Podíváme-li se na údaje https://ourworldindata.org, tak lidská populace nehyne, naopak přibývá. Zemědělské výnosy z hektaru také stoupají. A podvýživa ve světě klesá. Růst lidské populace se ovšem už od 70. let zpomaluje a zastaví se okolo roku 2100 na čísle asi 10 miliard lidí. Tím by měl polevit i tlak, který rozmach civilizace vytváří na přírodu. Očekávat tedy můžeme stabilizaci, nikoli vyhynutí.
Podle IUCN za posledních 400 let vyhynulo okolo 800 známých druhů. To je méně než desetina procenta z 1,9 milionu známých druhů. Děsivé fámy o stonásobném zvýšení tempa vymírání vznikají statistickým trikem – stačí zaměnit absolutní počty za relativní změnu stavu. Například G. Caballos a legenda alarmismu Paul Ehrlich vydali 2015 studii, kde reálná čísla (od 1900 vyhynulo asi 477 známých druhů obratlovců. To je asi 1 procento z 45 000 známých druhů obratlovců) srovnali se svými spekulacemi, jakým průměrným tempem obratlovci vymírali v preindustriální éře. Jelikož preindustriální variabilitu podhodnocují (jako legendární hokejkový graf v klimatologii), vyšlo jim to stonásobné zvýšení. Média pak zamlčí, že vyhynulo jen 1 procento a uvádějí pouze strašidelnější údaj o stonásobku.
Graf: Zcela vpravo u bodu nula vidíme geologickou éru, kdy aktivisté dělají Rebelii proti vyhynutí. Jenže žádné masové vymírání jako na konci Triasu či Permu nepozorujeme. Vymírání není tak dramatické, aby se odrazilo ve fosilním záznamu. (zdroj)
Srovnávat toto vyhynutí jednoho procenta obratlovců se pěti epizodami masivního vymírání druhů za poslední půl miliardy let je vědecky těžko ospravedlnitelné. Protože tehdy šlo o vyhynutí ne 1 procenta ale třeba 50% všech druhů. Je to nesrovnatelné. Je to jako srovnávat genocidu s rýmou.
Podle paleontologa Douga Erwina ze Smithsonian a jeho přednášky na zasedání Geological Society of America, je to s tou šestou vlnou masového vymírání trochu jinak. Erwin to vysvětluje na příkladu holuba stěhovavého, kterého v Severní Americe bývalo odhadem pět miliard jedinců. Než ho lidé v 19.století vyhubili a stal se symbolem vymírání druhů. Jak se to ale projeví ve fosilním záznamu? Nijak. Holub málokdy zahyne někde v bažinách, aby krásně zkameněl. Máme všehovšudy 2 ks fosílií tohoto ptáka. „Takže tady máme velice rozšířenou populaci ptáků, která byla vyhubena. Ale podíváte-li se do fosilního záznamu, tak si ani nevšimnete, že někdy existovali,“ dodává Erwin. Vyhynutí tohoto ptáka je ve fosilním záznamu neviditelné. Jako vyhynutí většiny položek z Červené knihy ohrožených druhů. Většina dochovaných fosílií jsou mořští živočichové, protože ti krásně zkamení bez přístupu vzduchu na dně moří. „OK, tak tedy kolik geograficky rozšířených druhů velkých populací mořských živočichů v poslední době vyhynulo? Odpověď zní – více méně žádné,“ říká paleontolog. Něco mezi nula až jedna procentem. IUCN ví jen o asi 20 mořských druzích, které dnes vyhynuly (a to ještě kdoví kolik z nich se dobře zachová ve fosíliích). Zatímco na konci Permu vyhynulo asi 90% fosilizovaných druhů.
Smysluplnější termín je vymírání druhů v holocénu (Holocene Extinction Event) a nikoli „šesté masové vymírání“. Protože s rozsahem předchozích pěti masových vymírání se to nedá srovnávat. Vymírání druhů v holocénu mají vesměs na svědomí lovci. Většinou se tím ale myslí vyhubení megafauny, která přežila konec doby ledové – jako jsou obří ptáci a poslední mamuti. Pokud XR protestuje proti vyhynutí mamutů, už je dost pozdě.
Obrázek: Fialový pták číslo 4 je novozélandský pták Moa (Dinornis robustus). Domorodým Maorům, poté co danou lokalitu osídlili, trvalo ani ne 200 let a ptáka vyhubili. Lovem. Ne oxidem uhličitým.
Pokud lovci vyhubí nějaký druh v divočině, neohrožuje to přežití člověka, protože lidé dnes většinu potravy získávají ze zemědělství. Erwin k tomu poznamenává: „Je to neskutečné, ale divoká zvířata dnes tvoří jen 3 procenta pozemských živočichů, zatímco lidé, náš dobytek a domácí zvířata tvoří zbývajících 97 procent té biomasy.“ Takže vyhyne-li bílý nosorožec (už se stalo), je to ztráta estetická, ale na globální biomase se to prakticky nijak neprojeví.
Povstání proti vyhynutí (Extinctionrebellion.cz) - údajně apolitické hnutí - chce vyhlásit výjimečný stav jako za války (stav nouze). Mělo by to vést k „dosažení uhlíkové neutrality do roku 2025 a ke snižování spotřeby“. A aby to prosadili, chtějí zrušit parlamentní demokracii a nahradit ji něčím jako byly sověty (oni to přejmenovali na „občanské shromáždění“ aby se lidé nelekli). Z hlediska vymírání druhů tyto návrhy nemají žádný smysl, protože živočišné druhy v holocénu ohrožují lidští lovci s harpunami, oštěpy a puškami. Neohrožuje je uhlíková stopa. Ptáka Moa nezabil oxid uhličitý, ale někdo ho nadměrným lovem dohnal k zániku. Vyhynulého texaského vlka neudusilo uhlíkové znečištění, ale byl vyhuben jako škodná. Za nadměrný rybolov (overfishing), který drancuje oceány, také nemůže topení uhlím.
Literatura
Extinction Rebellion founder calls for mass psychedelic disobedience (New Scientist 19.8.2019)
Extinction Rebellion co-founder reveals she was inspired to begin the climate change protest movement after taking 'psychedelic medicines' as group shuts down central Manchester (DailyMail 1.9.2019)
Earth Is Not in the Midst of a Sixth Mass Extinction (The Atlantic 13,6,2017)
Global Extinction Rates: Why Do Estimates Vary So Wildly? (Yale Environment 360 17.8.2015)
Diskuze:
Ipbes
Mojmir Kosco,2019-10-11 15:46:08
Tvrdí opak ale je možné že podle Kremlika jsou v rausi. S praxe vím že půdní edafon je chudší a chudší .ale můžeme pěstovat bez půdy jako firma Česká rajčata ujistuji vás že to by vedlo k vymření cca 70%0lidi zbytek následně nedostatek vzdálených zdrojů. Tak kdo je starší tak si připomene chrousty a jejich čtyřletý cyklus nebo dešťovky po dešti na chodníku.to že je nějakého druhů víc neznamená jeho budoucí přežití viz pokusy s krysími městy.Noapak to může znamenat že po vyčerpáni nějakeho zdroje limita která je využita celoplošné a prostě není nikde k mání.(nepřesunem se na jiné stanoviště)pro každý druh je ta limita jinde.taky dopady na potravní retezce je jiný.je proto důležité stanovit kde se blížíme k limitům . Názory můžou být různé energie,Voda,teplota různé kombinace.Jeden z nich říká že je to ztráta biodiverzity a s ním spojené zde zpochybňované vymírání ale z geologického hlediska tam asi patří i to vymírání na konci době ledové ,a lidská činnost třeba vznik polopouští v oblasti Mezopotámie
Obratlovci
Pavel Pelc,2019-10-10 19:40:23
Ale to masové vymírání neni podstatné na úrovni obratlovců, kteří jsou povětšinou na vrcholu potravních řetězců. Masové vymírání nezačíná vymřením většiny druhů obratlovců - to je poslední kapitola,která nastane po zhroucení potravních řetězců. Vymírání (mimo kridu) začíná dole. Takže pro určení, jestli se blížíme ke konci holocénu by byla potřeba analýza vymírání mezi bezobratlými a nižšími. Z počtu vymřelých druhů obratlovců mnoho odvozovat nelze.
Re: Obratlovci
Florian Stanislav,2019-10-10 21:44:49
Souhlasím, vymírání začíná nejspíš vymíráním zdrojů potravy zdola. Před 65 miliony let býložravci neměli pastvu, pak neměli masožravci maso.
Vymírání 1% druhů obratlovců za 115 let, uvedené v článku, je rychlé.
Pokud podle článku bude 1% obratlovců vymírat každých 115 let jako dosud, tak za 56 000 let, což je pravděpodobná doba trvání největšího vymírání 50% druhů na konci permu, tak mám zbude 340 druhů, to je 0,75% dnešních druhů obratlovců. Doufejme, že mezi přeživšími bude člověk a hospodářská zvířata, vše závislé na zemědělství.
Re: Re: Re: Obratlovci
Florian Stanislav,2019-10-11 20:23:06
Takže ještě jednou o permském vymírání
https://cs.wikipedia.org/wiki/Permsk%C3%A9_vym%C3%ADr%C3%A1n%C3%AD
"Výzkumy z Číny ukazují, že toto vymírání bylo relativně náhlé a proběhlo z geologického hlediska velmi rychle (trvalo přibližně jen 31 tisíc let).[5] Jiné výzkumy hovoří o statisících let."
Re: Re: Re: Re: Obratlovci
Michal Niecha,2019-10-14 07:57:33
Poté jakmile skončila v Evropě doba temna, tak dnes už dovedeme v laboratoři syntetizovat primitivní život. U lidí se začínají opravovat geny. Za několik let si budeme tvořit organismy a zvířata podle toho, jak se nám bude chtít. Nejen ty vyhynulé, ale i lepší, nezatížené balastem nesmyslné DNA. A odolnější vůči všemu, co nás napadne. Pro nás výkonnější i planetu vhodnější. A lidský druh už dáááááávno taky nebude tím lidským druhem jako je nyní.
12 opic
Stanislav Poutník,2019-10-10 16:47:04
Kdo se nepoučí z budoucnosti je odsouzen jí opakovat. Dával bych si na ně pozor, když to nejde po dobrém, půjde to po zlém. Řešení by mohlo být třeba Minority Report.
Vymírání je bohužel faktem
Tomáš Novák,2019-10-10 15:29:50
Nemáte pravdu - lidstvo sice nevyhyne, to je opravdu pitomost, ale nelze popřít, že člověk už přímo či nepřímo opravdu zapříčinil v historicky neuvěřitelně krátké době vyhynutí obrovského množství organismů (resp. druhů). Až další tisíciletí ukážou, jak velký průšvih to ve skutečnosti je, ale už nyní se to dá porovnávat s menšími vymíráními na pozadí geologického/paleontologického záznamu a bude to nejspíš ještě mnohem horší...
Re: Vymírání je bohužel faktem
Vitezslav Kremlik,2019-10-10 16:02:35
Pokud to chcete srovnávat s nějakým menším vymíráním na pozadí, tak o tom se jistě dá nějak diskutovat a argumentovat pro či proti. Ale srovnávat to s pěti megavymíráními velkého řádu to opravdu nelze. A o tom je tento článek.
Re: Re: Vymírání je bohužel faktem
Florian Stanislav,2019-10-10 21:04:04
Srovnání permských 50% vymírání a 1% současných za 115 let opravdu lze. Ale musí se trochu počítat. Za 56 000 let vymírání tímto 1% tempem nám zbude z 45 000 druhů jen 340 druhů. O tom článek opravdu není. A proč?
Když si dáme pod sebe a roztáhneme stejně časovou osu graf teploty a ppm CO2 za 550 milionů let třeba z
https://www.treking.cz/priroda/co2-v-zemske-atmosfere.jpg
a graf velkých vymírání z článku
http://www.osel.cz/10817-rebelie-proti-neexistujicimu-sestemu-masovemu-vymirani.html
(http://www.osel.cz/_img/1k.jpeg) ,
tak zjistíme, že se globální teploty a ppm CO2 v měřítcích těchto grafů spolu rozumně nesouvisí.
Snad je velké vymírání na konci permu s vrcholem před 250 miliony let je v období nárůstu teploty a nárůstu ppm CO2. Poslední velkém vymírání před 66 miliony let se dává do souvislosti asteroidem Chicxulub. Ochlazení řekněme i o 20°C na několik měsíců a pokles teplot vlivem pohlcování slunečního záření na několik let se v takovém měřítku v grafu nemůže projevit. Na vymírání druhů se to projeví.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Asteroid_Chicxulub
Prudký nárůst fotosyntézy kolem doby před 300 miliony let vedl ke snížení ppm CO2 a snížení teplot. Vymírání na konci permu je v období zvyšování teplot a ppm CO2.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Permsk%C3%A9_vym%C3%ADr%C3%A1n%C3%AD
Permské vymírání bylo relativně rychlé, uvádí se 31 000 let, jindy se uvádí 100 000 let, řekněme 56 000 let jako jakýsi průměr Vymřelo 50% druhů.
Velké šesté vymírání, které článek bagatelizuje, představuje podle článku za asi 115 let od 1900 - 2015 asi 1% druhů obratlovců. Poměr 56 000 /115 = 487 krát delší doba. Dal jsem do Excelu jednoduchou tabulku s výchozí hodnotou 45 000 druhů a 487 krát jsem hodnotu zmenšil vždy na 99%. Po 487 blocích 1% vymírání mi vyšlo že uyde 340 druhů.
Jak píše Pavel Pelc v diskuzi, vymírání není jen o obratlovcích.
Re: Re: Re: Vymírání je bohužel faktem
Jiri Naxera,2019-10-11 10:36:53
Opravdu Vám nepřipadá na lineární extrapolaci de-facto dvou 115let vzdálených bodů na 50000 let dopředu nic špatného?
Jako skeptik bych uvedl vnitřní zpětnovazební mechanismy (lidé si uvědomují problém, a byť je tu asi 20 let delay mezi vědci o problému ví a začíná se s tím něco dělat, viz odsíření, viz emise, viz současná snaha o ochranu vody a krajiny, nebo to že i dříve špinavá Čína podniká kroky na nápravu)
Jako alarmista bych uvedl že vyhynutí některých klíčových druhů může spustit řetězovou reakci vymírání, která než se ustálí jinak ,tak může být dost rychlá a nepříjemná (příklad: Uvolněné místo zabere invazivní druh).
Jako neutrál bych poukázal na to, že vyhynutí jednoho druhu uvolní místo dalším, takže předpoklad lineárního poklesu je opravdu dost mimo.
Re: Re: Re: Re: Vymírání je bohužel faktem
Jiri Naxera,2019-10-11 10:44:37
Mimochodem, Excel není nejlepší nástroj, možná bych kouknul třeba sem kde je dost referencí https://ncatlab.org/johnbaez/show/Petri+net+field+theory
Re: Re: Re: Re: Re: Vymírání je bohužel faktem
Florian Stanislav,2019-10-11 20:57:23
Koukněte se kam libo, až najdete ve Vášem odkazu něco ke klimatu a vymírání, tak se ozvěte.
Asi jste nepochopil, že moje lineární aproximace 115 na dobu 56 000 let je reakcí na odstavec článku, který předpokládá, že vymření 1% druhů za 115 let nic není. Jenomže i to největší vymírání (permské) bylo nesrovnatelně pomalejší, protože trvalo mnohem déle. Klidně si na to aplikujte svoje Hamiltoniány z uvedeného odkazu.
Komentář:
Ano šlo o vyhynutí 50% druhů, ale za dobu permského vymírání za 31 000 let až statisíce let.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Permsk%C3%A9_vym%C3%ADr%C3%A1n%C3%AD
Článek autora píše:
"Srovnávat toto vyhynutí jednoho procenta obratlovců se pěti epizodami masivního vymírání druhů za poslední půl miliardy let je vědecky těžko ospravedlnitelné. Protože tehdy šlo o vyhynutí ne 1 procenta ale třeba 50% všech druhů. Je to nesrovnatelné. Je to jako srovnávat genocidu s rýmou."
Komentář:
Článek předpokládá zcela bez podkladů, že 1% vymírání za 115 let brzy skončí a nic se neděje.
Předpoklad, že 1% vymírání v dalších 115 letech bude pokračovat, je při nejmenším stejně pravděpodobný. Za 56 000 let bude klima nejspíš blízko poloviny další doby ledové, takže změn, kterým se život musí přizpůsobit bude plno.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Vymírání je bohužel faktem
Jiri Naxera,2019-10-12 03:05:29
A přesně na to narážím. stejné tempo vymírání, jiné tempo vymírání, jestli mě paměť nešálí tak se tomu říká handwaving a do do dobré vědecké společnosti nepatří.
To jedno procento za 115 let je jediný fakt, se kterým můžete pracovat. Všechno ostatní jsou jen a jen spekulace bez jakéhokoli racionálního podkladu. Máte alespoň představu o tom, jak je to jedno procento statisticky signifikantní? Nebo máte model, který předpovídá prostor všech možných křivek vývoje, bez kterého těžko určíte distribuční funkci na něm, a bez ní rozhodně nemáte jakýkoli podklad pro tvrzení o tom že je nějaký vývoj pravděpodobnější než jiný.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Vymírání je bohužel faktem
Florian Stanislav,2019-10-12 17:56:46
Jistě, já s 1% za 115 let nepracuji, jen vyvracím, že model nic se neděje není ničím podložen. Žádné modely vymírání kupředu nemám a nemá je ani autor článku, který bohorovně předpokládá, že to nic není a nebude, leda nějaká rýma. Přitom při změně klima, a tím změně podmínek pro život a nutnost se jim přizpůsobit, se podmínky mění tak, že změna podporuje další změnu, čili kladná zpětná vazba. Přechody mezi maximem a minimem a zpět jsou rychlé, stabilní je relativně doba ledová.
https://www.meteocentrum.cz/images/zmeny-klimatu/rekonstrukce-vyvoje-teplot.png
Zhruba za 110 000-120 000 let prudké oteplení, pomalejší ochlazení a dlouhé období chladu.
Re: Re: Re: Re: Re: Vymírání je bohužel faktem
Petr Chaloupka,2019-10-12 21:01:28
Myslím, že tato kritika už je trochu kritizování pro kritizování.
To, na co pan Florian poukazuje, tedy úbytek 1% druhů živočichů za 115 let a extrapolace na delší období lze dopočítat i na kalkulačce. Excel to umí názorněji a na toto je víc než dostatečný.
Extraploace pak není lineární, ale exponenciální. Každých 115 let přicházíte o 1 % ze stávajícího množství druhů. Lineární by byla, kdyby každých 115 let ubylo 1% z původního počtu a po 100 cyklech (11 500 let) už by na zemi nebyl žádný druh.
Pro diskuzi tuto extraplolaci shledávám naprosto dostatečnou a názornou. Pokud se vám to nelíbí, navrhněte něco jiného a vcelku si jsem jistý, že cokoli navrhnete, tak bude mít spoustu nedostatků. Ty vaše argumenty, co vše by se dalo zahrnout v tuto chvíli nemá moc cenu použít, protože nemáte relevantní vstupní data. A zesložitění modelu bez relevatních vstupních dat nevede ke zvýšení přesnosti.
Exponenciální růst se pak používá u populací celkem běžně a nevidím problém s použitím i u počtu druhů. Máte jej také použit i v tom vašem odkaze.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Vymírání je bohužel faktem
Jiri Naxera,2019-10-12 22:28:05
OK, pak tedy navrhuji použít jakýkoli generátor (pseudo)náhodných čísel (zcela úmyslně nepíšu jaký), výsledek bude zhruba stejně vypovídající jako výše uvedený teda exponenciální pokles.
A nebo to udělat trochu jinak, nepoužívat v diskuzi jako argument z prstu vycucané extrapolace, které jak doufám zcela zjevně díky nedostatku dat (a možná principiálně ani nemohou, ale to se bez konkrétního modelu říct nedá) nedávají žádný smysl, a zaměřit se na tu část, kde má smysl bádat. Máme tu nějaká historická data, máme tu dost dobré teoretické základy jak podobné systémy modelovat (Markovův řetězec, Petriho sítě, ...), tak co takhle když někdo chce strašit, tak ať vytvoří model, zkusí ho namatchovat na část existujících dat, zkontroluje podle zbytku a tímhle modelem pak zkusí predikovat další vývoj?
Nějak takhle se modelování dělá, a odkaz konkrétně na Johna Baeze co jsem dával už vzhledem k jeho práci (teď mám na mysli projekt Azimuth) smysl dává. Ono opravdu je to celé složitější.
https://www.azimuthproject.org/azimuth/show/Azimuth+Blog#the_mathematics_of_biodiversity
Tady je vidět, že se to dá dělat i dobře.
Ostatně je tu vidět jasná paralela třeba s hydrometeorologií, a i tam si můžete všimnout, že přesnost předpovědí dost prudce klesá s časem i pro nejlepší modely a předpověď na týden dopředu je sázkou do loterie. A důvody nejsou jen hrubost modelů, ale principiální problémy, počasí je chaotický systém. A ani tady by si nikdo nedovolil příčetný předpovídat, že 1.dubna 2020 bude 200leté teplotní maximum.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Vymírání je bohužel faktem
Petr Chaloupka,2019-10-13 08:55:30
Zkuste se na to podívat trochu z nadhledu.
Pan Kremlík v článku uvádí, že vymření 1 % druhů je nic proti velkým vymíráním. Pan Florian na to reaguje vcelku rozumně tím, že je to ale 1 % za velmi krátkou dobu, “pouhých” 115 let. Což je velmi málo proti 56 000 tisícům let, kdy takové vymírání trvalo. A k tomu doplňuje, v celku nepodstatně, pro ty méně chápavé, že pokud by to tak pokračovalo, tak by za 56 000 let vymřelo opravdu hodně druhů živočichů. To je vcelku zřejmé.
Vy na to reagujete, že taková extrapolace je jednoduchá a existuje řada dalších vlivů. Což máte pravdu. Nicméně, vaše argumenty nijak nezpochybňují to hlavní tvrzení, že 1 % za 115 let je hodně rychlé. Vidíte to? Jediné, co zpochybňujete, je extrapolace, kdyby to dál takto trvalo, kam bychom se dostali. Což je poměrně nepodstatné vzhledem k tomu hlavnímu sdělení, že 1 % za 115 let je hodně.
Nicméně vaše argumentace postrádá jakákoli data (já vím, nejsou, ale to byste si měl uvědomit), které by mohli podpořit tvrzení, že vymírání již nebude pokračovat, nebo bude zpomalovat. Takže vlastně jen řešíte filozofickou otázku, jakým tempem bude vymírání v blízké budoucnosti pokračovat. A co je hlavním sdělením takového zpochybňování? Že pokud se něco změní, tak to bude jinak? To je zřejmé, ne? Z toho ovšem nelze vyvozovat, že současné vymírání je nepodstatné.
Při své jednoduché extrapolaci pan Florian vychází z faktu. Vámi navrhovaný generátor náhodných čísel nemá žádnou vazbu na pozorovanou skutečnost, a proto jeho použití postrádá smysl.
Ale jinak máte pravdu, až bude někdo dělat pořádnou vědeckou práci, tak se k tomu přistoupí jinak. Obvykle nejdříve zjistíme více vstupů a vazeb. I ve vámi citovaném dokumentu se uvádí, že stále spoustu věcí nevíme, okolo této otázky existuje spoustu nejistot a počet vymřelých druhů se pohybuje na spodních hranicích odhadů. Teprve na základě více a přesnějších vstupů můžeme vytvořit model. Jak bude udělán, bude vycházet právě z popisu vazeb.
Protože ale stejně nikdo nebude umět určit to hlavní – chování lidí, bude patrně vhodné pracovat s více scénáři.
Ještě drobnou poznámku k tomu srovnání s předpovědí počasí. To není vhodný příklad. Některé věci jsou na predikce obtížné, například dlouhodobá předpověď počasí. Ale jiné věci umíme předpovědět s poměrně dobrou přesností. To jsou například populační modely. Také se zřejmě příliš soustředíte na detaily uniká vám podstata. Nikdo dnes neví, jaké přesně počasí bude příští rok v létě, ale patrně bude teplo. To je otázka míry přesnosti, s jakou potřebuji počasí na příští rok znát. Pro některé účely to víme dostatečně. V zimě pojedu na hory lyžovat, i když nevím, kolik stupňů přesně bude.
Pokud vám populace klesne pod určitou úroveň, pravděpodobnost vymření bez vnějšího zásahu se začne blížit 100 %.
Ovšem tady opět nastupuje nejistota, jak se zachová člověk? Vymření druhů lze někdy zvrátit lidským zásahem. Jenže, vymírání druhů nelze bagatelizovat tím, že pokud by člověk zasáhl, tak by bylo pomalejší, nebo dokonce ustalo. Protože když budete situaci bagatelizovat a bude obecné povědomí, že o nic nejde, pak se nebude zasahovat a vymírání bude pokračovat bez zásahu.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Vymírání je bohužel faktem
Jiri Naxera,2019-10-13 22:04:17
Tak dobře zkusím to jinak, srozumitelně. Pokud bych nevěděl o nějakých mechanismech pod tím, tak to jedno procento za 100 let neberu nic víc než náhodnou fluktuaci bez jakékoli signifikance.
Když o mechanismech které to způsobují něco tuším (nevhodně praktikované intenzivní zemědělství, monokultury, chybné vodní hospodářství, biopaliva první generace atd.), tak na jednu stranu vidím jasnou příčinou souvislost, ale na druhou stranu musím počítat i pozitivními vlivy - viz třeba odsíření, viz třeba snižování emisních limitů, viz i Čína která se v poslední době snaží něco dělat se smogem apod. Tohle jsou jevy kde je určité zpoždění než se začnou řešit, ale řeší se (a kdyby se neřešily, máme problém za pár desetiletí takový, že nejspíš těch zmiňovaných 56000 let by se tu vyvíjela jen volná příroda bez člověka)
ad. modely počasí a biodiverzity - vy tvrdíte že je populační model přesný? Tak schválně, to si nechám vysvětlit, co třeba předpověď populace včel, vos a sršní u nás tak kolem 2050 s ohledem na invazi Vespa velutina
ad zásah člověka - ale člověk už teď přece zasahuje a ve velkém. Ale pokud chceme s tím něco udělat, tak to úplně nejhorší jsou bezhlavé hurá akce, nejlépe založené na nevědomosti toho, kdo je propaguje.
Kolik mají dětí?
Ivan Bílý b,2019-10-10 15:11:57
Pokud žádné a ani žádné nechtějí, jsou už efektivně mrtví.
A kam se má vrtnout člověk, který chce měnit starý, špatný svět?
Richard Vacek,2019-10-10 15:07:19
Dříve se z něj stal komunista, ale dnes, kdy se ukázalo, že komunismus nefunguje, tak mladí nadšení komunisté vstupují do jiných hnutí. Co by taky dělali v komunistických stranách mezi starými dědky, kteří nejsou vůbec revoluční.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
