Bylo skutečně horko. Před tvrdým Brexitem Alma Mater kvůli úspoře vypla klimatizaci. Newton se musel chladit na provozní teplotu černým borůvkovým pivem které vynalezl, avšak v dobrém nešťastně nazval "Černá smrt", ani v nejmenším netuše, že přijde mor.

Josef Hrncirik,2018-08-09 21:35:25

S pocitem uspokojení pohlédl na skleněnou kouli plnou poctivě setřepaných, během přestávky na oběd pracně nasbíraných borůvek, nachystaných k rozdrcení a přípravě další várky piva.
Konečně mu horko přestalo vadit a i při zavřených očích začal vidět ostře ultrafialově doublestereo durch skrz horkou materii.
Zamyslel se, zda drcení borůvek a jejich vaření nemůže proběhnout samovolně a spustil myšlenkový pokus.
Vypnul gravitaci i rotaci a snadno zvětšil kouli borůvek na velikost Země.
Zapnul rotaci a pomalu je zvyšoval.
Při 10 uHz se ozvala dělová rána a obličej mu zalepila stékající borůvková kaše vynikající chuti a řízu.
Otevřel vnější zrak, avšak viděl jen fialovou mlhu vynikající chuti i vůně.
Najednou se otevřely dveře a vedoucí katedry vidící čistě rudě, opět zcela nepřípadně zařval: "Ultrafialová katastrofa!".
Newton ho lehce odbyl tím, že vymalovat bylo zapotřebí již před 2 pětiletkami, před Tchacherovou.
Opravdu ho však vyděsilo, že v poskvrněné kouli zůstala celá várka borůvek v původním stavu, i s netknutým bělavým voskovitým pelem na tmavých bobulích a zbledl jako stěna
(před 20 lety před myšlenkovým experimentem).
Izáku, zakazuji Ti v takovém horku provádět myšlenkové experimenty. Nejsi přepracován?
Viděl jsem Tě místo oběda pilně česat borůvky obouruč 2 hřebeny. Ani jsi nestačil ochutnat. Tebe je tady škoda. To Tvoje černé pivo "Černá smrt" je vynikající, jen trochu slabé; zato název je příliš silný. Co když přijde mor?
Máš tady smrad jak v palírně. Zameť tu fialovou kaši a hoď to do bečky.
Kdyby Alma Mater nešetřila na osvětlení a klimatizaci, tak by Ti na knihovně nevybuchl demižón s borůvkovým šampusem.
Dám Ti ještě poslední šanci. Borůvky tady v té kouli řádně přislaď a šampus nech kvasit ve sklepě v chládku. Vylepšený produkt raději nazvi "Temná energie". SEMTEX už je registrovaná břečka. Ať se Ti experiment nevymkne z rukou! Pozor na scaling!
DARPA nám posílá loď kanadských borůvek, ať změříme kritické množství.
Vypočítej to z posledního myšlenkového pokusu. Buď připraven na velkou zásilku borůvek!
Místo těch myšlenkových experimentů raději zkus vyrobit zlato nebo stíhej penězokazce!!

Odpovědět

Re: katastrofa

Petr Petr,2018-08-07 09:04:54

Ještě něco:
Na několika místech, tudíž to není překlep, má zrychlení jednotky rychlosti (m/s).

Uvažuje o rotaci za 24 hodin, ale považuje to za pevnou kouli. Pokud je tíhové zrychlení 0,127*g, tak s udávanou přesností čísel musí počítat s odstředivým zrychlením...

Pokud na počátku zvolí hustotu borůvky 700 kg/m3 z odhadů lišících se od této hodnoty o více než 10 %, tak větší přesnost nemůže čekat...

Odpovědět

Spíše než dynamika kolapsu je to kolaps dynamiky.

Josef Hrncirik,2018-08-09 22:37:01

Rovnovážná data jsou v odkazu vypočítána dobře.
Kolaps probíhá od povrchu, který padá s největším zrychlením u dohání a stlačuje spodní vrstvy. Hmota vzduchu je zanedbatelná a k rozpuštění vzduchu v moštu i při vysoké teplotě postačuje tlak i jen cca 30 MPa a ev. kompresní či naopak expanzní práce vzduchu 0,3 l/litr moštu je oproti průměrné pádové energii (rychlosti na konci kolapsu) zanedbatelná. Mocné gejzíry bude hnát ev. jen pára při počátku varu do zatím málo páry obsahující atmosféry.
Je zřejmé, že v centru kolaps nastane až naposledy hňápnutím sem celé vrstvy borůvek rychlostí odpovídající průměru hybností do centra padlých částic. Rozdíl mezi uvolněnou gravitační energií a energií pohybu hňáplé masy se projeví jako ohřátí bobulí v čele postupující masy. Bude tedy v centru teplota jen trochu menší než oněch navržených cca 144 °C z průměrné energie kolapsu a na povrchu bude teplota pokojová.
Nyní nastane ta pravá dynamika kolapsu.

Odpovědět

Rozpustností H2, O2, N2, He ve vodě při zvýsených teplotách se zabývá 10.1021/ie50509a058

Josef Hrncirik,2018-08-14 15:55:17

na s.1148 fig.9 při 140°C (300F) je udávána rozpustnost N2 při 500 psia cca 0,5 l/ l vody, a současně v tab. V p. 1150 je Henryho konstanta Kh cca 1,8 Mpsia což obojí odpovídá cca 0,4 l N2 stp/ l vody. V borůvkách se má rozpustit 0,3 l N2/0,7 l vody; tj. též cca 0,4 l N2 stp/l vody. K rozpuštění tedy postačuje oněch cca 500 psia, kyslík je rozpustnější.
Kompresí na 500 psia z původních 14 atmosférických pro rozpuštění N2 se spotřebuje a převede na teplo nutně při 20°C nejméně 153 J/kg borůvek, což formálně odpovídá kinetické energii borůvek při rychlosti 18 m/s. I kdyby komprese a rozpuštění proběhly silně nevratně se 4 násobnou spotřebou energie, tj. 600 J/kg; stále je to zanedbatelná 1/1000 energie gravitačního kolapsu. Únik vzduchu v žádném případě nemůže urychlit borůvky (kaši nad 18 m/s, ani kdyby probíhal vratně s neuvěřitelnou kinetikou plného vratného uvolnění se z tlaku 3,6 MPa (500 psia) v hloubce 2,26 km k hladině během 2 minut a (pouze vratný gejzír z rafinovaného trychtýře podobného gigantické chladící věži by max. vystřikoval (no spíše jen čerpal kaši) jen do výše 102 m ). Jakékoliv uvolňování vzduchu i z hladiny by přestalo když by tlak uvolněného vzduchu nad hladinou dosáhl parciálního tlaku ve vyšeptané kaši. Z bilance hmoty vzduchu (jakoby N2) rozdělené mezi jam a atmosféru při platnosti Henryho zákona to lze vypočítat.
hmota vody*tlak dusíku u hladiny*(M N2/M H2O)/Kh + povrch planety*tlak dusíku/zrychlení u hladiny = celková hmotnost dusíku (vzduchu)
Dosazením 7,6.10**23; p; 28/18; 126.10**8;; 4,03.10**14; p; 1,56;;; 1,09.10**21 vyjde tlak nad vyšeptaným jamem 3,1 MPa ; tj. nakonec z jamu vyvětrá jen cca 0,5/pův. 3,6 MPa; tj. geologicky vyšumí jen cca 1,4 % původně rozpuštěného N2.

Odpovědět

Před výpočtem atmosféry Borůvky Sanders již velmi unaven spadl z borůvky do pěkné kaše. Píše: "Hmotnost atmosféry borůvky je 211 x větší než zemské. Tudíž má povrchový tlak 11,9x větší než zemská.

Josef Hrncirik,2018-08-14 18:08:04

Tlak u Borůvky musí být však větší 211*1/(0,7**2/3)*á/9,81. Zrychlení a před kolapsem uvádí 0,1274 g. Po kolapsu je tedy á = a/(0,7)**2/3
P bor / p zem = 211*0,1274*0,7**-4/3 = 43,3 x větší = 4,38 MPa.
Čtou to vůbec recenzenti, nebo tomu také nerozumí?

Odpovědět

Na s. 3 má vzorec pro dobu volného gravitačního kolapsu nejspíš dobře. Z něj je sice zřejmé, že G je úměrné gravitační konstantě. Zda je tam použit faktor 1 nebo 4 pí je však jasno teprve po přemýšlení nad rovnicí v kap. ohřev, také nečíslovanou.

Josef Hrncirik,2018-08-14 19:14:57

Uvádí dobu volného gravitačního kolapsu do středu pro volně sypané borůvky 42 minut.
To už z nich je ale černá díra.
Doba je nepřímo úměrná odmocnině počáteční hustoty.
Doba k volnému kolapsu z hustoty 0,7 jen do 1 je tedy dána 42*(0,7**-1/2 -1**-1/2)=
= 8,2 minut = 492 s.
Prostě dodělej to a zkontroluj!
Newton přesvědčivě a názorně (ze symetrie a zákona reciprokých čtverců) odvodil, že uvnitř homogenní koule roste gravitační zrychlení lineárně jen k povrchu.
Z toho je zřejmé, že kolaps proběhne homogenně a v průběhu kolapsu z R na r zrychlení vzroste (R/r)**2. Doba kolapsu tedy musí být mezi dobami pádu povrchové částice do hloubky kolapsu 6378 - 5663 = 715 km = 715000 m = 0,5 a*t*t.
Pro a = 1,251 SI; t = 1069 s ; pro á = 1,583; t = 950 s; Průměr = 1009 s je kupodivu skoro přesně 2x delší než dle kolapsního vzorce ?Sandbergova.
Zrychlil Newton kolaps či jen změnil G či svoji rotaci?

Odpovědět

Co považuje za potřebnou dobu kolapsu chemický inženýr? Kolaps dodá více než dostatečné množství energie pro stlačení vzduchu nutné pro jeho rozpuštění. Pokud přívod energie do komprese a vlastní rozpouštění nebudou příliš pomalé, bude se kolaps podobat v

Josef Hrncirik,2018-08-14 22:31:47

Statický tlak v centru řídké Borůvky by byl cca 4 GPa; po kolapsu cca 4,5 GPa. Pro rychlou kompresi k rozpouštění postačuje tlak cca 3 MPa, tj. zanedbatelné přibrzdění i o 1% zrychlení vyvolá masovou kompresi a rozpouštění uvolňující cestu pádu do kolapsu.
K odhadu doby k rozpuštění je možno využít představu vrstev vody 7 mm proložených vzduchovými 3 mm tlustými. Doba nutná k vydatné difuzi do tl. vody cca 3,5 mm je rovna cca (tl.**2/D) tj. cca. 0,35 cm * 0,35cm/(10-**4 cm2/s) = cca 1220 s , srovnatelná s dobou kolapsu, a po ní nelze vůbec ani málo uvažovat o možnosti bublin deroucích se k povrchu. při např. polovičním pádovém zrychlení by požadovaný tlak cca 3 MPa byl již ve hloubce cca 7 km, řekněme již po cca 150 s od zapnutí gravitace. V plně zkolabované vrstvě by se informace o tlakových rozdílech šířila rychlostí zvuku ve vodě, tj. cca 1,5 km/s. Kolaps by probíhal se zachováním prakticky stejné hustoty v celé Borůvce s vyjímkou pomaleji kolabující hladinové vrstvy cca 4 km, ve které by se vzduch rozpouštěl pomalu a rozpuštění by vyžadovalo déle než cca 1200 s. Určitě do cca 2000 s by prakticky v jeden moment Borůvka přestala být porézní a vše by různou rychlostí udeřilo proti středu (nejrychleji u hladiny, s nulovou rychlostí u středu. Teď by nastala vlastní dynamika uvolňování gravitační energie z pohybu kolapsu do proudění kapaliny ? tlakových vln a přeměny na teplo při vratné i nevratné kompresi kapaliny a ztrátách ve vlnách a proudění. Je obtížné posoudit, zda při naprosto symetrické implozi do centra by mohlo dojít k extrémnímu nárůstu teploty a tlaku v centru takto odpálené termonukleární borůvkové bomby, tak jak se o to stále snaží DARPA v hohlraumu NIF.

Odpovědět

olnému pádu do centra s udržením homogenní hustoty kolabující koule se zanedbatelnou odchylkou tenké vrstvy hladinové.

Josef Hrncirik,2018-08-14 22:35:47

Odpovědět

Protože zrychlení borůvek padajících do kolapsu je přesně úměrné jejich vzdálenosti od středu kolapsu, v okamřiku dosažení požadované hustoty 1 z počáteční 0,7 mají největší rychlost pádu částice povrchové cca 1300 m/s a nulovou částice u středu.

Josef Hrncirik,2018-08-16 15:09:41

Gradient rychlosti částic v prostoru, (tj. nejdůležitější parametr kolapsu) je největší u povrchu, ale i tam je poměrně malý. Jak již bylo odhadnuto, kolaps se bude velmi blížit volnému pádu, protože potřeba energie pro kompresi vzduchu nutnou k jeho rozpuštění a doba rozpouštění limitovaná rychlostí difúze vzduchu v roztoku (nutná k pohlcení plynného vzduchu) je srovnatelná s dobou zcela nebrzděného kolapsu.
U nebrzděného kolapsu je největší gradient dopadové rychlostí na startu tvrdého kolapsu v srážející se kapalině u hladiny. Je dán rozdílem zrychlení v různých hloubkách a dobách kolapsu a dobou kolapsu cca 1000 s. Průměrné zrychlení u hladiny pro kolaps hustoty z 700 na 1000 kg/m3 je cca (1,25+1,58)/2 = 1,42 m/s**2. Rozdíl 1 m pro hladinu hustoty 1000 odpovídá průměrnému rozdílu cca 1000/(1000-300/2)m, tj. rozdílu hladin cca 1,18 m v průměrné výšce hladiny nad středem 6378-(6378-5663)/2 = 6021 km = 6,02.10**6 m.
Relativní rozdíl efektivních zrychlení je pak cca 1,13 m/6,02.10**6 = 1,88m.10**-7.
Absolutní rozdíl zrychlení = 1,42.1,88.10**-7 . Maximální gradient srážkové rychlosti je pak při době kolapsu cca 1000 s 1,33.10**-4 (m/s)/m kaše, tj. z hlediska pozorovatele na hladině studené kaše se bude stlačovat (smršťovat poměrně pomalu) a není důvod k mimořádně rychlé přeměně kinetické energie kolapsu na tepelnou vlivem extrémního proudění a ztrát v kapalině. Lze tady očekávat, že v prvním kmitu stlačení se prakticky celá kinetická energie z kolapsu přemění na elastickou energii stlačené víceméně studené kaše. V průměru, kaše musí převést cca 600 kJ/kg do ohřevu a práce adiabatické komprese 1 kg vody původně 20°C teplé.
Díky Vladimírově Scihub jsem nemusel buy an article 10.1063/1.4989582 a po mnoha opakovaných pokusech (Vladíra exemplárně trestají za další novičok) jsem na fig.1 našel isoentropu (adiabatu) vody do 15 GPa. Staticky bude v Borůvce průměrně (k objemům) tlak cca 2,5 GPa odpovídající hloubce cca 1700 km. Adiabaticky se tedy voda ohřeje průměrně jen o cca 50°C na cca 350 K. Vnitřní energie při těchto tlacích a teplotách neuváděny. V centru při cca 5 GPa bude ale již cca 500K (200°C) jen z adiabaty bez ohřevu z disipace energie zastavením pohybu borůvek.
Obr.3 umožňuje odečíst průměrnou hustotu vody při 2,5 GPa cca 13 ml/mol, tj. 1,38 kg/l a v centru 1,5 kg/l. V průměru se hydrostaticky Borůvka smrští nikoliv jen na 5663 km, ale do 5086 km poloměru, tj. ne jen o 715 km, ale o celých cca 1292 km a měly by následovat další iterace tlaků, hustot a energií a času kolapsu. Rychlost zvuku příliš na teplotě pak nezávisí, ale oproti 1,5 km/s při atm. tlaku; při 2,5 GPa je již cca 3,5 km/s. Na obr.5 je pro průměrnou rychlost částic cca 1100 m/s (600 kJ/kg z kolapsu) rychlost vyvolané Hugonetovy tlakové vlny cca 3,8 km/s. Uložením energie dynamického rázu do stacionární neohřáté Borůvky se její poloměr oscilací z komprese zmenší o cca 90 km a v max. expanzi vzroste o min. 90km. Amplituda oscilace bude tedy nejméně 90 km. Lze očekávat, že při rychlosti zvuku v kaši cca 3,5 km/s bude poloměr cca 5100 km (čtvrtvlna), tj. doba kmitu bude cca 4*5100/3,5 = 5800 s; max rychlost kmitu cca 97 m/s a max. zrychlení 0,11 m/s**2. Zatím stále není důvod k mimořádné disipaci energie. Pravděpodobně lze očekávat jen disipaci z elongačního toku rychlostí 90*4/(5100*5800 s) = při elongační ? smykové rychlosti cca 1,2.10**-5/s při viskozitě vody cca 1 mPa.s by byl ztrátový výkon jen cca 1,2.10**-8 W/m3, tj. poločas ohřevu Borůvky kmity by byl cca 7,1.10**13 s = 2,2 Ma a místo uvařeného jamu bychom se dočkali spíše hnědého uhlí.
Při realističtější viskozitě cca 1 Pa.s by se kaše zahřála na 100°C po cca 1 poločase, tj. již po 2200 letech. U hladiny dokonce již po 1100 letech. Mohutné gejzíry vodní páry vystřelující borůvky do kosmu pochopitelně nevzniknou, protože 600kJ/kg by to vymrštily max. do výše před kolapsem (6378 km nad středem) a po ztrátách do tepla ani to ne. Stále to nemá páru ani deep impact.

Odpovědět

Zkontroloval jsem to, pečlivěji jsem odečetl z mrňavých grafů, chtěl to odeslat, ale těeně předtím to NSA vymazala.

Josef Hrncirik,2018-08-16 19:32:22

Amplituda je pak cca 4x větší, neboť průměrná hustota v přidaném elastickém kolapsu je cca 1,71 kg/l a teplota cca 100°C. Hladina je však stále studená jako mrtvola. Rychlost disipace ?elongačním tokem je také cca 4x větší, u hladiny dokonce i cca 8x, tj. ? 10**-7 W/m3 pro vodu; pro kaši snad i 10**-4 W/m3. Hladina se ohřívá rychlostí cca 24 pK/s. Pokud by teplo neproudilo zespodu či nevznikalo jiným mechanizmem, hladina by se ohřála na 100°C za pouhých cca 104 tisíc let.
Pochopitelně je zcela nesmyslné, aby byť jediná borůvka během "dynamického" kolapsu opustila přitažlivost Borůvky. Ani antioxidanty nemohou zabránit prokvašení horní vrstvy Borůvky, řekněme do tlaku 100 MPa, kdy se začíná projevovat sterilizace tlakem. Borůvčané budou spokojeně žít na cca 62 km tlusté vrstvě kvasu ve stále skleníkovější atmosféře (až do tlaku 100*0,1/2 = 5 MPa CO2; zatímco Sandberg si zaslouží tvrdý brexit.

Odpovědět