Když Friedrich Nietzsche filosofoval kladivem, jak bylo jeho oblíbeným zvykem, získal dojem, že co ho nezabije, to ho posílí (Was mich nicht umbringt, macht mich stärker, Götzen-Dämmerung). Sice také někdy rodil kentaury a podle toho vypadá jeho krví nasáklý odkaz, ale pokud jde o příznivý vliv katastrof na lidi, nebyl možná až tak daleko od skutečnosti.
Antropolog Philip Riris z britské Bournemouth University a jeho kolegové pozoruhodným způsobem analyzovali 30 tisíc let lidské historie a dospěli k závěru, že když lidské populace čelí častým katastrofám, posiluje to jejich schopnost odolávat takovým událostem, a když k nim dojde a mají děsivé dopady – tak se z nich zase úspěšně vyhrabat.
Schopnost ustát krizi a zase se vzchopit, čili resilience, je nepochybně zásadní pro přívětivou a dlouhodobou existenci lidských společností.
Soudobý výzkum se ale soustředí spíše na resilienci dnešních společností a výhledy do budoucna a poněkud opomíjí faktory, které souvisejí s dlouhodobou resiliencí.
Ririsův tým to napravoval. Zkoumali resilienci lidských populací vůči environmentálním nebo kulturním katastrofám během 30 tisíc let historie s využitím metaanalýzy studií ze 16 míst na planetě. Ukázalo se, že frekvence takových špatných událostí zvyšuje schopnost lidských populací přečkat a opět se postavit na nohy, když už je takové neštěstí postihne.
Tento vliv přitom podle badatelů těsně souvisí se způsobem obhospodařování. Farmáři a pastevci byli v minulosti více zranitelní krizemi, při nichž umíralo hodně lidí, ale zároveň byli více zocelení. Riris a spol. se domnívají, že postupný dlouhodobý nárůst počtu lidí na planetě přinejmenším z části vyvěrá z věčného cyklu zranitelnosti, odolnosti a schopnosti se obnovit.
Podobné úvahy jsou stejně zajímavé jako nebezpečné. Lidé mívají sklony hledat jednoduchá řešení tam, kde jim to potvrzuje jejich představy, vědu bohužel nevyjímaje. V takovém případě nebývají konce pěkné. Věda je jenom čekárna hypotéz, které zatím nebyly vyvráceny. Nic víc, nic míň. Nestará se o utrpení protagonistů. Nietzsche by mohl vyprávět.
Video: Learning from the past: how humans have adapted to crisis
Literatura
Partie hry Civilizace s reálnou lidskou historií
Autor: Stanislav Mihulka (26.09.2013)
Vyrostla naše civilizace z krve lidských obětí?
Autor: Stanislav Mihulka (05.04.2016)
Válčení tvaruje uspořádání lidských společností
Autor: Stanislav Mihulka (06.07.2022)
Diskuze:
F M,2024-05-06 23:30:51
Myslím si, že výsledky tohoto výzkumu nejsou pro současnou společnost příliš směrodatné. V době o které mluvíme znamenala přírodní katastrofa např. dlouhodobé sucho velký propad počtu populace, ale minimální pokles technologické úrovně (možná žádný, možná i rozvoj) a po návratu vláhy, nebo normalizaci kulturně politických vztahů v podstatě nic nebránilo návratu populace na normální úroveň, nutno podotknout vzhledem k současnosti minimální hustotě obyvatelstva.
Asi si všichni dovedeme představit co by se stalo, kdyby se něco podobného stalo v současnosti. Tedy je díky globalizaci zvýšená odolnost vůči krátkodobějším lokálním krizím, pokud nás stále nezajímá kdo uvolněný prostor zaplní. Ale pokud by se něco mělo přenést na globální úroveň, kolik procent obyvatelstva by byla schopna uživit planeta v případě propadů technologie? A jak hluboko by lidstvo propadlo, když by již padat začalo? Připojím, technologické řetězce jsou se stávajícím pokrokem stále křehčí (přibývá slabých míst), například koncentrací/existencí několika málo provozů vyrábějících kritické komponenty (elektronika), nebo nutností transportů (asi sem lze zahrnout i zásobování měst).
To platí nejen pro lidi
Richard Vacek,2024-05-05 19:57:49
I bakterie se dají trápit postupně rostoucí koncentraci antibiotik až jsou velmi odolné.
A u lidské společnosti obdobu můžeme sledovat třeba u židů, kteří byli řadu generací pronásledovaní a dnes jsou mnohem úspěšnější třeba jako držitelé Nobelových cen.
Jen je divné, že u romů toto nepozorujeme.
Re: To platí nejen pro lidi
D@1imi1 Hrušk@,2024-05-05 22:30:59
Jak nepozorujeme? Množí se úspěšně. Na Nobelovy ceny se přirozený výběr neptá ;-)
Re: To platí nejen pro lidi
Ondřej Glac,2024-05-06 12:23:16
Pozor, je to velká zkratka. Měli jsme i jiné velmi pronásledované skupiny (jezídové např.) a nositele Nobelových cen mezi nimi nemáme.
U rozdílu mezi Romy a Židy může jít o to, že Židé se vnímají jako vyvolený národ a zejména v dobách pronásledování je pro ně židovství silnou hodnotou. (+ mají silný vztah k Písmu i písmu). U Romů to neplatí, slovo "černý", kterým se sami označují jako protiklad okolí, má pro ně negativní význam a je pro ně synonymem slova "ošklivý" nebo "zlý". Proto se ti nejschopnější asimilují s okolní kulturou a etnikem a romskému národu tak dlouhodobě odchází elity.
Pořád je to velké zjednodušení. V průběhu dějin se asimilovala i řada Židů, a to i z řad elit (např. tzv. dvorští židé v 18. století, kteří spravovali majetky německých knížat; v českém prostředí např. Karel Poláček a mnoho dalších).
Můžeme podobně uvažovat nad tím, jak by to vypadalo s českou vědou, nebýt národního obrození. Také lze uvažovat nad nějakou spojitostí s romskou pravlastí, Indií, kde je třeba zarážející "nedostatek" olympijských medailí - což by bylo možné spojit s náboženstvím, které chápe vyniknutí nebo mimořádnost jako špatnost.
Re: Re: To platí nejen pro lidi
Ondřej Glac,2024-05-06 12:31:29
Dodatek - u Romů je vnímána okolní kultura jako vyspělejší, učí se z ní a ti schopní se do ní asimilují. U Židů předpokládám přístup takový, že okolní kultura je méně vyspělá, zároveň ale kompatibilní, takže můžeme jejich výdobytky zařazovat do svého systému; pozor, prošlo to osvícenstvím a sekularizací, takže lze oddělit náboženství od jiných kulturních prvků.
Jsem zvědavý, jak bude časem hodnoceno soužití ortodoxních Židů (kde ta sekularizace bude slabá) se sekularizovaným národem. Ortodoxní komunita se bude vnímat nejspíš jako ta lepší -- povede to k nějakým výsledkům? Nebo od nich budou lidi odcházet jako od amerických amišů? Nezačne to časem připomínat soužití nás a Romů? To by pak mohlo moje úvahy postavit na hlavu...
Re: Re: Re: To platí nejen pro lidi
D@1imi1 Hrušk@,2024-05-06 14:30:18
To jsem si nevšiml, že by se schopnější Romové v nějaké významnější míře včleňovali mezi majoritu. Co pozoruji, že i ti schopnější si zachovávají svoji etnicitu a vybírají si podle ní i partery. Učí se od majority, ale spíše se snaží vystoupat v sociálním žebříčku v rámci svého etnika, než že by ho opouštěli.
To, co jste zmínil, pozoruji jen v malé míře a stejně tak pozoruji, že sociálně slabší jedinci z majority se asimilují mezi Romy.
Třeba máte lepší informace, tohle je jen takové soukromé pozorování na pestré řádce případů ;-)
Re: Re: Re: Re: To platí nejen pro lidi
Martin Novák2,2024-05-06 20:33:54
Nevšimnete si protože jsou to jen o něco opálenější Češi. Vypadají jako Italové, jen nejsou tak hluční. Ve druhé generaci je nepoznáte už vůbec, většinou mají bílého partnera a děti se prakticky neliší. Ti kdo zůstanou v etniku a místo toho jdou po moci jsou vidět víc...
Ano, svůj k svému, vytváří se rozdělení na skupiny podle inteligence. Protože i po 1000 letech jsou skupiny jasně rozeznatelné přes všechno míšení znamená že rozlišovací znaky jsou v genetice silně zakotvené. Rom s vysokou inteligencí zbělá a běloch s nízkou zhnědne :-)))
Re: Re: To platí nejen pro lidi
Jiri Cumpelik,2024-05-06 13:00:17
Co vím, Židé byli vytlačováni do morálně špatných oblastí, což bylo po dlouhou dobu třeba finančnictví. A tam je vyšší IQ a matematické schopnosti jasná výhoda, tudíž genetická profilace tam byla k vyššímu IQ. Třeba Jezidové byli pronásledováni, ale dělali stejné povolání jako zbytek populace.
Kritéria?
Pavel K2,2024-05-05 11:40:36
Je dost otázka, jaké kritérium vede k "lépe obstála". Protože jestli při první katastrofě vymře miliarda, tak logicky při další katastrofě umře o tuto část (včetně jejich neexistujících potomků) míň, protože už jsou prostě mrtví. Takže početně a často i procentuálně se zdá, že druhou katastrofu lidstvo přestálo líp.
Re: Kritéria?
F M,2024-05-05 14:57:50
Autoři to vztahují ke křivce s růstem populace bez těchto propadů, tedy očekávají stálý přírůstek obyvatelstva jakoby vlivem pokroku a sledují za jak dlouho se populace dostane na adekvátní úroveň. Tedy nestačí dosáhnout jen stavu před krizí, ale je nutno dosáhnou toho zvýšeného. Tedy je to komplikovanější, ale toto by mělo být jádro odpovědi. A ještě dodám/zopakuji, že se jedná o 30 000 let. Což si vztáhněte na tehdejší úroveň. PS ještě jsem to nečetl, tedy ten článek v Nature, jen nakouknul.
Koukněte do toho druhého odkazu, je tam názorný graf.
Re: Kritéria?
Martin Novák2,2024-05-06 20:20:30
Představte si že by ve střední Africe klesla teplota o 30°C během tří měsíců. Katastrofa a spousta mrtvých.
My podobnou katastrofu docela zvládáme a říkáme jí podzim.
Nebo si představte že se u nás zvedne průměrná teplota o 10°C. Konec života na zemi, říkají klimaalarmisté. Na druhé straně černoši v Praze řeknou: "Když se ještě oteplí tak snad konečně skončí ta věčná zima".
Re: Re: Kritéria?
Pavel Kaňkovský,2024-05-08 00:00:41
Co se týče průměrných teplot, tak rozdíl během nejnižšími a nejvyššími je u nás během roku spíš jen 20 °C. Abyste se dostal na 30 °C, tak byste musel dát na jednu hromadu denní minima a maxima. Ale je pravda, že v rovníkové Africe jsou zvyklí na to, že průměrné teploty se skoro nemění a mezi extrémy bývá obvykle rozdíl do 10 °C.
Kdyby se u nás s průměrné teploty zvedly o 10 °C, tak v zimních měsících už možná přestane být černochům z Afriky v Praze zima, ale v létě by byly běžně teploty přes 40 °C a párkrát za rok i přes 45 °C a to už by mohlo být trochu moc i na ně, na to jsou zvyklí spíš Arabové... ale při nízké vlhkosti, při vyšší relativní vlhkosti mohou být takové teploty skutečně smrtící. (A mimochodem, při teplotách přes 45 °C by asi měla velké potíže většina stávajících chladících zařízení.)
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
