Ledovec Jakobshavn (YA-cob-shawv-en) okolo roku 2012 ustupoval o 3 kilometry a každoročně se ztenčoval o zhruba 40 metrů. Jeho budoucnost proto všichni malovali černě. V pondělním čísle časopisu Nature Geoscience ale vyšel článek, který do scénáře jeho rychlého konce nezapadá. Z měření, které prováděla NASA v uplynulých dvou letech, vyplynulo, že stejně rychle, jako dříve ubýval, tak se nyní ledovec zvětšuje. Klimatologové, jako například Jason Box, který nebyl členem studie, nad tím neskrývají svá překvapení.
Ledovec Jakobshavn si svůj titul "hlavní a klíčový ledovec Grónska" vysloužil i proto, že jde o masu ledu, která ztrácí nejvíc hmoty na severní polokouli. Ledovec se proto stal jakousi ikonou probíhajících změn klimatu a ledovcového „dění“ na naší půlce planety a záběry jeho devastace jsou ve sdělovacích prostředcích a na přednáškách ke změně klimatu dávány jako odstrašující příklad dopadu lidské činnosti.
Je zpráva, která nyní tvrdí opak a že se zmenšující ledovec ve skutečnosti zvětšuje, důvěryhodná? Nejspíš ano. Je totiž výsledkem měření projektu OMG (Oceans Melting Greenland) a ten spadá pod činnost NASA. Vedoucím týmu, který je zároveň i prvním autorem odborného článku v geologickém časopisu, je Ala Khazendar z Jet Propulsion Laboratory v Pasadeně v Kalifornii.
Autoři studie pozorovanou změnu vysvětlují jako reakci na cyklickou teplotní změnu oceánu a následek překlopení Severoatlantické oscilace. Ta je přirozeným jevem a je jakousi obdobou pacifického El Nina. Výsledkem cyklické změny nyní je, že voda v zálivu Disko, kde se ledovec noří do oceánu, je o dva stupně Celsia chladnější, než tomu bylo před několika lety. Pro klimatology je ale i tato dobrá zpráva zprávou špatnou. Podle Josh Willise z NASA jim totiž říká, že teplota oceánu je větším hráčem v ústupu ledovců, než soudili.
Jakobshavn dříve. Kredit: NASA
|
Jakobshavn nyní. Kredit: NASA
|
Závěr
Bez ohledu na překvapení, které nám ledovec připravil, klimatologové soudí, že by se teplota oceánu měla pravděpodobně zase začít zvyšovat a tání ledovce z dlouhodobého hlediska by mělo pravděpodobně pokračovat. Momentálně pozorovaná změna chování ledovce podle nich není v rozporu s vědou o změně klimatu.
Video: Jakobshavn Glacier, on Greenland's central western side, has been one of the island's largest contributor's to sea level rise, losing mass at an accelerating rate.
Literatura
Interruption of two decades of Jakobshavn Isbrae acceleration and thinning as regional ocean cools, Nature Geoscience (2019). DOI: 10.1038/s41561-019-0329-3 , https://www.nature.com/articles/s41561-019-0329-3
Na koho se obracet při stávce za klima?
Autor: Vladimír Wagner (11.03.2019)
Epocha fosilních paliv patřila k nejvlhčím obdobím z celého tisíciletí
Autor: Vítězslav Kremlík (19.03.2019)
Jak dále po stávce za klima?
Autor: Vladimír Wagner (19.03.2019)
Čtvrtina Evropanů by raději svěřila vládu do rukou umělé inteligence
Autor: Stanislav Mihulka (21.03.2019)
Proč začali zelení aktivisté "lámat" Gretu Thurnbergovou?
Autor: Vladimír Wagner (21.03.2019)
Diskuze:
teplota ledu
Jaromir Vrana,2019-04-23 09:40:16
Kdyz vezmu z mrazaku kus ledu o teplote -24 st. a vlozim jej do sklenice s 3 st. vodou o stejnem objemu, cele to za chvili zmrzne. Odpurce globalniho oteplovani by rekl, ze v kuchyni je vetsi zima nez v mrazaku, protoze objem ledu se zvysil.
Buy an article at Nature, or naturally simply look at Putins´SCIHUB
Josef Hrncirik,2019-03-31 18:33:50
Autoři tvrdí v nadpisu, že ledovec JI zpomaluje a narůstá v tloušťce od r. 2016.
V 18.ř. píší, že během 2000-2010 JI či Grónsko (vyberte si prosím) způsobilo nárůst mořské hladiny 0,9 mm. Když si vyhledáte na netu že 204 km3 úbytku ledu z celého Grónska/rok vede k nárůstu hladiny 0,51 mm, je zřejmo, že 0,09 mm JI je ztráta ledu 36 km3/r.
V článku to nikde není, ale dá se najít, že Greenland ice sheet má akumulaci ledu (asi mají ve vodnatelné mysli na mysli jen vodu) 520+-26 Gt/r, odtéká 297+-32 Gt vody vrchem a 32+- Gt vody spodem a telením ledovců 235+-33 Gt.
Bilanční ztráta ledu je prý 44+- 53 Gt (48 km3).
Ztráta ledu Grónska 204 km3 či 36 km3 JI tak stojí na velmi tenkém ledě, který může zesílit do zisku jak vidno i o čistých 9 Gt/r.
Podělme 520 Gt vstupu povrchem Grónska 1710 000 km2 a dostaneme 304 mm srážek/r.
Poledí JI má prý 110000 km2 (v článku zatajeno; v upoutávce NSA
píše 7% štítu, tj. 102 kkm2) a mělo by tedy pustit cca 33 Gt - akumulátor ať tak či tak.
Telení probíhá stále od 1850 na frontě široké cca 12 km ve fjordu hlubokém cca 0,8 km. Cca 150 let fronta postupovala proti toku ledovce cca 0,3 km/r; anomální skok mezi 2002-2003 byl cca 6 km, ale jen v místě cca 2 násobného rozšíření fjordu. Vytečením takto málo bržděného ledu se pak pohyb fronty zpomalil pod průměr. Když se fjord po letech okolo postupující fronty opět zúžil, jž menší změna výšky před frontou nestačila zajistit obvyklý průtok ledu a jeho hladina před frontou začala stoupat. Na fig.1 NSA v 2017 slavně naměřila zvýšení hladiny ledu až 30 m, ale jen v blízkosti fronty telení u zúžení úzkého ledového splazu. Ve vzdálenosti 22 km proti proudu už je zvýšení nulové a pak už jen záporné. Když se to by voko zaintegruje dá to k ledu max 3 km3 z modré oblasti zvýšení ve videu (zelené v článku).
Na fig.1b je vidět jak NSA důkladně zaminovala Disco Bay aby ani trocha teplé vody nepozorovaně bez zdanění neproklouzla. Nezbyly ji však už žádná odposlouchávací čidla do Ilulissat Icefjord, kde přichází led v hloubce i více než 800 m a kde dochází k rozpouštění telátek a změnám teploty, solnosti a hustoty. Při vstupu do fjordu z disko je velmi vysoký práh v hloubce jen cca 200 m, který asi dobře brání vstupu těžké slané vody proti sladšímu protiproudu z fjordu cca 1,3 mm/s prahem. Fjord asi o NATO vůbec neví, už jen prostě proto, že NA
TO nemá čidla.
Integrací přes celou malou ukázanou plochu fig.1, ale zvýšení přejde v jasné snížení již na 400 km2 nehledě na NATO oscilace.
Obr.2 článku ukazuje meziroční poklesy ledovcového splazu (zde úzkého ledového veletoku korytem fjordu k frontě na telení)
Josef Hrncirik,2019-03-31 20:26:32
Je však jen pro 2012-2018 a schválně vztažen jen k frontě 2017, aby největší poklesy před 2017 v okolí bývalých front nabyly vidět.
Nejzajímavější je ale zcela nenápadný insert hloubek dna fjordu u front, kdy se po úplně nejhlubším dně fronty 950 m v r.2016 dno fronty zvedlo v 2017 do 850 m (tj. o 100 m a tím se hnací síla ledového veletoku na krátké vzdálenosti velmi snížila.
NSA však o tom nemá ani zmínku, uznává pouze odpor z NATO submarines divisions.
Určité zajímavé momenty jsou v obr.3 a)modře max. rychlost tání u dna bývala cca 9 m/den; Tvrdý odpor NATO ji (simulacemi) snížil na 6.
b)Rychlost ledového veletoku na povrchu prakticky nezávisí na roční době a je průměrně cca 5 km/r což dává při hloubce téměř 1 km a šířce 5 km asi cca 25 km3/r. Navíc tam jsou i 2 menší fronty v bočních splazech a pomalu to teče i mimo koryto fjordu.
c) vody přitéká ale jen 5-16 km3/r
d) teplota za prahem fjordu (v NATO)byla 3,5; 2 ve 2011; ale i jen 1,5°C 2018.
TO nejzajímavější, jaká byla teplota, slanost a hustota při telení ví jen AKBAR a HUAWEI.
Supplements jsou zajímavější a pravda se otelí.
Josef Hrncirik,2019-03-31 21:18:12
S1; ledový veletok a 2 po mocné toky; proměnlivá šíře fjordu.
S2; Povrch ledovce se stále svažuje prakticky stejně. Tento kluzák je stejně dobrý jako větroň Blaník klouzavost 30. Na 5. a 12. km dokonce teče v místech zúžení viskoelasticky trochu do kopce a pak to ale rozjede!
S4; Jen na malé oblasti lze hovořit o malém zvýšení splazu až o 30 m. Je to asi dané spíše momentálním odporem toku u terminálu a 30 m odpovídá ztrátě na zanedbatelné délce toku 1km (ale širšího než 5 km) či odchylce od rovnováhy při vlastním telení.
S6; Zlom z odporu NATO na pomocných frontách je jen zbožné přání.
S9; Vztah mezi salinitou, teplotou a hustotou je záhadný
S11. Švábi jsou všude, jen ne ve fjordu. Hloubka prahu před fjordem je TOP SECRET!
T2. Hloubky front 690 m - 980 m; Rozdíl -150 m pro 2018!
Výšky pro pád při telení 90-123 m; odchylky od hydrostatické rovnováhy -13 až +28m
Bottle neck vstupu z Disko Bay do fjordu
Josef Hrncirik,2019-04-01 22:04:24
má podle ISBN 87-91214-08-4 dle mapy na s.18 hloubku cca 230 m a šířku jen cca 5km. Cca 50 km3 jdoucích do zálivu zde bude proudit cca 1,5 mm/s proti vodě ev. jdoucí ze zálivu do fjordu.
Ve fjordu během dne hladina přílivem osciluje každodenně průměrně amplitudou 1m a plocha za hrdlem fjordu cca až 600 km2 každodenně nasaje cca 0,6 km3 a totéž vypumpuje
Josef Hrncirik,2019-04-02 14:04:07
Za rok by Fjord nasál 220 km3 - cca 40 km3 z přítoku ledu a vody = 180 km3.
Roztavení ledu formálně odpovídá ochlazení stejného množství tavící vody o cca 70°C.
Pokud by se led tavil jen mořskou vodou z přílivové pumpy, ochladilo by to 180 km3 o cca 16°C. Proto se ve fjordu roztaví snad jen ?třetina ledu. Rychlost proudu z přílivu nad prahem bude průměrně jen cca 5 mm/s, čili pohodička.
Proč však NSA nezveřejňuje data: teplota, solnost, hustota přímo z telírny nebo aspoň z Fjordu či minimálně z Prahu?
Včera jsem
Mojmir Kosco,2019-03-28 07:06:40
Zapomněl dovrit lednici a snizil teplotu v kuchyni .2 léta změna není nic .Ten 12.5 lety cyklus je zajímavější a ten se nikde nerozebírá takže slabé klima sklepnici.
Re: Včera jsem
Jitka Olešáková,2019-03-28 13:17:41
Zavírat lednici byste měl. Nemusel byste to pak presentovat ve zdejší diskusi, protože tisíce lidí tady nezajímá, co kde zavíráte a co ne. Nehledě na pitomost, kterou jste vyplodil. Lednice při nezavřených dveřích do minuty spustí motor a snaží se chladit a při tom vyprodukuje vítepla, než se vám pomalu uvolní ze zchlazených potravin. Pokud nevěříte, zkuste si to vygooglit a nebo sám vyzkoušet. Ale třeba redakce Vaší duchaplnost pošle autorům do NASA, a nebo ještě lépe přímo do recenzovaného časopisu, že to je slabé.
Prosím redakci aby můj příspěvek smazala, je určen jen panu Koščovi, kterému jsem chtěla naznačit, že by se měl raději věnovat politice, kde by jeho hovadiny s ledničkou, vadit nemusely, pokud by je pronášel dostatečně sebejistě.
Re: Re: Včera jsem
Mojmir Kosco,2019-03-28 16:47:10
Děkuji za reakci můžu Vás ujistit že včera jsem měl lednici zavřenou .poukazují na kvalitu článku který není zařazen do většího celku kdy jeden ledovec se zvětšuje dejme tomu delší dobu ale desítky dalších mizí .už několikrát v podstatě neustále je jednotlivý dej vykládán na podporu toho ci onoho ale protože
9 zubařů z deseti tvrdi že Colgate je nejlepší je odol horší ?
Re: Re: Re: Včera jsem
Milan Krnic,2019-03-28 17:15:30
Namísto plácání tedy zkuste diskutovat. Např. doložte to, co tvrdíte.
Samozřejmé je, že mizí všechno, taková už je příroda, tu a tam něco vymizí a tu a tam se zase objeví, třeba i jinak.
Re: Re: Re: Re: Včera jsem
Mojmir Kosco,2019-03-31 08:41:45
Budu se snažit ale nejprve malou změnu zapomněl jsem zavřít mrazák hodně namraženej mrazák. Je jasné že protože se zajímám o politiku ideově jsem zelenej tak moje kuchyň dům shoří v důsledku zkratu v elektromotoru popelem .Já politika vnímám především jako člověka který ve velice krátkém čase musí rozhodnou o komplexních otázkách na základě podkladů o jejíž důvěryhodnost se musí opírat,nebo zkušeností anebo idei . To na ledovec potažmu klima platí 100% . ´V česku mají zelené politické směry mizivou faktic kou moc a rozhodování v otázce energetiky a klimatu je vedeno na základě jiných než ideových pohnutek. Teď k ledovci .Z veřejných zdrojů jsem se dozvěděl že grónský ledovec je největší a nejstabilnější ledovec že operuje v 12,5 letých cyklech a že i v průběhu jednoho roku se na jedné straně zmenšuje a na druhé zvětšuje . Při pohledu do své mrazničky jsem zjistil že někde mi led taje a někde přibývá (divné je že když se koukám tak přibývá a když se nekoukám tak roste!) za to budou moct ty astronomické jevy ( u mne žárovka) na ledovci délka osvitu ( do je dohad na základě zkušeností neboť nemám čas to zkoumat a článek to nezmiňuje )Další zjištění je že celkový objem ledu se mi zmenšuje ale v dolní části je ho daleko víc .Grónský ledovec se měrí od 50 let a dlouhodobě vykazuje zmenšování .Vím že led je divná substance která do určité teploty zvětšuje svůj objem ( to v článku rovněž není nevím zda teplota ledu se zvýšila nebo ne. Protože mám jiné povinnosti musím se rozhodnout rychle .Musím se rychle rozhodnout .Má zvětšování části ledovce v Grónsku vliv na klima ? Ze základní školy a s poučení v diskuzi vím že ať zvyšuji výkon elektromotoru jak chci ledovec nezachráním a celkovou teplotu pouze zvyšuji . takže jediné co mohu udělat je zavřít dvířka a abych nezvyšoval teplotu a snížit výkon elektromotoru.
Re: Re: Re: Re: Re: Včera jsem
Martin Herink,2019-03-31 09:53:01
Myslím, že jste přesně trefil hřebík na hlavičku pane Koščo. Rozhodovat se rychle a na základě intuice je pro věřící a zelené velmi charakteristické. Dobrý politik by neměl rozhodovat ve věcech, v nichž není odborník, podle svého rozumu, ale na základě doporučení epertních týmů. A už vůbec ne unáhleně.
ledoc taje nebo netaje
Florian Stanislav,2019-03-27 21:27:49
https://cs.wikipedia.org/wiki/Severoatlantick%C3%A1_oscilace
Severoatlantická oscilace NAO : "Ve změnách byla identifikována perioda 18,6 let."
Jak je v článku uvedeno, mění se právě fáze NAO.
https://www.meteopress.cz/wp-content/uploads/2018/11/naots2_3-700x387.gif
https://www.meteopress.cz/vysvetleni/co-rika-index-severoatlanticke-oscilace-o-letosni-zime/
Má nastat kladná fáze.
Kladná fáze : suché zimy v Kanadě a Gronsku. Záporná fáze : mírnější zimy v Gronsku.
Můj názor :
Gronsko má na jih od severního polárního kruhu plochu asi jako je velikost Finska. Nejjižnější část Gronska je zhruba na 60°sev.šířky jako Oslo, Helsinky nebo St. Peteburg. A Gronsko je rovněž pod vlivem Golfského proudu. Takže ledovec je tam především proto, že hodně sněží a ve vysoké nadmořské výšce málo taje. Že ledovec taje v oblastech blízko hladiny moře, by nemělo zas tak moc překvapit.
https://plus.rozhlas.cz/ledovce-pridaly-plyn-6647673?nonmob=1
"Podle klimatologů stoupla před 130 tisíci roky teplota vzduchu nad Grónskem asi o 3 °C. Z grónských ledovců tehdy pozvolna odtála polovina jejich původní hmoty a hladiny moří stouply o 2 až 3 metry. .."
Viz též:¨
http://www.osel.cz/_popisky/125_/1253275769.jpg
Takže teplotních výkyvů bylo i bez zásahu člověka hodně, za 120 000 let asi 12 teplých období.
http://www.osel.cz/4626-gronsky-ledovec-odhaluje-tajemstvi-holocennich-klimatickych-zmen.html
"Před 2,3 milióny let bylo Grónsko porostlé severskými jehličnatými lesy, na jihu dokonce listnatými. "
Držím klimatologům palce
Richard Vacek,2019-03-27 17:50:14
a doufám, že jim to s tím oteplováním vyjde. Zatímco oni to ale vnímají jako negativní jev, tak mně se zdá, že pozitiva jsou mnohem vyšší, než negativa.
Re: Držím klimatologům palce
Milan Krnic,2019-03-27 19:19:59
Bez péče o krajinu to moc pozitivní není.
Re: Re: Držím klimatologům palce
Alexandr Kostka,2019-03-27 20:26:38
Nemyslel bych si, že s vámi budu někdy a někde souhlasit, ale zde máte pravdu. Nicméně bych podotkl, že BEZ péče o krajinu je to fuk a veškeré zemědělství, lesnictví atd by šlo do kopru, ať už by se odehrávala jakákoliv změna klimatu. (A o trochu pomaleji i bez ní)
Re: Re: Re: Držím klimatologům palce
Milan Krnic,2019-03-27 21:24:41
Ale myslel ( http://www.osel.cz/10293-divoka-srazka-galaxii-by-mohla-vykopnout-slunecni-soustavu-do-vesmiru.html > 2019-01-07 13:54:29).
Péče o krajinu má na klima, zejména lokální, nemalý vliv, viz lesy, louky a meze a s tím spojená kvalita půdy a zadržování vlhkosti. Jsou to spojené nádoby, krajina a klima.
Re: Re: Re: Re: Držím klimatologům palce
Alexandr Kostka,2019-03-28 07:19:27
Aha. Tak dík za připomenutí. PS: Nejen krajina a klima, roli hrají i živočichové, ptáci, hmyz.. Kterým je ale také věnována důsledná péče. (vyhlazovací) Motýli prakticky vyhubeni, včely to čeká za pár let.. Stav hmyzu jde dolů, jak co se týká množství druhů, tak jedinců. To samé v případě ptáků. Snad jediné, čemu se za současné péče opravdu, ale opravdu špičkově daří je kůrovec.
Re: Re: Re: Re: Re: Držím klimatologům palce
Milan Krnic,2019-03-28 17:20:45
Kůrovec je mediální hit. To samé s tím mizením různých tvorů ... viz výše (17:15:30, v přírodě už to tak chodí, že tu a tam něco zmizí a jiného se objeví). Stačí podmínky (trochu bordelu, bez většího zásahu lidí (viz např. zakázaná zóna Černobylu)) a bude zase tak živo, že na DDT vzpomínat budeme jako kdy jindy. :)
Re: Re: Re: Re: Re: Držím klimatologům palce
Stanislav Drábek,2019-03-28 22:13:12
Přidal bych ještě zavíječ zimostrázový.
Re: Re: Re: Re: Re: Držím klimatologům palce
Richard Vacek,2019-03-29 08:07:14
I díky ekologickým snahám je hmyz decimován. Mnozí ještě pamatují roky bohaté na hmyz, který zanechával s hlasitým mlasknutím mastnou stopu na předním skle auta. Bývalo to v místech, kde byla v dohledu hromada hnoje volně ložená na poli, zpod které vytékaly čůrky močůvky a vytvářely lokální zdroj potravy.
Malebnými vesničkami protékaly potůčky, do kterých ústily kanalizační trubky domů okolo. Tento spojený proud pak končil buď v místní říčce, nebo pokračoval příkopem podél silnice než zmizel někde za vesnicí do ztracena.
Na vesnici měl každý lokální hnojiště a vedle čuníka, kozu, králíky - vše schopné uživit armádu much, ovádů, komárů. Srovnejte si to s dneškem a neúrodným psem, kočkou, rybičkou.
O tyto úrodné biotopy, produkující nejvyšší masu hmyzu, jsme se sami ve své hlouposti připravili.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Držím klimatologům palce
Ondřej Dočkal,2019-03-30 02:13:45
Čůrky močůvky končící v potůčku si taky pamatuji, pamatuji si taky, když už to potůček nezvládl - a rybky padaly... tyto pohledy malebnosti vesniček moc nepřidaly.
Ono prostě každá mince má dvě strany - ani čůrky močůvky zasakující se do podloží a do podzemních vod už tak moc dobře nezní, pokud máte nedaleko studnu a nejste napojený na veřejný vodovod.. (nemluvě o tom, že i veřejný vodovod odněkud tu vodu musí vzít).
Aspoň u nás jsou hnojiště ale i tak pořád, jen je jich méně - jelikož je méně producentů hnoje - nějak to nechápu, co má "ekologie" společného s útlumem drobného chovatelství na venkově a snížením stavů hospodářských zvířat v zem. podnicích v posledních desetiletích?
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Držím klimatologům palce
Ondřej Dočkal,2019-03-30 02:16:23
jinak ještě pro úplnost: pokud se bavit o úbytku hmyzu, bavme se o chemizaci krajiny, intenzifikaci zemědělství (kdo by viděl naposledny na poli nějaký plevel, třeba vlčí mák?) a stylu údržby krajiny (velkoplošné kosení luk, několikanásobní kosení veškerých veřejných trávníků v obcích, ..)
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Držím klimatologům palce
Richard Vacek,2019-03-30 08:25:41
A to si vezměte, že těch "toxických chemických přípravků" dávkujeme v zemědělství polovinu oproti totalitě a 3x méně, než naši němečtí sousedé https://www.hnutiduha.cz/sites/default/files/publikace/typo3/chemie_v_zemedelstvi.pdf . A navíc už dávno nepoužíváme prostředky, které se pomalu odbourávaly a které byly širokospektrální. Proto bych chemii zase tak moc nevinil a příčinu hledal spíš jinde.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Držím klimatologům palce
Milan Krnic,2019-03-30 11:38:47
Realita je komplexní a tedy těch příčin bude zhruba tak nekonečně mnoho.
Ve světle toho, co jsme zmiňoval výše, zavlažme a zastiňme krajinu, vytvořme jezírka a tůňky a bude mít hmyzáků i moskytiér v akci habaděj.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Držím klimatologům palce
Ondřej Dočkal,2019-03-30 21:08:17
No, ono asi nejde jenom o množství, ale i o typy pesticidů a způsoby aplikací. Když si představím dřívější "práškovací letadla" a postřikovače, a dnešní aplikace řízené počítačem s GISovými aplikacemi... nebe a dudy. Taky jde o změny agrotechnických postupů - dřív se na podzim plevel zaorával - s různou úspěšností - dnes se na podzim pole stříká (roundup). Výsledek je jasný - pole bez plevelů, a tedy i bez živočichů, kteří na těch plevelech živili (hmyz i ptáci).
Totéž je to kosení - dřív byly sekačky i traktory málo výkonné, louka se kosila naněkolikrát, a zůstávaly občas nějaké nedosekané části - tedy refugia pro hmyz (kvetoucí byliny pro motýly,...). Dnes jsou výkonné stroje se širokým záběrem - obrovské lány posekané během krátké doby.. No a dotace, nejde-li o nějaké speciální "ochranářské", nutí k dokonalému dosekání i okrajů, protože jinak hrozí ztráta dotací. Kam se má hmyz podít?
Faktorů je jistě více, ale mají v podstatě společného jmenovatele - intenzivnější využívání krajiny, díky kterému pro "neprodukční" funkce nezbývá moc místa.
Ledovec?
Jan Kavalír,2019-03-27 12:00:34
V podstatě nejde o ledovec, ale pouze o jeden z ledovcových splazů postupující fjordem do oceánu. Možná se jen jeho pohyb zrychlil, možná taje pomaleji, protože se snížila salinita vody hluboko ve fjordu.
Re: Ledovec?
Vítek Matula,2019-03-27 13:53:23
Tak ti nevím Karle, sami autoři publikace uvádějí, že jde o ledovec a že se jejich měření týká 6,5 procent plochy Grónska a deseti procent včech grónských ledovců. Ale možná, že přehánějí.
Re: Ledovec?
Alena Trebichavska,2019-03-27 16:13:00
Když si zadám do vyhledávače Kavalír CO2, tak na mne vyskočila celá řada komentářů v nichž pan Kavalír obhajuje biopaliva a jako nutnost snížení CO2 a uchování fosilních zdrojů a jako jedinou možnou cestu k zabránění oteplování. Jestli to chápu správně, tak to opatření navrhuje jako klimatolog a ne zemědělec. A najednou, když se ukazuje, jak nám to kazí motory u aut, že je to energetický nesmysl, protože na jejich pěstování je třeba hodně energetických zdrojů a nafty, že to vlastně platídanoví poplatníci, ale vydělává na tom jen hrstka zpracovatelů řepky, že se kvůlinim kácí pralesy anahrazuje je monokultura palmy olejné, zak najednou šup a už to patří do zemědělství. To je mi teda kavalírská novina?
Re: Re: Ledovec?
Milan Krnic,2019-03-27 19:11:53
v návaznosti ... "pohon"..."tažných zvířat" je od něj (vás, pane Kavalíre) náhodou super! V první řadě by každý měl začít u sebe ... Tedy, pane Kavalíre, spalte svou potravu a popílek rozdejte okolo (jako to činí ta naše vzorová bioplynka), a uvidíme, jak dlouho vám to udržitelně vydrží ... nějaký Ind prý žije z prány, tak třeba se dostanete na jeho level, planetě se uleví.
Proti větru...
Martin Openka,2019-03-27 11:22:02
Ptejme se komu prospívá přehánění s globálním oteplováním? A kdo vydělává na následných legislativních opatřeních týkajících se snižování CO2. Jeden příkladza všechny:
Čtyři desítky poslanců navrhly zcela zrušit povinné přimíchávání biopaliv do benzinu a nafty. S návrhem přišli ve Sněmovně Piráti a přidali se k nim poslanci ODS, TOP 09, SPD a STAN. Zopakovali Kverulantovy argumenty, že přimíchávání biopaliv první generace přináší negativní důsledky a podle řady důkazů se nepodílejí na snižování emisí skleníkových plynů. Premiér a hlavní výrobce biopaliv Andrej Babiš návrh odmítl a označil ho za nesmysl. Kupodivu ministerstvo dopravy, byť i to má v rukou Babiš, se zrušením přimíchávání naopak souhlasí. Ministerstvo připomnělo, že povinné přimíchávání představuje jen jeden z možných způsobů, jak dosáhnout cíle desetiprocentního podílu energie z obnovitelných zdrojů v dopravě k roku 2020. Čtyřicet poslanců ve dvousetčlenné sněmovně je však stále málo na to, aby bylo povinné přimíchávání nyní zrušeno.
Zrušeno nebude a ani zpráva, jako je tato, se bude hrát do autu. Ostatně, mediální prostředky jsou k tomu už také v patřičném vlastnictví. Průser je, že se do toho zapletly organizace, které se snaží chránit životní prostředí a teď už nemůžou couvnout. Je to celosvětové a podačilo se zblbnout většinu obyvatelstva a mládeže. Obávám se že pro celou jednu generaci už není cesty zpět.
Re: Proti větru...
Jan Kavalír,2019-03-27 11:52:20
Biopaliva patří do zemědělství. Zemědělec si vždy pěstoval biopaliva (seno a obilí) pro pohon svých tažných zvířat. Tak proč nyní nevybavovat traktory vhodně upravenými motory pro použití 100 % biopaliv, které by si zemědělec nechal vyrobit z vypěstovaných plodin? Vymýšlí se "zelená nafta" a takto by měl zemědělec palivo bez spotřební daně, tedy levnější.
Re: Re: Proti větru...
Zdenek Mazanec,2019-03-27 12:09:49
Protoze je to energeticky nesmysl a predevsim to naprosto devastuje jen obtizne obnovitelny statek - kvalitni zemedelskou pudu.
Re: Re: Proti větru...
Honza Kohout0,2019-03-27 12:12:41
No, ono na vyrobení 1l biopaliva je jaksi potřeba odpovídající asi 1l nafty.
Jednak na to pole musí vyjet několikrát traktor (kombajn), dodat hnojiva a presticidy, a jednak se řepka musí převézt na etanol (ne fakt řepku do traktoru nenalijete).
U dřevin jsou problémy podobné, navíc se na zpracování musí podstatně vysušit.
Je to dost podobné perpetuum mobile za státní (naše) peníze. Rozhodně to nefunguje tak, že zemědělec z ničeho získá biopaliva navíc. Naopak tím zas*** pole.
Re: Re: Proti větru...
Jiří Kocurek,2019-03-27 14:21:58
Možná by bylo lepší nechat na zemědělci, ať se zařídí sám. Přecijen zemědělec o zemědělství ví rozhodně víc než celá sněmovna dohromady.
On totiž ne každý zemědělec měl koně a ne každý majitel koní je měl jen pro tahání pluhu a jiného nářadí. Dost často si sedlák a koňák vypomáhali. A dost často bral koňák zakázky i ve vzdálenějších dědinách. Ta spolupráce fungovala aniž by bylo třeba ouřady, který by to dirigoval.
Re: Re: Proti větru...
Ivo Hlavůněk,2019-03-27 19:11:01
Komické je, že zemědělci ve svých sezónně používaných strojích (např. kombajnech) biopaliva nepoužívají, protože MEŘO má velmi omezenou trvanlivost, prostě se během nečinnosti srazí a ucpe přívod paliva.
Re: Re: Proti větru...
Michal Lichvár,2019-03-28 10:02:52
No, možno sa potom prijde nato, že ak chce dopestovať jeden lán pšenice, musí osiať dva lány repky.
A možno aj 3, ak repku nebude striekať a hnojiť.
Čo som počul, tak repka sa hodne strieka všelijakými svinstvami, lebo to nie je na jedenie. A urýchľuje sa sušenie glyfosfátom (čo sa robí vlastne aj u jačmeňa, preto sa glyfosfát našiel v nemeckých pivách). Jaj ako ekologické.
Re: Re: Proti větru...
Jarda Votruba,2019-03-29 08:08:18
Jak už řekl kolega výše. Řepkový olej je nestabilní sloučenina, na kterou se váže v naftě voda a navíc parafinuje. Na vzduchu vysychá a je z ní lepidlo. Doporučuji panu Kavalírovi jednoduchý pokus. Vemte víčko od sklenice od okurek a nalejte na něj řepkový olej. Pak jej postavte na parapet a počkejte pár neděl.
Pak pochopíte co je to za svinstvo. Nafta s řepkovým olejem se musí brzy spotřebovat a není vhodná ani na velký zimy.
Navíc ekonomicky to taky vychází na levačku. Kdyby stroje po poli jezdili jen na řepku, a přivýrobě oleje se používalo jako palivo řepkový olej, tak zjistíte, že to palivo musíte ještě zadotovat naftou.
Tak kde je úspora?
Navíc díky tomu že se pěstuje řepka, je méně ploch k osevu obilím a proto jsou potraviny drahé.
Ostatně soudím, že fanatici musí být zničeni.
Re: Proti větru...
Michal Lichvár,2019-03-28 09:59:20
Viete, ja mám obavu, že to bude pre viac ako jednu generáciu ... kľudne môže nejaká inštitúcia prísť zachvíľu s tým, že sme to s ochladzovaním planéty prehnali a zriadia centrálny orgán na stabilizáciu klímy a nezmysli a hlavne peniažky pôjdu ďalej.
Celkovo začínam mať pocit, že svet prišiel o rozum. Ale tak to bolo asi vždy.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
