice pro podcast Vysoké napětí

Datum: 27.09.2024
Tisk článku


Diskuze:

Vzdělání "apoštolů" FVE a větrníků.

Petrox Petrox,2024-09-28 18:44:11

Přiznám se, že bych byl moc rád, kdyby každý vehementní prosazovač FVE a větrníků... prostě každý, kdo nadšeně tvrdí, že jedině tyto občasné zdroje ná spasí a že nakonec budou nejlevnější, nejspolehlivější a všem kdykoliv k dispozici.... vždy nejdříve uvedl základní fakta o svém školním vzdělání.
Připouštím, že je to jen můj osobní dojem, ale všiml jsem si, že ti nejagilnější prosazovači FVE a větrníků zpravidla bývají absolventy různých humanitních studií, ale absolventů např. elektrofakulty, obor silnoproud, nebo třeba ekonomů zaměřených na energetiku a podobných specializací, mezi těmito lidmi mnoho není.
Byl bych docela skeptický k budoucnosti, kdyby o energetické koncepci ČR (poražmo celé EU) rozhodovali absolventi oborů jako je např. kulturologie, jejichž jedinou "kvalifikací" je jejich osobní víra, ovšem nepodepřená jakýmikoliv skutečnými hlubšími znalostmi.

Odpovědět


Re: Vzdělání "apoštolů" FVE a větrníků.

D@1imi1 Hrušk@,2024-09-28 19:42:39

Ono to bohužel nesouvisí takhle jednoduše se vzděláním. Část s těch vehementních podporovatelů OZE má VŠ vzdělání technického směru, někteří přímo v oboru energetiky. On ten hlavní háček je jinde a pan Wagner ho dobře vyjádřil v některých starších článcích - ti jedinci mají extrémní hodnotový žebříček. Oni si plně uvědomují důsledky toho, co prosazují, ale nevadí jim to. Nevadí jim, když se omezí průmyslová výroba, místo MHD či autem budou všichni jezdit na kole či chodit pěšky a když v zimě budeme muset doma chodit ve vaťáku, abychom nezmrzli. Obvykle také z OZE nějak profitují. Jeden příklad za všechny:

Milan Smrž
Autor je chemik, vynálezce a publicista a autor desítek původních sdělení, vědeckých článků a patentů. Působil jako asistent na Katedře energetiky VŠCHT Praha. Od roku 2000 je předsedou národní sekce a 2003 byl zvolen viceprezidentem evropské asociace EUROSOLAR pro obnovitelnou energii. Vedle toho se věnuje přímé ekologické výchově a projektové i fyzické realizaci energetických projektů v rámci oficiální české rozvojové spolupráce v Zambii. Vede sekci energetiky ve skupině udržitelných technologií.
https://temelin.cz/komentare/milan-smrz

Název jeho článku z května tohoto roku:
"České jaderné plány jsou špatným politickým rozhodnutím"
https://temelin.cz/komentare/milan-smrz/ceske-jaderne-plany-jsou-spatnym-politickym-rozhodnutim

Odpovědět


Re: Re: Vzdělání "apoštolů" FVE a větrníků.

Petrox Petrox,2024-09-28 22:22:47

Naštěstí, jak se zdá, naše vláda jedná zodpovědně a takovýmto iracionálním lidem nenaslouchá.

Odpovědět


Re: Vzdělání "apoštolů" FVE a větrníků.

Petr Mikulášek,2024-09-28 19:47:51

Zřejmě to budou jedinci, co měli fyziku jenom na základce. Bylo by fajn, kdyby na sebe práskli, jestli aspoň udělali přijímačky na střední. Fyzika se totiž za nás učila i na průmyslovce (vím to jistě, maturoval jsem z ní) a předpokládám, že i na gymplu...

Odpovědět


Re: Vzdělání "apoštolů" FVE a větrníků.

Vladimír Wagner,2024-09-28 21:41:29

Já osobně texty k dané problematice neposuzuji úplně podle toho, kdo je napsal, ale podle obsahu. Druhá věc je, že na další texty a studie autorů, se kterými jsem se již dříve setkal, už hledím s jistými předsudky. I názory a texty o energetice lidí s humanitních oborů bývají často velmi racionální a poučné, pokud si uvědomují své limity ve fyzikálních a technických znalostech, stejně, jako jsem si já vědom svých omezených znalostí v ekonomických či sociologických otázkách. Naopak znám řadu autorů s fyzikálním a technickým vzděláním, jejichž pohled na energetiku je hluboce iracionální, viz pan Smrž, který už zde byl zmíněn. Takže bych autory nesortoval podle, jestli mají humanitní, přírodovědné či technické a jaké. A už vůbec bych nechtěl zavádět kritéria, které sem přinesl pan Filip Fuksa, tedy rozhodování o kompetentnosti v energetických otázkách podle toho, jestli jste starý bílý muž nebo mladá lesbická černoška.

Odpovědět

Takhle se fakt diskutovat o transformaci energetiky nedá

Filip Fuksa,2024-09-28 15:48:16

Prošel jsem si vlastně docela podrobně obě studie té skupiny Fakta o klimatu a mám několik poznámek k tomu, co pan Wágner napsal.

1) nevidím ve studiích Fakt o klimatu, že by se měly uhelky vypnout, ale že je z trhu dostane dostatek levné energie ze zahraničí. Což je trochu jiná story, než o které mluví pan Wágner.. Položím k tomu schválně otázku – pokud byste byl provozovatel elektrárny Počerady a měl ve smlouvě, že máte dodávat „tolik a tolik elektřiny“ za cenu, na které nemůžete vydělat, nebo tu elektřinu můžete koupit za hranicemi levněji a něco vydělat, co uděláte? (Sekundrání odtázka: „A co se pak asi tak zhruba stane s elektrárnou Počerady?“) Odnáším si z toho, že můžeme spalovat uhlí v uhelkách, ale bude to drahé. Jsou tu levnější možnosti, jak mít dostatek energie pro ČR. Podle mne by byla škoda je nevyužít.

2) stejně tak Fakta ve své druhé studii nepíší, že se nemá stavět jádro. Píší, že je nyní nejméně rizikové stavět jeden až dva bloky, další bloky rozhodovat až později. Já v tom vidím dost zásadní rozdíl, než co překládá v článku pan Wágner.

2.5) kritika, že se nepočítá se SMR reaktory není ze strany pana Wágnera oprávněná, studie Fakt o klimatu s tím počítá a popisuje i rizika a nejistoty, která jsou s tím spojená. (Asi jsme četli jiné studie...)

3) detail, že Oldřich Sklenář není ani ve Faktech o klimatu, ani se na studiích nepodílel považuji za touhu pana Wágnera zmínit nějakého ideologického protivníka. Škoda...

4) obava z nedostatku kapacit v sousedních státech je oprávněná, studie Fakt o klimatu to docela řeší – že vy jste to pane Wágnere vlastně nečetl ;-) Cituji ze strany 25: „Dodatečné analýzy na modelu ukazují, že i při pomalejším rozvoji v zahraničí by byl v Česku dostatek elektřiny i bez většiny uhelných elektráren. Podstatné problémy s dodávkami by nastaly, až kdyby se rozvoj v zahraničí fakticky zastavil, což ovšem není příliš pravděpodobné.“ Případně je to zmíněno ještě v metodice.

5) v čem má pan Wágner pravdu – ani jedna studie neřeší náklady pro konečného zákazníka, respektive další náklady například na rozvoj sítí. Já to chápu tak, že to modelovat možná budou - napsal jsem jim dotaz – ale zatím to tam není. Fakta o klimatu to ve svých studiích na rovinu popisuji*. Ostatně, proč to nemodeluje pan Wágner sám. Myslím, že by to bylo užitečnější, než tyhle články na Oslu...

6) prošel jsem si aktivity pana Wágnera ve spolu Realistická energetika – odhlédněme od jeho kolegy MIlana Smutného, který se sprostě vyjadřuje vlastně o komkoli, kdo jen trochu nesouhlasí s jeho viděním světa (sprostota, kterou v diskuzi předvedl mne dovedla k poznání, že pracuje ve spolku, kde je kolegou pana Wágnera). Ale pokud jde o důraz na faktičnost a fakta, kterou tu pan Wágner požaduje, bylo by fajn, aby například svého druhého kolegu profesora Macka poučil o uhlíkovém cyklu – ve své přednášce prof. Macek počítá procenta vlivu člověka na uhlíkový cyklus jen na jeho polovině... Asi jako bychom počítali výkon motoru jen z poloviny jeho aktivity...

*model české elektroenergetiky má o realistická energetika - jaksi tam ale cudně zatajují docela dost informací. Třeba nepočítají s přetoky do zahraničí, takže to jaksi vychází dost jednostranně – jaderně. Ergo je ten model úplně k ničemu, na rozdíl od Fakt o klimatu, jejich model si můžete stáhnout zadarmo...

Suma sumárum, považuji článek pana Wágnera za vyjádření „starého muže“, který má velké zkušenosti ve svém oboru, ale nevidí právě kvůli tomu i jiné cesty, než ty, které považuje sám za správné. Myslím, že to je dost škoda, že má na víc.

Odpovědět


Re: Takhle se fakt diskutovat o transformaci energetiky nedá

Petr Petr,2024-09-28 17:22:51

Detail:
Skenář "je" ve Faktech o klimatu:
https://faktaoklimatu.cz/o-nas

Odpovědět


Re: Re: Takhle se fakt diskutovat o transformaci energetiky nedá

Filip Fuksa,2024-09-28 17:37:17

V sekci „Faktům o klimatu dále pomáhají a pomáhali“.

Odpovědět


Re: Re: Re: Takhle se fakt diskutovat o transformaci energetiky nedá

Vladimír Wagner,2024-09-28 21:23:45

Pane Fuksa, když se podíváte na jejich přehled vlastního týmu, co jednotliví členové organizace Fakta o klimatu dělají, tak těch, kteří jsou označování za analytiky v energetice, je hodně málo a mezi nimi (když se podíváte na ohlasy a vystupování na internetu, pan Oldřich Sklenář docela vyčnívá, i když je ve stavu, že "jen" pomáhá.

Odpovědět


Re: Takhle se fakt diskutovat o transformaci energetiky nedá

Vladimír Wagner,2024-09-28 17:50:40

Pane Fuksa, budu reagovat na vaše komentáře a čtenářích nechám posouzení, kdo k diskuzi transformace přistupuje seriózně, a kdo ne:
1) Ani já ve svém článku nikde nepíši, že by Fakta o klimatu ve své studii volali po odstavení uhelných elektráren. To, o čem se diskutuje, je, že vlivem vysokých cen povolenek odstaví tyto elektrárny provozovatelé. Liším se s nimi v názoru, zda to bude mít nebo nebude dopady a rizika pro českou energetiku. Fakta o klimatu ve studii tvrdí, že to rizikem není a chybějící výkon v každém okamžiku vyrobíme z jiných zdrojů nebo dovezeme. A že se stát odstavení těchto zdrojů nemusí obávat a nemusí hledat cesty (například kapacitní platby), které by je pro zajištění pokrytí výkonu v době nedostatku v provozu udržely. Já mám názor opačný a ukazuji, proč tato jejich studie ten jejich názor neprokazuje.
2) V jejich studii vzdálenější budoucnosti mají 1 až 2 nové reaktory, protože o nich už stát rozhodl. Jejich závěr je, že na základě cenových (se stejnou chybou u OZE, kterou kritizují) a dalších jejich analýz vychází OZE nejvhodnější a jádro, když už je rozhodnuto stavět, tak nejlépe jeden a nejvýše dva bloky.
2,5) O SMR reaktorech píši jen, když popisuji svou představu ideálního energetického mixu. Nikde nekritizuji jejich studie za to, že tam SMR nemají.
3) Pokud se podíváte na stránky Fakta o klimatu, tak se tam o panu Sklenářovi píše "V projektu konzultuje ohledně energetiky". Pokud se podíváte na medailonek autora u článku, který odkazujete, tak se tam píše: "Autor je analytikem Výzkumného centra AMO, kde je členem klimatického týmu. Zabývá se problematikou energetiky a produkce skleníkových plynů. Pracuje také jako analytik pro organizaci Fakta o klimatu." V cele řadě různých medailonků a vystoupení pana Sklenáře se zdůrazňuje, že je analytikem organizace Fakta o klimatu.
4) I tuto část studie jsem četl a ve svém článku ji rozporuji. Ono totiž ty potíže budou i v případě, že ten rozvoj v zahraničí nebude o moc horší, než se předpokládá , právě z těch technických a fyzikálních důvodů spojených s transportem elektřiny, které budou a ve studii se neberou v úvahu. Oni sice říkají, že problémy mohou být jen, když se rozvoj v zahraničí úplně zastaví, a tady s nimi souhlasím, že to je nepravděpodobné. A pro politiky dávají sdělení, že problémy nebudou a uhelné elektrárny lze ponechat svému osudu a zavření.
5) Víte, když na základě modelů, které neberou v úvahu kritický parametr dané problematiky vyslovíte doporučení, které je mimo realitu, tedy, že masivní výstavba velkých výkonů ve fotovoltaice a větru povede k levné elektřině, tak to je opravdu nutné kritizovat. A opravdu pro tuto kritiku není nutné, aby kritik sám modeloval danou věc sofistikovanějším modelem
6) Honza Macek je expert na automobilový průmysl a vypracoval celou řadu velice seriózních studií v této oblasti. Nevím, čeho se přesně týká váš spor, ale vydiskutujte si to s ním. Jsem sice členem REAE, ale mé odborné i další aktivity jsou spojeny s mými pracovišti ÚJF AV ČR a FJFI ČVUT.
7) Pravděpodobně máte na mysli model kolegy Jana Horáčka z ÚFP AV ČR. Pokud se podíváte na situaci u sousedů (Německo, ...) v daných dobách, tak zjistíte, že v případě modelací České energetiky s vysokým podílem FV a větru máme potřebu přetoků ve stejné době, jako mají oni.
Je kouzelné, že v případě, když se nedostává faktů a argumentů, tak se přejde k nálepkování, podle věku, podle pohlaví, podle postavy .... Takže jsem "starý muž" (tedy zaostalý, staromódní, nemoderní ...) a Fakta o klimatu je organizace mladých, moderně myslících, progresivních, ... lidí. Mě tím neurazíte. Já jsem opravdu už starý, mám už dva vnuky, ale stýkám se, diskutuji se studenty a spoustou mladých lidí. Právě naopak se už ve svých zaměstnáních zbavují funkcí a snažím se co nejvíce věnovat popularizaci vědy a fyziky a diskuzím s mladými. Protože právě mladí, kteří budou mít nejen nadšení, ale i snahu poznávat realitu a ctít fakta, jsou naší nadějí do budoucna. A vidím, že schopnosti racionálního myšlení a respektu k faktům není opravdu otázkou věku.

Odpovědět

Tepelná čerpadla a bivalentní bod

D@1imi1 Hrušk@,2024-09-28 15:22:24

Mě by zajímalo, jak by elektrická soustava reagovala, kdyby tepelná čerpadla byla dominantním způsobem vytápění v Česku a přes noc by přišly tuhé mrazy, takže by teplota klesla výrazně pod bivalentní bod. Pod tímto bodem už nemá TČ dostatečnou účinnost ani tepelný výkon, takže si musí pomáhat odporovým topením, které sežere cca 3x víc elektřiny na stejné množství dodaného tepla. A to v době, kdy je tepla potřeba dodat nejvíc.

Modeloval už někdo z těch, kdo prosazují masivní využití TČ, jak si s tím elektrická soustava poradí? Z tohoto hlediska by bylo bezpečnější, aby všichni rovnou topili přímotopy než TČ. Při velmi tuhých mrazech by spotřeba elektřiny byla podobná jako s TČ, ale dlouhodobá křivka spotřeby by byla plošší, bez takových extrémů. Prostředky na drahá TČ by se místo toho mohly vložit do výstavby zdrojů základního zatížení, aby ty přímotopy utáhly.

Nejlepší jsou z tohoto hlediska samozřejmě klasické kotle či krbovky. Oběhové čerpadlo žere pořád stejně bez ohledu na výkon kotle.

Odpovědět


Re: Tepelná čerpadla a bivalentní bod

Petrox Petrox,2024-09-28 17:58:46

Podobnou úvahu jsem před lety řešil v případě našeho rodinného domu.
Co se stane, když se TČ v zimě porouchá, nebo pár dní nebude k dispozici proud?
Tenkrát mě napadlo jediné finančně schůdné řešení - zmíněná krbová kamna (v mém případě krb) a připravená zásoba dřeva. Smutnou legrací je, že díky výraznému nárůstu cen el. energie se posledních pár zim zmíněný krb stal našim hlavním domácím zdrojem tepla. :D

Odpovědět


Re: Tepelná čerpadla a bivalentní bod

Petr Mikulášek,2024-09-28 19:28:11

Pozor, tenhle nárůst nebude okamžitý, že by to skokově rostlo. Ono to jede s rozdílem vnitřní a venkovní teploty lineárně. Pokud TČ nebude přibývat skokově, dá se na to postupně reagovat. Průšvih by byl, kdyby to dostali befelem všichni najednou a nikdo neřešit vedení ani zdroje.

V USA se málo používá ústřední topení a obvykle se to řeší vzduchovodama s nucenou ventilací a tepelným čerpadlem pro topení i chlazení, protože to umí oboji. Ale když spadne venkovní teplota pod "balance point", zapne se "auxiliary heat stage", která se už často od elektriky liší - plyn nebo LTO.

Každopádně blackout by byl průšvih, už jenom kvůli oběhovýmu čerpadlu a řízení...

Odpovědět


Re: Re: Tepelná čerpadla a bivalentní bod

D@1imi1 Hrušk@,2024-09-28 20:22:02

No nevím, z čeho vycházíte, že to nenarůstá "skokově". I když bych to nazval jinak. Skokový nárůst si představuji jako schod, tohle by byl pouze zlom na křivce, za kterým by spotřeba elektřiny s každým teplotním stupněm rostla cca třikrát rychleji než před ním.

Jde o to, že dnes většina TČ bere nízkopotenciálové teplo z venkovního vzduchu. Účinnost TČ klesá s rozdílem teplot, které musí čerpadlo překonávat. Takže když jsou mrazy nejvyšší, účinnost je nejnižší, ale vy přitom potřebujete tepla nejvíce. A když to dojde do bodu, že už tepelný výkon čerpadla nestačí, zapnou se odporové články, které mají účinnost ještě nižší.

S rozdílem vnitřní a venkovní teploty jede lineárně pouze přímotop, ale ne TČ, protože tam vstupuje do hry ta měnící se účinnost. Při běžném rozdílu teplot má TČ tepelnou účinnost zhruba 300% ale s rostoucím rozdílem teplot klesá. Odporové topení má účinnost trvale 100%, tedy třikrát nižší.

A problém, který z toho vznikne, je, že když bude většinu zimy teplota kolem 0°, všechna TČ pojedou v tom režimu s 300% účinností a když pak teploty na pár dní spadnou pod -15°C, všem se zapnou ty odporové články s účinností 100%.
Regulovatelné elektrárny budou muset být kdykoliv schopné poskytnout dostatek výkonu na to odporové topení, ale jejich kapacita se využije jen pár mrazivých nocí v roce.

Podle mého názoru je rozumější ušetřit za výstavbu statisíců TČ. Jaderné bloky stejně budou muset mít dostatečnou rezervu, aby utáhly zimní topení i v nejvyšších mrazech, kdy to tepelné čerpání moc nepomáhá. A když už ten instalovaný výkon jaderných bloků bude existovat, není důvod úzkostlivě šetřit spotřebu v teplejším zbytku zimy.

Odpovědět

Pane Wagner

Josef Nýč,2024-09-28 11:34:16

Dobrý den. Dovolím si dodatek k Vašemu článku. Už léta píšu, mluvím o skutečnosti, že Evropa není samostatná planeta, nebo i aspoň poklop a od fanatiků žádná odezva. A taky proč, že? A osobní dojem: nejsou si duševně podobní s politickými fanatiky (rudými, ,,liberálními,, , hnědými) či náboženskými. A pokračuji o tématu. Jsou videa a foto z různých koutů planety, kde by potřebovaly skutečně něco dělat a oni jenom fantazírují, místo aby finančně a osobně přispěli (ona skutečná práce často jim bolí). Ono se jim ani nechce vyhledat úplné info. O jejich pokrytectví a neodbornosti by se dalo psát dlouho.

Odpovědět

Petr Nováček,2024-09-28 11:06:18

Autor popisuje současnou situaci, ale musíme se dívat do budoucna s ohledem na to, co již bylo schváleno v EU, ale začne platit za pár let.
Provozní dotace na FVE skončí v roce 2030, což jsou FVE budované v letech 2009-2010. Ostatní FVE již provozní dotace nemají. Po roce 2030 budou muset být energeticky neutrální nové domy, jinak nebude stavební povolení. Energeticky neutrální dům lze udělat jen s FVE, která ale bude bez dotací. Takže bude nutné FVE+TČ+dobré zateplení. Ve výsledku nebude důležité, jestli se FVE ekonomicky vyplatí nebo ne, bude prostě povinná na každém novém domě. Takový nový dům bude mít velké přebytky v době, kdy svítí a to i v zimní slunné dny. V době, kdy v zimě nesvítí naopak bude potřebovat načerpat ze sítě velké množství elektřiny. Týká se to ale jen pár měsíců v roce. Na pokrytí těchto pár měsíců v roce se hodí buď nová plynovka nebo ještě nějakou dobu nechat uhelky i za cenu vysoké ceny povolenky a vysoké ceny elektřiny v tomto období (když bude foukat v Německu, tak bude cena nízká). Přetoky do sítě z FVE v případě nízkých cen elektřiny se řeší již nyní. Majitelé FVE, kteří prodávají elektřinu na spotu, v případě nízkých cen prostě elektřinu do sítě nepošlou.

Odpovědět


Re:

M_. D_.,2024-09-28 11:21:09

Tak asi třeba brát v potaz, že domácnosti ohledně elektriky spotřebují cca čtvrtinu vyrobené elektřiny. Potřebujete pokrýt spolehlivě také něčím ten průmysl (cca 40%), služby (cca 20%), ...
Navíc, pokud se uvede v život povolenky na domácí vytápění, tak podíl domácností možná o něco stoupne v rámci snahy vytlačit z nich postupem časem v podstatě jakékoliv lokální spalování (když nám povolenky zafungovaly tak dobře na uhelné elektrárny, tak třeba i domácnosti pod jejich tíhou pochopí, že "topit elektrikou" je úžasně výhodné/levné). Všude fakt TČ nedostanu a klasický elektrokotel něco sežere. Ona i ta hra na domácí neutralitu bude jen v ročním součtu.

Odpovědět


Re: Re:

Petr Nováček,2024-09-28 14:32:09

Povolenky u domácností budou nově na uhlí a plyn. U elektřiny jsou již na úrovni elektráren. Část domácností si pak spočítá, že pro ně bude výhodnější pořídit si FVE, možná i TČ.
I průmysl řeší FVE. Nyní mají dotace, kdy jim dotace zaplatí 30-40% ceny FVE.

Odpovědět


Re: Re: Re:

Petrox Petrox,2024-09-28 18:05:57

FVE na každý dům nenavěsíte a TČ taky všude nenainstalujte. Snažit se hrát si na energetickou neutralitu v zemi, kde je běžně 7-8 měsíců v roce chladno a zataženo, to mi připadá docela na hlavičku.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re:

Petr Nováček,2024-09-28 19:25:41

FVE bude od roku 2030 na všech nových budovách povinná, protože se budou povolovat jen energeticky neutrální domy. Ono i v nic moc počasí FVE něco vyrobí, plus jsou baterie. Samozřejmě někde bude muset existovat fosilní elektrárna, která se zapne v době, kdy dlouho nefoukalo a nesvítilo.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re:

Petrox Petrox,2024-09-28 21:12:54

Jestli takové hloupé nařízení opravdu bylo přijato, tak bude do doby termínu platnosti zase zrušeno a nebo se to transformuje do nějaké formální podoby typu - nákup nějakého odpustku. V naší zeměpisné lokalitě se totiž jedná o nesplnitelnou pitomost.
Mimochodem, mohu vědět jaké je vaše nejvyšší ukončené školní vzdělání? Docela by mě to zajímalo.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re:

M_. D_.,2024-09-28 21:19:25

FVE jsou fakticky povinné pro rodinné/obytné doby od 2029 za účelem zlepšení samostatnosti a snížení energetické náročnosti. Od 2030 nastupuje povinnost být papírově klimaticky neutrální (ne energeticky) u obytných novostaveb, od 2040 zákaz nových lolálních kotlů(?) a od 2050 požadavek, že i staré budovy k bydlení mají být upraveny na klimaticky neutrální (jsou i mezikroky, že nejméně hospodárné existující domy se mají už někdy k 2033 dostat do lepší třídy), takže topení na elektriku.
Ale ty FVE to pořád neřeší v té zimě. A FVE na firmách to neřeší vůbec, tam mám výrobní plochu FVE k spotřebě výroby zcela jinde, než u domku.
Jde celou dobu o tu uhelku/něco, co bude stát 7-9 měsíců v roce a tvrdě kroutit výkon v zimě, kdo a jak ji zaplatí to čekání mimo topnou sezónu a jak se to skryje na první pohled, aby občana neškráblo/neudělal revoluci při pohledu na cenu za zimní kWh. :-)
Tohle celé se dost finančně propíše na lidi - jak na cenu pořízení nového baráku, tak pak nakonec provozně i když trochu skrytě. Už jen udělat dobře tu izolaci, aby to pak fungovalo, je třeba výrazně hlídat zedníky, co mi na baráku kutí, aby to celé nezvorali. A pak budu i oškubán v nějaké formě za systémové/pohotovostní služby dodávky elektriky na tu zimu. :-(

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re:

Petrox Petrox,2024-09-28 21:58:32

Já bych to neviděl tak pesimisticky, fanatičtí eko-hujeři sice něco protlačili do legislativy, ale vsadím ty příslovečné boty, že jakmile se ukáže, že je to v realitě nesplnitelné, tak se to buď zase zruší a nebo se to změní do formy nějakého odpustku po jehož zaplacení bude stavební povolení vydáno i na stavbu, která kritéria nesplňuje.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:

D@1imi1 Hrušk@,2024-09-28 22:13:47

Když budu stavět barák, bude mi jedno, jestli zaplatím 100 tisíc za FVE nebo 100 tisíc odpustku. Oba dva přístupy budou znamenat jediné - zdražení výstavby. A jelikož ekonomika funguje jako spojené nádoby, promítne se to časem do zdražení všeho ostatního.

Že se bruselští úředníci sami dobrovolně vykašlou na zelené cíle, je dost optimistický názor. Asi jako očekávat, že se kubánští komunisti sami po pár letech vykašlou na zákaz dovozu nových aut ze zahraničí.

Odpovědět


Re:

Richard Vacek,2024-09-29 06:02:50

Pokud schválí politici nesmysl, tak to neznamená, že ho začnete realizovat. Musíte upozorňovat k čemu to povede, jaké důsledky to bude mít na ekonomiku EU, na životní úroveň lidí a jejich spokojenost. Protože zvládnout v EU 300 mil. nespokojených lidí nedovede žádný ideologicky pevný politik i když si zaplatí armádu ideologů, kteří budou lidem tvrdit, že "nerůst" je kýžený cíl, který ti lidé chtějí.

Odpovědět

ehm

Ludvík Urban,2024-09-28 09:14:14

Ona vám to paní Teresa Ribera Rodríguez vysvětlí (teda nařídí, ale bude tomu říkat vysvětlení).

Odpovědět


Re: ehm

Pavel 1,2024-09-28 15:48:16

Ta nemusí nic nařizovat. My jsme se již zavázali toto udělat, a to díky burešově podpisu pod green dealem, aniž by se tento obtěžoval vyjednat nějaké výjimky, které si zařídilo třeba Německo a Polsko.

Odpovědět


Re: Re: ehm

Petr Mikulášek,2024-09-28 19:06:49

Proč by měl cokoliv vyjednávat? Jeho obří firmy to nezničí, ale konkurence to pocítí víc. A Agrotec se zahojí na prodeji nových, dražších aut, takže z toho vyjde jako vítěz. A stádo po lobotomii není schponý pochopit, že ten podraz udělal on...

Odpovědět

No jasně...

Many More,2024-09-27 22:49:41

pokud si někdo (jako ti potrhlí eko aktivisti) vytkne ideu, tak pak veškeré následné úvahy a argumenty vypotí (tedy zohybá) tak, aby mu to pasovalo. Nic nového pod sluncem :-)

Odpovědět

Do tématu podnebí se plete mnoho lidí.

Lenka Svobodová,2024-09-27 21:59:46

Jsou tu 3 věci, které je třeba uvést na pravou míru.

1.) Kysličník uhličitý nic nedělá. Je to vlastně měřítko spalování fosilních paliv, tedy množství energie, stejmě jako MWh, megawat hodina. Ohřívání planety nezpůsobuje pochopitelně CO2, ale spaliny a popel z fosilních paliv. Prostřednictvím uvolněného CO2 se měří množství popela a spalin.

Fakt, že spaliny produkuje člověk, je neoddiskutovatelný. Dokonce i ležák v domově důchodců, protože kvůli němu se vyhazuje množství odpadu vyrobeného z ropy aj. A proto musí nastoupit odlidnění. To je neodvratné. Jinak zde zahyneme všichni.


2.) Elektromobily budou potřeba, až se odlidní Česko o 50% obyvatelstva, Co by se pak dělalo s elektřinou, kterou produkují elektrárny?


3.) Fotovoltaické panely se budou muset zakázat, protože způsobují letní vedra a vysušují krajinu. Horký vzduch, co stoupá nad FVE se nikdy neochladí pod rosný bod, a tak z něj neprší a vláha odchází do zahraničí. Jak můžete vědět v okolí tepelných elektráren, které vytvářejí méně odpadního tepla než FVE, je vlhko, padá rosa a často prší.


A tak se musíme spojit proti bankám a montovačům slunečních panelů, které jediné na tom vydělávají a ostatní přivádějí na mizinu.
¨

4.) Díky boji proti ohřívání planety se sníží počet lidí na povrchu zemském o 95%. Když jsem o tom mluvila s lidmi, všichni si představovali, že budou mezi mrtvými. A co se stane s přeživšími? Jistě víme jenom to, že klesnou ceny nemovitostí, aut a pole, lesy a stavební pozemky se stanou neprodejné. Lidé se budou stěhovat do uvolněných domů v centrech měst. Silnice a železnice přestanou být přetížené.

Podle toho, jak bude organizované odlidnění, tak dojde buď ke zkvalitnění populace, nebo ne. Jestli se budou např. používat vakcíny a demagogie, že lidi začnou své příbuzné posílat na smrt, aby si zachránili kejhák, tak je tu naděje, že ubyde hloupých lidí. A zůstane jen výkvět společnosti.

Odpovědět


Re: Do tématu podnebí se plete mnoho lidí.

D@1imi1 Hrušk@,2024-09-27 22:50:21

Troll Lenka Svobodová se přesunul z diskuse o původu covidu sem. Nevěřím, že tohle někdo svéprávný může myslet vážně a není to jen provokace. Tam zase psal(a), že covidové restrikce byly právně nevymahatelné a jediný, kdo je vymáhal, byli svévolní autobusáci, hostpodští apod.

Odpovědět


Re: Re: Do tématu podnebí se plete mnoho lidí.

Lenka Svobodová,2024-09-28 02:24:22

Restrikce za covidu nevymahatelné a nepotrestatelné skutečně byly. Neviděl jste v televizi hospodské, co měli otevřeno přes zákaz? Jak můžete někoho potrestat za nenošení náhubku, když byste mu musel prokázat úmysl poškodit spoplečnost. Čím tak asi zdravý člověk může poškodit společnost? I ve středověku v době moru zavírali do karantény pouze nemocné. Ne zdravé. Proč se chováte jak blázen? Nestydíte se?

Nutit lidi k něčemu, co si nepřejí vyhrůžkami a použitím násilí - nevíte, že to je trestný čin vydírání?. Proto ta vládní nařízení pouze vyzývala, pobízela lidi, aby se omezovali. Vždyť jinak by za to byli vládní úředníci trestně odpovědní. Hlupáci jim vyhověli a ještě páchali trestnou činnost tím, že nutili myslící lidi, kteří odmítali podporovat covidovou mafii v bránění šíření viru. Jen pomatenci bránili šíření viru, když věděli, že se všichni nakazí. V roce 2019 a dřív, bránil snad někdo šíření chřipky?

Vy byste měl platit náhradu všem těm lidem, co trpí vysokým státním zadlužením, drahotou a inflací. Za to že jste pomáhal covidové mafii prodlužovat žně.

Vám nepřišlo divné, že potom jak v roce 2022 zrušili náhubky, nikdo už na covid neumíral? Proč asi? Protože to je jen ve vaší choré hlavě, že lidi umírali na covid a že na ulicích padali a byly jich plné mrazáky.

Odpovědět


Re: Re: Re: Do tématu podnebí se plete mnoho lidí.

D@1imi1 Hrušk@,2024-09-28 09:46:27

To nebyla snaha o zahájení diskuse ale informace pro ostatní, aby si rozmysleli, jestli má smysl na tu snůšku fantazií reagovat.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Do tématu podnebí se plete mnoho lidí.

Lenka Svobodová,2024-09-28 18:20:45

Nedá mi to, abych se vás nezeptala. Co jsme získali za ty tisíce miliard, které dostala covidová mafie do chřtánu? Vždyť se nakazili všichni, a žádný se neuchránil před smrtí. Kromě toho, že stát má stamiliardové dluhy, utrpělo i sebevědomí školních dětí, podnikatelé ztráty, lidi nemohli pořádně žít, taky se zadlužili. Inflace jim zničila úspory. Jak si můžete ještě dovolit otvírat papulu, když jste dělal, co covidová mafie chtěla, a bránil šíření viru?. Všichni ovčané utrpěli nedozírné ztráty.

Normální člověk si zjistil na stránkách MZCR ministerstva zdravotnicví, kolik bylo hospitalizovaných na covid.

https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/kapacity-luzkove-pece

Po vydělení počtem nemocnic vycházelo v průměru 3 v 1 nemocnici. Jak chcete obhájit, že z důvodu přeplněnosti nemocnic tyranizovali občany s vaší pomocí?! Vy jste navíc ještě zesměšňoval lidi, kteří bojovali proti covidové mafii. A přitom jste se bál, aby vás neokřiknul nějaký autobusák nebo vrátný.

Odpovědět


Re: Re: Do tématu podnebí se plete mnoho lidí.

Petr Mikulášek,2024-09-28 09:58:12

Mezi smrtí a blbostí není žádný rozdíl. Postižený o tom neví a okolí se trápí...

Odpovědět


Re: Do tématu podnebí se plete mnoho lidí.

Many More,2024-09-27 22:56:35

Pokud bude odlidnění organizováno tím čubčím synem v čele východních stepních hord, což je aktuálně jediná známá důkladně rozpracovaná a připravená odlidňovací strategie, tak po jeho úspěšné realizaci budeme (tedy ti "elitní", kteří zbydou) asi řešit přednostně jinačí problémy, než jak utřít slzu zklamání v oku Bursíkovi a Grétě :-)

Odpovědět


Re: Do tématu podnebí se plete mnoho lidí.

Marcel Brokát,2024-09-28 16:14:20

To L.S.: doporučuji častěji tyčku 37°C

Odpovědět

Tak teda

Alyo Sha,2024-09-27 20:52:39

Dobré ráno!

Odpovědět


Re: Tak teda

Many More,2024-09-27 23:00:04

Aski arumaki :-)

Odpovědět

Bohužel i v energetice

Richard Vacek,2024-09-27 18:25:42

rozhodují techničtí analfabeti zaslepení ideologií, kteří naslouchají dotačním parazitům. Absence zpětné vazby ve formě osobní zodpovědnosti za tato špatná rozhodnutí pak v EU názorně ukazuje, kam to spěje.
O potřebě dalších jaderných bloků se ví po desetiletí a neschopní politici za tu dobu nestačili nic zrealizovat.

Odpovědět


Re: Bohužel i v energetice

Miroslav Gretschelst,2024-09-28 02:21:07

Je jistě hrubým omylem hledat viníky mezi idioty a fanatiky. To jsou pouze "bílí koně" vzdělaných a inteligentních psychopatů. Snad i v Bibli je text nabádající hledat "komu to slouží". A tam teprve hledejme příčiny a způsoby, jak je odstranit.

Odpovědět


Re: Bohužel i v energetice

Petr Mikulášek,2024-09-28 08:19:29

Rozhodují ti, kteří mají v oboru kvalifikaci jenom od voličů a někdo jim zasponzoroval volební kampaň. A voliči taky obecně nemají znalosti. Potom stačí zafinancovat kampaň proti faktům a je vymalováno...

A kdo by na tom měl zájem? Společnost potřebuje několik TWh ročně, jinak nebude fungovat. A jsou tři možnosti:
1) Uděláme to v jádru. Provozovatel nakoupí palivo, udělá si v areálu zásobu na několik let. Palivový cyklus je krátký, je tam jenom uranový důl, obohacení, kompletace paliva. A je ho málo. Na to se pijavice sotva přisaje.
2) Vsugerujeme lidem, že plyn je ekologický, a pojede se na plyn. Ten se obchoduje na komoditní burze, takže se dá spekulativně skoupit, pak za vyšší cenu prodat a namastit si kapsu.
3) Dát tam OZE, kde není predikovatelná výroba. Akumulace je prakticky nemožná, takže je potřeba záskok, stačí lidem vsugerovat ekologičnost plynu. Provozovatel záložní elektrárny neví, kolik plynu bude vlastně potřebovat a musí (minimálně část plynu) nakupovat operativně. Takže navíc k bodu 2, můžete elektrárny vydírat - dneska přitlač 20%, jinak nevyrábíš a platíš pokutu za nedodání nasmlouvané elektřiny.

Když bych byl hamižný lump, který si chce vysosat peníze z energetiky, která možnost by byla nejlepší? A když bych vydělal dejme tomu 100M ročně na spekulacích na plynu, vyplatí se investovat 5M do reklamy na OZE+plyn a podpořit za pár drobných ve volbách někoho, kdo z daní spoluobčanů bude dotovat OZE, abych se mohl v klidu, bokem zájmu, krmit na cenách plynu?

A top je, když o energetice ve vládě rozhoduje přímo dacan, který žije ze spalování fosilií, jako třeba Gerhard "Rosněft" Schröder (německý kancléř 1999-2004, vedle koalici SPD/Zelení a po odchodu z politiky dělal pro NordStream AG, Rosněft a Gazprom).

Je dobře vidět, odkud u OZE zemní plyn fouká a proč ekoblbies vadí jádro.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni



Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz