Odlitek původního nálezu kosterních fragmentů přední končetiny jediného dosud známého českého ptakoještěra druhu Cretornis hlavaci (původní expozice Národního muzea v Praze). Tento menší druh azdarchoida zřejmě létal nad hladinou tehdejších mělkých moří v období rané svrchní křídy (turon, asi před 92 miliony let). Kredit: Vlastní snímek autora, Wikipedie

Nedávno jsem měl tu čest veřejně přednášet o jediném prokazatelném fosilním pozůstatku ptakoještěra z našeho území (jakož i o ptakoještěrech obecně) právě v blízkosti místa jeho objevu, ve městě Choceň. O tomto nálezu jsem psal již několikrát dříve, ale včerejší přednáška i následná diskuze mi vnukla myšlenku pojednat ještě podrobněji o dějinách tohoto unikátního objevu. Jeho historie se začala psát roku 1880. Tehdy dělníci, pracující v sérii malých lumků mezi Chocní a nedalekou Zářeckou Lhotou směrem k bývalému Korábovu mlýnu, narazili v jedné rokli při lámání kamene za účelem získání štěrku pro opravu místní cesty na podivné bílé „rourovité“ kosti. Ty byly na šedavém podkladě okolních sedimentů Jizerského souvrství dobře patrné a upoutaly hned jejich pozornost. Nález by nicméně mohl být zcela zničen (podle některých informací si část kostí odnesli dělníci jako kuriozitu domů, část zřejmě zahodili), pokud by kolem neprocházela jistá paní Tomková, která se v Chocni živila jako krupařka (prodávala mouku a obilniny). Ta požádala o kousek fosilní kosti, aby jej mohla v Chocni ukázat místnímu lékárníkovi panu Františku Hlaváčovi. Hlaváč byl po celém městě známý jako sběratel přírodnin a zejména pak zkamenělin a minerálů. V donesených fosiliích rozeznal cosi významného a spěchal proto na místo, aby zachránil z původního nálezu co nejvíce. Ke škodě české i světové paleontologie již zachránil zřejmě jen menší část původního množství zkamenělých kostí, konkrétně několik úlomků přední končetiny. Celkové rozpětí křídel neznámého tvora činilo jen asi 1,6 metru, ale to bylo zjištěno až později. Tyto fosilie každopádně Hlaváč zaslal jako dar Národnímu muzeu a zkoumala jej tehdejší největší kapacita v geologii a paleontologii, profesor Antonín Frič. Dnes nesou jméno Cretornis hlavaci a patří jednomu z prvních pterosaurů objevených v kontinentální Evropě a dosud jedinému nepochybnému zástupci těchto létajících druhohorních plazů z našeho území (dalšími pochybnými doklady ptakoještěrů u nás jsou fosilie zubů z lomu v Úpohlavech nedaleko Lovosic). Taxonomická historie „choceňského ptakoještěra“ je však poněkud složitější.

Původní nesprávná rekonstrukce kostí přední končetiny kretornise v expozici Orlického muzea v Chocni. Frič se domníval, že fosilie patřily křídovému praptákovi a porovnával je s kostmi předních končetin labutí. Teprve v roce 1887 prokázali britští paleontologové, že šlo ve skutečnosti o fosilie ptakoještěra. Kredit: Vlastní snímek autora, Wikipedie

Frič nález pojmenoval „Cretornis Hlaváči“, protože jej považoval za fosilii pravěkého křídového ptáka „podobnějšího dnešním ptákům než zubatým praptákům ze Severní Ameriky“ (ichtyornisům a hesperornisům, popsaným o desetiletí dříve Othnielem C. Marshem). Frič nález představil roku 1881 v časopise Vesmír, kde se ale omezil jen na velmi stručný popis.[1] Ve stejném roce však publikoval více informací a litografické nákresy také v jiném periodiku.[2] O dva roky později o něm pojednává i v knize o výzkumu křídové fauny, ale tam již nedoplňuje žádné detailnější informace.[3] V roce 1887 Frič věnoval odlitek fosilií Britskému přírodovědeckému muzeu v Londýně a britský paleontolog Richard Lydekker díky podobným fosiliím ve sbírkách brzy rozeznal jejich příslušnost ke skupině Pterosauria. Když pak v roce 1888 vyšel „Katalog fosilních plazů a obojživelníků“ z muzejních sbírek, původní Cretornis byl již zařazen do „odpadkového“ rodu Ornithocheirus, a to ještě s poněmčeným druhovým jménem hlavatschi.[4] V roce 1905 Frič tuto změnu akceptoval a provedl dle ní i opravu rekonstrukce podoby kostí přední končetiny.[5] Po další století se pak na choceňského ptakoještěra pohlíželo jako na blíže neurčitelného zástupce rodu Ornithocheirus, čeledi Ornithocheiridae nebo jen skupiny Pterosauria. Objevil se dokonce názor, že by se mohlo jednat o pteranodontida, tedy blízkého příbuzného slavného rodu Pteranodon ze Severní Ameriky.[6]Teprve v roce 2010 však ruský paleontolog Alexandr Averianov přišel s teorií, že se mohlo ve skutečnosti jednat o zástupce čeledi Azhdarchidae (vývojově vyspělé skupiny ptakoještěrů, do které patří i později žijící obří rody Quetzalcoatlus, Hatzegopteryx nebo Arambourgiania).[7] Tento názor potom částečně doložil i ve vědecké studii z roku 2015, kterou sepsal spolu s českým paleontologem Borisem Ekrtem.[8] V ní bylo českému ptakoještěrovi znovu přiděleno nyní již přesnější vědecké jméno Cretornis hlavaci a bylo stanoveno, že se jedná o zástupce nadčeledi Azhdarchoidea (nikoliv ale čeledi Azhdarchidae). Nejbližším známým příbuzným našeho pterosaura je pak severoamerický druh Montanazhdarcho minor, žijící zhruba o 18 milionů let později. Kretornisové byli tedy menšími zástupci azdarchoidů, létajícími v období geologického stupně turon (před 94 až 90 miliony let) nad lagunami a pobřežími ostrovů v mělkém šelfovém moři na území dnešních východních Čech.

Napsáno pro Dinosaurusblog a osel.cz

Short Summary in English: Cretornis hlavaci was a species of small azhdarchoid pterosaur, living during the middle Turonian Stage (about 92 mya) in what is now eastern Bohemia (near the city of Choceň). It was found already in 1880 and so it represents one of the first Cretaceous pterosaurs named from continental Europe and is still the only doubtless pterosaur record from the Czech Republic.

Odkazy:

https://en.wikipedia.org/wiki/Cretornis

http://fossilworks.org/bridge.pl?a=taxonInfo&taxon_no=319841

https://www.nm.cz/ekrt-boris-rndr

[1] Frič, A. (1881). O zkamenělém ptáku Choceňském. Vesmír (10. ročník), 232-233.

[2] Frič, A. (1881). Ueber die Entdeckung von Vogelresten in der böhmischen Kreideformation. Sitzungsberichte der königlich-böhmischen Gesselschaft der Wissenschaften in Prag, 275-276.

[3] Frič, A. (1883). Studien im Gebiete der böhmisches Kreideformation. Paläontologische Untersuchung der einzelnen Schichten. III Die Iserschichten. Archiv der naturwissenschaftenlichen Landesdurchforschung von Böhmen. Geologische Abtheilung 5, 1-140.

[4] Lydekker, R. (1888). Catalogue of the Fossil Reptilia and Amphibia in the British Museum (Natural History). Part I. Ornithosauria, Crocodilia, Dinosauria, Squamata, Rhynchocephalia, and Proterosauria. Taylor and Francis, London.

[5] Fritsch, A., Bayer, F. (1905). Neue Fische und Reptilien aus der Böhmischen Kreideformation. Selbstverlag, Prague.

[6] Jianu, C. M., Weishampel, D. B., & Stiuca, E. (1997). Old and new pterosaur material from the Haţeg Basin (Late Cretaceous) of western Romania and comments about pterosaur diversity in the Late Cretaceous of Europe. In Second European Workshop on Vertebrate Palaeontology (Espéraza–Quillan), Abstracts.

[7] Averianov, A. O. (2010). The osteology of Azhdarcho lancicollis Nessov, 1984 (Pterosauria, Azhdarchidae) from the Late Cretaceous of Uzbekistan. Proceedings of the Zoological Institute RAS 314, 264-317.

[8] Averianov, A.; Ekrt, B. (2015). „Cretornis hlavaci Frič, 1881 from the Upper Cretaceous of Czech Republic (Pterosauria, Azhdarchoidea)“. Cretaceous Research. 55: 164. doi: 10.1016/j.cretres.2015.02.011