První kontakt s taveninou uvnitř zničeného reaktoru ve Fukušimě  
Dnes se poprvé podařilo sáhnout si na části ztuhlé taveniny pod zničenou reaktorovou nádobou druhého bloku v jaderné elektrárně Fukušima I. Ukázalo se, že má pevnou konzistenci a bude možné ji snadněji vyjmout a zničený reaktor postupně zlikvidovat. Následovat by mělo vyjmutí vzorků taveniny jiným robotem ke konci roku.

Robot s kleštěmi k průzkumu ztuhlých zbytků roztavené aktivní zóny na dně kontejnmentu druhého bloku (zdroj Toshiba).
Robot s kleštěmi k průzkumu ztuhlých zbytků roztavené aktivní zóny na dně kontejnmentu druhého bloku (zdroj Toshiba).

Ve všech kontejnmentech zničených reaktorů ve Fukušimě I už pracovaly roboty. Podařila se prozkoumat i místa pod reaktorovými nádobami. Přehled o stavu průzkumu různých kontejnmentů je v poslední části cyklu o Fukušimě. Pouze ve druhém se však podařilo zjistit a identifikovat na dně kontejnmentu ztuhlou taveninu z aktivní zóny. Roztavený materiál propálil díry do spodní části reaktorové nádoby a stékal na dno kontejnmentu. Zde ztuhl a spolu s ním bylo možné identifikovat i zbytky konstrukcí (zde).

 

Proto je druhý reaktor prvním, kde došlo k prvnímu pokusu si sáhnout na ztuhlé zbytky aktivní zóny. Velice důležité je zjistit, zda jde o kompaktní nebo sypký materiál, jestli se tak dá dobře odebrat. Na základě zkušeností předchozích průzkumů vyprojektovala firma Toshiba speciálního robota, který dokázal sevřít vzorky kleštěmi. Zařízení je 30 cm dlouhé s průměrem 10 cm. Robot má dozimetr, teploměr, osvětlovací zařízení, kameru a také kleště pro průzkum mechanických vlastností materiálů na dně kontejnmentu.

Pracovnici firmy Toshiba vkládají robota do kontejnmentu (zdroj TEPCO).
Pracovnici firmy Toshiba vkládají robota do kontejnmentu (zdroj TEPCO).

Ve středu 12. února se podařilo pomocí na dálku ovládaného robota prozkoumat šest míst na dně kontejnmentu pod reaktorovou nádobou. Dálkové ovládání umožnil 15 m dlouhý kabel. Automat se kleštěmi dotkl a nadzvedl ztuhlý materiál z roztavené aktivní zóny, který leží v daných místech a podobá se oblázkům. Ukázalo se, že materiál je kompaktní. Zároveň není pevně přilepen k podlaze, ale dá se s ním pohnout. To jsou dobré zprávy pro budoucí práci na odstraňování zbytků zničené aktivní zóny ze spodních částí kontejnmentu.

 

Zatím firma TEPCO uveřejnila první fotky z práce robota. V budoucnu by měly být k dispozici i další informace, hlavně z dozimetru a teploměru. Tyto poznatky jsou velmi důležité pro uskutečnění dalšího kroku, kterým je odebrání vzorků materiálů k podrobnému zkoumání. To by se mělo uskutečnit v druhé půli roku jiným typem robota.

Předpokládá se, že na základě získaných údajů by se mohl vytvořit plán na odstranění zbytků aktivní zóny na dně kontejnmentu a likvidaci zničených reaktorů.

 

Video: Manipulace s kousky ztuhlé taveniny z aktivní zóny a jejich průzkum. Robot pracoval celkem osm hodin a prozkoumal šest různých míst.

 

 

Ovládací pracoviště přímo v druhém bloku (zdroj TEPCO).
Ovládací pracoviště přímo v druhém bloku (zdroj TEPCO).
Operátoři, kteří dálkově ovládali robota (zdroj TEPCO).
Operátoři, kteří dálkově ovládali robota (zdroj TEPCO).
Robot se spouští dolů (zdroj TEPCO).
Robot se spouští dolů (zdroj TEPCO).
Pohled mezi kleštěmi na dno s kousky ztuhlé taveniny (zdroj TEPCO).
Pohled mezi kleštěmi na dno s kousky ztuhlé taveniny (zdroj TEPCO).
Datum: 13.02.2019
Tisk článku

Související články:

Průzkum vnitřních částí kontejnmentu druhého bloku ve Fukušimě I.     Autor: Vladimír Wagner (28.01.2018)
Fukušima – sedm let po havárii     Autor: Vladimír Wagner (10.03.2018)
Fukušima v létě 2018     Autor: Vladimír Wagner (24.07.2018)



Diskuze:

Životnost robota

Vladimír Wagner,2019-02-17 08:56:04

V diskuzi se objevilo nejvíce otázek k životnosti robota. Jak správně poznamenal Karel Maršálek je spojení s robotem a jeho ovládání zajišťováno kabelem a je snaha, aby v něm samotném bylo co nejméně citlivých prvků. I tak tam jsou. Je to pěkně vidět na obrázcích s kamer robotů, kteří pracovaly v kontejnmentech. Objevují se tam bílé body a skvrnky nebo závoj přes obraz. Dávkový příkon je okolo jednotek grey (sievertu) za hodinu, ale v některých místech se může dostat až na stovky. Tá se předpokládat, že to bude právě v oblastech, kde budou zbytky aktivní zóny. Proto je škoda, že zatím TEPCO nepublikovalo data z měření dávek a teploty. V tomto případě robot reálně pracoval osm hodin. Zajímavé video z jeho zkoumání kusů aktivní zóny je zde: https://www3.nhk.or.jp/nhkworld/en/news/20190214_38/

Odpovědět

Robot

Milan Krnic,2019-02-13 22:44:27

Nevěděl byste prosím, jak to vypadá s životností/omezeními z toho plynoucími toho robota, nebo je také příliš brzy?
Děkuji za článek!

Odpovědět


Re: Robot

Jan Rychtář,2019-02-14 10:27:16

Přesně nad tímhle jsem přemýšlel. Asi robot na jedno použití. Předpokládám, že když byl v kontaktu s taveninou, tak bude solidně svítit, takže na další použití bych to neviděl. Nebo lze nějak dekontaminovat? Přeci jen to není autíčko na dálkáč, který se dá jednoduše odepsat.
Jinak mě překvapilo, že máme fotky, ale údaje z dozimetru a teploty budou někdy v budoucnu. Přeci jen je to docela extrémní místečko a tyhle údaje by mě docela zajímali. Škoda, snad se brzo dočkáme.

Odpovědět


Re: Robot

Josef Šoltes,2019-02-14 14:59:25

Můj osobní názor je, že je to robot tak na 1/2 použití. Ve skutečnosti pravděpodobně nejen, že ho nepůjde použít opakovaně, ale jeho ovládací elektronika, kamery a další čidla velmi rychle přestanou fungovat.

Odpovědět


Re: Re: Robot

Vojta Ondříček,2019-02-14 16:08:46

Asi se stane jaderným odpadem a bude na tisíce let zahrabán hluboko do země.

Odpovědět


Re: Re: Robot

Milan Krnic,2019-02-14 17:45:22

Zatím na tom byly roboty bídně, tak mě právě zajímá vývoj v této oblasti. Odolnější materiály, atp., i když chápu, že je to naivní.

Odpovědět


Re: Re: Robot

Čestmír Berka,2019-02-14 21:27:49

Podle obrázku v tom skoro žádná elektronika není a ovládání běží po "drátech"

Odpovědět


Re: Robot

Karel Marsalek,2019-02-16 20:03:36

Robot bude po praci zrejme jen znecisten radioaktivnim materialem. Takze po odstraneni techto "povrchovych" radioaktivnich necistot by "svitit" nemel. Energie radioizotopu IMHO nebude stacit k aktivaci materialu robota.

Co se tyka zivotnosti elektroniky, tak snad s vyjimkou CCD kamery, ktera bude vykazovat poruchy pixelu, by to melo byt technicky zvladatelne. Existuji tzv. Radiation Hard elektronicke soucastky, ktere snaseji celkovou davku napr. az 3 kGy (300 krad). Pouzivaji se mj. v kosmonautice kvuli odolnosti vuci kosmickemu zareni. Dr. Wagner mne jiste doplni, ale -pokud se nepletu- kdysi tady byly udaje o davkovem prikonu v jednotkach Gy/h uvnitr kontejnmentu.

Zdravi Karel Marsalek, t.c. na urychlovaci HIMAC, asi 300 km jizne od Fukushimy :-)

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz