Stane se hydrid hlinitý klíčem k pokladu vodíkové energetiky?  
Vodík je už dlouho slibným zdrojem energie. Praktické aplikace ale váznou, hlavně kvůli obtížné výrobě vodíku a ještě obtížnější manipulaci s tímto potměšilým plynem. Hydrid hliníku je lehký prášek, který by mohl změnit pravidla hry. Hlavní problémem je teď jeho výroba ve velkém.
Struktura materiálu hydridu hlinitého. Kredit: Ben Mills / Wikimedia Commons.
Struktura materiálu hydridu hlinitého. Kredit: Ben Mills / Wikimedia Commons.

Vodíkové palivové články jsou jako kouzlo z pohádky. Smícháte vodík s kyslíkem a dostanete vodu s elektřinou. Jenomže tahle pohádka zatím moc nefungovala, hlavně kvůli těžkostem s transportem a skladováním nejlehčího prvku ve vesmíru, tedy vodíku. Vědci financovaní US Army jsou přesvědčeni, že našli vhodné řešení, které by mohlo konečně rozchodit vodíkový sen. Tím řešením by měl být prášek, se kterým se před časem experimentovalo jako s aditivem do raketového paliva.

 

Jde o práškový hydrid hliníku, který by se mohl stát stabilním materiálem pro vodíkové palivové články. Taková technologie by mohla odemknout vodíkovou energetiku a zaplavit vodíkovými články všechny možné aplikace lačnící po energii, od výkonných exoskeletů, přes drony všeho druhu, až po elektrické stroje. Záleží jen na tom, jestli se povede vyrobit dostatečné množství této látky za přijatelnou cenu.

 

Kris Lichter. Kredit: Ardica Technologies.
Kris Lichter. Kredit: Ardica Technologies.

Na počátku 21. století se kolem vodíkových článků točila velká očekávání. Slibovaly revoluci v energetice a elektřinu bez emisí. Tehdejší sny se ale zatím ještě nestaly skutečností. Výroba stlačeného plynného či kapalného vodíku vázne a je stále příliš drahá. A vodík je nebezpečný, což bolestně potvrzují incidenty a požáry, k nimž občas dochází. Bezpečnost vodíkových zdrojů energii je možné zvýšit pevnějšími zásobníky na vodík. Ty jsou ale těžší a hlavně dražší.

 

Na scénu skomírajících vodíkových nadějí teď přichází hydrid hlinitý, zvaný též AlH3 nebo Alane. Je to poměrně jednoduchá sloučenina jednoho hliníku a tří vodíků, která vypadá jako dětský zásyp. A dětský zásyp se transportuje mnohem snadněji, nežli stlačený plyn nebo kapalný vodík. Dokonce obsahuje mnohem více energie, než stávající vodíkové materiály.

 

Ardica Technologies, logo
Ardica Technologies, logo

Hydrid hlinitý používají k výrobě palivových článků například v americké společnosti Ardica Technologies se sídlem v San Franciscu. Podle nich má tenhle materiál asi čtyřikrát vyšší hustotu energie než plynný vodík a při manipulaci je nesrovnatelně bezpečnější. Nevyžaduje žádné speciální nádrže nebo potrubí. Přepravuje se v zásobnících, které je možné vložit do palivového článku. Když se tam zásobník s hydridem hlinitým zahřeje, tak uvolní plynný vodík a ten pohání výrobu elektřiny.

 

Šéf Ardica Technologies Kristopher Lichter uvádí, že další zásadní výhodou hydridu hlinitého je, že je nesmírně lehký. Když prý držíte zásobník s touto látkou v ruce, tak není moc poznat, jestli je plný nebo prázdný. A směšně lehký materiál znamená další úspory, jak ve finančních nákladech, tak i v technologiích. Vojáky rovněž zaujalo, že by palivové články s AlH3 mohly do jisté míry nahradit lithium-iontové baterie, které obsahují prvky vzácných zemin. Tím by se z hydridu hlinitého stala doslova strategická technologie.


Ardica teď spolupracuje s US Army na vývoji přenosných polních zdrojů energie pro americké jednotky. V rámci této spolupráce již vytvořili nositelný 20-wattový energetický systém pro vojáky, který již má za sebou testy v experimentech Army Expeditionary Warrior Experiments. Podle Lichtera by se již brzy měl vyrábět ve velkém. Ardica a US Army rovněž pracují na 300-wattovém generátoru s hydridem hlinitým, jehož prototypy by měly být hotové do šesti měsíců.


Otázkou je, jestli se Američanům podaří vyrobit dostatečné množství téhle kouzelné látky. V Ardice teď hydrid hlinitý vyrábějí po kilogramech. Do 18 měsíců by chtěli přejít na výrobu po tunách. Ale to stále nestačí. V Pentagonu nedávno vyčíslili, že budoucí američtí vojáci, vojenské stroje a generátory elektřiny, budou potřebovat asi 43 tisíc tun AlH3. Podle Lichtera by teď takové množství nikdo v krátkém čase nevyrobil. Právě výroba ve velkém rozhodne, jestli se hydrid hlinitý stane klíčem k vodíkové energetice.

Literatura
Defense One 9. 9. 2019.

Datum: 11.09.2019
Tisk článku

Související články:

Náhodně objevený nanohliník by mohl nastartovat vodíkovou ekonomiku     Autor: Stanislav Mihulka (05.08.2017)
Nová technologie vyrobí vodík z běžné mořské vody se solární energií     Autor: Stanislav Mihulka (20.03.2019)
Průlomová technologie těží vodík z ropných polí a ropných písků     Autor: Stanislav Mihulka (24.08.2019)



Diskuze:

Pavol Hudák,2019-09-17 22:06:36

Slepa cesta. Kovove hydridy su nebezpecne a velmi tazko vyrobitelne latky. Na specialne ulohy ako armada ok, ale ako palivo do beznych aut? Vylucene.

Odpovědět

Vtip

Josef Šoltes,2019-09-17 15:13:50

Hm, čtyřnásobná hustota oproti plynnému vodíku, to je zřejmě myšleno při atmosférickém tlaku? No tak to je dost tragédie, to překoná kdejaký akumulátor. Aby byl vodík konkurenceschopný, vyžaduje tlak 800 MPa.

Odpovědět


Re: Vtip

Florian Stanislav,2019-09-18 08:45:01

No, 800 MPa = 8 000 atmosfér, to asi nepůjde. Zkoušel se kapalný vodík, (asi 10 MJ/litr, tedy sotva 1/3 energie benzinu).
https://www.auto.cz/vodik-kontra-akumulator-proc-je-vodik-na-ustupu-105346

Odpovědět


Re: Re: Vtip

Josef Šoltes,2019-09-20 11:39:08

Omlouva, mělo to být o řád méně. Kapalný vodík je ještě horší, protože jeho výroba spolkne další energii na zkapalnění.

Odpovědět

dobíjení v noci

Ludvík Urban,2019-09-12 16:27:30

Tak hlavně že už je vyřešeno, jak si své elektromobily budou v noci dobíjet lidi z panelaků. :-)

Odpovědět

Chyba v článku?

Alamo Alamo,2019-09-11 12:29:16

Podľa tohto zdroja
https://www.army.mil/article/207175/army_plans_to_license_nanogalvanic_aluminum_powder_discovery
To má fungovať trochu inak, vodík sa nemá uvoľňovať pri zahrievaní, ale po "zaliatí" vodou pri izbovej teplote.
Už samotné nehydratované nanočastice hliníka, pri kontakte s vodou s ňou reagujú a rozkladajú ju, kyslík sa zlučuje s hliníkom a vodík uniká..
Ak by tie nanočastice hliníka boli navyše "nasyaknuté" sami o sebe vozíkom, malo by to mať zaujímavý efekt.

Odpovědět


Re: Chyba v článku?

Mi Drabek,2019-09-11 13:07:10

Nejde o chybu. Z hydridu ten vodík dostanete jak pouhým zahřátím, tak i dodáním vody, což je poněkud riskantnější způsob. Už třeba z pohledu zastavení reakce. V podstatě to je ale jedno.

Odpovědět


Re: Re: Chyba v článku?

Pavel Nedbal,2019-09-11 21:44:57

Není to odpověď ostatním korspondentům, jen úvaha.
Tak si to trochu rozeberme:
a) někde dále se spíše o velkých GPa pro syntézu - v samotném článku nic uvedeno není, dále jsem nehledal - to by byly hrozně velké tlaky a tedy i spotřeba energie, tam bude asi chyba?
b) pokud by se vodík z této sloučeniny získával termálním rozkladem, pak hliník má atomovou hmotnost 27, takže mol AlH3 je 30g, získaný vodík 3g, tedy 1/10, takže byť je vodík na jednotku hmotnosti 3x energaticky vydatnější, než benzín či nafta, na kg hmotnosti proti naftě AlH3 prohrává, dokonce i při rozkladu vodou získáme 6g H2 z 30g AlH3, což je stále méně (1/5), než poměr energie vodík/benzin 1/3 na kg. A navíc, pokud se píše, že se jedná o velmi lehký prášek, bude muset mít velký objem.
Možná by to napravila lepší účinnost palivového článku vůči elektrocentrále, ale energeticky to v nejlepším případě bude fifty/fifty, výhodou by mohla bý naprostá tichost oproti centrále takového kompaktního přístroje, kdyby byl stavěn na nějaké kazety s obsahem AlH3 a na vodu z polní láhve. Kazety by musely být konstruovány tak, aby byly velmi bezpečné a blbuvzdorné, aby si nesoucí je voják nepřivodil autodafé (náhodné rozbití, průstřel).
c) pokud by se pouze zahřátím uvolňoval vodík k dalšímu použití, a v kazetě zůstal čistý hliník (asi ve formě prášku), který by mohl být znovu hydratován, byl by to zajímavý (otázka z jakou účinností) akumulátor el. energie, protože by odpadly potíže se stlačeným vodíkem a AlH3 by se mohlo skladovat velké množství (radši na několika místech), což by mohlo dát odpověď na dosud nevyjasněnou otázku realizovatelnosti sezónního akumulátoru. Je ještě otázka bezpečné manipulace s touto sloučeninou - bude velmi reaktivní, hořlavá, stejně jako je reaktivní velmi jemný hliníkový prášek.
d) pokud by se aplikovala voda, byl by Al(OH)3 tak dobrý jako surovina do hliníkárny, rozhodně takto prodloužený sled reakcí Al(OH)3 - Al - AlH3 by účinnost snížil na prakticky nepoužitelnou.
Je potřeba zkoumat dál, nabízí se hydridy Li, Na, K, Mg, Ca, borovodíky, amoniak...

Odpovědět


Re: Re: Re: Chyba v článku?

Florian Stanislav,2019-09-12 23:36:26

Článek :
"Podle nich má tenhle materiál asi čtyřikrát vyšší hustotu energie než plynný vodík a při manipulaci je nesrovnatelně bezpečnější...Vojáky rovněž zaujalo, že by palivové články s AlH3 mohly do jisté míry nahradit lithium-iontové baterie, které obsahují prvky vzácných zemin. Tím by se z hydridu hlinitého stala doslova strategická technologie."
Můj názor : Hustota energie v plynném vodíku závisí na tlaku. Palivový článek s dobře manipulovatelným AlH3 místo vodíku by měl formu jednorázového použití (což slovo baterie vystihuje, není to akumulátor jako Li-akumulátory).To pro vojenské účely lze pochopit. Pro energetiku těžko, zvlášť, když se hydrid hlinitý zatím vyrábí na kila a výkon palivového článku je sotva 300 W.

Odpovědět

20W? 300W?

Honza Kohout0,2019-09-11 09:38:52

Poznámka první - 300W je z hlediska zátěže plivanec, i ta H2 auta by potřebovala výkon v desítkách kW.
Poznámka druhá - kolik hodin to dá? Aby cesta Praha-Brno nebyla na dvě zastávky.

Odpovědět


Re: 20W? 300W?

Vlado S.,2019-09-11 09:58:56

Pro auto sice plivanec, ale pro vojáka, příp. četu a její výbavu docela hodně. O tom se v článku explicitně píše.

Odpovědět

účinnost

Kamil H.,2019-09-11 06:39:24

Škoda, že neuveřejnili účinnost celého procesu. Vojáky to nejspíš nebude tak moc zajímat, ale pokud bude jenom kolem 50%, baterky vyhrajou. AlH3 se vyrábí při 10GPa a 600 °C, část energie se také ztratí při tepelném rozkladu AlH3.

Odpovědět


Re: účinnost

Martin Ryšavý,2019-09-11 07:16:07

Zrovna jsem si říkal, že by bylo zajímavé si takový palivový článek udělat, ale 10 GPa :D to opravdu nejde.

Odpovědět


Re: účinnost

Jaroslav Lepka,2019-09-11 09:03:03

Ale účinnost baterkáře nikdy nezajímala, jinak by takovou možnost nikdy nemohli masově protlačovat, navíc i ona 50% účinnost je pro baterky, přesněji akumulátory, nedostižná, k tomu navíc logistika, rozhodne cena, jako vždy.
Jinak je to myšlenka úžasná a mohla by znamenat průlom do elektromobility. Však ona to armáda důkladně prověří!

Odpovědět


Re: Re: účinnost

Vlado S.,2019-09-11 10:02:33

Sice jsou to již milionkrát omleté skoro již fráze, nicméně: Ropná paliva logistiku nepotřebují a tečou sna přímo z kohoutku u země? Skoro bych řekl, že co se logistiky týče, bude u baterek jednodušší, než u benzínu.

Odpovědět


Re: Re: Re: účinnost

Jan Novák9,2019-09-11 10:51:45

Není to s logistikou jednodušší. Neexistuje výrobní kapacita pro nabíjení milionů aut, neexistuje přenosová kapacita, obnovitelné zdroje vyrábějí energii nespolehlivě a v nevhodném čase = tj potřebujeme přinemenším pár TWh uložit na noc.

Např. můžete připojit jedno auto pro nabíjení do sítě, ale při deseti vám shoří linky a transformátory - přitom jich potřebujete připojit tisíc.
Pro nahrazení benzínu za elektriku bychom potřebovali postavit 10 000 nových atomových elektráren.
Například dodací lhůty na VVN transformátor jsou teď kolem půl roku, dejme tomu že jich potřebujete na celém světě vyměnit milion za 10x výkonnější a natáhnout k nim 10x silnější kabely - jak dlouho myslíte že bude trvat jenom než je Bulhaři vyrobí?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: účinnost

Vlado S.,2019-09-11 11:39:24

Tohle je taky kec, který už dávno vyvrátili sami producenti energie. Už dnes bychom byli schopni poskytnout energii zásobit energii pro celý vozový park ČR.Nevím, co přenosová soustava, ale rozhodně nebudou nabíjet všichni naráz a na 100 kW nabíječkách. Poklud bude třeba polovina řidičů nabíjet doma, pak to bude na 16 příp. 32 A s pár kilowaty. Nevím, co myslíte tou výrobní kapacitou. Nabíječky? Těch bude samozřejmě přibývat s rostoucím počtem e-vozů. A logistika? Nějaký argument? Já měl namysli třeba to, že ropu je třeba vytěžit, dovézt, rafinovat, odvezt na pumpu, a to v cistérně. Elektrika jede po drátech. Samozřejmě suroviny na výrobu elektřiny se musí vytěžit a zpracovat, stejně jako ropa, ale jsou i obnovitelné zdroje, které už začínají tvořit významnou část příkonu sítě a u nich je třeba pouze dovézt elektrárnu na místo a sestavit. Ano i ta se musí někdy vyrobit, ovšem stejně jsou na tom i komponenty refinerií. Akumulátory samotné pak lze převážet na běžném návěsu, nikoliv cistérně.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: účinnost

Martin Pravda,2019-09-11 12:15:46

Logistika? Ano, akumulátory samotné lze převážet na běžném návěsu, nikoliv cistérně. Při započtení elektřiny pro těžbu/zpracovnání lithia pro výrobu akumulátorů, respektive jejich recyklaci (která navíc není vyřešena), je to ale nesrovnatelně víc oproti té potřebné na těžbu/zpracovnání ropy.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: účinnost

Roman Halaj,2019-09-11 13:05:59

"kec, který už dávno vyvrátili sami producenti energie" - poprosil by som o odkaz. Neviem, či si uvedomujete o akých číslach sám píšete pri slovách o pár kilowatoch. 16A = nabíjací výkon 6kW, 32A = 12kW. 100.000 elektromobilov nabíjaných súčasne = 600MW, prípadne 1.2GW. Elektrický výkon Temelína je podľa wiki cca 2GW (2 bloky po 1.055MW). Okrem toho na hromadné nasadenie elektromobilov bude nutné, aby koncové body odberu boli schopné komunikovať s možnosťami zdrojov a prenosovej siete, inak by ju lokáne preťažili veľmi rýchlo. Okrem toho, videl ste niekedy parkovanie na sídliskách? Ako si konkrétne predstavujete vybudovanie adekvátnej infraštruktúry s pokrytím energetického dopytu pre 1000+ elektromobilov, keď je vo väčších mestách problém vôbec zaparkovať? Uvedomujete si, koľko kilometrov (a ton) vodičov by ste musel zakopať do zeme a vyústiť do inteligentnej, príslušne chránenej a spravovanej "zásuvky"? Alebo predpokladáte, že namiesto 3min tankovania na čerpacej stanici niekoľkokrát mesačne budeme tankovať 30 a viac minút niekoľkokrát týždenne? Hromadé nasadenie elektromobility si vyžiada desiatky rokov súvisiacich zmen infraštruktúry a intenzívny vývoj v technológiách.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: účinnost

Jiří Švarc,2019-09-11 14:46:13

V ČR jsou nejvyšší denní odběry až 12 GW, nejnižší noční i 5 GW s tím, že fluktuace v řádu GW jsou běžné. Proč je tedy najednou nějaký 1,2 GW převážně přes noc, kdy je odběr nejmenší, takový problém? Navíc problém, který nemůže nenastat v následujících 10 letech ani kdyby se spalováky přestaly prodávat ze dne na den dnes.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: účinnost

Frantisek Brnusak,2019-09-12 14:21:29

V roce 1970 bylo registrovano 1mil. osobnich automobilu. Takze pokud by bylo e-aut stejne jako v roce 1970 tak by byl odber v noci 12GW. Z toho vychazi, ze by na ostatni spotrebu nezbylo nic pri soucasnem stavu. Ono i 1,2 GW je docela dost, s tim ze pres den by urcite lidi nenabijeli auta standatnima 12kW, ale budou nabijet aspon 100kW aby meli lepsi pomer casu stranenym na ceste nez kdyby jeli na kole. To bude stacit uz dnes registrovaných 2000 aut pripojenych na 100kW nabijecku v jednu chvily a uz to nedaji jak zdroje, tak prenosova soustava. A bude hur, protoze zadna velka elektrarna neni v dohledu a nejvetsi solarko v Cechach dokaze uzivit cca 50 stojanu 100kW nabijecek, tedy pokud bude zrovna svitit slunicko. A zhruba to vychazi 1MW na 2ha. To vychazi 100*20m najednu rychlonabijecku. Pro pomale nabijeni pres noc by to bylo 10*20m na kazdy elektromobil.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: účinnost

Florian Stanislav,2019-09-13 22:19:36

Nevím, jestli jsem počítal dobře, ale chytrých hlav je tu plno, snad se ozvou.
Celková spotřeba standardních pohonných hmot za rok 2018 dosáhla objemu 8 003 mld. litrů (za rok 2017 to bylo celkem 7 940 mld. litrů) a je tvořena v rozhodující míře spotřebou nafty (73,4 %) a jen z 26,6 % spotřebou automobilových benzinů = 1 605 tis. tun (tj. 2 126 mil. litrů). Při výhřevnosti 42 MJ/kg vychází pro benzin za rok 1 605 000 000 kg*42 MJ/kg = 67 410 000 GJ/ rok. Při účinnosti benzinových motorů 35% tak bude 67 410 000 *O,35 =23 593 500 GJ bude využito jako pohon aut za rok = energie při plné elektrifikaci dnes benzinových aut. Li-akumulátor nechť má účinnost 80% a elektromotor 90%, tedy celkem asi 72% celkem. Zjednodušeně- elektromobil má 2x větší účinnost jak spalovací motor. Náhrada benzinových motorů elektromobily tedy spotřebuje asi 11 800 000 GJ za rok. Kdyby se dobíjelo naprosto rovnoměrně ve dne i v noci, tak je to výkon 11 800 000 000 MJ/31 557 600 s = 11 800 000 000E+6/31,5576E+6 = 374 MW. Řekněme jeden blok ( 440 MW) Dukovan. Při nabíjení jen v noci dva bloky Dukovan. Vypadá to divně, ale spousta osobních aut jezdí málo. Jinak řečeno nepočítat podle počtu aut, ale podle spotřeby benzínu, který se má nahradit elektřinou.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: účinnost

Jiří Pospíšil,2019-09-14 18:04:53

Chtěl jste napsat: nechť má elektromobil dvakrát větší účinnost. Ale zapomenul jste na účinnost elektrárny, ztráty v síti, ztráty v nabíječce a někteří zde navrhují vlastně auta dvoubateriová, protože chtějí pro vyrovnávání komplex těch baterií, co se na ně nejméně deset let staví fabrika a nabíječky, aby se dalo nabíjet auto vždy.
No, dobře, nechť. Ale skutečnost bude jiná.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: účinnost

Florian Stanislav,2019-09-14 18:39:45

Jistě, to ví každý, že výroba elektrické energie třeba přes parní turbiny ( včetně JE) má účinnost okolo 30%.
Výrobce benzínu si ponechává 1/3 tržní ceny benzínu, ani výroba benzínu není energie a nákladů.
Počítal jsem náhradu veškerého benzínu jako motorového paliva pomocí elektromobilů. Dospěl jsem k výsledku, že noční dobíjení zatíží síť asi 800 MW, což není žádná krize z hlediska energetického, kapacita je řekněme 12 GW a běžný provoz kolem 9GW.
https://d15-a.sdn.szn.cz/d_15/c_img_F_I/FTlBVkk.jpeg
Jiná věc je, že v zimě je zatížení sítě vysoké. Také přenos elektrické energie přes dobíjecí stanice je problém zatím všude ve světě včetně Norska, i tam jsou fronty u dobíjení.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: účinnost

Emilie Leitnerova,2019-09-17 23:29:24

Presne tak to je. Kdyz se spocita ucinnost elektrovozidel, tak se zjisti, ze maji ücinnost kolem 15% ( do ucinnosti patri vyroba proudu, ma jen 35% - transformace na vysoke napeti- prenos - transformace na stredni napeti - prenos - transformace na sitove napei- prenos -usmerneni - nabijeci proces - ucinnost baterii a nevim co jsem zapomela. 15% je tedy 3-krat horsi nez benzinove vozidlo a 4-krat horsi nez naftove. Jenze na vyrobu lithiovych baterii pro vozidlo je treba tolik energie, ze by s tim auto ujelo 100 000 az 180 000 km nedavno byl porad myslim v ZDF kde byla tez ukazana devastace priroby pri tezeni Lithia, nebot na louzeni v horninach se pouziva kyselina - to ale lobisty jako Makrela nezajima) . A topeni v zime nebo za spatneho pocasi? Benzinova kaminka. Jak dlouho lithiove baterky vydrzi? 50 000 km? U meho mmobilu tak 3 roky ale maji po case tak nizkou kapacitu ze musimm nabijet kazdy den. To u autobaterii nebude lepsi. A navic maji baterie pri nizkych teplotach velice malou ucinnost. Kdyz by se to tak vse spocitalo, muze mit elektroauto ucinnost pod 10%. A navic Lithiove clanky pri 96°C zacnou horet, shori rychle vsechny, kdyz zacne horet jeden clanek. (Zkusenosti ma Boeing s modelem 777, kde baterky horely mnohokrat. radeji s takovym pekacem neletat.
Elektroauta jsou slepa ulicka, k tomu velice draha a pro prirodu jen katastrofa.
Emise CO2 ktere produkuje lidstvo nemaji prakticky zadny vliv na klima. Pri soucasnem objemu emisi CO2 by se teplota povrchu Zeme zvysila o 2.5°C az za ctvrt milionu let. Dusevne chora Greta tvrdi, ze se to stane za 12 let, coz je kardinalni blbost.

Za celym silenstvim CO2 je nutne videt prachy, ktere chteji mocipani vytahnout lidem z kapsy aby si mohli jeste vice vyzrat pupek.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: účinnost

Florian Stanislav,2019-09-19 22:57:20

Emilie L. píše :"Emise CO2 ktere produkuje lidstvo nemaji prakticky zadny vliv na klima. Pri soucasnem objemu emisi CO2 by se teplota povrchu Zeme zvysila o 2.5°C az za ctvrt milionu let."
Zajímavá smyšlenka. Perioda dob ledových je s grafy na
https://cs.wikipedia.org/wiki/Klimatick%C3%A1_zm%C4%9Bna
Je hezké, že jste určila účinnost elektromobilu na 10%, ale kilometr elektromobil ujede za polovinu ceny auta s benzínem. Cena o něčem vypovídá. Elektromobil je dražší, ale jezdí levněji. Investovat do vývoje elektromobilů je třeba, mají perspektivu zlepšení. Elektromobily jsou bez místních emisí, což je ve městech dost podstatné. Před 100 lety bylo výhodnější vozit pivo do hospod koňským potahem- pár koní, seno a oves vyšlo levněji, než náklaďák a nafta. Taky se vozil led z rybníků a řek na chlazení. A vyhrála to ta drahá elektřina v chladicích zařízeních.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: účinnost

Florian Stanislav,2019-09-29 23:56:37

https://vtm.zive.cz/clanky/elon-musk-splnil-dalsi-slib-tesla-ma-novy-typ-baterie-ktera-zarucene-vydrzi-16-milionu-najetych-kilometru/sc-870-a-200483/default.aspx

Nová baterie Tesly "Baterie vydrží přes 25 let a více než 1,6 milionu najetých kilometrů při použití v elektromobilu"

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: účinnost

Roman Rodak,2019-09-16 15:43:30

Nieco podobne som mal v hlave, ale isiel som na to cez najazdene kilometre za rok a priemernu spotrebu 200-300 Wh/km. Vyslo mi radovo 10 kWh na jedno auto denne, cize priemerny odber v stovkach wattov. Ludia si asi naozaj neuvedomuju ako malo su auta vyuzivane a ze 100-200-300 kW nabijacky budu kvoli pohodliu, nie kvoli tomu ze to auto tolko zerie permanentne. Podobne aj ISP dimenzuju siete pre pripojenie domacnosti do internetu v stovkach kb/s napriek tomu, ze maximalne rychlosti su radovo inde.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: účinnost

Vlado S.,2019-09-11 15:01:20

1) Temelín vyrábí cca 12 % výkonu. Slyšel jste o Dukovanech? Nebo tepelných elektrárnách? Případně o vodních a dalších?
2) Pokud nemám kde nabíjet, tak si e-vůz pochopitelně zatím nebudu pořizovat.
3) Nevím, kolik týdně ujedete, ale pokud "tankuji" na cca 450 Km, tak jednou týdně mi bohatě stačí, max. 1,5x týdně. Pokud mi to nestačí a víc času tím trávit nehodlám, tak si e-vůz pochopitelně opět nekoupím, teda pořád zbývá nabíjení doma...
4) Na inteligentních sítích se už pracuje, a ano, bude to pár let trvat.
5) Ne, k hromadnému nasazení nedojde, bude právě naopak postupné. Stejně jako u jiných inovací.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: účinnost

Roman Halaj,2019-09-11 19:22:21

1 & 5) Samozrejme mate pravdu, Temelin nie je jediny. Ale tiez ma (ako aj ine zdroje) co robit aj v noci, hlavne v zime, a tych 100.000 elektromobilov je len maly priklad - podla UAMK /https://www.uamk.cz/aktuality/2186-v-cr-je-5-59-mil-osobnich-aut/ bolo v roku roku 2017 v CR 5 priblizne 5.6 milionov registrovanych osobnych automobilov, plus nemaly pocet nakladnych atd. Takze ten potrebny prikon nebude zanedbatelny. Opakujem, nebavime sa len o zdrojoch, ale aj o prenosovej sustave, ktora ma v aktualnej podobe svoje limity.
2 - 3 - 4) suhlas
Len doplnim, aj ja by som rad videl svet s cistou, ekologicou a dostupnou a dopravou. Realizacia radovo v dekadach, v trznych podmienkach je realna. Pokusat sa to znasilnit v radovo rokoch prinesie viac problemov, ako uzitku.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: účinnost

Petr V,2019-09-11 18:54:38

V noci je výrazný přebytek el. energie-bohužel. Proto věřím, že když začnou před dobíjecí stanice instalovat baterie např. https://www.he3da.com s tím, že se budou nabíjet mimo špičku a vyrovnávat nedostatek el. energie ve špičkách.
Souhlasím ale, že elektromobil je drahá hračka, spíš pro pojezd ve městě.
Zároveň elektromobil z hlediska čistoty ovzduší neřeší prachové částice, které všeobecně víří ve městech auta a vůbec se na to nehledí.
Zároveň ropa je hlavní surovina chemického průmyslu a zemědělství.
Díky této chemii uživíme miliardy lidí. A bez jídla se tady povraždíme.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: účinnost

Vojtěch Běhunčík,2019-09-13 16:33:51

V noci je výrazný přebytek energie - na noční polokouli.
Takže by mělo teoreticky být potřebné budovat propojené globální přenosové energrtické sítě.
Technicky je to zvládnutelné. Otázka je, zda je k tomu politická vůle.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: účinnost

Jiří Pospíšil,2019-09-14 17:48:44

Teoreticky je možné kdeco. Problém bude v tom, že to bude potřebné. Technicky je také zvládnutelné kdeco, zejména dráty z mědi. Když vám nezáleží na životním prostředí při těžbě a energii na zpracování a máte na to peníze a dovolení všech států, tak je to hračka. Dohody o přesunech energie a placení zvládnou politici svou příslovečnou vstřícností levou zadní.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: účinnost

Florian Stanislav,2019-09-14 01:32:19

Elektromobily jezdí 1 km asi za 0,4 Kč, naftové motory asi za 1,50 Kč.
https://www.he3da.com/single-post/2019/06/06/HE3DA-v%C3%BDsledky-m%C4%9B%C5%99en%C3%AD-z-%C4%8CVUT-novinky-z-USA-i-z-Horn%C3%AD-Such%C3%A9
Výrobní kapacita hotové továrny v Horní Suché bude 1,2 gigawatthodiny ročně, ale vzhledem k obrovské poptávce bychom ji chtěli co nejdřív navyšovat na 5 – 15 gigawatthodin.“
Komentář: Předpokládejme 10 GWh/rok = 10 000 000 kWh = 10 000 000 *3,6 MJ = 36 000 000 MJ.
Počítejme kapacitu akumulátoru elektromobilu 30 kWh. Tesla má kapacitu 50 kWh a 74 kWh. Akumulátory HE3DA by tedy stačily asi pro 300 000 elektromobilů za rok.
V roce 2017 ČR spotřebovala elektřiny 61 881 GWh. Uvedených 10 GWh tedy pro vyrovnání špiček v síti moc nepomůže, i kdyby se na to HE3DA použily.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: účinnost

Josef Waters,2019-09-15 13:19:07

Pane Floriane, zminujete HE3DA, jsou uz nejake konkretni informace, nebo poznatky z provozu? V Letnanech firma vyrabi uz dva (nebo tri?) roky, ale jeste jsem nezaznamenal nejake vyjadreni uzivatele, ktery by baterii heda pouzil v provozu. Testy typu rozbijeni baterie sekyrkou, ale ani zmereni skutecne kapacity, nic moc nereknou. Na me cely projekt pusobi zatim spis jako sarlatanstvi, bohuzel.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: účinnost

Florian Stanislav,2019-09-15 18:02:41

Nevím. Baterie HE3DA vypadá solidně - dobití 400Wh za 2 hodiny
https://oze.tzb-info.cz/akumulace-elektriny/16935-baterie-he3da-vyroba-zatez-zkrat-a-crash-test

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: účinnost

Josef Waters,2019-09-16 10:41:37

To je právě ono - "test" specifikovaný výrobcem a provedený redaktory informačního portálu (ovšem výborného), žádné nezávislé porovnání s jinými bateriemi, nebo ověření kapacity. Z tamní diskuse je to jasné.

V Letňanech tedy vyrábějí 2-3ks denně od listopadu 2016 a ještě žádný nebyl použitý v praxi (např. ve vozidle). Kde jsou?

Osobně to vidím jako tunel (na investory, na dotace a dokonce na státní vyznamenání ...). Pokud bude nakonec v Horní Suché alespoň výroba celkem obyčejných baterií, bude to dobré. V horším případě můžou investoři pro zaplnění výrobní kapacity třeba nakoupit licenci na Rossiho E-Cat :-(

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: účinnost

Jan Novák9,2019-09-12 09:18:58

"Poklud bude třeba polovina řidičů nabíjet doma, pak to bude na 16 příp. 32 A s pár kilowaty."

Slyšel jste někdy větu jako "agregace dodávky elektrické energie"?
Sítě jsou dimenzované na dnešní poptávku + nějakých pár procent rezervy. To že většina lidí má 25A hlavní jistič neznamená že síť vydrží pokud i jenom polovina lidí použije celých 25A. Proto se schvalují nebo zamítají tarify pro topení el. energií, aby se zajistilo že síť nebude místně přetížená. Jakýkoliv elektromobil bude navíc s běžnou poptávkou. Jste jako typický zelený, vedou tam dráty takže je tam k dispozici neomezená kapacita.

"Nevím, co myslíte tou výrobní kapacitou."
Milý pane, narozdíl od toho co si myslíte energie nevzniká samovolně v zásuvce ale musí se někde vyrobit. EU tlačí na odstavení uhelných elektráren. Bez nich nepokryjeme ani spotřebu bez elektromobilů, natož s nimi. Nespoléhejte se na obnovitelné zdroje. V zimě slunce většinou nesvítí ani přes den a větru u nás moc není.

Nakonec můj osobní argument: Nebudu si kupovat auto jako Tesla s životností 10 let kde za KAŽDÝ DEN vlastnictví zaplatím cca 1000Kč v kupní ceně. Elektromobily jsou drahé a má to svůj důvod - lithiové akumulátory jsou výrobně a energeticky náročné. Elektromobil je podstatně jednodušší než auto se spalovacím motorem, měl by tedy být levnější. Ale stejně jako s obnovitelnou energií - cena odráží energetickou náročnost celého procesu.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: účinnost

Karel Rys,2019-09-14 23:07:51

Jak jste došel k té ceně 1000 Kč za den vlastnictví v kupní ceně po dobu 10 let? To by Tesla musela stát 365 * 10 * 1000 = 3.650.000 Kč, což myslím nestojí...

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: účinnost

Marek Fucila,2019-09-17 00:56:50

Tesla model X v plnej vybave stoji 134 180 EUR a model S 121 080 EUR, tak to nema daleko k tym 1000Kc/den. :-) Aj ked plnu vybavu samozrejme kazdy mat nebude. Najlacnejsia tesla je Model 3 za 46 680 EUR, co je stale vyrazne viac, ako stoji priemerne spalovacie auto. Pointa bola v tom, ze su to auta mechanicky jednoduchsie ale komponenty stoja viac.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: účinnost

Václav Dvořák,2019-09-13 00:59:53

Přesně tak.

Odpovědět


Re: Re: Re: účinnost

Jaroslav Lepka,2019-09-12 11:32:30

Pro Vlado S. Pokuste se popovídat si na toto téma s nějakým energetikem, snad pak naznáte sám, jaký je to blábol od zelených MAŠÍBLů, o možnostech masového dobíjení. Ono totiž nejde jen o prosté součty nainstalovaného maximálního výkonu a potenciálního odběru pro dobíjení. Pro prosté pochopení potíží stačí Ohmův zákon. Stejně jako neověřené a zatím neověřitelné bláboly o inteligentní síti, dokud nebude technicky a přiměřeně levně zvládnutá technologie supravodivosti, je to fikce. Pokud se pokusíte ráno před cestou do práce nastartovat spalovací motor s prázdnou nádrží, vyřeší problém i jen malý kanystřík, pokud dorazíte k elektromobilu s prázdným akumulátorem, protože tzv. inteligentní síť dala přednost vytápění v blízké škole, půjdete pěšky. A to vše jako hrdý majitel auta s cenou cca trojnásobnou oproti trapnému spalováku. Navíc zapomeňte s dobíjením do foroty, na rozdíl od benzínu, či nafty, které vám s klidem vydrží půl roku, se akumulátory samovybíjení. Také nikdo jaksi nezdůrazňuje problémy s topením, či chlazením, rapidně snižující dojezd.
Nemalá část elektromaniaků je také natolik uvědomělá, že odsuzuje jak jaderky, tak uhelky a blábolí cosi o OZE. V Německu už několikrát měli bezvětří současně s inverzí a nastal takový filcung, že urychleně roztápěli již odstavené uhelky a zapojovali to sítě i mobilní naftové generátory, o tom se však nikde nesmí psát, kupodivu narychlo se začalo s plynofikací Bavorska ( tipněte si, kudy ten plynovod vede) na ruský plyn, přičemž ti uvědomělí magoři hodlají produkovat elektřinu v plynových elektrárnách - ty zřejmě neprodukují ten fuj CO2, A stejně jako pokaždé, se negativní souvislosti ignorují, zamlčují, případně odsouvají. Jestliže má plynová elektrárna účinnost nějakých 40% a další procentíčka sežere transformace, dálkový přenos, další transformace, dobíjení aku, včetně samovybíjení, proč, tito věrozvěsti raději nepropagují rovnou spalování LNG v autě, což musí být energeticky i produkcí CO2 příznivější ???

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: účinnost

Václav Dvořák,2019-09-13 01:05:51

Koukám dezinformace na obou stranách. Půjde "pěšky" - MHD snad neexistuje? Samovybíjení akumulátorů - pro kvalitní LiIon naprosto minimální, po roce budete mít většinu kapacity (tento problém byl v poslední době vyřešen i pro obstarožní NiMH viz Eneloop a podobné). Plynová elektrárna určitě není řešení (kromě toho, že má oproti uhelné mnohem ekologičtější provoz a větší účinnost), odstavení jaderných zdrojů je zase výsledkem dezinformativní kampaně Zelených mozků. Budoucnost patří Thoriu, samozřejmě rychlým reaktorům a výhledově fůzi s využitím He3 - tato řešení jsou bezpečnější a mají minimální odpad.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: účinnost

Jaroslav Lepka,2019-09-13 21:18:04

Já vám nechci brát iluze, ale řízenou fůzi pro energetické účely nám slibují sci-fisti do třiceti let už dobré půlstoletí. Ostatně stejně jako supravodivost při pokojové teplotě. A mimochodem, asi mi také nebudete věřit, ale i v současné době jsou u nás místa bez dostupné MHD. Bohužel budoucnost thoriových reaktorů mají v rukách politici a nezodpovědní fantastové, zhusta humanitního vzdělání, jejichž základní představou je, že i přírodní zákony lze přehlasovat v parlamentě pouhou většinou.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: účinnost

Ludvík Schmarcz,2019-10-10 18:59:23

Tak to "MHD snad neexistuje" mě fakt rozesmálo. Asi jste dlouho nebyl v malých obcích se podívat na jízdní řády :)

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz