Jak by řekl cynický biolog, reprodukčně izolační mechanismy mezi našimi předky a neandertálci, což byli naši velice blízcí příbuzní, asi moc nefungovaly. Dlouho se považovalo za nepravděpodobné, že by se lidé křížili s neandertálci, a pak se situace úplně otočila. Lovci sekvencí zjistili, že se v průběhu historie, nejspíše více než jednou, do lidské DNA přimíchala pořádná porce neandertálské DNA.
Lidé evropských a asijských populací nesou ve svém genomu asi 2 procenta neandertálské DNA. Naši předci ji získali při frivolních událostech mezidruhového křížení, k nimž došlo krátce poté, co anatomicky moderní lidé vyšli ven z Afriky.
Zatím stále objevujeme, co všechno to mohlo způsobit a které naše znaky nesou stopy po neandertálském původu. Takových věcí je podle všeho mnoho a ne vždy je to pro nás příjemné. Na vlastní kůži to pocítil tým amerických odborníků, který nedávno zjistil, že DNA pocházející od neandertálců zřejmě těsně souvisí s poruchami autistického spektra.
Jinak řečeno, lidé, kteří mají ve svém rodokmenu dávné neandertálce, musejí častěji čelit autismu. Emily Casanovová a její kolegové z Loyola University v New Orleans v rámci výzkumu analyzovali DNA celkem 3 442 lidí, s autismem i bez této diagnózy.
Vystopovali 25 specifických polymorfismů, tedy změn jednotlivých písmen DNA (SNP, single nucleotide polymorphism), které ovlivňují expresi genů v mozkových buňkách. V některých případech souvisely polymorfismy také s epilepsií, která se často vyskytuje u pacientů společně autismem.
Jak se zdá, přímo nezáleží na množství neandertálské DNA, kterou mají lidé v genomu. Rozhodující jsou konkrétní malé části sekvencí neandertálského původu, které nesou klíčovou informaci. Ty rozhodují, jestli má někdo autismus anebo nikoliv.
Vše nasvědčuje tomu, že nás románek s neandertálci opravdu poznamenal. Autismus je jedním z důsledků, k nimž to vedlo. V budoucnu to bude zajímavé důkladně prostudovat a zjistit, jak se neandertálské geny zapsaly do naší fyziologie. Je to poprvé, kdy se někomu povedlo prokázat, že sekvence pocházející od neandertálců hrají významnou roli v rozvoji autismu.
Video: Autism, Genetics, Tissues, and New Discoveries | With Dr. Emily Casanova
Literatura
Geny po neandertálcích nám škodí
Autor: Josef Pazdera (09.01.2016)
Editované minimozky pohánějí výzkum neandrtálců
Autor: Stanislav Mihulka (01.03.2021)
Jak denisované pomohli Homo sapiens zabydlit Tibet
Autor: Jaroslav Petr (09.12.2021)
Neandrtálci měnili ekosystémy už před 125 tisíci let
Autor: Stanislav Mihulka (19.12.2021)
Dědictví po neandertálcích je v nynější pandemii tragédie, nebo záchrana?
Autor: Josef Pazdera (23.01.2022)
Diskuze:
Člověk jaký?
F M,2024-06-20 21:22:36
Začnu mým oblíbeným faktem, nejčistší rasou (z hlavních) pohledem zarytého rasisty (fašisty) je rasa černá, do té se neandrtálská DNA dostala až později a "naředěná".
Wiki udává 1-4% neandrtálské DNA v populaci. Shoda s šimpanzem 99% s myší 98% (může se o trošku lišit dle zdroje). Takže tvrdit něco jiného než, že jsme hybridi nemá moc smysl, je tam těch předků víc. I to že nás neandrtálská DNA táhne ke dnu, je primitivnější atd. je hloupost, bez ní by moderní lidé/civilizace neexistovali/a. Osobně bych to vztáhl i na ten autismus (celé spektrum), zkuste si objektivně zhodnotit jestli nevykazuje podezřele vysoké procento světových/historických "myslitelů" jeho známky. Co jsem viděl statistiky, tak u jinak mentálně nepostižené populace autistů je mnohonásobně (i s těmi postiženými) vyšší výskyt geniality a to je ještě zřejmě nutno přidat spoustu dalších, nezahrnutých z důvodu nemožnosti objektivní diagnostiky, nebo zkrátka jen proto, že se nechovají dostatečně autisticky. Shrnuto, zařazují se do těchto kategorií jen pokud mají ty negativní projevy. Nejspíše bude spousta míst v DNA od nich, které umožňují funkci lidského mozku tak jak ho známe.
Bylo by dobré moci najít a opravit ty části, které sebou nesou ty nejhorší formy autismu, ale ten přístup (i když umírněný), že neandrtálská DNA naši kazí/špiní je špatný protože:
Mezi našimi předky jsou mimo jiné i neandrtálci.
Re: Člověk jaký?
D@1imi1 Hrušk@,2024-06-20 22:42:40
Ale tak to vidíme i v současnosti že mezi inteligencí a plozením potomstva (= záchovou genů) není jasná korelace. Neandrtálci měli větší mozky než současní lidé a dá se tudíž předpokládat, že byli i chytřejší. Velikost lidského mozku se ale prý mírně zmenšovala i po vyhynutí neandrtálců. Teorií, proč se tak dělo, je hodně, ale žádná není spolehlivě průkazná. Jednou z nich je, že moderní člověk díky větší dělbě práce nepotřeboval být tolik všestranně inteligentní. Jako nevýhoda se ale tato "optimalizace" ukazuje v moderní demokracii, když jedinci bez vysoké všestranné inteligence rozhodují o složitých věcech ve volbách
Re: Re: Člověk jaký?
F M,2024-06-21 00:26:46
Podle chování současné populace usuzují, že hlavní důvod převahy, pokud nebyl fiziologický (třeba neefektivita trávení, imunita, pocení), pokud byl v sociální oblasti tak byl v ochotě semknout se k odstranění toho trochu odlišného, potažmo schopnosti ho prekabátit. Ještě mě dodatečně napadlo, jaká byla schopnost plodit potomstvo? Nebyl tam podstatný rozdíl?
Pokud by byli ti voleni zástupci autisté tak by to na jedné straně mohlo fungovat, protože by by byli velmi výkonní a navzájem by sebou nemanipulovali (spolupráce mezi sebou jim problémy obvykle nedělá) a voliči by jim mohli věřit, jenže na straně druhé by byli strašně jednoduše ovlivnitelní. Takže mám obavy, že by se nic nezměnilo a stejně by vládli psychopati.
Re: Re: Re: Člověk jaký?
D@1imi1 Hrušk@,2024-06-21 00:54:18
Neznáme psychiku neandrtálců, známe jen psychiku lidí s několika procenty neandrtálské DNA. Ani nevíme, jestli větší mozek znamenal vyšší inteligenci. Ale když dokázali jen za pomoci klacků a kamenných ostří s prstem v nose zabíjet mamuty, tak asi úplně blbí být nemohli :-)
Jistě, mohli vyhynout z fyziologických důvodů nebo třeba kvůli větší náchylnosti na nějaké infekce.
S tou inteligencí voličů je to až moderní problém a byl to spíš povzdech na závěr :) (navíc se mi bohužel zdá, že demokracie
Re: Re: Re: Re: Člověk jaký?
D@1imi1 Hrušk@,2024-06-21 13:38:06
Tu nedokončenou větu jsem chtěl smazat, protože už moc odbočovala od tématu, ale protože jsem to psal v noci, tak zůstala takhle nedokončená. A tak také zůstane :D
Re: Člověk jaký?
F M,2024-06-21 00:07:37
Ještě jedna připomínka k článku: "Jinak řečeno, lidé, kteří mají ve svém rodokmenu dávné neandertálce, musejí častěji čelit autismu"? Ona existuje nějaká část populace která je za předky nemá? Někde na ostrovech? Ta první otázka je spíše sarkazmus, ta druhá je míněna spíše vážně.
Výzkum k tomuto článku, odkaz po ním: https://www.nature.com/articles/s41380-024-02593-7
Zkoumaly se pouze 3 nejrozšířenější rasy pro která byla data. "Jak černé nehispánské, tak bílé hispánské autistické skupiny vykazovaly významně nižší Common NeanderScore (tj. měly méně běžných neandrtálských variant). Mezitím se autističtí bílí nehispánci a jejich sourozenci významně nelišili od kontrolní skupiny ani od sebe navzájem."
Těch "vadných" částí je zřejmě opravdu jen relativně málo, autoři udávají jako zdroj, opakovaný genetický průchod úzkým hrdlem láhve neandrtálců. Uvádějí i tu hybridizaci (míšení). A také to, že ta jejich vzácnost dokládá jejich vytlačování, což se zase jiným částem neděje.
"To je v kontrastu s inverzním vztahem mezi celkovým vzácným neandrovským skóre a jazykovou regresí u autistických černošských nehispánců: u jedinců s vyšším vzácným neandrovským skóre je výrazně nižší pravděpodobnost jazykové regrese." Podotknu, že černoši mají v průměru méně neandrtálské DNA. Takže ani s většinou z těch "vzácných" variant to není tak horké.
Na podporu toho co jsem psal o příspěvek výše (omlouvám se, že kopírují tak velký kus textu): "Nedávné studie identifikovaly genetické varianty implikované jak u autismu, tak u vysoké inteligence [ 49 ]. Mezitím autisté často dosahují lepších výsledků v testech fluidní inteligence než neurotypickí [ 50 ]. Variabilní penetrance těchto neandrtálských variant pro autismus, jak dokládají podobné vzorce obohacení u nepostižených sourozenců, stejně jako obohacení některých běžných variant, naznačují způsob jejich udržení. V další podpoře studie o kognitivních schopnostech nepostižených sourozenců ukazují, že sourozenci mívají vyšší výkonnostní IQ ve srovnání s verbálním IQ – což je vzorec velmi podobný postiženým sourozencům a odlišný od neurotypických [ 51 ]. Navíc rodiny studentů studujících obory jako matematika, fyzika a inženýrství mají častěji autistické rodinné příslušníky než studenti studující humanitní obory, což naznačuje, že existuje rozšířený kognitivní fenotyp [ 52 ]." Takže bezhlavě dělat genové/rasové čistky (byť v sociální rovině) není moc dobrý nápad ani zde.
Ve spojení časové korelace s Upper Paleolithic Revolution s tou genetikou: "Hybridizace mohla být podnětem pro kognitivní změny, které mohly nadále ovlivňovat intelektuální schopnosti a náchylnost k neurovývojovým podmínkám u moderních lidí. To bylo předpokládáno již dříve, i když spíše ze sociokulturního než genetického hlediska".
Nakonec nevylučují možnost, že zrovna tyto části DNA jsou ještě od společného předka. Bylo by to docela ironické (to píši já), pokud by lidstvo vděčilo za rozvoj civilizace právě neandrtálské DNA, kdyby se spojilo/platilo toto s tím předposledním odstavcem.
Pardon, že jsem tak dlouhý a místy jízlivý, ale jsem poměrně citlivý na cokoli s méněcenností (nejen rasismem).
No...
Many More,2024-06-19 22:59:11
ono to s těmi "procenty neandrtálských genů" všelijaké. Jednak bychom museli vědět, jakou část genofondu jsme měli s neandrtálci shodnou (po společných předcích) a jakou část jme měli rozdílnou (tedy mutace obou druhů za dobu, kdy naše druhy žily samostatně). A pak má zjevně smysl se bavit, kolik z toho "zbytku po společném genofondu" má nyní "moderní člověk" neandrtálského původu a kolik je "neneandrtálského" původu. Pokud by tedy "společných" bylo kupříkladu (plácnu) 96% a ten zbytek tvořily 2% neandrtálského a 2% "neneandrtálského", tak jsme mix 1:1. A to, že ta část genů, která "je vidět na vzhledu" je "naše" a ta část, která se na vzhledu tolik neprojevuje, je neandrtálského, tak také můžeme být klidně houževnatí a bystří po neandrtálcích a po "nás" jenom "krásní" a třeba zručnější :-)
Jestli to nebude tím
Roman Špaček,2024-06-19 12:12:30
Jestli to nebude tím, že neandrtálci byly především masožravci (80-90% podílu masa ve stravě) a na epilepsii zabírá ketogenní dieta.
Zajímavá myšlenka
Viktor Mikulenčák,2024-06-19 11:46:31
A rároveň šance vnést do tohoto problému trochu "světla". Vždy jsem byl názoru, že za vznik Autismu mohou genetické predispozice a třeba tolik obviňované očkování je jen spouštěč.
Co mi ale nesedí je fakt, proč se tato porucha vyskytne po několika generacích zdravých potomků? Sím jsem si to zdůvodnil,že je to prostě specifická kombinace genů rodičů. Ale opravdu by mě zajímalo jak to iniciují "malé části genomu" jak se píše ve článku...
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
