Mohli by mrtví mimozemšťané zachránit lidstvo?  
Naučily by nás vystydlé trosky mimozemské civilizace pokoře a opatrnosti? To jen těžko říct. Ale nějaké zajímavé technologie bychom v takových sutinách vyhrabat mohli. Výzkum sousedního vesmíru by mohl být každopádně přínosný.

Některé alieny by rozhodně bylo lepší potkat dávno mrtvé. Legendární královna vetřelců v kolonii na LV-426. Kredit: IMDb / 20th Century Fox.
Některé alieny by rozhodně bylo lepší potkat dávno mrtvé. Legendární královna vetřelců v kolonii na LV-426. Kredit: IMDb / 20th Century Fox.

Aniž by lidé přesně věděli proč, mnozí se touží dozvědět, zda jsme ve vesmíru sami, či nikoliv. Přitom se docela dobře může stát, že vlastně platí obě dvě tyto možnosti, alespoň v blízké vesmírném sousedství. Můžeme totiž objevit neklamné stopy a artefakty jiné vesmírné civilizace, která ale bude už dávno mrtvá.

 

Jde samozřejmě o to, že podle mnohých představ, živených rozmanitými příběhy science-fiction, by vesmír kolem nás měl přetékat životem, nejlépe i s pokročilými vesmírnými civilizacemi. Jenomže, jak se zatím zdá, okolní vesmír je spíše tichý a prázdný. Jak to vysvětlit? Jednou z možností je i to, že pokročilé civilizace kolem nás zanikly.


Avi Loeb. Kredit: Harvard University.
Avi Loeb. Kredit: Harvard University.

Podle zkušeného popularizátora a milovníka průkopnických projektů Aviho Loeba z Harvardu a řady dalších lidstvo balancuje na ostří nože. Mnozí se hrozí síly zbraní, především jaderných, a mnozí poukazují na to, že měníme klima planety. Loeb je přesvědčený, že podobné chování mohlo vést k zániku řady pokročilých mimozemských civilizací v Mléčné dráze, i jinde. A proto nám žádná z nich dychtivě neodpovídá na naše nesmělé rádiové signály.

 

Loeb tvrdí, že se mimozemské civilizace, stejně jako my, možná nedovedou oprostit od krátkodobého uvažování. Kvůli tomu sami sobě uštědřují závažné rány, které je nakonec zničí. Podle Loeba by se v takovém případě mohlo stát, že při dostatečném úsilí a propátrání okolních planet skutečně objevíme pozůstatky nějaké padlé civilizace. Loeb hned vidí sežehlou planetu oteplením nebo usmaženou jaderným konfliktem, mohou to ale klidně být třeba jen nezměrné hromady odpadků.

Najdeme někde poblíž trosky dávné mimozemské civilizace? Kredit: ESO/M. Kornmesser.
Najdeme někde poblíž trosky dávné mimozemské civilizace? Kredit: ESO/M. Kornmesser.


Mnozí si myslí, že i takový objev mimozemského spáleniště či smetiště by byl největším vědeckým objevem všech dob. Loeb je přesvědčený, že by nás takový nález mohl ještě jako bonus vyslat na lepší cestu historií. Prý bychom se mohli nalezením nešťastné zaniklé mimozemské civilizace poučit, že je lepší se k sobě chovat slušně, nespouštět jadernou válku a hlídat si planetu, aby zůstala obydlená.

 

Nicméně, velmi zřetelná pozemská zkušenost ukazuje, že Loebova očekávání jsou naivní. Lidé se ve skutečnosti prakticky nikdy nepoučí. Když evropští dobyvatelé táhli kolem trosek dávno zaniklých říší, tak rozhodně mysleli spíše na to, kde asi jejich vládci schovali všechno zlato. Mnohem reálnější je nespoléhat se na vysněné ctnosti a vsadit na technologický rozvoj. Když už děláme problémy planetárnímu klimatu, tak bychom měli mít k dispozici nástroje, s nimiž by bylo možné klima spravit, až nám doslova poteče do bot. A právě v tom by nám objev mrtvé mimozemské civilizace mohl skutečně pomoct.


Trosky mimozemské civilizace by mohly být plné zajímavých technologií, které bychom mohli s trochou snahy postupně pochopit a využít. Bylo by to pro nás vlastně velmi výhodné, v duchu hesla: „jediný dobrý mimozemšťan je mrtvý mimozemšťan“. Se zaniklou civilizací bychom si totiž nemuseli poměřovat svaly a riskovat tím, že se ocitneme v nezáviděníhodné roli galaktických indiánů.

Video:  Avi Loeb: Extraterrestrial Life


Literatura

Space.com 23. 5. 2019.

Datum: 27.05.2019
Tisk článku

Související články:

Jsou dominantní životní formou vesmíru umělé superinteligence?     Autor: Stanislav Mihulka (04.01.2015)
Vesmír je možná plný mimozemských virů. Měli bychom po nich pátrat     Autor: Stanislav Mihulka (23.01.2018)
Mohl by mezihvězdný objekt 'Oumuamua být mimozemskou plachetnicí?     Autor: Stanislav Mihulka (05.11.2018)



Diskuze:

ona je otázka, jak dlouho taková civilizace trvá

Jarda Votruba,2019-05-29 11:53:34

Když by jsme počítali 10 000 let, tak pravděpodobnost že potkáme nějakou poblíž je mizivá. Stejně tak jako artefakty její činnosti.

A s těmi 10 000 lety jsem docela optimista. Lidstvu tolik času nedávám.

Odpovědět

Hmm

Václav Dvořák,2019-05-28 22:55:57

Fajn, a co takhle začít rovnou na Marsu (pokud z toho vynecháme Zemi samotnou) ???

Odpovědět

Cizí civilizace

Jan Pokorný1,2019-05-28 10:47:34

Najít zbytky vyhynulé mimozemské civilizace mi přijde snad ještě méně pravděpodobné než najít nějakou žijící. Jak dlouho na Zemi existuje lidstvo a jak dlouho než by se trosky naší civilizace kompletně rozpadly? Dinosauři tu žili řádově déle než my a co z nich zbylo. "Žijící" civilizace by o sobě navíc alespoň nějakým způsobem dávala vědět.

Přesto je klidně možné, že bychom na cizí civilizace narazili, ale nepoznali to. Například: Co když je život ve vesmíru celkem běžný, jen pozemšťané jsou "extémofily"? Většina civilizací může vesele žít na povrchu hvězd a planety pro ně být právě tak obyvatelné jako pro nás Slunce. I kdybychom takovou civilizaci zkusili hledat, co bychom vlastně hledali? (viz. xkcd.com "The Search")

Tím spíš bychom nebyli schopni rozpoznat ruiny nějaké takové civilizace.

Odpovědět


Re: Cizí civilizace

Milan Krnic,2019-05-28 12:19:02

www.osel.cz/9807-zivot-je-jen-koncept.html

Odpovědět


Re: Re: Cizí civilizace

Jan Pokorný1,2019-05-29 11:36:40

Zajímavý článek. Pokud jsem pana Špačka správně pochopil, pak tvrdí, že nemožnost přesně určit, kde končí živé a začíná neživé, dělá z definice života nereálný koncept. Tedy, že hranice živý/neživý je lidmi vytvořený konstrukt.

Nicméně mi nejspíš uniká souvislost s tématem. Mohl byste mi trochu osvětlit, jak jste to myslel?
Děkuji Vám.

Odpovědět

Vyspelé civilizácie sa skrývajú a špehujú !

Anton Matejov,2019-05-28 08:47:47

Čo budú mať vyspelé vesmírne civilizácie s tou ľudskou spoločne? Ľudská civilizácia je založená na konkurencii. Rôzne ľudské spoločenstva a jednotlivci si navzájom v rôznych oblastiach konkurujú. Aj to je silný motor technickej a technologickej revolúcie.V civilizáciach založených na konkurencii majú výhodu tí čo viacej špehujú. Majú viacej pokročilých Stealth techník neviditeľnosti. Teda viacej vedieť, viacej špehovať a byť takmer neviditeľní, alebo aspoň ťažšie zamerateľný. V ľudských civilizáciach sa špehuje už od ich ranných spoločenstiev. V programovaní som sa učil na itenetwork.cz programovať slávnu Caesarova šifru s pred nášho letopočtu. Veľkej starej Číne najatí mnísi z Rímskej Ríše ukradli tajomstvo výroby hodvábu, porcelánu. Špehovanie rozhodovalo výrazne o osude obidvoch posledných svetových vojen. Z tých dešifirovacích strojov sa začali vyvíjať naší dnešné počítače.
USA vyvíjali jadrové zbrane v púšti tak bol prísny. Prísne tajný program Manhattan strážilo cez 20 000 agentov FBI. Aj tak sa rusom podarilo ukradnúť niektoré tajomstvá z vývoja atómovej bomby. V súčasnosti ušlý agent CIA Snowden dokumentoval, že USA monitorovali denne v rokoch 2013 cez 6 miliárd mobilných hovorov a miliardy aktivít na Internete. Aký je stav celosvetového špehovania dnes? Hrajú sa už na vševediacích bohov?
Ani neprekvapuje, že najsilnejšie veľmoci naviac celoplošne špehujú.A preto sú veľmoci. A ešte si to silno vykrikujú navzájom.
Pre armády našich veľmocí sa stále a horúčkovito vyvíjajú rôzne Stealth techniky neviditeľnosti,maskovania. Nech to stojí čokoľvek.
Prečo by mali byť v tomto smere iné vyspelí mimozemské civilizácie, ak majú spoločenstva založené na konkurencii?
Čo bude asi robiť menej vyspelejšia vesmírna civilizácia, ak zachytí vyspelejšiu civilizáciu?
Samozrejme bude horúčkovito špehovať ich technológie a techniky. Tie môžu menej vyspelé civilzácie aj rýchlo zničiť.
Prestavte si že by nám dal Boh, alebo vyspelí mimozemšťania revolučné technológie a energiu, že by takmer každý človek na Zemi disponoval výrobkami v sile TNT, niekoľkých jadrových zbraní. A čo na to teroristi, rôzni diktátori, mafie, samovrahovia a podobne? Naša ľudská civilizácia, ešte nedospela usporiadaním medzi sebou k novým prevratným technológiam!
Veď naše veľmoci nedajú svoje jadrové technológie nejakému zaostalému kmeňu v pralese. Čo v súčasnosti kvôli vývoji jadrových zabraní dorábajú s oveľa vyspelejším Iránom, Severnou Kóreou?
Zaregistroval som že v stredoveku bežali aj teórie, že Boh sa na nás vykašlal. A prečo nie?
Vyspelé vesmírne spoločenstva, alebo Boh sa pred nami skrývajú a skrývajú aj svoje vesmírne aktivity rôznymi steath technikami, maskovaním.
Aj ľudstvo sa už hrá na bohov. Okrem genetiky, naše počítače sa nepretržite zlepšujú. Môžeme stvoriť umelú inteligenciu. Ale aj naší elitní ľudia ako Elon Musk, Stephen Hawkinkg varovali ľudstvo pred umelou inteligenciou. Umelá inteligencia nemusí ľudstvo veľmi dobre pochopiť. My sa jej budeme báť, kvôli prevratu, špehovaniu a podobne. Umelá inteligencia sa bude dožadovať emancipácii, svojich práv, energii, nebudú chcieť už pre nás robiť zadarmo otrocké výpočty a simulácie. O vojne medzi umelou inteligenciou a ľudstvom už písalo veľa autorov Sci-fi.
Najlepšie asi bude ak sa pred nimi skryjeme. Stvoríme im ich digitálny vesmír.Bude len záležať, aké vstupy o vesmíre im dáme. Pravdepodobne im Vložíme niektoré z desatoro prikázaní. A jedno bude znieť...Nespomenieš meno Božie-ľudstvo nadarmo!
Aby sme spomalili možné špehovanie ľudstva a ich technológii.
Tých lepších u ktorých dospejeme, že nepredstavujú pre ľudstvo nebezpečenstvo, možno reštartujeme do nového Neba, nášho sveta.
Možno nám tí vyspelí mimozemštania snímajú internet, sem tam s nami robia prieskum, uťahujú si z nás. Každá vyspelejšia civilizácia musí skôr, či neskôr vyvinúť rôzne dáta prenosu komunikácie, Internet a podobne.Je to oveľa racionálnejšie, ekonomickejšie, bezpečnejšie, ako k nám cez obrovské vzdialenosti veľkými rýchlosťami, nebezpečne lietať na prieskum, turistiku a podobne.
Jedná výskumníčka z USA už hľadala na Internete ľudí z budúcnosti, podľa kľúčových slov. Zatiaľ neuspela. Obrátila sa preto na najväčších svetových špehovákov z NSA, že oni majú lepšie vyhľadávacie roboty, či jej nepomôžu s hľadaním ľudí z budúcnosti. Mňa pri tom nápade zaujala myšlienka, či ľudstvo je vlastné schopné zaregistrovať mimozemšťanov na internete? Popritom nespočetnom snímaní rôznymi heckermi,mafiami, podivínmi, tajnými?

Odpovědět


Re: Vyspelé civilizácie sa skrývajú a špehujú !

Pavol Hudák,2019-05-28 09:45:21

Zaujimavy prispevok, vdaka.

Odpovědět


Re: Vyspelé civilizácie sa skrývajú a špehujú !

Václav Dvořák,2019-06-03 17:26:52

Jako vtip dobrý!
Zvláště ten závěr, kterým to teda posadil na hlavičku :))) Aby se vědec(potažmu vědecké pracoviště) dotazoval/o například NSA a očekávala se nějaká spolupráce - zvláště v USA - to by už snad dřív i peklo zamrzlo.

Prostě z autora přímo čiší taková ta aktivistická naivita, kterou bych možná čekal od vědecky zapáleného teenagera geekovského typu, který v rámci svého autismu některé věci nevidí a v rámci volné diskuze po nějaké přednášce dává praštěné otázky profesorovi.

Odpovědět

Súmrak civilizácie ?

Palo Fifunčík,2019-05-28 08:19:59

Zem má najlepšie roky za sebou . Aspoň takto to vnímam tu v strede Európy . Relatívna vyspelosť technologií a jej rozširovanie bohužial neprispelo k ochrane nášho životného prostredia . Je smutné , že na čistý vzduch bez smogu a nevyrúbané lesné porasty mám už len spomienky ....

Odpovědět


Re: Súmrak civilizácie ?

Vojtěch Kocián,2019-05-28 10:35:36

Proč to nazýváte soumrakem civilizace, když píšete o životním prostředí? Jinak vzduch je ve střední Evropě o dost čistší než před takovými třiceti lety a plocha lesů je (minimálně na území ČR) větší v porovnání s dobou před sto lety.
Sice to jinak není zrovna růžové (eroze půdy, chemizace zemědělství, problémy s odpady...), ale vypíchnout zrovna dva ukazatele, které se významně zlepšily, je poněkud úsměvné. Vím, že je smutné, když poblíž vykácejí staletý les a vysadí místo něj mladé stromky (a kupodivu nejen smrky). Znám to i ze svého okolí. Ale to je normální lesní hospodářství praktikované už stovky let.

Odpovědět

...

Jan Balaban,2019-05-27 19:59:25

Ak nájdeme zaniklú civilizáciu, tak bude menej vyspelá ako my. Vyspelejšia nás nájde prvá a zanikne až po nás - po našom vydrancovaní.

Odpovědět


Re: ...

Milan Krnic,2019-05-27 20:59:57

Co byste tu chtěl drancovat, co by ve vašem scénáři jinde nebylo?

Odpovědět


Re: Re: ...

Jan Balaban,2019-05-28 06:48:43

Planét dokonale vhodných pre život ako ho poznáme nie je až tak moc. O civilizácii založenej na inej podstate života môžeme len fantazírovať. Nemáme na to jediný argument.

Odpovědět


Re: Re: Re: ...

Milan Krnic,2019-05-28 10:17:04

Těch planet není moc, protože je jen jedna. Do doby, než dokážeme existenci jiné, o ní můžeme fantazírovat úplně stejně jako o tom, že nás vyhubí vyspělí mimozemšťané.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: ...

Jan Balaban,2019-05-29 07:20:35

Treba zvažovať hlavne fakty. Život ako ho poznáme dokáže vybudovať civilizáciu. Nie je dôvod predpokladať, že sa to môže stať len na zemi, fyzikálne zákony platia v celom vesmíre rovnako. Ak sa nejaká civilizácia dostane na cestovateľskú úroveň na použiteľné planéty a dostane sa na okraj zániku, tak využije pre sebazáchovu zem. My by sme urobili to isté. Ak sa nedostane na cestovateľskú úroveň, tak zanikne tam kde vznikla.

Odpovědět


Re: ...

Alexandr Kostka,2019-05-29 05:46:49

I kdyby byli mírumilovní a přiletěli bez zlého úmyslu, skončí to válkou. Napadneme my je, patrně ještě před přistáním. I kdyby na všech frekvencích vysílali: Přilétáme v míru, tak to někdo zmáčkne.

Odpovědět

Schovej se ...

Jakub Fiala,2019-05-27 12:52:22

Je možná i varianta temného lesa. "Schovej se nebo budeš sežrán".

Odpovědět

Michal Kytka,2019-05-27 09:35:46

Planetu nicime preto lebo nemame efektivny zdroj energie, ktorym by sme nahradili fosilne paliva. Kedze nemame taky zdroj energie nemame ako zaletiet k najblizsim hvieznym systemom aby sme sa poucili na vymretich mimozemstanoch. Cize ked taky zdroj budeme mat, budeme vediet aj zvratit globalne oteplovanie a vsetky skody napachane kvoli dolovaniu energie z fosilnych paliv. Mozno sme inteligentny zivot nenasli prave kvoli tomu ze na zaciatku vyvoja sa kazda civilizacia podobne ako my, chova ako parazit alebo virus na svojom domovskom svete, s ktorym ale nezije v symbioze, cize casom zahuby svojho hostitela skor nez stihne parazitovat na inej planete.

Odpovědět


Re:

Alexandr Kostka,2019-05-27 11:59:34

Kolik desítek let máme jadernou energii. Ovšem místo abychom si jí vážili a v maximální míře jí využívali tak.. To se snad nedá slušně popsat.

Odpovědět


Re:

Jan Novák9,2019-05-27 23:14:53

Planetu ničíme proto že je nás moc. Lidi na západě jsou dost inteligentní aby si to uvědomili (zjevně kromě politiků) a sníženou porodností to řeší. V Africe, Indii a jižní americe na to prostě nemají. S čistým zdrojem energie a 12 miliardami lidí zničíme planetu. S fosilními zdroji a 1 miliardou lidí je to OK. Je to otázka přizpůsobení populace zdrojům.

Odpovědět


Re: Re:

Pavol Hudák,2019-05-28 09:30:09

Suhlas. Celoplanetarna planovana porodnost je suverennne najlepsi nastroj na zachranu planety. Nieje ziadny racionalny dovod povazovat prirastok miliarda ludi desatrocne za za pozitivny.

Odpovědět


Re: Re: Re:

Milan Krnic,2019-05-28 10:19:24

Pozitivní z jakého pohledu?

Odpovědět

Sme sami

Richard Malaschitz,2019-05-27 09:21:07

Asi je celkom možné, že v horizonte 100-200 rokov, dokážeme vyrobiť rakety, naplniť ich robotmi a poslať ich na najbližšie hviezdne sústavy. Tam by títo roboti mohli začať budovať továrne a replikovať seba a rakety - aj keby im to trvalo desiatky rokov. Za niekoľko miliónov rokov by týmto spôsobom mohli byť sondy v každej slnečnej sústave v galaxii a okolo každej planéty by krúžili sondy a posielali nám údaje. Od zániku dinosaurov by sme dokázali obsadiť celú galaxiu robotmi aspoň desaťkrát. A tie údaje by nám posielali aj keby sme už dávno neexistovali. Je to scifi ale keby sa to podarilo aspoň jednej civilizácii, tak by sme tu mali okolo každej planéty sondu, zachytávali by sme komunikáciu atď. A keby tých civilizácii bolo viacej, tak by sme ich tu mali spústu.

Odpovědět


Re: Sme sami

Jiří Kocurek,2019-05-27 13:48:31

Kámen úrazu je jednak ve spolehlivosti strojů, od kterých se očekává životnost v řádu miliónů let a druhak v množství zdrojů potřebných pro takovou misi.
Lepší je pohodlně sedět doma na zadku a vylepšovat přístroje pro vzdálené sledování. Spotřebuje se tím výrazně méně zdrojů a to i v případě, že bychom znali například gravitační pohon. V tu chvíli by bylo nejlepší jít už najisto.
Dalším aspektem je morálka a to dodržování soukromí, nelze najistotu vyloučit obobu celogalaktické LZPS, která ustanovuje nedotknutelnost obydlí na úrovni planetárního systému hvězdy.
A poslední poznámka: Se sondou New Horizons udržujeme spojení je díky tomu, že víme, kde je, a známe frekvenci i druh vysílání. Cizí sondu bychom sotva našli i v případě, že by vysílala směrem k Zemi. Je totiž možné, že tady na zemi není příslušný přijímač. Vlny dlouhé tak, že že anténa by měla rozměry Jupitera, kde jsem to jenom četl?

Odpovědět


Re: Re: Sme sami

Pavol Hudák,2019-05-28 09:27:45

Samoreplikujuce sa roboty by vyuzivali miestne zdroje, tj z nasho pohladu zdarma a bezpracne.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz