Největší mořští zabijáci z dinosauří éry  
…aneb Rekordně velcí pliosauridi

Rekonstrukce přibližného vzezření a velikosti dospělého pliosaurida druhu Pliosaurus funkei. Tento „Predátor X“ dorůstal do délky přes 10 metrů a vážil nejspíš výrazně přes 10 tun. Výrazně odrostlí starší jedinci tohoto druhu však mohli patrně dosáhnout ještě větších rozměrů. Kredit: ДиБгд; Wikipedia (CC BY-SA 4.0)
Rekonstrukce přibližného vzezření a velikosti dospělého pliosaurida druhu Pliosaurus funkei. Tento „Predátor X“ dorůstal do délky přes 10 metrů a vážil nejspíš výrazně přes 10 tun. Výrazně odrostlí starší jedinci tohoto druhu však mohli patrně dosáhnout ještě větších rozměrů. Kredit: ДиБгд; Wikipedia (CC BY-SA 4.0)

Druhohorní éra byla zlatou dobou plazů, ostatně se tomuto 186 milionů let dlouhému období v historii Země neformálně přezdívá „éra plazů“ nebo „éra dinosaurů“. Nejednalo se ale rozhodně jen o dinosaury, vzduchu vládli pterosauři a v mořích dominovaly různé skupiny malých až obřích plazů, jako byli ichtyosauři, plesiosauři a mosasauři. Na tomto blogu už jsme probrali velikost největších známých sauropodních dinosaurů, teropodních dinosaurů a třeba i ptakoještěrů, dostali jsme se rovněž k mosasaurům. O největších zástupcích plesiosaurů (či přesněji řečeno jejich podskupiny Pliosauridae) jsme se ale zatím příliš nezmiňovali. Vzhledem k tomu, že obří pliosauridi patřili k největším mořským predátorům všech dob, nebude určitě od věci si tyto vodní giganty doby dinosaurů představit blíže.[1] Ohledně největšího známého pliosaurida však v současnosti panují nejasnosti a probíhají četné debaty. Vážným kandidátem je určitě tzv. Predátor X, objevený v roce 2007 až 2008 na Špicberkách v sedimentech z období pozdní jury (stáří kolem 147 milionů let).

 

Obří fragment dolních čelistí druhu Pliosaurus macromerus, umístěný v expozici instituce Oxford University Museum of Natural History. Délka této fosilie činí 287,5 cm, celá lebka tedy nejspíš měřila přes 3 metry. Kredit: Simon; Wikipedia (CC BY 2.0)
Obří fragment dolních čelistí druhu Pliosaurus macromerus, umístěný v expozici instituce Oxford University Museum of Natural History. Délka této fosilie činí 287,5 cm, celá lebka tedy nejspíš měřila přes 3 metry. Kredit: Simon; Wikipedia (CC BY 2.0)

Původně byla délka tohoto mořského plaza odhadována na celých 15 metrů a jeho hmotnost asi na 45 tun, čímž už by se vyrovnal středně velkým velrybám.[2] Později ale zvítězily střízlivější odhady a norští paleontologové určili délku tohoto obra asi na 11 až 13 nebo spíše „jen“ 10 až 12 metrů.[3] Lebka typového exempláře obřího pliosaurida ze Špicberků měřila na délku 1,6 až 2,0 metru, druhý, větší jedinec měl ale lebku dlouhou 2 až 2,5 metru. Dnes je „Predátor X“ řazen do druhu Pliosaurus funkei. Také některé další druhy rodu Plesiosaurus zahrnovaly skutečně obří zástupce, dosahující délky až přes 10 metrů.[4]

 

Exponát MCZ 1285, rekonstruovaná kostra druhu Kronosaurus queenslandicus v prostorách Harvardské univerzity. Dnes se tomuto exempláři přezdívá „Plasterosaurus“, protože má o osm obratlů navíc a jeho lebka svým tvarem rovněž neodpovídá skutečnosti. Délka byla původně nadsazena a činila 12,8 metru, dnes se odhady pohybují zhruba o 2,5 metru níže. Kredit: Tim Sackton; Wikipedia (CC BY-SA 2.0)
Exponát MCZ 1285, rekonstruovaná kostra druhu Kronosaurus queenslandicus v prostorách Harvardské univerzity. Dnes se tomuto exempláři přezdívá „Plasterosaurus“, protože má o osm obratlů navíc a jeho lebka svým tvarem rovněž neodpovídá skutečnosti. Délka byla původně nadsazena a činila 12,8 metru, dnes se odhady pohybují zhruba o 2,5 metru níže. Kredit: Tim Sackton; Wikipedia (CC BY-SA 2.0)

Například Pliosaurus kevani měl lebku dlouhou kolem 2 metrů, u druhu Pliosaurus rossicus je dokonce známá lebka o délce 287,5 cm.[5] Délka tohoto druhu je odhadována zhruba na rovných 10 metrů a jeho hmotnost na 11 tun. Podobnou délku jako má lebka předchozího druhu měla i dolní čelist dalšího druhu Pliosaurus macromerus, jehož lebka tak celkově byla ještě větší (zřejmě přes 3 metry dlouhá).[6] Zajímavé jsou také další údaje – zuby některých exemplářů pliosaurů jsou dlouhé přes 30 cm a síla čelistního stisku je například u druhu P. kevani odhadována v zadní části čelistí až na 48 728 newtonů![7] To je mimochodem podobné jako u teropoda druhu Tyrannosaurus rex, u něhož se odhady pohybují mezi 34 000 až 60 000 newtonů.[8] Délka předních ploutví největších pliosaurů je odhadována zhruba na 3 metry. Mozek pliosaurů odpovídal svojí stavbou a rozměry mozku dnešních žraloků bílých, při lovu se tedy mohli chovat podobně. Ale zpět k rekordním rozměrům – je tedy rod Pliosaurus jasně největším ze všech známých pliosauridů i plesiosaurů? Je to možné, jak ukazuje i objev z anglického Abingdonu, publikovaný v loňském roce. Na základě objevu obří dolní čelisti a krčních obratlů o šířce 27 cm, přisuzovaných právě rodu Pliosaurus, byla délka jejich původce stanovena na potenciálně rekordních 9,8 až 14,4 metru. Pravděpodobnější je přitom varianta nacházející se blíže k vyššímu odhadu.[9] Proslulý záhadný gigant „Netvor z Aramberri“, objevený v Mexiku roku 1985, měl být podle původních odhadů z roku 2002 dlouhý asi 15 metrů, přičemž média udávala dokonce délku 18 metrů. Původně byl navíc tento exemplář označen jako zástupce druhu Liopleurodon ferox, to je ale nepochybně nesprávné zařazení.[10]

 

Dnes je délka tohoto pliosaurida odhadována na střízlivějších 11,7 metru (s jinými odhady v rozmezí 10 až 11 metrů) a jeho hmotnost na necelých 15 tun.[11] Dříve byl za největšího známého pliosaurida považován také známý a rozšířený rod Kronosaurus, formálně popsaný už roku 1924 – přesně před sto lety – v Austrálii.[12] Původně byly rozměry tohoto pliosaurida nadsazeny a jeho délka například u slavné kostry vystavené na Harvardu činila kolem 13 metrů (lebka přitom byla dlouhá asi 285 cm).[13] Po roce 2000 byly nicméně odhady maximální délky kronosaura sníženy zhruba na 9 až 11 metrů při odhadované hmotnosti kolem 11 tun.[14] Jedna odborná práce z letošního roku přichází s odhadem délky 10,3 metru a hmotnosti 15,5 tuny.[15] To přitom stále odpovídá délce autobusu a hmotnosti tří slonů afrických. Kronosaurus tedy nepochybně patří mezi největší známé pliosauridy, není ale tím úplně největším. Dalšími kandidáty na titul největšího známého pliosaurida by mohly být například druhy Megalneusaurus rex z pozdní jury Wyomingu a Aljašky a Megacephalosaurus eulerti z pozdní křídy Kansasu – v obou případech dosahovala odhadovaná délka známých exemplářů zhruba 9 metrů.[16][17] Můžeme nicméně uzavřít toto pátrání po největším známém pliosauridovi konstatováním, že zatím se rekordně velké exempláře vesměs řadí do rodu Pliosaurus.[18] Dá se předpokládat, že extrémně vzrostlí jedinci pliosaura mohli dorůstat i do délky přes 15 metrů a hmotnosti přes 20 tun. Časem se snad podaří objevit i fosilie některého z těchto extrémně velkých jedinců, nad jejichž rozměry pak bude moci žasnout vědecká i laická veřejnost.

---

Napsáno pro weby DinosaurusBlog a OSEL.

---

Short Summary in English: Pliosaurids were marine carnivorous reptiles and some of them attained giant sizes. Their distinguishing characteristics are a short neck and an elongated head, often larger hind flippers compared to the fore flippers (the opposite of the plesiosaurs). Their long and powerful jaws carried many sharp, conical teeth. Pliosaurs range from 4 to 13 meters or more in length. Their prey included fish, sharks, ichthyosaurs and other plesiosaurs.

---

Odkazy:

https://en.wikipedia.org/wiki/Pliosauroidea

https://discoverrings.co.uk/what-was-the-largest-pliosaur/

https://www.livescience.com/animals/dinosaurs/truly-gigantic-jurassic-sea-monster-remains-discovered-by-chance-in-museum

http://markwitton-com.blogspot.com/2020/04/in-pursuit-of-giant-pliosaurids-and.html

https://www.port.ac.uk/news-events-and-blogs/news/giants-of-the-jurassic-seas-were-twice-the-size-of-a-killer-whale

 


 

[1] Paul, G. S. (2022). The Princeton Field Guide to Mesozoic Sea Reptiles. Princeton University Press. pp. 101–102.

[2] Coghlan, A. (2009). Fossil of ‚ultimate predator‘ unearthed in Arctic. New Scientist. Retrieved 2024-07-23.

[3] Knutsen, E. M.; Druckenmiller, P. S.; Hurum, J. H. (2012). A new species of Pliosaurus (Sauropterygia: Plesiosauria) from the Middle Volgian of central Spitsbergen, Norway. Norwegian Journal of Geology. 92: 235–258.

[4] Benson, R. B. J.; et al. (2013). Butler, R. J. (ed.). A Giant Pliosaurid Skull from the Late Jurassic of England. PLOS ONE. 8 (5): e65989.

[5] Tarlo, L. B. (1959). Stretosaurus gen. nov., a giant pliosaur from the Kimmeridge Clay. Palaeontology. 2: 39–55.

[6] Knutsen, M. (2012). A taxonomic revision of the genus Pliosaurus (Owen, 1841a) Owen, 1841b. Norwegian Journal of Geology. 92 (2–3): 259–276.

[7] Foffa, D.; et al. (2014). Functional anatomy and feeding biomechanics of a giant Upper Jurassic pliosaur (Reptilia: Sauropterygia) from Weymouth Bay, Dorset, UK. Journal of Anatomy. 225 (2): 209–219.

[8] Bates, K. T.; Falkingham, P. L. (2012). Estimating maximum bite performance in Tyrannosaurus rex using multi-body dynamics. Biological Letters. 8 (4): 660–664.

[9] Martill, D. M.; Jacobs, M. L.; Smith, R. E. (2023). A truly gigantic pliosaur (Reptilia, Sauropterygia) from the Kimmeridge Clay Formation (Upper Jurassic, Kimmeridgian) of England. Proceedings of the Geologists‘ Association. 134 (3): 361–373.

[10] Buchy, F.; et al. (2003). First occurrence of a gigantic pliosaurid plesiosaur in the late Jurassic (Kimmeridgian) of Mexico. Bulletin de la Société Géologique de France. 174 (3): 271-278.

[11] McHenry, C. R. (2009). Devourer of Gods: the palaeoecology of the Cretaceous pliosaur Kronosaurus queenslandicus: 1–460.

[12] Longman, A. H. (1924). A new gigantic marine reptile from the Queensland Cretaceous, Kronosaurus queenslandicus new genus and species (PDF). Memoirs of the Queensland Museum. 8: 26–28.

[13] Romer, A. S.; Lewis, A. D. (1959). A mounted skeleton of the giant plesiosaur Kronosaurus. Breviora (112): 1–15.

[14] McHenry, C. R. (2009). Devourer of Gods: the palaeoecology of the Cretaceous pliosaur Kronosaurus queenslandicus: 1–460.

[15] Ruizhe, J. Z. (2024). Body reconstruction and size estimation of plesiosaurs. BioRxiv.

[16] Massare, J. A.; et al. (2014). Palaeoecology of the marine reptiles of the Redwater Shale Member of the Sundance Formation (Jurassic) of central Wyoming, USA. Geological Magazine. 151 (1): 167–182.

[17] Schumacher, B. A.; Carpenter, K.; Everhart, M. J. (2013). A new Cretaceous Pliosaurid (Reptilia, Plesiosauria) from the Carlile Shale (middle Turonian) of Russell County, Kansas. Journal of Vertebrate Paleontology. 33 (3): 613–628.

[18] Noe, L. F.; Liston, J.; Evans, M. (2003). The first relatively complete exoccipital-opisthotic from the braincase of the Callovian pliosaur, Liopleurodon (PDF). Geological Magazine. 140 (4). UK: Cambridge University Press: 479–486.

Datum: 23.07.2024
Tisk článku


Diskuze:

Liopleurodon

Tomáš Novák,2024-07-23 16:36:05

V dokumentu Putování s dinosaury z roku 1999 byl obří Liopleurodon, dlouhý 25 metrů a vážící 150 tun. To je ale extrémně přehnaná velikost, od té doby má tento pliosaurid odhadem "jen" asi 6 až 10 metrů a několik tun. Jinak opět velmi zajímavý přehled! :-)

Odpovědět

Mosasauři

Ludvík Urban,2024-07-23 16:25:25

Možná k vaší nelibě odbočím.

Zaujal mne váš přehled linků v prvním odstavci.
Odkaz na dinosaurusblog o mosazaurech uvádí, že byli živorodí.

S mými chabými znalostmi mi to připadá jako naprostá rarita ve srovnání s ostatními skupinami druhohorních živočichů i s jejich současnými nejbližšími příbuznými - hady.

Pletu se?

Odpovědět


Re: Mosasauři

Tomáš Novák,2024-07-23 16:37:43

To vychází z práce publikované roku 2016, která ukázala, že mosasauři byli endotermní: Harrell, T. Lynn; Pérez-Huerta, Alberto; Suarez, Celina A.; Benson, Roger (May 2016). "Endothermic mosasaurs? Possible thermoregulation of Late Cretaceous mosasaurs (Reptilia, Squamata) indicated by stable oxygen isotopes in fossil bioapatite in comparison with coeval marine fish and pelagic seabirds". Palaeontology. 59 (3): 351–363.

Odpovědět


Re: Mosasauři

Ján Valchár,2024-07-24 19:52:19

Morské plazy nemali ako znášať vajcia niekam do piesku alebo na breh, takže živorodosť bola podmienkou. Navyše sa mláďatá rodia hlavou dozadu, na rozdiel od napr. cicavcov - ak by sa pôrod skomplikoval, tak sa zaseknuté mláďa neutopí.

Odpovědět


Re: Mosasauři

Tomáš Novák,2024-07-25 13:12:21

Pardon, to byl dotaz na živorodost, ne teplokrevnost - tak tedy zde: Field, Daniel J.; LeBlanc, Aaron; Gau1, Adrienne; Behlke, Adam D. (2015). Pelagic neonatal fossils support viviparity and precocial life history of Cretaceous mosasaurs. Palaeontology. 58 (3): 401–407.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz