Před pěti lety zemřel Ladislav Hejdánek (1927–2020), filosof, disident a myslitel, jehož dílo přesahuje hranice tradiční filozofie. Jeho myšlenky, zaměřené na živou pravdu a kritiku zpředmětňování skutečnosti, zůstávají inspirativní i v 21. století.

Pokud jde o zuby, pravidlo, že je nutné chodit s bolavým zubem co nejdřív k zubaři, protože nový nenaroste, by mohlo být brzy ze hry. Britský tým vyvinul hydrogel, v němž spokojeně rostou zuby z kmenových buněk. Teď vymýšlejí, jak nejlépe dostat vypěstované zuby do chrupu pacienta.

Analýza více než dvacet let starých infračervených snímků z misí IRAS a AKARI odhalila objekt pohybující se způsobem odpovídajícím hypotetické Planetě Devět. Tento jediný nadějný kandidát, který prošel přísným výběrem, nyní čeká na potvrzení své dráhy pomocí dalších pozorování moderními dalekohledy.

Další pozoruhodnosti odlehlého kykladského ostrova Sikinu, včetně antického posvátného místa na vrcholku Agia Marina a skvělého vína.

Mezihvězdné lety, jako je odvážný plán mise k černé díře pro test relativity, posouvají hranice našeho poznání i technologií. Prozkoumejte s námi vývoj konceptů od gigantických fúzních lodí po flotily nanoplachetnic a odhadovaný dopad budoucí automatizace na uskutečnění těchto vizí.

Budiž neutrony! Tým fyziků Los Alamos National Laboratory, kteří se nebojí extrémů, zkoumal okolnosti vzniku velmi těžkých prvků. Navrhují, že fotohadronické interakce, v nichž vysokoenergetické fotony astrofyzikálních výtrysků rozpustí atomová jádra hvězdného materiálu na nukleony. Zaplaví tím místo činu neutrony, které nastartují tvorbu těžkých prvků.

Tento článek vznikl jako výsledek živé, místy až vášnivé diskuze mezi jeho autory, jejichž protichůdné pohledy na kryptoměny odrážejí širší společenskou debatu. Rozhodli jsme se tento dialog zachovat jako součást textu.

Vesmír k nám neustále promlouvá jazykem gravitačních vln – nepatrných záchvěvů samotné tkáně časoprostoru, které vznikají při těch nejdramatičtějších událostech, jako jsou srážky černých děr a neutronových hvězd.

Fyzici kácejí desítky let staré paradigma časové dimenze a snaží tuto unikátní dimenzi pojmout novým způsobem. Tým evropských fyziků prostudoval časoprostorové topologické události, které jsou pozoruhodně odolné vůči rušivým vlivům. Na obzoru se rýsují zajímavé aplikace.

Úder blesku nejspíš zcela zničí dron, pokud se mu připlete do cesty. Bleskosvodná multikoptéra japonské společnosti NTT nejen že se blesků nebojí, ale jejich zásah ustojí a nasměruje blesk na vybrané místo na zemi. Mohla by se stát leteckým bleskosvodem a současně lapačem blesků pro bleskovou energetiku. Vývoj je v plném proudu.

Znáte to. Projíždíte zprávy na mobilu, lajkujete fotky koťátek a najednou na vás vyskočí reklama na něco, o čem jste si před chvílí jen povídali s kolegou.

Ve vesmíru existují objekty, které jako by se vzpíraly našemu chápání, objekty tak podivné, že nutí astronomy a fyziky přehodnocovat zavedené teorie a posouvat hranice poznání. Jedním z nejpozoruhodnějších a nejzáhadnějších z nich je hvězda HD 101065, známá jako Przybylského hvězda.

…aneb Proč je dnes většina koster v soukromých rukou

Jedním z nejikoničtějších důkazů pro existenci temné hmoty, té tajemné, neviditelné substance, která dominuje hmotě vesmíru, jsou rotační křivky galaxií.

Vodní energetika bývá vázaná na vodní toky, nádrže, vlny nebo mořská pobřeží. Dešťová energetika by mohla využívat kapky deště, které jsou dostupné alespoň někdy téměř kdekoliv. Nová technologie týmu National University of Singapore těží energii z kapek procházejících trubičkami.

Myšlenka, že náš vesmír a vše v něm, včetně nás samotných, by mohlo být jen nesmírně komplexní počítačovou simulací běžící na nějakém superpočítači v jiné, "základní" realitě, je znepokojivá, fascinující a překvapivě populární.

Když český Achilles Břetislav I v letech 1038 a 1039 podnikl invazi do Polska, zasadil tím ránu z milosti prvnímu polskému státu, jemuž vládli raní Piastovci. Mladý stát se prakticky rozplynul a Polsko na čas uvízlo v bezvládí. Svědectví o tehdejší situaci podávají pylové záznamy.

Uran, sedmá planeta od Slunce, je jedním z nejméně prozkoumaných a nejzáhadnějších světů naší Sluneční soustavy.

Tam kde americké námořnictvo selhalo a vzdalo vývoj revoluční technologie railgunu, Japonsko, jak se zdá, vytrvale směřuje k cíli. Prototyp railgunu operuje na palubě vojenské lodě JS Asuka, která je technologickým demonstrátorem japonského námořnictva. Vystřeluje projektily rychlostí Mach 6,5 a jeho hlaveň vydrží nejméně 120 výstřelů.

Když satelitu na orbitě dojde palivo, je konec, i když je jinak v dobrém stavu. Zachránit je mohou servisní satelity MEV, které se připojí k dotyčnému satelitu a nahradí jeho pohon. Není to jednoduché, ale funguje to. Satelity MEV se dostávají do varu a podle všeho mají budoucnost.

Když se s lidským mozkem nedá experimentovat, musejí se využívat pacienti. Mapování poškození mozku u mnoha různých pacientů a jejich vlivu na chování přivedlo vědce k neurálnímu okruhu, který souvisí s intenzitou angažovanosti v politice, bez ohledu na konkrétní politickou ideologii nebo stranickou příslušnost.

Exoplaneta K2-18b, obíhající červeného trpaslíka K2-18 ve vzdálenosti přibližně 120 světelných let, se stala jedním z nejdiskutovanějších světů mimo naši Sluneční soustavu.

Nová studie SETI zkoumá detekovatelnost pozemských technosignatur.

Britská armáda úspěšně otestovala systém RapidDestroyer, oficiálně známý jako RFDEW, který dokáže mikrovlnami usmažit elektroniku a senzory dronů protivníka. Jedním výstřelem s mizivými finančními náklady může zničit větší počet dronů, včetně celých hejn. RapidDestroyer by se měl stát součásti protivzdušné obrany klíčových vojenských i civilních zařízení.

…aneb Výročí obřího teropoda druhu Acrocanthosaurus atokensis

Nově objevená exoplaneta obíhá zákrytovou dvojhvězdu hnědých trpaslíků. To by ještě nebylo tak mimořádné. 2M1510 (AB) b to ale dělá fascinujícím způsobem, když se pohybuje po polární oběžné dráze, která je kolmá na rovinu, v níž kolem sebe obíhají zmínění hnědí trpaslíci. Co asi exoplanety vymyslí příště?

Standardní model čelí výzvám a iniciativa CosmoVerse hledá odpovědi.

Implantovaný kardiostimulátor často zachraňuje pacientovi život, prinajmenšom ho zbavuje rôznych rizík a nepríjemností, spojených s príliš pomalou činnosťou srdca alebo s jej prerušovaním (bradykardia alebo asystola). Prístroje sa po smrti pacienta likvidujú, často spôsobilé fungovať ešte dlhé roky. Z pohľadu pacientov, ktorých život závisí na implantácii kardiostimulátora, ale je pre nich nedostupný, je to bohapusté plytvanie.

Hubbleova konstanta je stejně důležitá pro osud vesmíru jako problematická. Maďarský výzkumný tým parafrázuje Herakleita z Efesu a tvrdí, že vše se točí. Celý vesmír podle nich rotuje, momentálně rychlostí jedné otáčky za 500 miliard let. Mají-li pravdu, mohli by tím vysvětlit toxické rozpory v Hubbleově konstantě a snad tím vyjasnit osud vesmíru.

Po pár letech o sobě dávají vědět SpinLaunch se svým neuvěřitelným vesmírným katapultem. Uzavřeli smlouvu s NanoAvionics, divizí Kongsberg Defence and Aerospace a chtějí vystřelovat stovky mikrosatelitů současně v malých raketách, které je dopraví na orbitu. Takto vybudují konstelaci komunikačních satelitů Meridian Space, která bude tvrdě konkurovat Starlinku. První odpal mikrosatelitů bude už příští rok.

Na kykladský ostrov Sikinos přišla v římské době bohatší rodina z maloasijské Lýkie a podle svého zvyku si pod horami postavila v 3. století mauzoleum. V 7. století bylo přestavěno na katedrálu, nakonec znovu trochu přestavěno při opravě v 17. století. Pak bylo biskupství opuštěno, v našem století se celek dočkal výzkumu a restaurování.

Jednotná teorie pole by měla sjednotit známé fyzikální interakce a smířit obecnou relativitu s kvantovou mechanikou. Kde ji ale vzít? Jussi Lindgren s kolegy nabízí jako cestu k řešení geometrickou teorii elektromagnetismu, jejíž optikou je například elektrický náboj lokálním stlačením časoprostoru.

Odborníci výzkumného sdružení MICrONS Consortium devět let mapovali a analyzovali kousek myšího mozku velký jako zrnko písku. S vydatnou pomocí umělé inteligence vytvořili doposud nejrozsáhlejší konektom savčího mozku. Kdy asi dojde na lidský mozek?

Kvantové plyny se chovají jako kapaliny. Dokonce vytvářejí kvantové kapky, jejichž vlastnosti jsou v lecčem podobné kapkám klasických kapalin. Luca Cavicchioli s kolegy tančili mezi kapkami kvantového deště směsi ultrachladných atomů draslíku a rubidia. Jejich výzkum otevírá cestu k novým kvantovým technologiím.

V roce 2015 vylovili rybářskou sítí z mořského dna poblíž Peskadorských ostrovů čelist z lidské linie, ze které se nepodařilo vytáhnout DNA. Paleoprotemika ukázala na muže denisovana, který žil asi před 10 až 190 tisíci let. Je to důvod k oslavě, protože jde o nejlepší fosilii denisovana, jakou máme k dispozici.

…aneb Představení typového exempláře druhu Tyrannosaurus rex

Pozoruhodný dronový systém Flying Sun 1000 je jako poletující (malý kousek) Slunce. Jeho 288 LEDek společně generuje 300 tisíc lumenů. Jednoduše řešený zdroj energie zajistí svícení po prakticky neomezenou dobu, například při katastrofách či nehodách, ostraze, na stavbách nebo třeba při filmové či televizní produkci.

Romulus, Remus a Khaleesi nejsou vzkříšení pravlci. Jsou to lehce „zpravlkovatělí“ vlci s genetickým mejkapem, vytvořeným rekordními 20 lokálními editacemi vlčího genomu. Stejně ale představují ohromný úspěch. Dokazují, že technologie de-extinkce funguje, a že už v podstatě máme pohromadě vše potřebné vzkříšení vyhynulých druhů. Teď už je to jenom otázkou času.

Dvoumístný čtyřnohý terénní robot Corleo s nabušenou umělou inteligencí by měl být jako vodíkový robotický kůň bez hlavy, který se požene rychlostí až 80 km/h a bude ladně skákat jako masivní robotická šelma. Kawasaki si tentokrát ukousli pořádné sousto. Zatím je to jen koncept s prototypem co nic neumí. Běhat po kraji by měl asi tak za dvacet let. Uvidíme.

Když děláte italský dresink do salátu, smícháte olej, vodu a koření, které sníží mezifázové napětí a vznikne chutná emulze. Pokud nahradíte koření magnetizovanými nanočásticemi, poklesne vám čelist. Slabší fyzikální povahy možná s brekotem utečou. "Kapalina s tvarem" není pro každého.

Nasýtenie krvi kyslíkom je parameter, podľa ktorého sa dajú identifikovať pacienti s poruchou dýchania a s nedostatkom kyslíka v tepennej krvi. Merať sa dá pomocou malého, jednoduchého a lacného prístroja, pulzného oximetra. Lenže, po dlhom čase sa zistilo, že pulzné oximetre nemusia merať spoľahlivo pri závažných poruchách dýchania.

Fyzici obvykle zacházejí s kvantovými jevy jako s křehkými květinkami. Poskytují jim ideální podmínky a téměř ani nedýchají, když s nimi experimentují. Rakouský tým nebyl tak ohleduplný a kvantovým kočkám přitopil. Bylo to sice jen na 1,8 kelvinu, i tak ale jde o významný průlom, který slibuje nové směry výzkumu i aplikace.

Klasická elektronika v datacentrech mele s nástupem umělých inteligencí z posledního. Do hry vstupují fotonické čipy. Q.ANT zahájil výrobu fotonického AI čipu v bývalé továrně na polovodiče IMS Chips v německém Stuttgartu. Nový čip nabízí 30krát vyšší energetickou účinnost a 50krát rychlejší výpočty oproti křemíku.

Když je nutné zasáhnout na oběžné dráze, obvykle to vyžaduje start nosné rakety. Dnes je to sice rychlejší než dřív, ale stále to znamená podstatné zdržení. Co kdyby ale na orbitě operovala mateřská stanice schopná vypustit v případě potřeby satelity? Tohle nabízí Orbital Carrier, který vyvíjí společnost Gravitics.

Sediment na dně Baltského moře se stal strojem času pro výzkum planktonu z dávných časů. Nejde přitom o fosilie, ale o probuzené rozsivky Skeletonema marinoi, které strávily ve tmě a bez přístupu kyslíku tisíce let. Taková je ekologie vzkříšení, moderní věda okořeněná sympatickou nekromancií.

…aneb Kulaté výročí obřího pterosaura

56-qubitový kvantový počítač Quantinuum System Model H2 uspěl v generování ryze náhodných čísel, což pak následně ověřil s vypětím všech sil klasický superpočítač. Je to významný průlom, který vede k zajímavému praktickému uplatnění kvantových počítačů. Opravdu náhodná čísla jsou (mnohem) cennější než zlato.

Když se k nám blíží někdo v bílém plášti s injekční stříkačkou, náš mozek ví, co bude následovat. Nemusí ale jít ani o tak vypjaté situace. Muzikantům mozek předpovídá čas, kdy mají vyloudit ten správný tón, či ťuknout paličkou do bubnu. Lovcům určuje kam vystřelit, aby se broky letící rychlostí 300m za sekundu potkaly s kachnou vzdalující se padesáti kilometry za hodinu. Kde je sídlo toho, co nám našeptává co se stane, když na semaforu zabliká oranžová?

Když s generativními inteligencemi, jako je ChatGPT, konverzujete o nehodách, násilí nebo třeba válce, rozesmutní je to. Pak se stávají úzkostným přítelem na telefonu, což není úplně dobré, zvlášť pro inteligence využívané při práci s pacienty. Je už jenom otázkou času, kdy vznikne psychologie umělých inteligencí.

Některé fosilie nedají paleontologům spát. Typickým příkladem je Prototaxites, zcela záhadná osmimetrová fosilie ze silurské a devonské krajiny, kde organismy dosahovaly velikosti maximálně pár desítek centimetrů. Pokud nevylezly z kosmických lodí, jde podle nového výzkumu o dnes neznámou a zřejmě dávno vymřelou skupinu organismů.