Paleolitický petroglyf vulvy. Kredit: Calame, Wikipedia, CC BY-SA 3.0

V roce 1785, tedy pouhé dva roky po prvním úspěšném letu horkovzdušným balónem, zapsali dva londýnští gentlemani do sázkové knihy svého klubu sázku o to, kdo jako první bude souložit v koši balónu ve výšce aspoň tisíc yardů nad zemí. Kdo, a jestli vůbec někdo, vyhrál, zápisky klubu neuvádějí. Mezinárodní tým vedený Davidem Cullenem z Cranfield University se nyní zcela vážně zabývá otázkou, jaká rizika s sebou ponese sex mezi účastníky kosmických letů pořádaných v rámci vesmírné turistiky. Tu čeká v nejbližších letech zřejmě prudký rozvoj a jak uvádějí autoři studie: „očekávané chování účastníků během letu se bude pravděpodobně lišit od chování profesionálních astronautů.

Babylon kolem roku 1800 př.nl.  Pálená hlína do formy Rozměry Výška: 4,80 cm Délka: 11,70 cm Šířka: 7,10 cm .The British Museum. CC BY-SA 4.0

Je nereálné předpokládat, že se všichni aktéři vesmírné turistiky zdrží sexuálních aktivit v podmínkách mikrogravitace a zvýšené úrovně ionizujícího záření během kosmických letů.“ Analýzu rizik zveřejnili Cullen a spol. k veřejné diskusi.

Autoři předpokládají, že tak jako následníci zmíněných londýnských gentlemanů vymysleli „mile high club“ pro ty, kteří souložili na palubě letícího letadla, vznikne i „klub Kármánovy linie“ pro ty, kteří to zvládnou ve výšce nad 100 km nad zemí (ta je brána jako hranice pro vstup do vesmírného prostoru). Příležitostí k tomu bude přibývat a podle Cullena a spol. nejsou společnosti zabývající se vesmírnou turistikou dostatečně připraveny na důsledky takového jednání pasažérů.

Afrodíté, Pan a Erós. Parský mramor, výška 1,55 m, kolem roku 100 před n. l. Délos, Dům Poseidoniastů z Beirutu. Národní archeologické muzeum museum v Athénách, 3335. Kredit: Zde, Wikimedia Commons. Licence CC 4.0.

Kosmické lodě, jako je Starship, budou mít kapacitu pro desítky cestujících, kteří budou pobývat ve velké společné kabině, ale zřejmě i v soukromých kabinách. K sexu ve vesmíru mezi účastníky vesmírné turistiky tak podle Cullena a spol. dojde s vysokou pravděpodobností během příštích deseti let. To samo o sobě nepředstavuje zásadní problém. Ten tkví v možnosti početí ve vesmíru.

Dřevoryt k překladu díla Giovanniho Boccaccia De mulieribus claris, vytiskl Johannes Zainer v Ulmu kolem roku 1474. Inkriminovaná scéna je v pravé části. Penn Libraries, University of Pensylvania (USA), Inc B-720. Kredit: kladcat, Wikimedia Commons. Licence CC 2.0.

Vesmírná turistika počítá s lety dlouhými dny až týdny, takže v podmínkách vesmíru by proběhly jen rané fáze vývoje lidského embrya. Riziku ale nemusí být vystavena jen embrya počatá ve vesmíru. Počítá se sice se zákazem letů pro těhotné ženy, ale autoři studie poukazují na fakt, že bude těžké zajistit, aby ženy těhotenství vědomě nezatajily. A může se stát, že si ho ani nebudou vědomy.

Lékařský výzkum už stačil odhalit, že stav beztíže a zvýšená úroveň ionizujícího záření při pobytu v kosmu má na lidský organismus poměrně razantní dopady. Patří k nim úbytek svalů a kostí, změny v oběhu tělesných tekutin, a dokonce změny ve struktuře mozku. O vlivech na reprodukci toho víme pramálo. Čínští vědci podnikli experimenty, při kterých sledovali vývoj raných myších embryí v podmínkách kosmu a výsledky nezavdávají důvody k velkému optimismu. Preimplantační myší embrya se sice mohou ve vesmíru vyvíjet, ale do stádia blastocysty se vyvíjejí pomaleji a jejich kvalita je snížena. Dochází k vážnému poškození DNA. Genom blastocyst vyvíjejících se ve vesmíru je také globálně hypometylovaný, což je stav typický pro stárnutí buněk. Podobné narušení vývoje lze v pozemských podmínkách navodit nízkými dávkami radiace.

Héfaistos zkoumá úlovek v síti. Shůry přihlížejí ostatní bohové. Alexandre-Charles Guillemot, olej na plátně, 1827. Indianapolis Museum of Art, artwork ID 5622, (P4674). Kredit: NgFVL6Vteg3K6Q at Google Cultural Institute, Wikimedia Commons. Public domain.

Pokud jsou embrya v pozemských podmínkách vystavena jen mikrogravitaci, nedochází k zásadnímu narušení embryonálního vývoje. Hlavní příčinou vývojových vad embryí je tedy zvýšená úroveň radiace v kosmu. V této souvislosti je nutné připomenout, že lidská předimplantační embrya jsou k defektům ve srovnání s jinými savci zvýšeně náchylná. Dá se proto předpokládat, že početí v podmínkách kosmu by mělo u lidí horší následky, než jaké pozorovali čínští vědci u myších embryí. To by sice mohlo vést k zániku embrya, čímž by se eliminovalo riziko narození postižených dětí, ale ani to není bez rizik.

Cullen a spol. navíc varují před zvýšeným rizikem mimoděložních těhotenství, protože změny v pohybu tělesných tekutin se mohou týkat i oviduktální tekutiny vylučované buňkami vejcovodu, což může vést k zadržení embryí ve vejcovodu, kde pak následně implantují. O pohybu oocytů a embryí ve vejcovodu jsme měli donedávna velmi zjednodušené představy a zřejmě stále ještě plně nechápeme, co všechno embrya ve vejcovodu absolvují. Tím méně tušíme, co s tímto procesem provedou podmínky vesmírného letu.

Inspirace z trilogie All Souls od Deborah Harknessové. Kredit: JEM Events

Vyhráno nebude podle Cullena a spol. ani v případech, kdy budou vesmírné turistky užívat hormonální antikoncepci. Není jisté, zda bude stejně účinná i v podmínkách vesmírného pobytu. Svou roli tu může sehrát např. rychlost posunu tráveniny z žaludku do střeva, který významně ovlivňuje vstřebávání hormonální antikoncepce užívané v tabletách. Tvrdou lekci nám v tomto ohledu nedávno udělilo užívání léků semaglutid a tirzepatid při léčbě obezity. Tam se objevují neplánovaná těhotenství, protože zpomalení přesunu tráveniny z žaludku do střev má za následek pokles účinné látky antikoncepce v krvi o třetinu.

Pohlednice z viktoriánské doby. Wikipedia, volné dílo.

Průmysl vesmírné turistiky čelí podle Cullena a spol. do budoucna riziku soudních sporů, poškození pověsti a finanční ztráty, pokud lidé během letu do vesmíru otěhotní. Pokud se ale tento průmysl rozhodne předejít podobným komplikacím nějakými razantnějšími opatřeními, hrozí jim žaloby za narušení etických a reprodukčních práv. Ze stávajícího stavu věcí autoři studie vyvozují, že sektor vesmírné turistiky podniká jen minimum kroků ke zmírnění těchto rizik.

A řešení? Cullen a spol. navrhují: Zástupci odvětví vesmírné turistiky a další relevantní strany by se měly urychleně sejít, aby diskutovaly o těchto otázkách a formulovaly strategii na ochranu všech zúčastněných. Jednoduchým řešením by mohlo být předletové poučení všech vesmírných turistů o rizicích lidského početí ve vesmíru. Provozovatelé vesmírné turistiky by se pak mohli právně zřeknout odpovědnosti za početí člověka během letu.