V těchto dnech se na konferenci o klimatu COP24 sešla v polských Katovicích klimatologická špička. Kamenem úrazu závěrečného protokolu se stala pravidla uplatňování pařížské dohody z roku 2015 a mezinárodní trh s emisními povolenkami. Nejspíš k tomu přispěl fakt, že prognózy Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC) čelí v poslední době řadě výtek. Zvláště kvůli nesrovnalostem ve vysvětlování klimatických změn antropogenními emisemi skleníkových plynů.
K zatvrzelým kritikům patří tradičně Jihoameričané, například agrobiolog Albrecht Glatzle z INTTAS, Loma Plata. Přidávají se ale i severoameričtí výzkumníci. Parta vedená Benjaminem Houltonem z UC Davis letos upozornila na špatné předpoklady dostupnosti dusíku, který je stěžejním prvkem pro ukládání uhlíku a tím i hybatelem v prognóze klimatu. Odhalený zdroj dusíku v podloží, s nímž se nepočítalo, má prý na to, aby změnil představu absorpce a ukládání emisí CO2 z fosilních paliv.
Dle autorových slov to má mít vliv na ukládání uhlíku a to: „větší, než kolik si kdo dosud uměl představit“.
Tým Christophera Fielda ze Stanfordu zase upozorňuje na to, co vešlo v známost jako dusíkový paradox. Předvídá v něm jinou reakci lesů na oteplení, než jak jsme si jí představovali.
Provokovat nepřestávají ani glaciologové z University of Lancaster. Ti před měsícem na poměrech v Irsku ukázali, že ledovce, místo aby oteplování klimatu bránily, tak některé k němu svou produkcí metanu v podloží napomáhají.
Ne tak dávno pozlobil klimatology i tým z Cardiffské a Stockholmské university. Změřili, kolik metanu produkují mlži na mořském dně a tím z nich podle stávajících norem udělali velkoproducenty oteplovacích plynů, s nimiž se chovatelé hospodářských zvířat jen těžko mohou rovnat.
V loňském roce s metanem přitvrdil i americko- australsko-novozélandsko-britsko-francouzský tým vedený Vasilijevem V. Petrenkem z University of Rochester. Předpokládané uvolňování metanu ze starých zdrojů uhlíku doslova znevážil. Dnešní oteplování i úbytek ledovců je podle něj srovnatelný s tím, co se na Zemi dělo v době zvané Dryas. Jinak řečeno teplotní změny, které označujeme za antropogenní oteplování, tu již kdysi byly i „horší“ a s metanem se nic moc nedělo. Proto i nyní předpokládané velké uvolňování metanu do atmosféry ze starých zdrojů uhlíku je krajně nepravděpodobné. Takový závěr je ale v příkrém rozporu s alarmisty, kteří permafrost označili za „metanovou bombu“.
Jedno z největších překvapení ale připravil klimatologům sám Amazonský prales. Ukázal se být větším producentem oteplovacího plynu metanu, než s jakým se u něj počítalo. Mají-li výzkumníci z Open University Walton Hall pravdu, tak ho do atmosféry vypouští každoročně 15,1 až 21,2 milionu tun. Tedy více než čím přispívají všechny oceány dohromady. Pro klima-modely se tak „zelené plíce planety“ staly přítěží. S jistou dávkou sarkasmu k našim neznalostem, sami autoři objevu začali Amazonii místo plic častovat poněkud méně lichotivou částí těla.
Ani v týdnu konání konference nedali poťouchlíci klimatologům pokoj. O rozruch se tentokrát postarali meteorologové Jan Lenaerts z UC Boulder a Jeremy Fyke z Los Alamos National Laboratory a Goddard Space Flight Center. Zveřejnili výsledky, které vrhají poněkud jiné světlo na Montrealský protokol přijatý v září 1987. Je prováděcím protokolem Vídeňské úmluvy o ochraně ozónové vrstvy (z března 1985 podepsaného ve Vídni) a je věnován vypouštění látek poškozujících ozonovou vrstvu. Na jeho základě se zakázala výrobu a používání látek snižujících množství ozonu. To je bezpochyby chvályhodný počin, který nás chrání před UV zářením, nicméně z pohledu těch, co mají na srdci vývoj klimatu, se to nyní musí jevit jinak. Pokud měření NASA nelže, tak úbytek ozónu, tedy to, co se nám podařilo zvrátit, ve skutečnosti sněžení antarktické ledovce posilovalo. Zjednodušeně řečeno, ozonové díry by podle nových poznatků měly být obnově ledovců ku prospěchu. Naše snaha chránit planetu změnou chladiva v ledničkách paradoxně přispěl ke zvyšování hladiny oceánů.
Závěr
S rostoucím množstvím nepřesností, nejasností a absurdit, se chtějí poprat na Caltech(u). Podle Roberta Perkinse je slabin ve stávajících předpovědí vývoje klimatu tolik, že je třeba s tím něco začít dělat. Za nejkritičtější považují proměnné zohledňující vliv vodních par a turbulence. Nejistoty stávajících předpovědních modelů hodlají zmenšit dvakrát. K tomu je prý ale nutné Klimatický model začít budovat od základu, zcela znova. Stejného názoru jsou i americké námořní síly a NASA a společně vytvořili konsorcium pro modelování klimatu (Climma Modeling Alliance). Američané to s předpovídáním budoucnosti nejspíš myslí vážně. Jejich projekt CliMA již posvětila Národní vědecká nadace (NSF), což je vládní agentura odpovědná za financování základního výzkumu. Pokud rozpočet USA nezkolabuje, prostředky na činnost by Aliance měla mít zajištěny. V projektu se již angažuje NASA prostřednictvím své prestižní Jet Propulsion Laboratory a v týmu je i další špičková instituce amerického výzkumu - Massachusettský technologický institut. A přidávají se další, až to začíná to dělat dojem, jakoby IPCC rostla konkurence. Soupeření nebývá na škodu, žel prvních amerických prognóz vývoje klimatu se dočkáme až během pěti let.
Literatura
Vasilii V. Petrenko et al.: Minimal geological methane emissions during the Younger Dryas–Preboreal abrupt warming event, Nature, 2017, doi:10.1038/nature23316
Jan Lenaerts, et al.: Geophysical Research Letters (2018). DOI: 10.1029/2018GL078608
B.Z. Houlton el al., "Convergent evidence for widespread rock nitrogen sources in Earth's surface environment," Science (2018). science.sciencemag.org/cgi/doi … 1126/science.aan4399
Kat Kerlin: UC Davis News Albrecht Glatzle.: Domestic Livestock and Its Alleged Role in Climate Change, IntechOpen, 2018
Sunitha R. Pangala et al. Large emissions from floodplain trees close the Amazon methane budget, Nature (2017). DOI: 10.1038/nature24639
Ying Cui, Brian A.Schubert.: Atmospheric pCO2 reconstructed across five early Eocene global warming events. Earth and Planetary Science Letters (2017) doi.org/10.1016/j.epsl.2017.08.038
UC Davis R. Burns et al, Direct isotopic evidence of biogenic methane production and efflux from beneath a temperate glacier, Scientific Reports (2018). DOI: 10.1038/s41598-018-35253-2
Jan T. M. Lenaerts , et al.: Geophysical Research Letters (2018). DOI: 10.1029/2018GL078608
Caltech news: New Climate Model to Be Built from the Ground Up. http://www.caltech.edu/news/new-climate-model-be-built-ground-84636
Diskuze:
Angazovanie NASA
Radoslav Porizek,2018-12-17 09:27:12
Nie som si isty, ci je angazovanie NASA dobrou spravou. Mne pride, ze zastavaju cim dalej, tym menej vedecke stanoviska.
Pre vytvorenie obrazu si staci pozriet ich propagandisticku stranku o (neexistujucom) dokaze clovekom sposobeneho globalneho oteplenia zo silne demagogickou a pavedeckou argumentaciou typu: AGW je vedecky dokazane lebo to tvrdi politicka organizacia IPCC:
https://climate.nasa.gov/evidence/
Re: Angazovanie NASA
Jan Novák9,2018-12-17 19:51:45
A IPCC zase pro změnu řekne že oteplování je vědecky prokázáno protže to říká NASA :-)
To mi připomíná Rudé Právo a TASS. Socialistická propaganda.
Naštěstí lze snadno zjistit validitu modelu, a to tím jestli z něj vyplívá doba ledová.
Po letech dobré zprávy na poli klimatologie
Daniel Konečný,2018-12-17 06:15:18
IPCC se zdiskreditovala už dávno
Bohuš Valenta,2018-12-16 23:34:22
Jo, tak to bude hodně zajímavý, pokud se USA taky pouští do klimatu. A jestli to dobře čtu, tak to financují z vládní agentury, takže vědci nebudou muset škemrat o prachy a být vděčni od mecenášů a patřičně upravovat výsledky aby se zavděčili. Ono se ani Amíkům nelze moc divit, že do toho jdou po zkušenostech s Rajendrou Pachaurím, upravováním výsledků a nesmyslných grafů, …. asi tomu spolku nevěří už ani nos mezi očima. Tak to bude fakt zajímavý až se obě instituce doberou rozdílných výsledků...
Ozon je skleníkový plyn
Florian Stanislav,2018-12-16 22:11:22
1) Přízemní ozon je skleníkový plyn a ovlivňuje fotosyntézu
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/bbc-prizemni-ozon-je-zapomenuty-sklenikovy-plyn
"Vědci sestavili počítačový model, který odhaduje působení koncentrace přízemního ozónu na množství oxidu uhličitého absorbovaného rostlinami během období 1900 - 2100. Model zkoumá vliv ozónu na fotosyntézu a vzájemné působení ozónu a oxidu uhličitého na uzavírání pórů v listech. Pracuje se dvěma scénáři, podle toho, zda jsou rostliny velmi citlivé na působení ozónu nebo jen málo. Podle velmi citlivého scénáře poklesl růst rostlin o 23 %, podle druhého scénáře o 14 %."
2) Zacelení ozonové díry nad Antarktidou podle článku vede tam k nárůstu sněžení.
Více sněží také protože se z blízkého otepleného oceánu ( od 90. let) uvolní více vodních par. Taje tam led pobřežní, roste ledovec vnitřní, psal už velmi dávno Lomborg.
3) https://cs.wikipedia.org/wiki/Ozon
"Ozon také vzniká při požárech či spalování biomasy a může se přenášet na velké vzdálenosti.[3] Hraje také roli při vytváření oblačnosti.[4]
Podle Programu OSN pro životní prostředí je významným skleníkovým plynem. Jeho koncentrace na severní polokouli se za posledních 100 let ztrojnásobila a tak patří společně s oxidem uhličitým k nejdůležitějším přispěvatelům k antropogennímu zesílení globálního skleníkového efektu.[5]"
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/bb/Radiative-forcings.svg/300px-Radiative-forcings.svg.png
:)
Alexandr Kostka,2018-12-16 19:28:41
Vzájemné souvislosti jevů, tvořících klima v lepším případě tušíme. V horším patrně ani nevíme, že takový jev existuje, natož co ovlivňuje a jak. Snažit se v takové situaci o globální úpravy klimatu je šílenství. Jediné co můžeme (a musíme, pokud chceme přežít) dělat je přizpůsobit se. Jsou obrovské oblasti, kde prší málo, nebo jen krátké období v roce a lidé tam přesto spokojeně žijí. Ovšem rozhodně nedělají to co my, tedy aby se snažili každou kapku spadlé vláhy co nejrychleji dostat do koryta a po proudu pryč z oblasti. Budují nádrže, které se za dešťů naplní a v případě nutnosti stačí na několik LET. Pěstují rostliny, které vyžadují méně vody, potažmo způsobem, který vyžaduje méně vody. Neplýtvají vodou, natož pitnou vodou. Zato u nás? Hamba mluvit.
Re: :)
Milan Krnic,2018-12-16 19:54:21
Ono na všem se něco najde, zřídíme meze, ochranné pásy a smíšené lesy a pak zjistíme, že to přináší nějaká negativa (co já vím, třeba šíření chorob), protože zkrátka ideální není nic. To se jen tak z našeho iluzorního pohledu pojmenují věci, které v kauzáální realitě jsou takové, jak jsou, protože jinak být nemůžou.
Navzdory pocitům nejen vážených sirů (David Attenborough)
https://www.youtube.com/watch?v=A_lf7_nKXpI
Re: Re: :)
Alexandr Kostka,2018-12-16 20:22:54
Připouštím, že mohou mít (a asi mají) i efekty, které neznáme. Ale zato mají jeden, který známe s naprostou jistotou. Fungují. A dokonce dost "levně". Například meze sice ze 100m pole uberou řekněme 5 metrů po stranách, ale to se vrátí už jen na lepším opylení, větší odolnosti vůči škůdcům (které vyzobou ptáci žijící v křoví na mezi) a v tom, že je pole (natož sad) chráněno před vichřicí. Vybudovat například zmíněnou nádrž na vodu sice něco stojí, ale rozhodně méně, než co stojí odělovat z atmosféry miliony tun CO2. Tedy pokud JE CO2 vůbec za změny klimatu zodpovědný. On totiž zodpovědný být nemusí. Jediné, čím jsme si stoprocentně jistí je, že větší koncentrace CO2 vede k rychlejšímu růstu rostlin, zbytek je přinejlepším spekulace založená jen částečně na ověřitelných údajích.
Re: Re: Re: :)
Milan Krnic,2018-12-16 20:38:41
Souhlasím, jen prosadit to je prakticky nemožné. Nic jako udržitelnost neexistuje, krom v představách.
Re: Re: Re: Re: :)
Alexandr Kostka,2018-12-17 03:44:11
Ještě tak možná u vlastního pole. Což je v ČR nevídaná věc. V okamžiku, kdy jste nájemce a máte smlouvu (v nejlepším případě) na 5 let, tak na využití pole nechcete a ani nemůžete nic změnit.
PS: nemluvě o tom, že většina rozkrádačkových nebo restituovaných pozemků již stačila projít nejméně jedním dědictvím a dnes to běžně spoluvlastní x lidí. Možnost dohody absolutně nulová.
oteplování či bude ochlazení
Josef Nýč,2018-12-16 17:11:30
Dobrý den a děkuji za článek. Jak vidíme, čteme a slyšíme je vše složitější a proto takové výkřiky
,,do tmy ,, na základě ůzkého pohledu a jen jednoduchého zkoumání a sledování jen svého problému
je jenom vytváření zmatků. Toho se chytají různí ,, odborníci ,, a vymýšlejí a vymýšlejí. Ale aby přišli s komplexním a konkrétním řešením a pracovali na ném a hledali i protiargumenty to ne.
A na planetě jsme jen hmyz a ne pány.
Re: oteplování či bude ochlazení
Milan Krnic,2018-12-16 17:34:18
Připojuji se k poděkování ze překvapeníplný článek.
Komplexní řešení neexistuje podobně, jako neexistuje jistota, že mi spoluobčané neznárodní akcie vodohospodářské společnosti v okamžiku nejvyššího růstu ...
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce