Jak už bylo mnohokrát zmíněno, dinosauří paleontologie prochází v posledních třech dekádách doslova zlatým obdobím, kdy jsou každým rokem popsány desítky nových druhů neptačích druhohorních dinosaurů a díky novým výzkumným metodám i technologiím výzkumu se dozvídáme o těchto pravěkých plazech mnohem víc informací, než by se paleontologům minulých generací vůbec zdálo možné. Spolu s tím jsou také objevovány nové lokality, na kterých jsou dinosauří fosilie vykopávány a čas od času se podaří identifikovat dinosaury z území států, z nichž zatím žádné takové nálezy známé nebyly. Poměrně nedávno tak byly identifikovány první dinosauří fosilie například v Chile a Venezuele, Saudské Arábii, Pákistánu, Dánsku i jinde. Ve většině případů nejsou tyto fosilie popsány jako platné taxony a zmíněná země tak nemůže být zařazena do pomyslného žebříčku států, kterému dnes (k datu 9. 12. 2019) vévodí Čína (303 druhů), dále Spojené státy americké (275 druhů) a Argentina (144 druhů). V tomto seznamu, do kterého s platným druhem Burianosaurus augustai patří od předloňského roku i Česká republika[1], spadalo až do loňského roku rovných 50 zemí. Letos přibyly hned dvě další, a to nejdříve (v červenci) Švýcarsko a zcela nově (začátkem prosince) i jihoamerický Ekvádor. Představme si tedy oba nové dinosaury, které dělí značná vzdálenost, systematická pozice i geologický čas, poněkud blíže. Na území Švýcarska byly dinosauří fosilie (zejména v podobě sauropodomorfů plateosaurů) známé již dlouhé desítky let, dosud odtud ale nebyl popsán žádný samostatný, unikátní rod a druh. Fosilie nového dinosaura ze skupiny teropodů byly objeveny už v roce 2006 amatérským paleontologem Michaelem Fischerem, a to na území kantonu Aargau v oblasti Frick na severu země. Fosilie se nacházela v pozdně triasových sedimentech souvrství Klettgau o stáří kolem 209 milionů let a patřila menšímu dravému dinosaurovi, který byl zprvu označen jako zástupce čeledi Coelophysidae nebo Dilophosauridae. V roce 2009 byla objevena i lebka tohoto teropoda a fosilie byla částečně popsána i v roce 2014.[2] Teprve letos v červenci nicméně Marion Zahnerová a její kolegové uveřejnili formální popis a poněkud krkolomné jméno Notatesseraeraptor frickensis.[3] Druhové jméno lze vysvětlit snadno, rodové pak lze přeložit přibližně jako „lupič s mozaikovitými (vývojovými) znaky“. Jednalo se patrně o vývojově primitivního zástupce kladu Neotheropoda s evoluční vazbou na rod Dilophosaurus a na skupinu Averostra.
Přesuneme-li se k druhému novému dinosaurovi, musíme udělat velký skok o tisíce kilometrů dál na jihozápad. Ocitneme se na severozápadním cípu Jižní Ameriky ve státě Ekvádor, s rozlohou téměř 284 tisíc kilometrů čtverečních a populací přesahující 18 milionů obyvatel poměrně velké zemi nacházející se – jak už i její název napovídá – na zemském rovníku, oddělujícím severní a jižní polokouli. První oficiálně popsaný dinosaurus z tohoto státu byl mnohem mladší a mnohem větší než starobylý švýcarský teropod. Jeho přesná velikost není zatím známá (ačkoliv jako sauropodní dinosaurus musel být poměrně mohutným tvorem), ale jeho geologický věk je nepochybně mnohem nižší než u rodu Notatesseraeraptor. Fosilie tohoto dinosaura byly totiž objeveny v sedimentech souvrství Río Playas, které se ukládaly v období pozdní svrchní křídy, konkrétně v průběhu geologických stupňů kampán až maastricht (stáří asi 84 až 66 milionů let). Nový ekvádorský dinosaurus byl tedy minimálně o 125 a maximálně o 143 milionů let mladší než jeho švýcarský protějšek. Z toho plyne i zajímavá úvaha – neptačí dinosauři skutečně žili nepředstavitelně dlouho, a to ještě nezapočítáváme jejich ptačí následovníky! Ale zpět k novému sauropodovi, popsanému před několika dny pětičlenným týmem paleontologů v periodiku Cretaceous Research.[4] Byl pojmenován Yamanasaurus lojaensis, a jak už bylo uvedeno, dostal Ekvádor na mapu států s formálně popsanými platnými dinosauřími druhy. Jednalo se o zástupce vývojově vyspělých titanosaurních sauropodů z čeledi Saltasauridae a podčeledi Saltasaurinae. Tito spíše menší zástupci skupiny obřích sauropodů žili na území jižních kontinentů, konkrétně Jižní Ameriky, dnešního Madagaskaru a také Indie (která byla tehdy ostrovní součástí jižní masy kontinentů v podobě rozpadající se Gondwany).[5] Saltasaurini žili v době před 80 až 66 miliony let a dosahovali délky v rozmezí 8 až 15 metrů a průměrné hmotnosti kolem 10 tun (Yamanasaurus však byl poněkud menší, na délku měřil možná jen kolem 6 metrů). Někdy bývají saltasaurini považováni za vývojově nejvyspělejší sauropody vůbec.[6] V tom případě by Yamanasaurus mohl být, taxonomicky vzato, jedním z nejvýše stojících rodů celého kladu Sauropodomorpha. Kromě toho je také zatím nejseverněji žijícím známým zástupcem saltasaurinů. Už se tedy jen můžeme těšit, který další stát přibude do „dinosauří statistiky“ příště…
Napsáno pro DinosaurusBlog a Osel.cz
Short Summary in English: Two new species of non-avian dinosaurs were described from Switzerland and Ecuador, respectively, for the first time. Small theropod Notatesseraeraptor frickensis from the European state and the small sauropod Yamanasaurus lojaensis from the South American state.
Odkazy:
https://en.wikipedia.org/wiki/Notatesseraeraptor
https://paleonerdish.wordpress.com/2019/07/16/introducing-notatesseraeraptor-frickensis/
https://en.wikipedia.org/wiki/Yamanasaurus
http://novataxa.blogspot.com/2019/12/yamanasaurus.html
[1] Madzia, Daniel; Boyd, Clint A.; Mazuch, Martin (2017). A basal ornithopod dinosaur from the Cenomanian of the Czech Republic. Journal of Systematic Palaeontology: 1–13. doi:10.1080/14772019.2017.1371258
[2] Zahner, M. (2014). Skull Morphology of the First Theropod Skeleton (Saurischia, Dinosauria) from Switzerland (Late Triassic; Frick, Canton Aargau). Disertační práce, Univerzita v Curychu, 122 str.
[3] Marion Zahner; Winand Brinkmann (2019). „A Triassic averostran-line theropod from Switzerland and the early evolution of dinosaurs“. Nature Ecology & Evolution. 3. doi: 10.1038/s41559-019-0941-z
[4] Sebastián Apesteguía, John E. Soto Luzuriaga, Pablo A. Gallina, José Tamay Granda & Galo A. Guamán Jaramillo (2019). The first dinosaur remains from the Cretaceous of Ecuador. Cretaceous Research, Article 104345. doi: https://doi.org/10.1016/j.cretres.2019.104345
[5] d’Emic, Michael D. (2012). „The early evolution of titanosauriform sauropod dinosaurs“ (PDF). Zoological Journal of the Linnean Society. 166 (3): 624–71. doi: 10.1111/j.1096-3642.2012.00853.x
[6] Sander, P. Martin; et al. (2011). „Biology of the sauropod dinosaurs: the evolution of gigantism“. Biological Reviews. 86 (1): 117–155. doi: 10.1111/j.1469-185X.2010.00137.x
Diskuze:
Re: Tráva?
Tomáš Novák,2019-12-10 09:44:59
Ano, to už je dávno prokázané - už v roce 2005 byly objeveny spory travin (lipnicovitých) v koprolitech titanosaurních sauropodů o stárí asi 70 milionů let a letos zase u fosilní čelisti jakéhosi čínského ornitopoda (stáří 113 milionů let)! Nic zvlástního, poslední dinosauři už prostě dupali po loukách...
Noví dinosauři
Tomáš Novák,2019-12-09 16:27:22
Zajímavé, stále jsou ale známí jen zhruba ze čtvrtiny států světa - což není špatné, ostatně v některých se ještě paleontologický výzkum prakticky nikdy neodehrával...
Že gratulujem,
Vladimír Bzdušek,2019-12-09 16:11:50
aj sa amatérsky zvedavec zaujímam o dinos a skameneliny. Ale mám iba krásnu stoličku z mastodonta ako ťažítko na stole. A tiež v kazete turistické suveníry z Utahu - trilobita a výbrus rezu cez nejakú zakrútenú ulitu. Má to však jeden efekt. Pri pohľade na tieto veci si možno uvedomujem hĺbku času.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce