Když německá armáda nasadila zázračnou zbraň V-1, první masově používanou střelu s plochou dráhou letu na světě, bylo to naštěstí příliš pozdě na to, aby mohla něco podstatného ve válce změnit. Technicky vzato byla ale V-1 úspěšná, rozhodně mnohem úspěšnější než německá bombardovací kampaň ve Velké Británii nebo balistická raketa V-2. Měla relativně jednoduchý design a řadu předností, které z ní mohly udělat zničující zbraň. Štěstí, že nacisti nebyli nejostřejšími tužkami na polici.
Jedním z úspěšných prvků střely V-1 byl i jednoduchý reaktivní pulzační pohon (pulsejet). Od té doby se objevilo mnoho sofistikovanějších reaktivních pohonů. Ale technologický vývoj je někdy nevyzpytatelný. S příchodem dronů se vynořila silná poptávka po laciných letounech, které by byly výkonné a přitom by je bylo možné vyrábět rychle a v ohromujících počtech. Tak se stalo, že pulzační pohon, v němž je jen málo pohyblivých komponent, dostal novou šanci.
Sáhl po něm americký startup Wave Engine Corp. z Baltimore a použil ho v experimentálním dronu Scitor-D. Je to unikátní záležitost. Jako kdyby střela V-1 vylezla z hrobu v podobě technologické zombie a dělala bezbožné věci s Warthogem (Fairchild Republic A-10 Thunderbolt II). Přesně tak totiž Scitor-D vypadá. Je to zmenšená kopie designu letounu A-10 vybavená masivní trubicí pulzačního pohonu.
Scitor-D je vlastně jedním z celé řady experimentálních dronů, s nimiž Wave Engine vyvíjejí koncept levného tryskového dronu na jedno použití. Dron, jehož vzletová hmotnost je zhruba 45 kg, nedávno absolvoval demonstrační let s konvenčním startem i přistáním. Byl vybavený pohonem o tahu větším než 22,5 kg. Wave Engine testují pulzační pohon za rychlostí do 322 km/h, ale prý je to dané omezeními při testech zvládne i vyšší rychlosti.
Wave Engine zároveň představili nový sériově vyráběný pulzační pohon J-1. Jde o lehčí a více aerodynamickou verzi pohonu, s nímž demonstračně letěl Scitor-D. Rovněž oznámili, že vyvíjejí mnohem výkonnější pulzační pohon s tahem až 113 kg. Takový pohon by stačil pro dron nebo třeba rakety o váze až 454 kg.
Testy pulzačního pohonu jsou v plném proudu. Wave Engine zkoušejí různé konfigurace pohonu i různá paliva, včetně benzínu, paliva s kerosinem, a také biopaliva na bázi etanolu. Bude zajímavé sledovat, co pulzační pohon přinese. Nabízejí se například levné střely s plochou dráhou letu, klamné cíle nebo hejna tryskových dronů.
Video: Wave Engine Corp. Flight Video
Video: Wave Engine Corp. Flight Video Collection 2
Video: V1 Pulse Jet Engine sound
Literatura
Tryskový dron JetQuad je jako kvadrikoptéra na pořádných steroidech
Autor: Stanislav Mihulka (30.11.2019)
Vylepšený tryskový dron AB6 JetQuad by měl zvládnout 644 km/h
Autor: Stanislav Mihulka (19.11.2021)
Fascinující dron Huntress s kombinovaným pohonem zvládne téměř 500 km/h
Autor: Stanislav Mihulka (31.01.2024)
Diskuze:
Současné zbraně
Tomáš Novák,2024-03-08 14:35:45
By neměly jakýmkoliv způsobem upomínat na zbraně druhoválečného wehrmachtu.
Re: Současné zbraně
Gábor Vlkolinský,2024-03-09 13:31:45
Esesák Braun to s konceptom V2 dotiahol až na Mesiac a nikoho to netrápi.
Re: Re: Současné zbraně
D@1imi1 Hrušk@,2024-03-09 14:43:46
Hlavně nikoho netrápí, že Němci pokračují v tradici z 2. světové války pojmenovávat svoje tanky po kočkovitých šelmách. Neměli bychom Němcům vrátit ty darované Leopardy a Ukrajina přestat používat protiletecké Gepardy? :-) Mně to je samozřejmě šumák. Technika ideologickým nálepkám nerozumí.
K tomu Braunovi - že by mu všichni odpustili práci pro nacisty se rozhodně říct nedá. Např. se ho kousavě ptali, jestli Saturn V nedopadne na Londýn...
Pulzák
Přemysl Kadlec,2024-03-08 08:29:48
Před lety, když jsem měl ještě možnost modelařit, jsme jednu dobu s kolegy modeláři hodně experimentovali s pulzačními motory, některé jsme si vyráběli sami, jiné zase nakupovali od různých výrobců na "okoukání" jak to či ono vyřešili profíci :-)
Samozřejmě jsme neměli k dispozici výpočetní středisko a digitální simulace, ale i tak, zábava to byla super (randál, plameny, výbuchy - úžas když to fungovalo - co víc chlap může chtít? .-D)
Ale motory jako takové se přes všechnu snahu neosvědčily - ani ty nakoupené ze seriové produkce, ani ty doma vyrobené.
Přestože jsme tomu tehdy věnovali opravdu dost času a to nejen experimentováním, ale i studováním všemožné technické literatury a výpočty, výsledky nebyly nic moc.
Alespoň my jsme uspokojivě nevyřešili plynulou regulaci tahu, stejně byl problém provozovat motor s proměnnou zátěží což se přímo váže na regulaci tahu jen je tu i proměnný faktor rychlosti sání. Další problém byl stabilní tah v celém spektru požadovaných rychlostí, motor pracoval velmi dobře pro rychlost letu (sání) na kterou byl rezonančně spočítaný, ale při vyšší rychlosti zhasínal (vyfukoval plamen z komory), při nižší se uchlastal (nedošlo ke kompresi z důvodu nedostatku tlaku na sání). Stejně tak nebylo 2x komfortní spouštění motoru kdy bylo nutné dosáhnout provozní teploty ještě před spuštěním motoru což bez externího zahřívání, nebo vstřikování směsi plynu do sání nešlo - spouštění tedy nebylo něčím co by zvládl nezkušený uživatel a i pro zkušeného to často nebylo úplně bezpečné.
Zmíněné problémy by se samozřejmě daly řešit doplněním motoru o kompresor a elektronické řízení sání a vstřikování - jenže to by pak už nebyl pulzační motor - ale v principu proudový motor a to nebyl náš cíl.
Po letech zábavy jsme tak náš amatérský "projekt" ukončili u piva s tím, že jsme jasně prokázali, proč se tento typ motoru nerozšířil do praxe - a jasně jsme prokázali, že málo který motor může přinést tolik zábavy ;-)
Re: Pulzák
Florian Stanislav,2024-03-08 16:49:54
No, jestli mají model 45 kg a počítají s 450 kg, tak ventil regulující současně přívod paliva a vzduchu ve vhodném poměru to unese. Nehledě na to, že dron potřebuje spoustu elektroniky, aby letěl tam, kam je třeba.
Re: Pulzák
Vojta Ondříček,2024-03-08 16:55:41
Zajímavé.
Jako hoch jsem o tom dost četl a v sehnal i rozkreslený návod na stavbu.
Zapamatoval jsem si ovšem, že jde o rezonanční přístroj, asi jako kostelní varhany, ve kterém jde o rezonanci tlaků ve spalovací komoře a výfukové rouře. Takže se jakákoliv regulace tahu vylučuje. Ano, to spouštění motoru vyžaduje relativně nákladné a i zdlouhavé startovací zařízení a proces.
Re: Pulzák
Gábor Vlkolinský,2024-03-09 13:29:55
Čo si myslíte o tejto koncepcii? To zahnutie je asi len preto, aby to nebolo príliš dlhé. Ten nastavený rozšírený výfuk tiež môže mať nejaký význam prevzatý z motocyklov. Z videa to ťažko posúdiť, ale mám dojem ža to je na pulzačný motor pomerne tiché.
Re: Re: Pulzák
Pierre Zip,2024-03-09 20:42:19
Ta "tichost" je zřejmě způsobena dynamickou kompresí v nahrávacím zařízení, protože pulzační motor (i malý modelářský) dělá nepředstavitelný kravál.
Zahnutí je funkční prvek - od spalovací komory vedou 2 různě dlouhé roury tak, aby na konci delší roury byl tlak v protifázi k té kratší. Plamen šlehne z jedné roury a druhou se nasává vzduch a následující okamžik je to naopak.
Roury jsou nasměrovány dozadu a tím vytvářejí reaktivní tah. Účinnost tohoto typu motoru je bídná, protože nasává vzduch stejnou trubkou, kterou vyfukuje. Při nasávání vytváří tah přesně opačným směrem, než je potřeba.
Hezky je to popsáno na konci tohoto videa
https://www.youtube.com/watch?v=tAmdXW0lDoM&ab_channel=ScienceChannel
Re: Re: Re: Pulzák
Gábor Vlkolinský,2024-03-09 21:39:24
Pozerám video a je to geniálne. Nepotrebujú zpätné ventily. Po výbuchu idú plyny krátkou aj dlhou rúrou. V dlhej rúre fungujú ako piest vyvodzujúci sanie ako v klasickom pulzačnom motore. Využíva sa celá energia výbuchu. Akurát sanie je proti ťahu. Nevidím dôvod zníženia účinnosti.
Karel Marecek,2024-03-08 05:45:37
Musím opravit jednu nepřesnost, byl Britský dokument od 2.Světové válce, kde hlavní velitel letectva Británie v době Bitvy o Británii prohlásil, že kdyby vydrželi Němci ještě 2-3 měsíce, že by Britové bitvu asi prohráli.
Re:
D@1imi1 Hrušk@,2024-03-08 07:25:26
Bitva o Británii se odehrála o 4 roky dříve, než do ní mohla V1 jakkoliv zasáhnout.
Bitva o Británii (10. července 1940 – 31. října 1940)
https://cs.wikipedia.org/wiki/Bitva_o_Brit%C3%A1nii
Sériová výroba (V1) začala v březnu roku 1944, k nasazení došlo v červnu, kdy byla první střela odpálena na Londýn.
https://cs.wikipedia.org/wiki/V-1
Re: Re:
Vojta Ondříček,2024-03-08 17:00:43
V1 nebylo moc úspěšné, protože bylo pomalé a piloti spitfire sundávali V1 z oblohy ťuknutím do jejich křídla. Nad to hlučné a lidé stačili zaklehnout, když zhasl jejich motor.
Re: Re: Re:
Varcel Mašinka,2024-03-09 11:41:59
Nebyly úspěšné zejména kvůli své nepřesnosti, protože schopnosti manévrovat byly minimální a i lehký vitr je mohl na konci letu snést i o desítky kilometrů mimo plánovaný cíl. Mimochodem, výpočet navigace ve střele spočíval na primitivním tachodynamu s vrtulkou, což byl další faktor nepřesnosti. Samotných sestřelů zase tolik nebylo.
Nevím
D@1imi1 Hrušk@,2024-03-07 23:06:09
Ona by se dala vyrábět spousta jednoduchých a levných autonomních zbraní, ale připadá mi, jako by západ trval na výrobě superdrahých systémů, které sice odvedou desetkrát lepší práci, ale za stokrát vyšší cenu.
Je mi samozřejmě jasné, že na levných zbraních se tolik nevydělá :-/
Díky za první západní firmu, která to bere z opačného konce. Nebo jich je víc, akorát se o tom nepíše?
Bohužel ale není zásadní, jestli se na levný dron použije pulzační motor a nebo motor ze sekačky, nýbrž schopnost cokoliv levně masově vyrábět. Na tu jsou potřeba levné energie a suroviny, minimum byrokracie a zdroje financování. Ideálně pak ještě levná pracovní síla, ale tu lze částečně nahradit větší mírou automatizace. Momentálně nejsme zdaleka schopni ani produkovat dostatek hloupých dělostřeleckých nábojů pro Ukrajinu. Ostuda.
Re: Nevím
Jirka Naxera,2024-03-07 23:29:34
Myslim, ze tohle je ciste jen otazka relativne kratkeho casu.
Kdyz odmyslime diversity hires z posledni doby jedne nejmenovane armady, tak oni vojaci vubec nejsou hloupi, a jsem si jisty, ze valka na Ukrajine bude znamenat mnoho prulomu v podobe moderniho valceni.
Re: Re: Nevím
D@1imi1 Hrušk@,2024-03-07 23:39:48
Vojáci sice nejsou hloupí, takže začnou poptávat jiné typy zbraní, ale na obnovení schopnosti levné masové výroby by musela být především politická vůle. Zatím to ale vypada, že politici usilují o pravý opak. No uvidíme, Němci se začínají lehce vzpamatovávat, ale moc eůžově si to nemaluju.
Re: Nevím
Karel Marecek,2024-03-08 05:48:56
Otázka zní, na jakou válku, typ konfliktu potřebuješ zbraně. Nelze prohlásit, že Generál, který chce drahé zbraně co umí 10x lepší práci je hloupý, jenom počítá z jiným typem konfliktu.
Když budou 2 státy jeden hodně velký a druhý malý, pak pro větší stát je výhodnější technologická převaha, kdy je výhodnější 10x lepší i když 10x dražší systém, protože nebude přečíslený.
Re: Re: Nevím
D@1imi1 Hrušk@,2024-03-08 08:04:10
Takže budeme dávat stranou 2% HDP (američani asi 4%), abychom mohli jednou za čas v přesile nabančit nějakému malému státu? Supr :D
Je nám předkládáno, že pro Evropu je hlavní hrozbou Rusko a pro USA Čína. A zatím to vypadá, že pokud v případném konfliktu s nimi nerozhodne prvních pár týdnů, vystřílíme veškerou munici, čímž válka fakticky skončí. Protože výrobní kapacity těch sofistikovaných zbraní nevzniknou lusknutím prstu, i kdyby se chtělo. To, co máme skladem, se vyrábělo roky, ne týdny.
Re: Re: Nevím
Martin Novák2,2024-03-10 16:30:52
Státy potřebují drahé zbraně přímo úměrně ke stupni demokracie která tam panuje. V demokratické zemi se každá rakev počítá a lidi si dokážou vynutit konec války. Na druhé straně Rusko může používat taktiku lidských vln.
Drahé a sofistikované zbraně snižují lidské ztráty.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
