Koronaviry nemají rády cigarety. Kredit: Paolo Neo / Wikimedia Commons.

Jak se zdá, koronavirus SARS-CoV-2 má vytříbený smysl pro ironii. Všichni čekali, že stejně jako u SARS, bude i u covid-19 skvělým diagnostickým znakem horečka. Proto se všichni vyzbrojili teploměry a termokamerami, s nimiž pečlivě monitorovali cestující na letištích a davy na veřejných místech. Postupně se ukázalo, že se v tomto směru covid-19 od SARS dramaticky liší. Horečka se sice postupně vyvine u necelých 90 procent nemocných s covid-19, ale v době diagnózy má horečku jen asi 25-40 procent lidí s koronavirem. Proto covid-19 teploměrům v pohodě uteče.

Stejně tak všichni předpokládali, že kouření bude významnou „přitěžující okolností“, která zhoršuje průběh covid-19 a zvyšuje riziko na katastrofický průběh a úmrtí. Teď se ukazuje, že je to přesně naopak. A vznikl tím pozoruhodný problém. Lékaři samozřejmě nemohou kouření doporučovat jako prevenci pandemické infekce, protože je samo o sobě dost rizikové a nepochybně zvyšuje šanci na předčasný skon z řady dalších důvodů. Kouření také rozhodně nezvyšuje kondici plic, což má své důsledky.

Pařížská fakultní nemocnice Hôpital de la Salpêtrière je zároveň historickou památkou. Kredit: Mbzt / Wikimedia Commons.

Nicméně, v případě covid-19 hovoří čísla o kuřácích jasně. Už první výsledky z Číny, které na konci března zveřejnil časopis New England Journal of Medicine, uváděly, že mezi tisícovkou lidí infikovaných covid-19 bylo 12,6 procent kuřáků, zatímco průměr pro celou populaci v Číně je kolem 28 procent. Nově teď „odolnost“ kuřáků vůči covid-19 potvrzují data z pařížských nemocnic. Kvůli covid-19 přijali zhruba 11 tisíc pacientů. Mezi nimi bylo přibližně 8,5 procent kuřáků. Jenomže ve Francii mají v populaci asi 25,4 procent kuřáků.

Ve významné pařížské nemocnici Pitié-Salpêtrière detailně sledovali 480 pacientů, kteří byli pozitivně testováni na covid-19. Z nich bylo 350 přijato k léčení kvůli závažnému průběhu pandemické infekce, zatímco zbývajících 130 pustili do domácího léčení. Mezi těmi, kteří zůstali v nemocnici, bylo 4,4 procent pravidelných kuřáků. Jejich medián věku byl 65 let. Mezi propuštěnými s lehčím průběhem, jejichž medián věku byl 44 let, jich bylo 5,3 procent. Když se vezme v úvahu věk a pohlaví pacientů, tak ve Francii ve věku 44-53 let kouří asi 40 procent lidí, zatímco ve věku 65-75 let je cca 9-11 procent pravidelných kuřáků. Nepoměr mezi kuřáky a nekuřáky v závažných případech covid-19 opět bije do očí.

Statistika potvrzuje, že efekt kouření na covid-19 je velmi výrazný. Lidem, kteří kouří každý den, mnohem méně hrozí, že se u nich vyvinou symptomy pandemické infekce nebo že u nich dojde ke kritickému průběhu onemocnění. Jde o několikanásobně nižší riziko. Asi není nutné zdůrazňovat, že odborníci jsou v šoku. Koronaviry si zjevně libují v etických dilematech.

Jean-Pierre Changeux. Kredit: Jean-Pierre Changeux / Wikimedia Commons.

Ochranný efekt kouření je natolik výrazný, že francouzští badatelé připravují testy s využitím nikotinu pro pacienty s covid-19, a také pro zdravotníky v první linii. Nejde pochopitelně o cigarety, to by neprošlo. Budou testovat nikotinové náplasti. Problém je samozřejmě v tom, že zatím netušíme, jak ochrana daná kouřením funguje. Nikotin může být klíčem, ale také nemusí.

Francouzský neurobiolog Jean-Pierre Changeux se domnívá, že by nikotin mohl bránit koronaviru pronikat do buněk v těle nakaženého člověka. Další možností podle něj je, že nikotin může „brzdit“ rozbouřený imunitní systém, který je zodpovědný za řadu škod u pacientů s kritickým průběhem covid-19. Všichni teď budou velmi zvědaví, co tento výzkum přinese.

Literatura

The Guardian 22. 4. 2020.