Již několik desetiletí řeší vědci otázku, zda „klasičtí“ neptačí dinosauři (tedy všichni příslušníci kladu Dinosauria s výjimkou moderních ptáků a jejich nejbližších teropodních vývojových předků) přežili hranici křída-paleogén a žili ještě v období raného paleocénu, tedy úplného začátku éry Kenozoika. Dlouho přitom platil předpoklad, že s výjimkou předků dnešních ptáků se žádný dinosaurus nedožil počátku této nové éry. Mnozí paleontologové se dokonce domnívali, že drtivá většina dinosaurů se nedožila ani samotného rozhraní K-Pg (dříve K-T), které dnes datujeme do doby před 66,0 milionu let. Chyběly zkrátka přímé paleontologické důkazy o přítomnosti těchto živočichů na samotné hranici obou období, a to s výjimkou několika kontroverzních objevů z různých míst světa.[1] Ačkoliv některé nálezy dinosauřích fosilií byly nejdříve datovány do mladší doby (zhruba v rozmezí 65,8 až 64,4 milionu let)[2], všechny jsou dnes považovány za druhotně uložené v mladších sedimentech.[3] O existenci paleocénních neptačích dinosaurů nám zkrátka dodnes chyběly přímé důkazy. To se ale změnilo v letošním roce, kdy byly zveřejněny další informace o fantastické lokalitě se sedimenty souvrství Hell Creek ze Severní Dakoty. Tato lokalita dostala název Tanis, podle legendárního staroegyptského města, zobrazeného ve filmu Indiana Jones a dobyvatelé ztracené archy. Jedná se o vrstvu o mocnosti 1,3 metru, která vlivem úžasně nepravděpodobných událostí zachovává svědectví o vlivu impaktu Chicxulub na život v této od místa dopadu asi 3000 km vzdálené oblasti. Doslova je tu zachováno svědectví o dění v prvních minutách a hodinách po samotné katastrofické události. Lokalitu začal systematicky zkoumat paleontolog Robert DePalma od roku 2012 a celých pět let držel všechny podstatné detaily v tajnosti. Teprve v říjnu 2017 byly publikovány dvě krátké zprávy o lokalitě v rámci vědecké konference, podrobnější informace pak byly zveřejněny v jakési první předběžné studii letos na přelomu března a dubna.[4] Pod tuto práci se podepsaly i tak významné osobnosti, jako je dlouholetý odborník na problematiku vymírání na konci křídy Jan Smit (viz také jeho přednáška na toto téma) nebo sám spoluautor impaktní studie z roku 1980 Walter Alvarez. Na základě dosud známých informací můžeme konstatovat, že pokud se v budoucnu potvrdí jen část toho, co si o lokalitě Tanis dnes myslíme, pak se bude nepochybně jednat o jednu z nejvýznamnějších paleontologických lokalit na celém světě. Co je na ní tedy tolik významného a zajímavého?
O fosiliích ryb s impaktními tektity (sférulemi) v žábrách už byla řeč v jednom z předchozích článků, zmiňujících lokalitu Tanis. Mezitím se nicméně ohlásily další úžasné objevy, o kterých se zatím mluví spíše jen ve vědeckých kuloárech (formálně ještě nebyly publikovány). V sedimentech z této dramatické doby byla například objevena podzemní doupata hmyzu, který žil u břehu místní řeky a zemětřesná vlna toto doupě zaplavila vzedmutím vodního sloupce (načež později fosilizovalo). Dále zde bylo objeveno také doupě malého savce, vyhrabané doslova v minutách následujících po dopadu, a konečně i zajímavější objekty. Tak například zde DePalma s kolegy objevil dobře zachované embryo azdarchidního ptakoještěra, což dokazuje, že také pterosauři se i na území Severní Ameriky dočkali úplného konce druhohorní éry. Dalším zajímavým objevem jsou 40 až 50 centimetrů dlouhá pera neznámých teropodních dinosaurů, žijících přímo v době dopadu. A nejedná se přitom o jediný důkaz přítomnosti dinosaurů – dalším je fosilie kosti dolní končetiny rohatého dinosaura triceratopse, dochovaná i se vzácnými fosilními otisky kůže! A pokud by vám i toto bylo málo, jsou tu ještě další nálezy, které dokazují přítomnost neptačích dinosaurů na kritické hranici – stopy mláděte kachnozobého dinosaura a jakýchsi menších teropodů, vykračujících si touto oblastí před 65,76 (±0,15) milionu let, jak byla lokalita předběžně datována. A v tuto chvíli už se dostáváme k významu nadpisu tohoto článku – pokud existovali živí neptačí dinosauři v době dopadu planetky Chicxulub do Proto-Karibiku, pak museli žít ještě nějakou dobu i v období počínajícího paleocénu, tedy vlastně nejstarších třetihor. Možná to netrvalo dlouho, ale přinejmenším dny, týdny nebo měsíce (optimistický odhad hovoří až o desítkách tisíciletí) nejspíš neptačí dinosauři stále přežívali do období raného paleocénu. Křídová perioda končí dopadem planetky Chicxulub, který určitě nevyhladil všechny dinosaury na planetě Zemi během zlomku sekundy naráz.[5] Paleocénní dinosauři jsou tedy v současnosti již nepopiratelnou realitou, ačkoliv obecný význam tohoto tvrzení není příliš velký. Zkrátka víme tolik, že i když éra dinosaurů s dopadem v budoucím Mexickém zálivu a s enormní sopečnou činností v Indii fakticky skončila, samotní dinosauři ještě nějakou dobu přežívali a stali se tak trosečníky v post-apokalyptickém světě nejranějších třetihor. Objevy z jiné lokality v Coloradu zase ukazují, že po dopadu trvalo asi 700 000 let, než se objevili první savci s tělesnou hmotností nad 50 kilogramů.[6] Svět gigantů tedy katastrofou skončil a světová megafauna se zcela obměnila. Je fantastické, že lokality jako Tanis nám o tomto kritickém období v dějinách života na Zemi dokážou i po uplynutí geologických věků poskytnout tak detailní a přesné informace. Nezbývá, než se těšit na další výzkumy – jen Tanis samotný prý bude mít co nabídnout ještě dalším třem generacím paleontologů!
Napsáno pro Dinosaurusblog a osel.cz
Short Summary in English: A fantastic discoveries on “Tanis” locality in the Hell Creek Formation in North Dakota reveals many details of the minutes and hours of the last dinosaurs and their contemporaries immediately following the K-Pg Chicxulub impact 66 million years ago. It also proves that at least some populations of non-avian dinosaurs survived into the Paleocene, although probably not for very long.
Odkazy:
https://en.wikipedia.org/wiki/Tanis_(fossil_site)
https://news.berkeley.edu/2019/03/29/66-million-year-old-deathbed-linked-to-dinosaur-killing-meteor/
[1] Sloan, R. E., Rigby, K., Van Valen, L. M., Gabriel, D. (1986). „Gradual dinosaur extinction and simultaneous ungulate radiation in the Hell Creek formation“. Science. 232 (4750): 629–633. doi: 10.1126/science.232.4750.629
[2] Fassett, J. E., Lucas, S. G., Zielinski, R. A., and Budahn, J. R. (2001). „Compelling new evidence for Paleocene dinosaurs in the Ojo Alamo Sandstone, San Juan Basin, New Mexico and Colorado, USA“ (PDF). Catastrophic Events and Mass Extinctions, Lunar and Planetary Contribution. 1053: 45–46.
[3] Sullivan, R. M. (2003). „No Paleocene dinosaurs in the San Juan Basin, New Mexico“. Geological Society of America Abstracts with Programs. 35 (5): 15.
[4] DePalma, Robert A.; et al. (2019). A seismically induced onshore surge deposit at the K-Pg boundary, North Dakota. Proceedings of the National Academy of Sciences. doi: https://doi.org/10.1073/pnas.1817407116
[5] Schulte, Peter; et al. (2010). „The Chicxulub Asteroid Impact and Mass Extinction at the Cretaceous-Paleogene Boundary“ (PDF). Science. 327 (5970): 1214–1218. doi: 10.1126/science.1177265
[6] Lyson, T. R.; et al. (2019). Exceptional continental record of biotic recovery after the Cretaceous–Paleogene mass extinction. Science: eaay2268 (advance online publication). doi: 10.1126/science.aay2268
Diskuze:
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
