Jednou jste nahoře a jindy zase dole. Jeden den žasnete nad snímkem oka supermasivní černé díry gigantické eliptické galaxie, fandíte izraelskému landeru při přistání na Měsíci, držíte palce nosné megaraketě Falcon Heavy anebo obdivujete Ptáka Noha, jak se poprvé odlepí od ranveje. A jindy zase musíte zkousnout, když vám někdo zboří oblíbený sen.
Celé generace snílků a obdivovatelů vesmírných dálek sní o tom, že se lidé přece jenom nějakým způsobem dostanou ke hvězdám a do jiných galaxií. Významnou roli v těchto snech přitom hrají červí díry. Jsou sice velmi fantastické, ale zároveň se neustále pohybují na hranici možného a nemožného. Fyzici jejich existenci v podstatě nevylučují a tak nás tyto podivuhodné objekty neustále dráždí přísliby neuvěřitelných cest na ohromné vzdálenosti ve vesmíru, za velmi krátký čas. Nebo přesněji řečeno nás dráždily, pokud má pravdu autor nového výzkumu.
Daniel L. Jafferis z Harvardu tvrdí, že červí díry mohou opravdu existovat a spojovat dvě místa vzdálená místa tunelem v časoprostoru. Má to prý ale háček. Zcela likvidační háček, kvůli kterému by červí díry měly být pro vesmírné cesty zcela nepraktické. Podle Jafferise je sice zřejmě možné cestovat červí dírou, ale taková cesta bude trvat déle, než kdybychom mezi oběma konci červí díry cestovali pěkně klasicky, obyčejným časoprostorem. Jinými slovy, fyzik z Harvardu tvrdí, že červí díra není zkratka, ale naopak typická prodlužovačka. Což je k vzteku.
Jestli se Jafferis neplete, a autor komentáře by se v tomto případě vůbec nezlobil, kdyby ano, tak je to hořké zklamání pro budoucí generace vesmírných cestovatelů. Jafferis je ale rád, protože dle svých slov přispěl k hledání vytouženého smíru mezi obecnou relativitou a kvantovou mechanikou v namáhavě budované teorii kvantové gravitace.
Jak na to Jafferis přišel? Jeho výzkum má co dělat s kvantovým provázáním dvou černých děr. Z něho totiž vyplývá, že spojení mezi takovými černými děrami klasickým časoprostorem je kratší, nežli spojení prostřednictvím červí díry mezi těmito dvěma černými děrami. Podle Jafferise je při pohledu zvnějšku cestování červí dírou vlastně kvantová teleportace s využitím kvantově provázaných černých děr.
Doposud byla zásadní překážkou pro popis červích děr nutnost použití záporné energie, což se jevilo jako problematické pro kvantovou gravitaci. Jefferis to ale překonal díky použití nástrojů kvantové teorie pole, s nimiž počítal kvantové jevy podobné slavnému Casimirovu jevu. Pokud jsou červí díry průchodné, jak tvrdí Jafferis, tak by to mělo mít zásadní vliv na informační paradox černých děr. Červí díry totiž v takovém případě nabízejí možnost, jak vydolovat informaci z černé díry, což by jinak nemělo být možné. Všechno je to ale zatím čerstvé, takže budoucí osud červích děr, jak se říká, je stále ještě ve hvězdách.
Video: Daniel Jafferis "Factorization in gravity"
Literatura
Phys.org 15. 4. 2019.
Je naše Mléčná dráha ve skutečnosti gigantickou červí dírou?
Autor: Stanislav Mihulka (22.01.2015)
Budeme létat skrz červí díry nebo s warpovým pohonem?
Autor: Vladimír Wagner (29.09.2017)
Červí díry mohou vrhat zvláštní stíny. A teleskopy by je mohly objevit
Autor: Stanislav Mihulka (18.04.2018)
Diskuze:
Mám jednoduché vysvětlení pro to proč by to trvalo déle
Vojtěch Kaczmarz,2019-10-24 07:47:16
Červí díra funguje protože zakřivuje Časoprostor/Prostoročas a zakřivení prostoročasu je vnímáno jako gravitace avšak když letíme kolem objektu s vysokou gravitací tak ten objekt praktický dělá zkratku na jinou stranu toho objektu. Když kolem něj letíme tak nás to zrychlí ale zároveň přitáhne a tím pádem nás to vyhodí na jiné straně toho objektu. To můžeme vydět na lomu světla kolem takových objektů jako je např slunce. U slunce vidíme hvězdy které jsou za ním a to proto že světlo které z nich uniká strhne gravitace slunce , zrychlí ho, přitáhne a vyhodí na jiné straně ven z toho gravitačního pole ale zároveň z našeho pohledu uběhne dost času protože se tam zároveň zpomaluje čas (u objektů ve vesmíru a to u všech jen u větších je to větší zpomalení), což znamená že tam uběhne chvilka ale u nás to může být několikrát delší doba. Tím pádem červí díra musí čas neuvěřitelně zpomalit protože vytváří obrovské gravitační pole a to na hrozně velké vzdálenosti podle toho jak daleko vede nebo jak daleko se snažíme dostat. Tím pádem by to trvalo déle než v normálním prostoru.
Jako laik si myslím že nemají pravdu,
Karel Ralský,2019-04-19 14:02:14
podle mě se gravitační kruhy(prstence) obklopující "černou díru"(uprostřed je klid) jenže dostat se do středu nebude jednoduché kvůli horizontu událostí, který je zevnitř zdola zasahuje, nejspíše se blízko horizontu dostanou nějakou anomálií, možná uměle vytvořenou na boku shora nebo zdola a samotné cestování bude něco jako žabky na rybníce, kdy se část hmoty pustí do prstence a poskočí dále nebo spíš níže po spirále ke skutečnému horizontu a aby tam nespadlo plavidlo bude muset větší část hmotnosti obětovat aby vylétlo na "druhé straně" ven jenže tady nejde o prostorové cestování, ale cestování mezi časoprostorovými dimenzemi.Takže kdyby jste tam strávili třeba minutu jako nějaké "organizované entity" mohly by na zemi uplynout stovky let.
Re: Jako laik si myslím že nemají pravdu,
Jiřý Král,2019-04-23 20:17:31
Možná si to jako laik představujete přesně opačně, když uvažujete cestu jako žabky na vode (pulkruhy/pulelypsy) započítejte prosím právě dráhu: pro žabky by byla pí/2*d zatímco pro časporostor by byla d, tedy dráha červí díra>dráha časoprostor => (pí/2*d)>(1*d) Nemyslíte? A tím se to právě vysvětluje ;-) To co by ve vaší představě klesalo by byla právě energie ve směru d a ne dráha. Snad sme se porozuměli :-) a tenhle náhled harvardského fyzika dáva smysl...
Štěstí je krásná věc !
Petr Bolek,2019-04-17 16:41:13
Zatímco červí díra je pouhá hypotéza, dokonce ani teorie, tedy se jedná o mystifikaci bez jediného důkazu (případně se může jednat o dojem, představu, náznak atd., pokud by někoho slovo mystifikace iritovalo), pan Jafferis je šťastným a nepochybně geniálním mužem své doby, protože ji již dokázal spočítat a propočítat bez jakýhkoliv vstupních údajů, kdy nejenže nezná vstupní hodnoty parametrů, ale ani parametry samotné plus nezná ani názvy a zjevně jej ani netrápí, že nekteré z potřebných veličin dosud nebyly objeveny a jiné vysvětleny, potažmo další prokázány či nastaveny.
Mistr Jafferis zašel dokonce tak daleko, že ví, že by to popíralo OTR/STR, protože bychom tak mohli nahlédnout pod horizont událostí černé díry, což má být nesmysl.
Chtěl bych trpět takovouto bohorovností, neboť sebejistota vlastní dokonalosti přináší plné uspokojení ze sebe sama a svých činů, čemuž se jinak také říká štěstí. Takto obklopen svou dokonalostí, bezprecedentně kryt před vlivy světa a vědy zvláště, nám v budoucnosti ještě zaručeně přinese mnoho zářných hypotéz. Pamatujte na má slova, tohle bude víc než veliký E.
PS: Kdybych se blížil k černé díře, byl by stále "horizont" na svém místě, nebo by ustupoval, jak bych nabíral rychlost při gravitačním zrychlení? Není nakonec možné, že až se dostanu dostatečně blízko, nebude tam žádná singularita, ale rozplácnu se o úplně běžnou "zeměplacku", jako na kterémkoliv jiném vesmírném tělese, neboť existujíc ve shodném čase s hmotou uvnitř, tuto uvidím jako hmotu, zatímco o singularitě mohu mluvit jen při pohledu zvenčí a ještě jen teoreticky?
PS2: Prostě pořád nechápu, kde na to ti študovaní lidi chodí, zatímco u staré Blažkové chápu vše.
Re: Štěstí je krásná věc !
Jiri Naxera,2019-04-24 01:58:48
začátek: Hezký výsměch, bohužel poněkud není na místě. Kdybyste si dal trochu práce, tak byste měl začít výsměchem nad ER=EPR konjekturou, na které je popsaná práce založena. A možná byste (pokud chcete být apriori proti) našel mnohem kultivovanější kritiku než jste předvedl.
BTW A jakým způsobem si představujete, že by ten výsledek měl popírat TR? Máte na mysli něco podobného jako EPR paradox, který nepopírá vůbec nic, kromě chybného předpokladu že kvantovka je lokální teorie (a tím pádem kvantová provázanost částice venku a v ČD taky popírá maximálně to, že je kvantovka lokální)?
P.S. To už se tu několikrát probíralo, čistě OTR, když padáte, žádný horizont tam pro Vás není (do chvíle než to chcete otočit a nejde to, ale to už jsme mimo definici pádu) a první a zároveň poslední singularita kterou potkáte je ta v centru ČD.
(a nečistě OTR pokud uvažujete jako jednu z motivací ER=EPR jako řešení firewall paradoxu, pak opět s trochou snahy najdete najdete dost odborných (a korektních) argumentů, proč se nejspíš žádný firewall nekoná, maně vzpomínám na Sabine Hossenfelder, nebo (z quantum computing pohledu) Scotta Aaronsona.)
PS2. Prostě vezmou OTR, v ní si hrajou s QFT a ono jim to tak vyjde.
HM
Alexandr Kostka,2019-04-16 23:18:19
I kdyby fungovala opravdu jako zkratka, nedokážeme se k ní dostat. Zatím bylo pár lidí na oběžné dráze Měsíce, ještě méně jich přistálo. A tím dálkové pilotované lety konmčí. Nějak jsem zatím nepostřehl ani teoretické plány třeba na vyslání lidí poblíž Jupiteru, natož ještě dál. A to je stále jen malá část naší soustavy.
PS: též o pilotovaném letu k Venuši nebo Merkuru se ani neuvažuje, Venuši obecně ignorují i automatické sondy. Merkur tu a tam nějaká vyfotografuje, ale myslím, že přistání tam snad nebylo.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
