Pokud v Mléčné dráze existují technologicky vyspělé civilizace a nepoužívají sofistikované maskování, aby se ukryly před všetečnými zraky z vesmíru, mohli bychom je časem nalézt, i když je samozřejmě vždy na místě zdravá skepse. Nejde přitom ani tak o rádiové vysílání, po němž tradičně pátrá SETI, ale spíše o masivní nebo spíše vyloženě obrovské struktury, které by pokročilá civilizace mohla vybudovat.
Takovými strukturami jsou i Dysonovy sféry, gigantické struktury, které si představujeme kolem hvězd. Technologicky vyspělá civilizace, odpovídající „hvězdné“ civilizaci typu II Kardašovovy škály, by měla být schopna obklopit svou hvězdu strukturou, která jim umožní těžit podstatnou část energie uvolňované touto hvězdou.
Matías Suazo ze švédské Uppsala universitet a jeho tým v rámci projektu Hephaistos pátrali po technosignaturách, tedy stopách přítomnosti vyspělých technologií, které by bylo možné spojit s Dysonovými sférami. Zaměřili se na případné nekompletní Dysonovy sféry, u nichž lze předpokládat, že by vyzařovaly značné množství infračerveného záření.
Badatelé analyzovali optická a infračervená pozorování ze souborů dat Gaia DR3, 2MASS, a WISE. Na počátku vyšli z přibližně 5 milionů zdrojů záření, které se nalézají do vzdálenosti asi 980 světelných let (300 parseků). Předpokládali, že nekompletní Dysonovy sféry budou vyzařovat infračervené záření středních vlnových délek. Problém je v tom, že podobně mohou zářit i zcela přírodní objekty, například prachové prstence nebo mračna prachu kolem hvězd. Falešně pozitivní signál mohou vytvořit i galaxie, které září v infračervené oblasti z mnohem větší dálky.
Když Suazo a spol. zhodnotili studované zdroje záření v několika krocích, v nichž zohledňovali různé faktory, dospěli k 368 zajímavým kandidátům, které poté zkoumali detailně. Nakonec jim zbylo sedm objektů, které označili za slibné. Jsou to výrazné zdroje infračerveného záření středních vlnových délek, u nichž badatelé vyloučili jednoznačně přírodní původ či další zdroje, které by kontaminovaly pozorovaný signál. Jejich vlastnosti jsou kompatibilní s modely Dysonových sfér.
Vědci zdůrazňují, že to jsou stále jen kandidáti na Dysonovy sféry, nikoliv objevené objekty pokročilých civilizací. V tuto chvíli pro ně není po ruce jednoznačné „přírodní“ vysvětlení. V budoucnu se nejspíš potvrdí, že jde o něco zcela netechnologického. Ale je to příjemně vzrušující.
Ve hře je například možnost, že jde o disky s ohřátým materiálem. Háček je v tom, že dotyčné objekty, jak se zdá, mají jako hvězdy červené trpaslíky spektrální třídy M. A u červených trpaslíků jsou takové prstence velice vzácné. Nebo to mohou být velmi zvláštní mladé hvězdy, jejichž záření není proměnlivé. Ale žádné takové potvrzené hvězdy jsme zatím nenašli. Budoucí výzkum sedmi kandidátů a dalších podobných objektů určitě napoví víc.
Video: Matías Suazo - Searching for Dyson Spheres with Gaia and WISE (TechnoClimes 2020)
Literatura
Monthly Notices of the Royal Academy of Sciences online 6. 5. 2024.
Záhada krátkověkých zdrojů na obloze: Ve hře je i mimozemské vysvětlení
Autor: Stanislav Mihulka (18.12.2019)
Dysonova sféra kolem černé díry by mohla být extrémním zdrojem energie
Autor: Stanislav Mihulka (22.08.2021)
Mimozemské Dysonovy sféry bychom mohli nalézt u bílých trpaslíků
Autor: Stanislav Mihulka (16.05.2022)
Jak pátrat po civilizacích? Měli bychom hledat malé a horké Dysonovy sféry
Autor: Stanislav Mihulka (23.09.2023)
Diskuze:
To by bylo smutné
Aleš Procháska,2024-05-12 13:35:20
To by bylo velice smutné, kdybychom našli Dysonovu sféru. Protože by to znamenalo, že nejspíš v pozemských podmínkách nelze realizovat řízenou fúzi, o snech na studenou fúzi nemluvě :-)
A
Daniel Slovák,2024-05-12 09:05:23
Stále sa mi zdá nepochopiteľné, žs niekto berie vážne Kardasheva a Dysona ohľadom energetických potrieb civilizácie. Načo by využili toľko energie ? Nevraviac o tom , že ak by Dysonovu sféru postavili, tak by svoju planétu zmenili na Venušu. Klimatológovia tvrdia, že človek od priemyselnej revolúcie prispel svojou činnosťou ku zvýšeniu priemernej teploty asi o 1 stupeň C...a aj ten 1 stupeň navyše je problém .
Re: A
Pavel Ondrejovic,2024-05-12 10:21:52
v svetle sucasneho diania je uplne zjavne, ze na nejaky zmysluplny strop spotreby energie sme zatial nenadabili.
(to, ze novodobi Ludditi tvrdia nieco ine, nema zmysel brat vazne)
Re: Re: A
Aleš Procháska,2024-05-13 16:25:29
Zase z minulých pozorování technického rozvoje vychází, že dílčí kvantitativní charakteristiky se dají dobře popsat logistickou křivkou. Takže je možné, že i tady je nějaký strop, ke kterému civilizace dokonverguje a nebude mít potřebu jej překročit, i když to teď vypadá jako exponenciální růst.
Re: A
F M,2024-05-12 10:25:24
Když vynechám všechno ostatní, tak zrovna z těmito věcmi bych problém neměl. Energie, když již je, se hodí vždy a civilizace schopná postavit něco takového nebude "sedět na planetě". Tuším se předpokládá obydlení ať biologické nebo AI přímo té sféry. Například vnitřní část vyrábí energií, nosné části se využívají k ostatnímu (život, průmysl).
Re: Re: A
Jirka Naxera,2024-05-14 18:25:27
Zase uvazujte realne, kdyz vyresime problemy se stabilizaci, tak natahnout z lanek kosmickou pavucinu, mezi ni umistit zrcadla na principu slunecni plachty udrzovane v tvaru, a koncentrovat energii do jednoho mista (spis do desitek/stovek vybranych mist) muzeme i s technikou dostupnou dnes (a na material se holt zlikviduje cele pasmo asteroidu, na tech par mikronu to stacit bude)
Delat celou sferu obyvatelnou, moc nedava smysl, ani co se tyce dostupneho materialu (nezapomente, ze musite stinit jak slunecni vitr, tak veskerou dalsi radiaci)
Re: Re: Re: A
F M,2024-05-14 21:34:55
Celá obydlená je samozřejmě nesmysl, ale některé "nosné" masivnější části by asi bylo efektivní využít, v těch pár sci-fi knihách kde se vyskytuje se používá i k osídlení. Ono je to samozřejmě celé sci-fi, ale pěkná. Ta základní myšlenka je co nejmenší množství materiálu na drtivé většině plochy k produkci a kostra ze solidních struktur.
Kolik obyvatel by to udrželo? Ať již na planetách nebo přímo v ní. Je lepší tu energii transformovat, transportovat, nebo využít na místě? Měl bych strach u těch trpaslíků z bouří a výtrysků.
Re: A
D@1imi1 Hrušk@,2024-05-12 10:37:10
Na co tolik energie? Např. na výpočetní výkon. Život se přesune z reálu do virtuálu a čím víc energie, tím větší výpočetní výkon a tím víc jedinců s vyšší kvalitou simulace. Už teď se náš život výrazně přesouvá do virtuálu a kdyby byla možnost, jak nahrát vědomí do počítače, spousta lidí by tím vyřešila svoji smrtelnost. A pokud nás převálcuje AGI, bude ten výpočetní výkon potřebovat taky ;-)
Nicméně tím netvrdím, že bychom měli hledat Dysonovy sféry. Zatím jsem se nesetkal s technicky domyšlenou představou jejich konstrukce. Je to něco jako cestování lidí rychlostí světla - veškeré poznatky naznačují, že to nepůjde a stejně se tím tisíce lidí budou zabývat :-)
Re: Re: A
Daniel Slovák,2024-05-12 11:52:55
A čo nároky na materiál ? Existuje nejaký odhad hmotnosti koviv, ktoré by bolo potreba na Dysonovú sféru okolo Slnka ? Lebo mám podozrenie že by nestačili ani všetky zásoby Zeme , asteroidov dokopy.
Re: Re: Re: A
D@1imi1 Hrušk@,2024-05-12 12:23:38
Koule o poloměru 150 milionů km (vzdálenost Země - Slunce) má povrch 2,8E+23 m2. Země má hmotnost 6E+24kg. Takže kdybychom rozebrali Zemi a udělali z ní Dysonovu sféru, měli bychom asi 21kg stavebního materiálu na 1m2 sféry. To není nerealistické. Problém je, že ani hypoteticky neexistuje materiál, který by to vydržel. Asi před rokem jsem se to snažil vypočítat a vyšlo mi, že kdyby ta sféra byla z diamantu, působil by v ní horizontálně tlak zruba 10x převyšující pevnost diamantu v tlaku. Přitom nic výrazně pevnějšího v tlaku neexistuje ani teoreticky, je to limitované pevností chemických vazeb. A netrápil jsem se s řešením takových problémů jako křehkost.
Re: Re: Re: Re: A
D@1imi1 Hrušk@,2024-05-12 12:49:15
P.S. šlo by také udělat relativně široký prstenec, který by se kolem hvězdy otáčel, takže by ho držela převážně odstředivá síla, ale v tom případě by bylo zavádějící nazývat ho sférou.
Re: Re: Re: Re: Re: A
Aleš Procháska,2024-05-12 13:43:16
Prstenec vymýšlel autor sci-fi Larry Niven, sepsal o tom mnohastránkovou trilogii. Chytili se toho studenti MIT a zjistili, že by to nebylo tak snadné, prstenec držený pouze odstředivou silou kompenzovanou tahovým napětím v prstenci by prý byl nestabilní. Ale já to nepočítal, předávám jak jsem četl v úvodu ke druhému dílu :-)
Re: Re: Re: Re: Re: Re: A
Jirka Naxera,2024-05-14 15:43:21
Laryho Nivena mam moc rad. A tohle byl husarsky kousek (napsal to, prislo se na to, ze to spocital blbe (Vami zminovana nestabilita), tak proste napsal druhy dil, ktery z te nestability vychazel a dokonce zduvodnoval, proc se projevila az tak pozde (nebudu prozrazovat, pokud nekdo necetl, vrele doporucuji).
Re: Re: Re: Re: A
Martin Novák2,2024-05-12 13:10:26
Větší problém než křehkost by bylo chlazení. Vzdálenost Země-Slunce je docela málo a teplota uvnitř sféry by neustále narůstala. Většina tepelného výkonu který dopadne na vnitřní povrch té sféry se vyzáří zpátky dovnitř.
Re: Re: Re: Re: Re: A
D@1imi1 Hrušk@,2024-05-12 13:43:14
Vnitřní strana by teplo zachycovala a vnější by sálala. Mezi nimi by se nacházely, termočlánky. Čím vyšší teplota na vnitřní straně, tím vyšší účinnost.
Re: Re: Re: Re: A
Daniel Slovák,2024-05-12 13:13:41
21 kg materiálu na 1 m2 sféry ? Ale akého materiálu ? Realisticky je treba uvažovať kovy a naša Zem ani zďaleka nie je celá zo železa :) a okrem toho, 21 kg napr. ocele na 1m2 znmená iba relatívne tenkú vrstvu cca 0,2 cm...to je nič :)
Re: Re: Re: Re: Re: A
D@1imi1 Hrušk@,2024-05-12 13:37:18
Tak reálně by to asi nebyl plný materiál, spíš houbovitá struktura, voština apod.
Malá tloušťka nerozhoduje. Pokud by to nebyly tisíce kilometrů, už by bylo orakticky jedno jestli metr nebo milimetr - přirozeně stabilní by ta stěna nebyla tak jako tak.
Jinak kovy nejsou etalon pevnosti, stavebním materiálem by bylo spíš něco na bázi uhlíku, nějaká dosud nevynalezená keramika apod.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: A
Daniel Slovák,2024-05-12 14:08:03
Iste, ale nechcel som príliš fantazírovať, vzhľadom na to že ak dnes potrebujeme postaviť čokoľvek vyžadujúce pevnosť(mrakodrap, ponorku,loď , raketu ) tak používame kovy. O napr. uhlíkových nanotrubičkách sa tiež fantazírovalo, že až ich budeme vedieť vyrábať lacno a vo veľkých rozmeroch ,tak postavíme vesmírny výťah :-)
Re: Re: Re: A
Jaromir Vrana,2024-05-14 01:26:55
Slunce ztraci jadernou fuzi 4 miliady kg sve hmoty za sekundu ve vyzarene energii. Da se pripustit, ze vyspela civilizace umi premenit energii zpatky na hmotu a postavit postupne dysonovu sferu primo z energie sve hvezdy bez transportu materialu odjinud? Resp. nemuze to byt i duvod, proc chtit takove mnozstvi energie, aby se z toho delal nejaky material, ktery nelze ziskat jinym zpusobem?
Re: Re: Re: Re: A
Jirka Naxera,2024-05-14 15:47:41
Neda, tohle je naprosto neucinny proces.
1.Z energie muzete, pomerne neucine (zatim), delat pary castice-anticastice. elektron, proton. To uz si ten vodik muzete rovnou vychytat ze Slunecniho vetru mnohem ucinneji.
2. Prislusnou anticastici je velmi tezke skladovat -> stejne ji musite odvyzarit do Vesmiru.
3. Udelat z toho konstrukci znamena vyrobit z toho tezsi prvky -> fuze. Bud v jadre hvezdy, nebo extremne nizce ucinne pomoci urychlovace.
Re: A
Florian Stanislav,2024-05-12 20:38:52
-->D.Slovák.
Ano. Dysonova sféra kvůli energii, kterou nelze na planetě využít. K čemu tedy bude dobrá?
Slunce - výkon činí zhruba 4E+26 W, z čehož na Zemi dopadá asi 0,45 miliardtiny
(89 PW = 8,9E+16 W) ).
Wikipedie : "Dysonova sféra je hypotetická superkonstrukce, která by umožnila využití absolutně veškeré energie, kterou uvolňuje hvězda."
Jestliže tamní Ufoni využijí veškerou energii své hvězdy, tak se divím že tu energii hodláme pozorovat ze Země.
Civilizace vzniká dlouho a energetická rovnováha ( a z toho plynoucí teplota planety) nemůže být podstatně narušena. Jestliže energie hvězdy má být využita mimo výchozí planetu, musí se hodně moc jiných plenet na tu sféru rozebrat.
Prostě teoretické využití veškeré energie hvězdy je výkřik do tmy a potřeba energie a materiálu pro vytvoření takové sféry nikdy nebude mít smysl. To už se zdá rozumnější, že do obyvatelné zóny Ufoni postrkají postupně části další planety. Taky by to potřebovalo šílené množství energie.
Re: Re: A
Milan 2 Svoboda,2024-05-14 09:26:46
Když odhlédnu od technického problému stability konstrukce a neexistence materiálu, ze kterého by bylo možné něco podobného postavit (ať již jako sféru či prstenec), tak velké množství energie by problémem nebylo asi nikdy. Pouze v případě, že by daná civilizace neměla touhu podívat se (ať raketou s posádkou či sondami) mimo svoji hvězdnou soustavu. Stále by samozřejmě měla technický problém snížení rychlosti u cíle cesty, ale létání samotné by mohlo probíhat i na úrovni relativně velkých rychlostí. Když si představím takový elektromagnetický prak na obvodu sféry, tak s dostatkem energie by bylo možné dosáhnout opravdu solidních startovní rychlostí (byť tím by se zase zvyšovaly požadavky na stavební materiál) - tedy ani takováto civilizace by nemusela mít problém, co si počít se zdánlivým velkým množstvím zachycené energie z hvězdy. Může to být i jediná energetická možnost, jak se opravdu podívat k jiným hvězdám.
A pak je tu samozřejmě ještě možnost, že našla daná civilizace astrofágy.
Re: Re: Re: A
Jirka Naxera,2024-05-14 18:31:35
No, tak do toho praku Vam zase hodi vidle lidske telo, ktere toho moc neprezije, a pri a=10m/s^2 potrebujete rok na urychleni na c *), coz znamena ze ten prak by musel bejt dlouhej pul svetelneho roku.
*) pocitam to zjednodusene v klasicke fyzice, kdyz ale misto c dosadite "relativistickou rychlost", tak jsme radove na tom podobne, s mnohem slozitejsim vypoctem.
Temný les
Jan Rychtář,2024-05-12 08:03:27
Je zajímavé jak vědci předpokládají, že se hypotetické civilizace skrývají a i někteří současní vědci varují před zveřejňováním naší polohy a přitom dál vytrubujeme: jsme tady, pojďte si k nám. Možná by na toto téma byla vhodná diskuze na úrovni států. Ale jak znám lidstvo...
Re: Temný les
Ladislav Truska,2024-05-12 09:10:55
Lidstvo se nedohodne na daleko jednodušších věcech. Tady by se musel řešit problém, který se bude týkat lidstva třeba za tisíce let. To je pro populisty, kteří vládnou, naprosto mimo oblast i toho nejmenšího zájmu.. Momentálně se maskovat nedokážeme a informace o nás už dávno letí vesmírem, nedá se zastavit. I když třeba za pár tisíciletí budou technologie jak se maskovat, jsme už prakticky navždy prozrazeni. Záleží jen na tom pro koho.., respektive kolem koho prolétnou informace z posledního staletí naší civilizace, což je z hlediska běhu času ve vesmíru jen naprostý záblesk..
Re: Re: Temný les
D@1imi1 Hrušk@,2024-05-12 10:47:08
Až vládce přestane bavit hrát komedii s globálním oteplováním, začne se hrát na globální odstínění. Zapomeňte na bluetooth, wifi a natož najaké 5+G telefony, to vše bude jen pro smetánku. To by bylo, aby nás před těmi mimozemšťany nezachránili!
Re: Re: Re: Temný les
F M,2024-05-12 16:02:13
Koukám, že nejsem jízlivý sám ;-)
Jak by to bylo s hypotetickou detekcí neutrin z jaderných zdrojů? Aby nám nezatrhli i ty, no a ještě ta atmosféra, která bonzuje, že je tu život, tu bude také potřeba preventivně spálit.
Re: Re: Re: Re: Temný les
D@1imi1 Hrušk@,2024-05-12 16:51:42
Jaderné zdroje tou dobou budou už dávno zakázané. Až Zelení zjistí, že radioaktivita vzniká i v tokomaku, naštvou se a zakážou to šmahem všechno.
Atmosféra nevadí, protože úředníci ani politici netuší, co že to je ta biosignatůra (ti chytřejší rozliší měsíc od planety). Správné opatření nemusí být účinné, ani nemusí řešit kořen problému. Musí být hlavně co nejvíc všemi vidět, aby bylo zjevné, že se vykonává nějká činnost. A pokud možno musí na5rat co nejvíc lidí (třeba jako neoddělitelná víčka na lahvích).
Re: Re: Re: Re: Re: Temný les
F M,2024-05-12 22:38:49
A sakra, to nám zakáží i vodu a uhlík a já je měl tak rád :-(
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Temný les
Jirka Naxera,2024-05-14 15:49:15
Ja myslim, ze by bylo dobre se domluvit s Elonem, a premistit zelene na Mars, aby zde predvedli vybudovani ekologicke civilizace.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Temný les
Martin Novák2,2024-05-15 20:55:56
Bah, zelení protestují jen tam kde jim nic nehrozí a můžou vlády a firmy vydírat. Nikdy jsem neslyšel že by protestovali v Číně proti stavbě nových uhelných elektráren nebo v Saudské Arábii proti těžbě ropy. Raději budou protestovat proti znečisťování moří u nás (a že my toho moře máme) než třeba v Brazílii která vyváží odpad do moře.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Temný les
Jirka Naxera,2024-05-16 20:26:16
Dovoluji si upozornit na problem tohoto pristupu generalizaci, a pouzitim presnych slov - zeleni si nedovoli skodit prave v zemich, kde bychom nechteli zit ani my.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
