Počínaje ústavou a zákony, až k dodatkům ke smlouvám, právní dokumenty jsou nechvalně proslulé tím, že jsou nestravitelné. Nejen pro laiky, ale někdy i pro samotné právníky. V angličtině pro to existuje pěkný výraz legalese, který sice vypadá nevinně, ale má dost hanlivý podtext. Česky bychom řekli třeba „právní hatmatilka.“ Je to takové decentní upozornění právníkům, že jejich jazyk se jaksi vzpírá běžnému chápání.
Otázkou je, proč právníci používají legalese. Proč je jejich hatmatilka tak nesrozumitelná, přímo neproniknutelná. Ačkoliv by jazyk měl sloužit především ke komunikaci, legalese spíš komunikaci brání. Lidé ji nemají rádi a vlastně ani právníci ji nemají v lásce. Odpověď nedávno se svými kolegy hledal specialista na kognitivní původ práva Eric Martínez z MIT, později University of Chicago.
Složitost legalese je daná především tím, že praktikuje vkládání dlouhých definic dovnitř vět, čili postup v angličtině označovaný jako central embedding. Samotní právníci přitom preferují, když pracují s textem, v němž jsou věty bez těchto šíleností. Vědci zvažují řadu hypotéz, proč je legalese taková, jaká je. Podle hypotézy Copy & Edit je na počátku jednoduchá právní věta, do které se postupně noří další informace a definice, považované za nezbytné.
Martínez a spol. ale dospěli v předešlém výzkumu k tomu, že legalese právních textů funguje spíše podle hypotézy Magic Spell. Podle nich neslouží ke komunikaci, tedy alespoň ne primárně. Jsou to zaklínadla, jejichž účelem je projekce moci a autority práva. Když v anglofonní kultuře někoho požádáte, aby napsal zaříkadlo, dotyčný obvykle použije starobyle znějící verše. Martínezův tým věří, že s právnickou hatmatilkou je to podobné. Je to právnická „magie.“
Hypotézu Magic Spell prověřili v novém výzkumu, pro který sehnali přes platformu Prolific 200 dobrovolníků neprávníků, rodilých mluvčích s angličtinou. Dobrovolníci měli napsat dva typy textů. Jednak zákony, které zakážou zločiny jako řízení v opilosti, loupeže, žhářství nebo obchodování s drogami – a pak měli napsat příběhy o těchto zločinech. Aby badatelé otestovali i hypotézu Copy & Edit, měli dobrovolníci po sepsání zákonů i příběhů přidat k textům další informace. V navazujícím experimentu mělo 80 dobrovolníků sepsat zákony a společně s nimi vysvětlivky pro cizince.
Výsledky experimentů přesvědčivě hovoří ve prospěch hypotézy Magic Spell. Dobrovolníci, naprostí laici v oblasti práva, sami od sebe sepisují zákony v legalese a používají vkládání textů do vět. Když ale píší příběhy o zločinech anebo vysvětlují zákony cizincům, zcela automaticky používají normální, srozumitelný jazyk.
Jak potvrzuje vedoucí laboratoře Edward Gibson z MIT, jsme svědky fascinující situace, kdy ve společnosti existuje pevně zažitý model pro právnický jazyk, který, aby byl „správný“ a „účinný,“ musí být kostrbatý a nesrozumitelný. Je to k zešílení, pro všechny zúčastněné, ale není zbytí, jinak by právní dokumenty či výroky nebyly věrohodné. Evoluce právní řeči dospěla k pavímu ocasu v podobě právnické hatmatilky a nejspíš s tím nic nepohne, kromě rozsáhlé katastrofy, která by otřásla strukturou společnosti.
Badatelé pokračují ve výzkumu. Zamířili směrem do historie, kde hledají původ právnické hatmatilky, s vkládáním textu doprostřed vět. Hodlají analyzovat britské právo, z něhož vychází to americké, a také legendární babylonský Chammurapiho zákoník cca z let 1700 až 1800 před naším letopočtem, jeden z nejstarších zákoníků historie.
Video: MIT linguist explains the structure of language | Edward Gibson and Lex Fridman
Video: MIT linguist: Do LLM understand language? | Edward Gibson and Lex Fridman
Video: Disagreement with Noam Chomsky on human language | Edward Gibson and Lex Fridman
Literatura
Bob vypadá opravdu jako Bob
Autor: Stanislav Mihulka (28.05.2007)
V morálních a politických sporech nefungují fakta, ale osobní zkušenost
Autor: Stanislav Mihulka (27.01.2021)
Svědectví milionů knih: Racionalita je na ústupu již několik desetiletí
Autor: Stanislav Mihulka (06.02.2022)
Kognitivní lingvistika: Gramatické chyby vyvolávají reálný fyziologický vztek
Autor: Stanislav Mihulka (01.11.2023)
Diskuze:
A co vývojové diagramy?
Pavel Vitvar,2024-08-23 02:53:24
Já vím, že se na to dívám fakt hodně jednoduše, ale programátoři mají pro přehlednou práci třeba se stavovými automaty k ruce vývojové diagramy.
Takový Občanský zákonník není nic jiného než velký stavový automat s občany procházejícími jednotlivými stavy :-). Proč bychom jej nemohli přepsat do vývojového diagramu?
Jen tak mimochodem v Poslanecké Sněmovně už to pochopili a jednací řád si skutečně pro svoje interní potřeby přepsali do vývojového diagramu.
Věřím, že takový diagram by na vážnosti sbírky zákonů nijak neubral :-)
Prosím o zpětnou vazbu. Co si o tom myslíte?
Re: A co vývojové diagramy?
D@1imi1 Hrušk@,2024-08-23 10:19:39
Poslanci a senátoři mají největší starost s tím, aby jejich zákon vůbec prošel hlasováním. Jestli bude v praxi dobře fungovat, je druhotné. Řeší se různé politické handly k získání dostatečného počtu hlasů. A když se o nějakém zákonu předpokládá, že by podporu nejspíš nezískal (nebo by projednávání trvalo dlouho), udělá se z něj přílepek nějakého nesouvisejícího zákonu, který má podporu dostatečnou.
Re: A co vývojové diagramy?
F M,2024-08-23 10:26:33
Mě by se to líbilo. Jenže ta magie bude u většiny lidí vyžadována, tedy ta většina by si asi i zvykla na tuto odlišnou formu, ale vždy tu bude hlasitá podstatná menšina která bude vyžadovat něco speciálního a rovný přístup, ke kterému se tuším tímto chcete/me blížit, se jim líbit nebude. Takže tam zase budou právníci a zase se to bude komplikovat.
Další věc, jak by to bylo kompatibilní se současným právním systémem? To je šílená mašinérie u které nikdo netuší jak to drží pohromadě, osobně si myslím, že to všechno patří zmačkat a vyhodit a ten váš návrh by byl dobrý začátek pro nový systém. Jenže v reálu je to jako snaha zastavit holýma rukama rozjetý parník (osobně myslím Titanic). Jak řešit to vzájemné propojení a hlavně ty neustálé změny a opravy bez toho aby se to každou chvíli rozsypalo? Přechodné období? To by bylo šílené, nekonečné soudy ukřivděných a ještě těch "ukřivděných".
Zákon nikdy nemůže postihnout všechny varianty, vždy tam je nějaká nutná volnost výkladu závislá na lidech kteří ho vymáhájí. A z druhé strany je to permanentní válka, mezi lidmi kteří se snaží zákon oj..at a těmi co jej doplňují/zpřesňují, z toho důvodu bývá zpravidla zákon o krok zpět. Množství a ochota lidí se do tohoto zapojit záleží na míře zisku/toho jak zákon komplikuje život.
Asi až AI (pokud někdy bude), to by mohl být dostatečně magický prostředek.
Přidám sem ještě závěr toho abstraktu, který se mi také líbí "From a law and policy perspective, these results suggest that the tension between the ubiquity and impenetrability of the law is not an inherent one, and that laws can be simplified without a loss or distortion of communicative content."
Re: Re: A co vývojové diagramy?
D@1imi1 Hrušk@,2024-08-23 10:55:25
Ve 20. století u nás došlo 4x ke změně vládnoucího režimu, ale nikdy při tom nedošlo k radikální změně většiny zákonů. Jak píšete, bylo by to jako rukama zastavit rozjetý parník. Je to oříšek :-)
Richard Feynman na mezioborové konferenci
Eva M,2024-08-22 21:09:32
....“Vybral jsem namátkou jednu větu a velice pozorně ji čtu. Nepamatuji se ji
doslova, ale víceméně zněla takhle: „Individuální člen sociální komunity často
získává informace prostřednictvím vizuálních symbolických kanálů.“ Četl jsem to
popředu, pozadu a přeložil to. Víte, co to znamená. „Lidi čtou.“
Pak jsem přešel k další větě a zjistil, že ji dokážu přeložit taky. Pak už to bylo
jako mlácení prázdné slámy: „Občas lidi čtou; občas poslouchají radio,“ a tak
dále, ale bylo to napsáno tak komplikovaně, že jsem tomu zpočátku nemohl
porozumět; a když jsem to konečně dešifroval, nic v tom nebylo.”
[R. FEYNMAN, 1989, To snad nemyslíte vážně!, str. 253 (asi)]
Re: Richard Feynman na mezioborové konferenci
D@1imi1 Hrušk@,2024-08-23 10:37:15
My máme třeba "Množství větší než malé" :-)
Místo jednoduchého: "Významné množství"
Re: Re: Richard Feynman na mezioborové konferenci
Marcel Brokát,2024-08-23 20:07:07
Nene, vyjádření jsou diametrálně odlišná ve významu.
Re: Re: Re: Richard Feynman na mezioborové konferenci
D@1imi1 Hrušk@,2024-08-23 21:35:43
A v čempak prosím? "Množství větší než malé" je naprosto vágní formulace, která by byla bez dalších definic v zákoně naprosto nepoužitelná a nebo by závisela na ryze subjektivním posouzení. Ten obrat je pužitelný jen díky těm dodatečným definicím, ne díky tomu, jak je zformulovaný. Naopak by fungoval stejně, i kdyby se místo něj zvolilo jakékoliv jiné ustálené označení. Kupříkladu "červené množství".
Viz zde a zkuste si místo toho obratu dosadit co chcete, jestli to na ty paragrafy bude mít vliv:
https://www.policie.cz/clanek/mnozstvi-vetsi-nez-male.aspx
Re: Re: Re: Re: Richard Feynman na mezioborové konferenci
Marcel Brokát,2024-08-24 07:55:33
no já to chápu tak, že V obou případech potřebujete nějaké kritérium, podle kterého budete rozhodovat zda ta či ona formulace je pro dané kritérium platná nebo ne. Může to být cokoliv, ale tady se přirozeně nabízí nějaké číslo. Řekneme, že významné množství je 7 a malé množství je také 7. Obecně lze stanovit, že významné množství je 7 a malé množství je třeba 18.973. Nebo obráceně. Je to jedno.
A co se děje v prvním případě, u pojmu "významné množství". Tady se na stole objeví otázka - Je množství větší nebo menší než toto číslo významné množství? Odpovědí je, že pravděpodobně není, jelikož formulaci "významné množství" jsme přiřadili jedinou hodnotu. Naše číslo 7.
A druhý případ - tato formulace má tu vlastnost, že stanovením jedné hodnoty, určuje celý interval hodnot, který vyhovuje formulaci "větší než malé". V našem případě vše větší než 18.973.
Tedy obě formulace nemají stejný význam.
Pokud byste chtěl argumentovat, že: "logicky přeci ne" nebo "to dá rozum ne", je třeba k prvnímu vyjádření dodat doplňující formulaci "že vše větší než významné množství" ihned se dostáváte do ekvivalentní podoby druhé formulace.
Re: Re: Re: Re: Re: Richard Feynman na mezioborové konferenci
D@1imi1 Hrušk@,2024-08-24 16:32:00
Podíval jste, jak se s tím obratem v zákoně pracuje, nebo pouze spekulujete? To, co píšete, by dávalo smysl, kdyby zákon v příloze stanoval přesné hodnoty "malého množství", ale tak to není. Zákon zaprvé na většině míst pracuje pouze s tím krkolomnějším obratem: "množství větší než malé" - i v přílohách, kde jsou seznamy hodnot pro jednotlivé látky. Zadruhé ty hodnoty v přílohách nejsou ani pevným limitem. Když si rozkliknete ten odkaz, hned v prvních odstavcích vysvětlují kritéria, podle kterých "množství větší než malé" určovat.
Obrat "množství větší než malé" není definicí množství, ale zavedeným pracovním termínem, který naopak definici vyžaduje, jinak by byl nepoužitelný. A vzhledem k dodatečným definicím nevidím důvod jako vlastní termín používat šroubované spojení, které by Čech sám od sebe nikdy nepoužil. Šroubované spojení by bylo odůvodněné, kdyby plně nahrazovalo definici.
Jinak kdyby zákon používal termíny "významné" a "nevýznamné" množství, fungovalo by to stejně dobře i v tom případě, který popisujete Vy. Měl byste opět dva navazující intervaly. Popisnější z hlediska významu by asi bylo něco jako "tolerované" a "netolerované" množství.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Richard Feynman na mezioborové konferenci
D@1imi1 Hrušk@,2024-08-24 16:38:19
Také by se nabízela úprava na "nemalé množství", ale to už nepůsobí tak vznešeně a odborně jako ta krkolomnost.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Richard Feynman na mezioborové konferenci
Marcel Brokát,2024-08-24 21:00:57
tak jsem přečetl ten odkaz, co jste uvedl v příspěvku i když s diskutovanými formulacemi a s jejich platností to moc nesouvisí a přijde mi to v pohodě
Nabozenstvi
Ma Ma,2024-08-22 20:50:31
Neni to tak davno, co jsem si cetl kousky Asyrskych zakonu.
Hadam ze hodne z nas slyselo o 10 prikazanich.
S takovou hypotezou by se snad dalo pracovat, treba vice ateismu speje k te hatmatilce. Vzdyt je rozdil kdyz ctu co rekl Buh a co rekl Kral, protoze to jsou oboje textem zpravy od vyssi moci.
Kdezto pravni hatmatilka je svetska patlamina. Muzu se mylit.
Zase jeden humanitní "výzkum"
Martin Novák2,2024-08-22 19:40:17
Závěry by mohly být platné jen pokud by zkoumané osoby nikdy neviděly legální text. Protože ho ale jistě viděly tak při požadavku zformulovat jiný legální text použili zkušenost kterou už měli.
Můžou být naprostí laici, ale smlouvám se v životě stejně nevyhnou...
Nejspíš to budou studenti a na západě je nějaká forma práva součástí snad všech škol, protože každý vzdělaný člověk to musí umět aspoň číst.
Re: Zase jeden humanitní "výzkum"
D@1imi1 Hrušk@,2024-08-22 21:39:40
Ale o tom to právě je, že lidé zkušeností získali pocit, že právní text MUSÍ být formulovaný tou právní hatmatilkou, i když by šel vyjádřit civilním způsobem, jinak by neměl "právní váhu."
Kdyby k nim přistoupil na křesle zubař v čistých monterkách nebo maskáčích, velká část lidí by se vyděsila kvůli formě nepatřičné pro danou profesi, ačkoliv na funkci by neměla vliv.
Také mají lidé sklon ve zvýšené míře používat cizí výrazy, když chtějí vyjádřit něco přesného či odborného, ačkoliv existují doslovné české ekvivalenty.
Re: Re: Zase jeden humanitní "výzkum"
Marek Fucila,2024-08-22 23:34:29
Na pravne texty by sa ovela viac hodila forma pocitacovych jazykov.
Dalo by sa to syntakticky testovat, ale s kludom aj pustat simulacie a hladat pripadne diery.
Ono to ale asi ani nie je cielom. Ked clovek vidi, ako zakony vznikaju - staci pohlad bezneho volica - a ako nepredvidatelne sa riesia spory (ked nemame prehlad o vztahoch a tokoch financii), tak je v podstate uplne jedno ako zakony vyzeraju. V case ich pisania niekto potrebuje politicke body, pripadne s ucinnym odvratenim pozornosti zaznacit do zakonov nirco prenho uzitocne.
Daromir Boran,2024-08-22 14:53:43
Podobný nezmysel, z ktorého je nemožno vykluckovat je aj qwerty klavesnica.
Re:
Marcel Brokát,2024-08-22 15:47:55
???? rozložení qwerty je historická záležitost vytvořená na základě četnosti využívání písmen v anglickém jazyce aby se kladívka mechanického stroje o sebe nezasekávala a dalo se na mechanickém stroji psát rychleji
Tak jako zase nevytvářejte pohádky člověče
Re: Re:
Martin Novák2,2024-08-22 19:27:01
QUERTY má za úkol zpomalovat psaní aby se klapky stihly vrátit, a funguje nejen v angličtině. A je sice pravda že zpomalování psaní klávesnicí querty mělo svůj smysl v éře mechanických psacích strojů, ale my už teď snad jaksi nejsme v éře mechanických psacích strojů. Možná až se rozvine Green Deal tak se tam zase vrátíme, počítače přece jenom potřebují elektřinu a mechanické psací stroje ne...
Re: Re: Re:
Marcel Brokát,2024-08-23 08:35:16
Jenže ta Vaše interpretace je nepřesná a zavádějící. Rozložení mělo skutečně zpomalit rychlost psaní, ale pouze - jak to nazvat - "lokálně" aby celková výsledná rychlost psaní byla významně vyšší než s původním rozložením kláves. A to se podařilo. Něco jako ZIP systém v dopravě, lokálně se jednotlivé členy zpomalí aby výsledná propustnost všech členů významně narostla.
Rozložení kláves je tedy dobrým příkladem k článku jenom v případě, že "hatmatilka" má za cíl pomocí lokálního zvýšení komplexnosti významně snížit výsledné nejasnosti ve výkladu právních textů, a to se pokud jsem to pochopil správně, nepovedlo prokázat.
Re: Re: Re:
Vojtěch Kocián,2024-08-23 10:15:41
Účelem nebylo zpomalovat, ale rozprostřít text po ploše klávesnice, aby bylo možné stisknout dvě klávesy co nejrychleji za sebou a nezasekly se. Zasekávaly se většinou klapky, co byly blízko u sebe a vzhledem k mechanické konstrukci byly i příslušné klávesy blízko. Tak je rozhodili podle statistiky výskytu písmen za sebou v angličtině (překvapivě to celkem dobře funguje i pro jiné jazyky). Ideální klávesnice, která by se nemusela ohlížet na mechaniku stroje, by se musela primárně ohlížet na biomechaniku prstů, aby se střídaly jednotlivé prsty a obě ruce. Výsledkem bylo Dvorakovo rozložení, ale (nejspíš z tradicionalistických důvodů) moc se neujalo.
V době počítačů je ale celkem jednoduché, zvolit si rozložení klávesnice, jaké každému vyhovuje. Stačí pár samolepek a malý kus programu.
Libor Zak,2024-08-22 08:41:25
Myslím, že právo je fakt extrém, ale to stejné se do určité míry týká i dalších akademických oborů. Výrazy, které mají přirozená česká synonyma se publikují v podobě převzaté z jiných, mnohdy dávno mrtvých jazyků. Jediná výhodu, kterou možná vidím, je nadnárodnots těchto výrazů. Na druhou stanu, mezinárodním jazykem vědy je angličtina, a tyto latinské a řecké výrazy, jsou buď přímo součástí běžné angličtiny díky římským a dalším historickým vlivům na jazyk, nebo existují srozumitelná běžně používaná synonyma, které každý angličtinu ovládající akademik zná.
Takže ano, u části případu to může být opodstatněné, u velké většiny textů je to však jenom povýšenecký balast, aby odborný text působil více důvěryhodně a důležitě, i když je to mnohdy snůška nesmyslů. Zvláště některé fylozofické eseje dnešních tzv. myslitelů jsou tím pověstné. Dokonce i politici akademický jazyk vesměs opustili, bohužel ve prospěch sprostých výrazů a nespisovné řeči.
Neprůstřelnost
Vojtěch Kocián,2024-08-22 08:06:28
Zajímavé. Ale chybí mi tam analýza přesnosti definic. O kolik děravější bude to laické vysvětlení pro cizince oproti tomu samému podanému právnickou hantýrkou od stejného autora?
Docela často pročítám pravidla různých her v češtině i angličtině. Jsou většinou docela čtivá a srozumitelná (jinak by se těžko prodávala), ale najít v nich nejasnosti nebo vyložené díry nebývá problém. Ke konkrétní dohodě jak která pravidla aplikovat, pak dochází až u stolu a liší se skupina od skupiny. Nemám na mysli hry s celkem jednoduchými pravidly jako šachy, ale spíš komplexnější záležitosti jako Dungeons and Dragons.
Re: Neprůstřelnost
D@1imi1 Hrušk@,2024-08-22 08:41:31
Jestli se nepletu, logicky děravé právě například americké právo je a k ustálení výkladu dochází skrze soudní precedensy. První rozhodnutí soudu se stane vzorem do budoucna, jak daný paragraf vykládat.
Re: Re: Neprůstřelnost
Vojtěch Kocián,2024-08-22 11:55:58
Logicky děravé je do určité míry každé právo. Jen mě zajímalo, jestli do toho autor udělá víc děr při použití běžného jazyka nebo právnické hantýrky.
Re: Re: Re: Neprůstřelnost
D@1imi1 Hrušk@,2024-08-22 12:59:09
No třeba u nás se takovým způsobem k právu nepřistupuje, bere se to způsobem "co je psáno, to je dáno". Teoreticky je tudíž větší požadavek, aby byly zákony co nejpřesněji formulované, aby soudy rozhodovaly předvídatelně.* Když se Američani stejně opírají o ty precedenty, nemusí pro ně být neprůstřelnost zas tak klíčová.
Navíc si nejsem vědom, že by jakékoliv návody (nejen ty herní) používaly šroubovaná spojení. Vždy je snaha o stručnost a jednoznačnost. Takže nevím, proč zrovna zákony by k neprůstřelnosti tu šroubovanost vyžadovaly.
Každopádně ono se o tom blbě diskutuje, když ani jeden z nás nemáme s "legalese" osobní zkušenost a tak nevíme, jak moc se liší od jazyka českých právních textů.
*V praxi to tak bohužel není a je běžné, že různí soudci rozhodují v naprosto identických kauzách různě. Vím např. o konkrétním případu, kdy byl nájemní spor rozdělen do jednotlivých žalob za každý měsíc zvlášť (bylo jich mnoho), takže ty žaloby byly doslova "přes kopírák". Přesto každé stání dopadlo jinak podle toho, který soudce to zrovna soudil. Je to samozřejmě dané kvalitou (nebo gumovostí) zákonů a kvalitou jednotlivých soudců.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
